20 C 43/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s obchodním úrokem v kapitalizované výši [částka] a dále v sazbě 4,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 35 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení [částka], a to do 35 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] s jistinou [částka]. Domáhá se [částka] na jistině, [částka] na poplatcích, [částka] na kapitalizovaném smluvním úroku a v sazbě 4,9 % ročně z částky [částka] běžícího dále od [datum] do zaplacení, a [částka] na kapitalizovaném úroku z prodlení a z částky [částka] běžícího dále od [datum] do zaplacení.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil, k věci samé se nevyjádřil. Soudu se nicméně podařilo se žalovaným navázat kontakt skrze emailovou zprávu [email]), žalovaný potvrdil, že pracuje v [obec] (což bylo soudu známo i ze zprávy zaměstnavatele), uvedl, že nemá na úhradu závazků, nemá nikde trvalý pobyt, žije po ubytovnách. Více však informace neupřesnil, soud tak neměl dostatek podkladů k vyslovení své místní nepříslušnosti a proto věc sám projednal. O účelnosti registrace adresy pro doručování úředních písemností (v tomto i kterémkoliv jiném řízení u soudu či jiného orgánu) soud žalovaného podrobně poučil, proto tak na tomto místě již nečiní.

3. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žádostí č. l. 18 ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že žalovaný žádal o úvěr [anonymizována dvě slova]. Kč„ bez udání důvodu/konsolidace“, deklaroval účet již vedený u žalobkyně, vzdělání učně, bydlení u rodičů, příjem [anonymizována dvě slova]. Kč, nedeklaroval žádný typ výdaje, kromě měsíčních výdajů na splátky [částka]. Listinami č. l. 51 a násl. žalobkyně prokázala, že úvěr schválila do výše [anonymizována dvě slova]. Kč po prověření databází a vyhodnocení úvěruschopnosti. V žádosti je uvedeno, že do konsolidace nejsou zahrnuty úvěry se splátkou [částka] ani [částka], neboť u nich zbývá méně než rok splácení. Dle výpisu databáze CBCB měl žalovaný celkem 4 splátkové závazky s celkovou výší měsíční splátky [částka] a jistinou [částka], což odpovídá všem již výše uvedeným informacím. Ze zprávy zaměstnavatele (č. l. 101) činil příjem žalovaného v roce 2019 v měsících leden až květen v průměru [částka] čistého měsíčně, srážkám ze mzdy nečelil. Výpisem z centrální evidence exekucí č. l. 92 bylo prokázáno, že žalovaný čelil nebo čelí (od července 2021 do března 2022) čtyřem exekučním řízením. Z přehledu řízení žalovaného u zdejšího soudu vyplývají nalézací řízení ohledně peněžitých pohledávek rovněž až od roku 2021. Dle sdělení OSSZ Teplice ze dne [datum] je žalovaný od ledna 2022 zaměstnancem agentury práce [právnická osoba], a dle sdělení tohoto zaměstnavatele z [datum] (č. l. 80) je žalovaný přidělen k výkonu práce u [právnická osoba], jako operátor výroby. Ze smlouvy v jiné věci č. l. 82 vyplynulo faktické bydliště žalovaného ke dni [datum] na adrese [ulice a číslo] v [obec].

4. Předsmluvním letákem s vysvětlivkami, smlouvou č. l. 27 a obchodními podmínkami žalobkyně prokázala, že se se žalovaným dohodla na poskytnutí [částka], z toho nejméně [částka] a [částka] na předčasné splacení dvou úvěrů mezi týmiž účastníky a zbytku na účet žalovaného bez sjednání účelu, což se žalovaný zavázal při úroku 4,9 % ročně splácet 96 splátkami po [částka] měsíčně, zahrnujících poplatek [částka] měsíčně za pojištění (smrti, invalidity a pracovní neschopnosti). Byl předložen sazebník poplatků č. l.

42. Výpisem z účtu č. l. 64 bylo prokázáno poskytnutí [částka] dne [datum] sjednaným způsobem, z toho [částka] na účet žalovaného. Oznámením ze dne [datum] č. l. 65 bylo prokázáno, že žalovaný požádal o odklad splátek o tři měsíce a bylo mu vyhověno do [datum]. Byly prokázány upomínky ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] (č. l. 66 až 69). Bylo prokázáno oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] (č. l. 70) dnem [datum]. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 71) vypracování i zaslání (č. l. 72) jednoduché předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebylo uhrazeno více) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Pokud se týká posouzení úvěruschopnosti, soud nezjistil, že by žalobkyně své povinnosti zanedbala. Příjem žalovaného byl dostatečný ke splácení jeho existujícího závazků (byť nemalých) a projednávaný úvěr byl z převážné části konsolidačním. Neochota žalovaného splácet tak nevyplývá z jeho poměrů (ostatně až do současnosti pracuje v nadprůměrně dobře placené dělnické profesi), ale spíše z jeho neschopnosti vést zodpovědně své osobní finance, případně vědomého rozhodnutí úvěr nesplácet (což může naplnit i trestněprávní rovinu takového jednání vůči věřitelce). Žalovaný soudu neobjasnil, z jakého důvodu není schopen vést uspořádaný život s příjmem na úrovni průměrného příjmu pro Českou republiku a z jakého důvodu bydlí po ubytovnách. Případnou trestněprávní rovinu jednání žalovaného soud pomíjí, neboť žalobkyně je nepochybně sama schopna brát se za svá práva i cestou případného trestního oznámení, čemuž tak soud v tomto řízení nebude asistovat (byť v jiných, podstatně křiklavějších a zřetězených případech, tak již sám učinil). Ostatně žalobkyně má o dalších závazcích a okolnostech splácení podstatně více informací, než soud (zejména co se týče původních a předmětným úvěrem zkonsolidovaných závazků).

6. Účastníci tak platně sjednali závazek úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku s přiměřenou úrokovou sazbou, když žalobkyně poskytnutím jistiny [částka] plnila řádně, žalovaný však nikoliv. Soud nemá přesné údaje o splácení žalovaného, pokud však žalovaný nehradil splátky již od dubna 2020, výše jistiny [částka] včetně poplatků ve výši [částka] je sjednanou úrokovou sazbou nepochybně odůvodněna. Stejně tak soud shledal důvodné i úročení úvěru v období [datum] do [datum] částkou [částka] (při sazbě 4,9 % ročně) obchodním úrokem, stejně jako ve smyslu § 1970 o. z. přirůstajícím úrokem z prodlení od [datum] (přibližný konec odkladu splátek) do [datum] v částce [částka] při zákonné sazbě 8,25 % ročně, určené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Od [datum] pak žalobkyni nepochybně náleží oba běžící úroky z jistiny [částka] až do zaplacení. Soud tak žalobě mohl vyhovět v plné výši.

7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze dvou mimosmluvních odměn dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci a s podáním žaloby. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za vypracování a zaslání jednoduché výzvy k plnění soud náhradu nepřiznal, neboť výzva neobsahuje oproti předchozím výzvám od samotné žalobkyně (které rovněž obsahují pohrůžku soudním řízením) jinou přidanou hodnotu, tedy právní kvalifikaci nároku, resp. jeho složek. Výzva od právního zástupce pouze opakuje informace o výši závazku a důvodu jeho vzniku, právně kvalifikuje toliko výši mimosmluvní odměny, což však není jejím smyslem (s odkazem na § 142a o. s. ř.), nadto lze předpokládat, že žalovanému již byla cena nejméně jedné upomínky (vedle toho byl doložen důvod vzniku nároku na [částka] za odklad splátek, který žalovaný čerpal) vyúčtována v rámci poplatků v celkové výši [částka], viz sazba upomínek úvěrů v sazebníku poplatků (č. l. 49 p. v.).

8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu, jde o plnění, které v krátkém horizontu nepochybně přesahuje možnosti žalovaného, a proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl žalovaný reálnou příležitost případně pohledávku uhradit, či spíše začít řešit, před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, nepochybně však pouze snahou o restrukturalizaci svých závazků či dosažením dohody se žalobkyní na jiném způsobu řešení závazku před tím, než dojde k další exekuci (a tím i k navýšení příslušenství pohledávky o náklady soudního exekutora). Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sám žalovaný zůstal pasivní a neposkytl tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalovaného upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Bez aktivity žalovaného a ochoty věřitele nelze uvažovat o větším odkladu plnění, které by zřejmě žalobkyni a jejího právního zástupce jen znevýhodňovalo v pořadí pohledávek všech dalších věřitelů žalovaného. Ostatně žalovaný v roce 2021 čelil exekuci pro pohledávku s jistinou téměř 100 tis. Kč, lze tak očekávat, že dosud exekuci podléhá (ostatně v březnu 2022 dle výpisu z [příjmení] na č. l. 92 podléhal všem 4 svým dosavadním exekucím). Žalovaný by tak měl v případě ochoty splácet postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu), aby se nedopouštěl trestných činů zvýhodnění věřitele ve smyslu § 223 odst. 1 trestního zákoníku či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku). Pokud by se totiž žalovaný například vyhýbal následkům vedených exekucí kupříkladu tím, že by používal výhradně hotovostní formu příjmů a placení svých potřeb, již tím by se vystavoval riziku trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 3 písm. a) trestního zákoníku.