20 C 376/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 fakticky bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 3 065 Kč s příslušenstvím, 5 920 Kč s příslušenstvím a 2 400 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka a dále v sazbách: 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše ve splátkách po nejméně částka měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částka, a to do 35 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem, došlým soudu dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni shora v I. výroku uvedené plnění z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od datum do datum (13 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru do 1 000 cm3 s registrační značkou SPZ (Anonymizováno jméno FO) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (částka) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (částka). Současně úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od datum do datum (67 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle sdělení předchozího vlastníka a kupní smlouvy) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru do 1 000 cm3 s registrační značkou SPZ (Anonymizováno Anonymizováno) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (částka) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (částka).

2. U zdejšího soudu se dále v původním řízení sp. zn. spisová značka domáhala návrhem ze dne datum úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od datum do datum (60 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru nad 1 000 cm3 s registrační značkou SPZ (Anonymizováno jméno FO) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (částka) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (částka).

3. U zdejšího soudu se dále v původním řízení sp. zn. spisová značka domáhala návrhem ze dne datum úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od datum do datum (117 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru nad 1 000 cm3 s registrační značkou SPZ (Anonymizováno jméno FO) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (částka) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (částka). Současně úhrady zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období od datum do datum (35 dní), když žalovaný jako vlastník či provozovatel (dle údajů v registru silničních vozidel) osobního automobilu se zdvihovým objemem motoru nad 1 000 cm3 s registrační značkou SPZ (Anonymizováno Anonymizováno) neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla (částka) s úrokem z prodlení, a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (částka).

4. Soud tato řízení spojil usnesením č. l. 38 ke společnému projednání a rozhodnutí.

5. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud však po něm pátral (ač k tomu není povinen) a zjistil jeho faktickou adresu jak shora a tam žalovaný skutečně dne datum a datum převzal do vlastních rukou. K věci se nijak nevyjádřil.

6. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. spisová značka). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalovaného evidenční adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k čemuž v řízení došlo, soud však ani nadále není povinen žalovaného obesílat jinam, než na evidenční adresu, ostatně každá obálka soud stojí na poštovném cca částka). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce). Tím spíše to platí u nároků této žalobkyně, které mají tendenci se opakovat za navazující období, či být překvapivá v situaci, kdy nový vlastník (nepojištěné) vozidlo řádně nepřeregistruje či likvidátor vozidla neoznámí jeho vyřazení z provozu.

7. Soud posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno (dle registru vozidel) a Anonymizováno Anonymizováno (dle kupní smlouvy č. Anonymizováno. Anonymizováno ze dne datum) jak výše neuzavřel v tvrzené době povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel. Výzvami žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částek jak shora. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval, a proto jej žalobkyně o zaplacení upomněla upomínkami, doručovanými rovněž na platnou adresu trvalého pobytu žalovaného. Dále byly zasílány (i opakovaně) upomínky od inkasní agentury právnická osoba., které žalobkyně ze soudu neznámého důvodu považuje za účelnou, přestože jde pouze o třetí či čtvrtou výzvu v řadě, zasílanou (dle obsahu všech dosavadních řízení senátu 20C) na shodnou adresu, kam následně míří i předžalobní výzva od advokáta. Je však věcí žalobkyně, jak případně marní částku částka, na kterou má nárok i bez zasílání této upomínky. Dne zástupce žalobkyně odeslal žalovanému předžalobní upomínky ve smyslu § 142a o. s. ř. z téhož dne na shodnou adresu. Skutečnost, že žalovaný není na adrese trvalého pobytu již kontaktní, tíží pouze žalovaného. Žalobkyně v jeho případě nepochybila (ač sama ignoruje své oprávnění nahlížet do registru obyvatel, natož povinnost činit tak pravidelně), neboť obesílala stále platnou adresu trvalého bydliště žalovaného dle registru obyvatel.

8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle ustanovení (zejména § 1 odst. 2, § 4 a § 15) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni plnění dle I. výroku shora. Příležitost prokázat, že žalovaný vozidla již nevlastnil, či v rozhodné době byla fakticky zničena, žalovaný procesně promeškal (ač je to vzhledem k počtu vozidel pravděpodobná eventualita). Vozidlo 5U1 2784 dle registru vozidel již žalovaný od datum nevlastní, vozidlo 2A2 8547 bylo od datum opět pojištěno. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku nárok na zaplacení úroku z prodlení a použitá sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud úroky v sazbě 15 % ročně z dílčích základů a z předchozích období kapitalizoval, aby od datum mohl nárok již plynout ze společného základu a výrok tak byl přehlednější. Dále má nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 5x částka. Důvod ke krácení příslušné sazby dle zdvihové kubatury motoru soud v případě žádného z vozidel neshledal, neboť rozpor v parametru zdvihového objemu a rizika zvýšených škod vůči ostatním účastníkům silničního provozu zde nedosahuje takové zjevné intenzity, aby se soud odchyloval od platné vyhlášky. Žalovaný si pořizuje vozidla nižší kubatury, denní sazbě částka za vozidla s obsahem nad 1 850 kubických centimetrů se jej tak netýkají.

9. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, proto jí soud přiznal náhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Soud se v tomto případě však nejprve zajímal o skutečnost, zda žalobkyně tyto náklady vynaložila ve třech souběžných řízeních účelně. Souběžná řízení sp. zn. spisová značka a spisová značka byla zahájena so dostupem měsíců v roce 2023, ačkoliv nároky se datují nejpozději do ledna 2023. V průběhu první poloviny roku tedy nároky vedle sebe existovaly jako splatné, přesto nedošlo k jejich spojení ani u žalobkyně, ani u její právní zástupkyně. Je zřejmé, že žalobkyně postupovala bez ohledu na existenci kumulace nároků. Soud proto podání tří návrhů nepovažuje za účelný postup a náklady přiznává tak, jako by žalobkyně podala jediný návrh. Při společném uplatnění by tyto činily částka, neboť by se uplatnil § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka, a soudní poplatek by činil částka. Soud proto přiznal právě toliko částka.

10. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá inflační a uprchlická krize a zdejší soud vůči žalovanému povolil v letech 2022 až 2024 již 5 exekucí. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaný poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně částka; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty. Žalovaný by měl nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což však výše soudem určené splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).

11. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Pro usnadnění je zde soud přejímá: číslo účtu č. účtu. Variabilní symboly však pocházejí ze tří různých návrhů: 4027158410 (vedoucí sp. zn.), 4022267524 (sp. zn. spisová značka) a 4020085036 (sp. zn. spisová značka). Dále je již výlučně na žalovaném, zda doručení tohoto rozsudku a z jeho strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění (a rovněž spojení věcí, k němuž soud rovněž nebyl povinen a které žalovanému výrazně pomůže s redukcí nákladů vymáhání, pokud se rozhodne plnit) pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinném z úřední povinnosti a na náklady povinného pátrat musí a na rozdíl od soudu k tomu má čas mnoha let. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.