20 C 399/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované naposledy bytem Adresa žalované pro zaplacení 10 630,30 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení v sazbě 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně , částka, měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení , částka, , a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení náhrady za cenu elektřiny, spotřebované zdokumentovaným neoprávněným odběrem v odběrném místě na adrese , adresa, v období od , datum, do 1. 12. a vyčíslené částkou , částka, za 196 kWh. , adresa, 803,29 Kč pak tvoří náklady zjištění neoprávněného odběru společností , právnická osoba, ., která takovou činnost pro žalobkyni vykonává na základě rámcové smlouvy za pevně stanovenou odměnu.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni mohl soud plně vyhovět a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila, soud se pokusil doručit na adresu zjištěného faktického bydliště (místo neoprávněného odběru) a tam žalovaná dne , datum, skutečně převzala do vlastních rukou (což je jediný situace, nahrazující doručování na adresu trvalého bydliště, od čehož tam mohl soud v případě doručování této písemnosti již upustit). K věci se však přesto nevyjádřila.

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Byla doložena plná moc od žalobkyně pro společnost , právnická osoba, ., ze dne , datum, (č. l. 13), dle které je tato společnost oprávněna provádět za žalobkyni kontrolu odběrných míst, dokumentovat případný neoprávněný odběr elektřiny z distribuční sítě a zamezovat mu. Smlouvu č. l. 15 je prokázáno, že žalovaná na adrese odběrného místa měla sjednán nájem bytu od , datum, do , datum, .

4. Protokolem č. l. 18 a oznámením č. l. 17 bylo prokázáno, že dne , datum, , právnická osoba, ., v odběrném místě nalezl odběr registrující elektroměr se stavem 64 582 ve vysokém tarifu s chybějícími plombami na svorkovici s tím, že kontrole byla přítomna žalovaná, elektroměr zde byl odpojen , datum, a byl zaplombován, v době kontroly však byly některé plomby porušeny, jistič propojen, elektroměr zapojen a registroval spotřebu. Dopisem č. l. 21 ze dne , datum, žalobkyně prokázala, že vyzvala žalovanou (na adresu odběrného místa) k vyjádření k výši skutečně odebrané elektřiny, jinak bude proveden náhradní výpočet. Výpočtem žalobkyně č. l. 19 byla doložena kalkulace, vedoucí k částce , částka, , neboť za 25 dnů vychází z celkové spotřeby 196 kWh. Fakturou č. l. 20 je žalované vyúčtováno plnění , částka, se splatností , datum, . Byla doložena upomínka k této částce ze dne , datum, (č. l. 23). Dopisem č. l. 24 byla prokázána předžalobní upomínka od právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, i její odeslání doporučeným dopisem č. l. 26, avšak na adresu trvalého bydliště, ačkoliv žalobkyně sama předtím doručila žalované na adrese odběrního místa do vlastních rukou (č. l. 25).

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Soud má za prokázané, že žalovaná byl nájemníkem odběrného místa.

6. Podle § 28 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, platí, že na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy. Podle § 51 odst. 1 písm. d) tamtéž platí, že neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je (…) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, (…) a dle odst. 2 tamtéž platí, že takový odběr je zakázán. Podle odst. 3 tamtéž platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Způsob výpočtu množství neoprávněně odebrané elektřiny je upraven v § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. a byl respektován.

7. Soud shledal, že žalovaná odpovídá za neoprávněný odběr elektřiny v korektně stanoveném rozsahu a v souvislosti s tím i za náklady zjištění odběru v odběrném místě ve výši. V minulosti soud výši nákladů a jejich arbitrárnost zpochybňoval, zdejší odvolací soud však rozhodovací praxi sjednocuje opačným způsobem. Proto soud žalovanou bez dalšího zavázal zaplacením shora uvedené částky a s odkazem na § 1970 o. z. pak i úroku z prodlení, když počátek prodlení odpovídá předžalobní výzvě a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po , částka, a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á , částka, ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, . Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za zaslání kvalifikované předžalobní výzvy soud náhradu nepřiznal, neboť byla zaslána zjevně nedůvodně na adresu, kterou žalovaná neužívala a právní zástupce (bez přístupu do registru obyvatel) neměl důvod užít adresu jinou, než užíval jeho klient. Ve smyslu § 142a o. s. ř. to však nemělo vliv na přiznání náhrady za ostatní úkony právní služby, neboť v důsledku pasivního přístupu žalovaného k soudem doručené žalobě je zřejmé, že řízení proběhnout muselo a ostatní náklady právního zastoupení tím z hlediska účelnosti dodatečně „konvalidovaly“.

9. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v dalších žalobách stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu (např. sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, a , spisová značka, ), když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ostatně kvalifikovanou předžalobní výzvu zasílá i sám žalobce, právní zástupce tak jeho úsilí duplikuje a dokládá vlastní doručení takové výzvy (zde ani to ne). Skutkové okolnosti odběru nelze zaměňovat za složitost právního posouzení, nadto tyto okolnosti jsou pouhým přepisem z protokolu, jehož vznik si žalovaná v nákladech uhradila již více než štědře.

10. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že žalovaná má zřejmě pět vyživovacích povinností (dle záhlaví nájemní smlouvy č. l. 15). Režim splátek také v situaci předlužení umožní umořování závazku z nezabavitelných částek, aniž by nutně docházelo ke krácení věřitelů se staršími splatnými pohledávkami. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalované tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně půlroční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o „nultou“ splátku), aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (která může pohledávku podstatně navýšit o náklady exekuce - hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod.