20 C 325/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v sazbě 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to v měsíčních splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do částky částka se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení plnění za dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese jejího trvalého bydliště shora, konkrétně dle faktury číslo (částka) za období od datum do datum a poplatku za upomínku 9x částka dle faktur č. anonymizováno 8 slov a anonymizováno. Dále se domáhala úroků z prodlení jak ve výroku I shora.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, návrh jí byl doručen na adrese trvalého bydliště dnem datum fikcí a poté vrácen soudu, neboť zde nebyla nalezena označená domovní schránka. Soud pobyt žalované zjišťoval i jinak, avšak neuspěl, ostatně ze souběžného řízení vyplývá, že na adrese trvalého bydliště má žalovaná toliko nájemní byt a čelí pohledávce z plateb nájemného a služeb a není tak vyloučeno, že již byt vyklidila (to jí však nebrání zřídit si dosílku, změnit adresu trvalého bydliště či ohlásit ohlašovně jinou adresu pro doručování (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel).

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou č. l. 15 žalobkyně prokázala závazek žalované hradit řádně vyúčtovanou dodávku elektřinu do shora uvedeného odběrného místa, součástí smlouvy je ujednání o měsíčních zálohách ve výši částka a o poplatku částka za písemnou upomínku, resp. částka za SMS nebo emailovou upomínku. Žalovaná ve smlouvě uvedla své telefonické spojení tel. číslo a emailovou adresu email. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 21) vypracování i zaslání (č. l. 22) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř., do dispoziční sféry žalované na sjednanou korespondenční adresu. Fakturou č. l. 19 žalobkyně prokázala řádné vyúčtování spotřeby elektřiny za období jak výše v částce částka se splatností datum.

4. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek ohledně dodávky elektřiny (ve smyslu § 50 energetického zákona č. 458/2000 Sb.), na který se podpůrně použijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku. Z tohoto závazku žalobkyně řádně plnila, žalovaná však dle žalobních tvrzení nikoliv, pokud nehradila zálohy, fakturu ani poplatky. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. V rozsahu účtovaného plnění za dodávku energetické komodity a s tím spojených (sdružených) distribučních služeb, úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku a 30 Kč na smluvních poplatcích soud mohl žalobě vyhovět. Splatnost úroků z prodlení byla korektně odvozena od splatnosti faktury, sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

5. Pokud se týká částka, které soud výrokem II žalobkyni nepřiznal, jde o důsledek skutečnosti, že žalobkyni bylo známo telefonické i emailové spojení na žalovanou, nebylo tedy objektivního důvodu, aby nevyužila možnosti zaslat upomínky formou SMS či emailové zprávy, jak bylo ujednáno. Písemné upomínky ostatně žalobkyně ani nedokládala, natož aby uvedla, proč zvolila právě takový postup. Postup v neprospěch žalované, které je navzdory poskytnutí telefonického kontaktu bez možnosti její volby vnucena podstatně dražší, písemná forma, je v tomto smyslu nepoctivým chováním ve smyslu § 6 odst. 1 občanského zákoníku, resp. zjevným zneužitím práva dle § 8 tamtéž, jakkoliv intenzita takového chování je vzhledem k marginálním částkám nízká. Umožňuje-li smlouva různé postupy, je povinností podnikatele postupovat způsobem, který je pro spotřebitele výhodnější, v opačném případě podnikatel neoprávněně těží ze situace, kterou sepisem formulářových podmínek sám vyvolal. Je-li takové ustanovení pro žalobkyni mrtvým, obsoletním, bylo její povinností je ze smluvních podmínek vypustit. Dále pak zaslání devíti upomínek pak nelze považovat za důvodné samo o sobě, soud za účelně vynaložené náklady upomínání (které má předcházet předžalobní výzvě od právního zástupce, resp. podání žaloby) nejvýše tři takové upomínky k jednomu závazku. V rozsahu částka tedy žaloba důvodná nebyla.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části úspěšná (79,07 % při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení (58,14 %). Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy.

7. O lhůtách k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem (výrok I) i před středníkem (výrok III) o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně malé plnění. Žalovaná má nezletilé dítě a je dle přehledu všech řízení předlužena a čelí četným exekucím. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář (zatímco náklady řízení dle výroku III může žalovaná zaplatit obratem), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním (dalšího) důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu – což splátka částka zcela zjevně umožní), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.