20 C 47/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 25 995,31 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 25 995,31 Kč s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 1 016,86 Kč a dále sazbě 8,5 % ročně z částek: 2 806,06 Kč od datum do zaplacení, 1 831,19 Kč od datum do zaplacení, 21 358,06 Kč od datum do zaplacení, a to vše ve splátkách po nejméně 2 540 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení 2 492 Kč, a to do 21 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení dlužného vyúčtování z dodávky elektřiny a plynu do odběrného místa žalované na adrese adresa), resp. datum do datum dle vyúčtování číslo se splatností datum (2 906,06 Kč za plyn, domáhá se pouze 2 806,06 Kč), resp. od datum do datum dle vyúčtování číslo se splatností datum (3 064,31 Kč za elektřinu, domáhá se však po třech částečných úhradách pouze 1 445,38 Kč), resp. od datum do datum dle vyúčtování číslo se splatností datum (1 931,19 Kč za elektřinu, domáhá se však pouze 1 831,19 Kč). Současně se domáhala úroku z prodlení jak v I. výroku shora, soud však dílčí období, reflektující postupné úhrady, zjednodušil kapitalizací na 1 016,86 Kč a uvedl již pouze úroky běžící do zaplacení, přičemž dva řádky dále sloučil, neboť oba úroky běžely od datum při shodné úrokové sazbě.

2. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyni soud mohl plně vyhovět i bez konání jednání a žalované soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaná na výzvu ve stanovené lhůtě nereagovala, důsledkem je předpoklad jejího souhlasu s tímto postupem. Žalovaná v řízení zůstala pasivní (v důsledku jejího nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděla), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásila.

3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud dojde k převzetí do vlastních rukou (k tomu v řízení nedošlo). Žalovaná by tedy měla zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelnou pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením je však bezplatná datová schránka. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne datum). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvou o sdružených dodávkách plynu č. l. 17 žalobkyně prokázala, že žalovaná se zavázala ve výše uvedeném odběrném místě odebírat plyn a řádně hradit sjednané zálohy a vyúčtování spotřeby. Smlouva je na dobu určitou 2 měsíců s výraznou smluvní pokutou za předčasné ukončení odběrního vztahu, do dnešního dne však soudu není známo, že by se žalobkyně této pokuty na žalované domáhala a způsobem sjednání této povinnosti se tak soud v tomto řízení nemusí zabývat (jinak ji považuje za sjednanou neplatně). Součástí smlouvy je rovněž smluvní pokuta 100 Kč za pozdní úhradu vyúčtovaného plnění. Informační leták, smluvní podmínky, plná moc ani ceník nebyly pro výsledek řízení podstatné. Vyúčtováním č. l. 25 bylo prokázáno řádné vyúčtování spotřeby v částce 23 877,68 Kč jak výše, po započtení uhrazených záloh 10 620 Kč. Vyúčtováním č. l. 28 bylo prokázáno konečné vyúčtování spotřeby v částce 2 906,06 Kč jak výše, po započtení uhrazených záloh 1 560 Kč. Upomínkou č. l. 30 bylo prokázáno vyúčtování smluvní pokuty za prodlení s úhradou zálohy. Byla doložena upomínka ze dne datum, spojená s oznámením o zahájení přerušení dodávky plynu. Bylo doloženo oznámení o ukončení dodávky dopisem č. l. 32 ze dne datum, adresovaným na obec a číslo, když veškeré předchozí písemnosti směřovaly na odběrné místo, i když ve smlouvě je pro doručování označena adresa trvalého pobytu žalované. Byla doložena předžalobní výzva od žalobkyně č. l. 33 ze dne datum, rovněž adresovaná do obec. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 35) vypracování i zaslání (č. l. 36) jednoduché (neboť neuvádí právní kvalifikaci nároku na samotnou jistinu) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované, adresované do obec.

5. Smlouvou o sdružených dodávkách elektřiny č. l. 37 žalobkyně prokázala, že žalovaná se zavázala ve výše uvedeném odběrném místě odebírat elektřinu a řádně hradit sjednané zálohy a vyúčtování spotřeby. Smlouva je na dobu určitou 30 měsíců s výraznou smluvní pokutou za předčasné ukončení odběrního vztahu, do dnešního dne však soudu není známo, že by se žalobkyně této pokuty na žalované domáhala a způsobem sjednání této povinnosti se tak soud v tomto řízení nemusí zabývat (jinak ji považuje za sjednanou neplatně). Součástí smlouvy je rovněž smluvní pokuta 100 Kč za pozdní úhradu vyúčtovaného plnění. Informační leták, smluvní podmínky, plná moc ani ceník nebyly pro výsledek řízení podstatné. Vyúčtováním č. l. 45 bylo prokázáno řádné vyúčtování spotřeby v částce 3 064,31 Kč jak výše, po započtení uhrazených záloh 9 000 Kč. Vyúčtováním č. l. 49 bylo prokázáno konečné vyúčtování spotřeby v částce 1 931,19 Kč jak výše, po započtení uhrazených záloh 1 000 Kč, adresovaným na obec a číslo, když veškeré předchozí písemnosti směřovaly na odběrné místo, i když ve smlouvě je pro doručování označena adresa trvalého pobytu žalované. Upomínkou č. l. 48 bylo prokázáno vyúčtování smluvní pokuty za prodlení s úhradou zálohy. Byla doložena upomínka ze dne datum, spojená s oznámením o zahájení přerušení dodávky elektřiny. Bylo doloženo oznámení o ukončení dodávky dopisem č. l. 51 ze dne datum. Byla doložena předžalobní výzva od žalobkyně č. l. 53 ze dne datum, rovněž jako předchozí písemnosti adresovaná do obec. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 35) vypracování i zaslání (č. l. 36) jednoduché (neboť neuvádí právní kvalifikaci nároku na samotnou jistinu) předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované, adresované do obec.

6. K poměrům žalované soud konstatuje, že je zjevně předlužena, průběžně a dlouhodobě čelí exekucím, stejně tak i v současnosti (62 EXE 1330/2021, 62 EXE 5794/2021, 38 E 9/2023, 62 EXE 1802/2023; z opatrnosti soud prvního stupně raději výslovně konstatuje, že toto skutkové zjištění má vliv pouze na pariční lhůty, nikoliv na jakékoliv jiné právní posouzení věci). Dle zprávy zaměstnavatele (IČO) žalovaná pracuje na adrese příjmení číslo v obec.

7. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen ve větším rozsahu, než odkazované zálohy a dílčí platby) v řízení tížilo procesně pasivní žalovanou. Účastníci platně sjednali závazek dodávek elektřiny ve smyslu § 50, resp. plynu dle § 72 energetického zákona č. 458/2000 Sb., na které se podpůrně užijí ustanovení o koupi dle občanského zákoníku, s charakterem spotřebitelského závazku. Žalobkyně plnila řádně, žalovaná nikoliv. Soud tak mohl žalobě vyhovět, a to včetně symbolické smluvní pokuty 100 Kč, na jejíž formu sjednání soud neklade tak přísné požadavky, jako na likvidační smluvní pokuty další (kterých se žalobkyně rovněž pravidelně domáhá, v tomto případě tak ovšem nečiní). Smluvní pokuta 100 Kč má bez dalšího charakter příslušenství pohledávky dle § 513 o. z., neboť odráží reálné náklady upomínání. S odkazem na § 1970 o. z. pak mohl žalobkyni přiznat i nárok na úrok z prodlení, který je požadován v souladu s původními splatnostmi vyúčtování a v sazbě dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Již shora bylo uvedeno, že soud formulaci běhu příslušenství ve formulářově zpracované žalobě zjednodušil, když s žádným dotazem se infocentrum zdejšího soudu nesetkává častěji, než kolik má dlužník v těchto případech platit.

8. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu veškerých účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po 300 Kč a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 040 Kč. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek.

9. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení (do podání žalobního návrhu) pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována, což platí i pro eventualitu uznání dluhu či dohodu o splátkách, s níž se soud rovněž poměrně často setkává a představuje součást běžného jednání žalobkyně se zákazníky v rámci běžné obchodní činnosti, tj. složitost nanejvýše skutkovou, nikoliv však právní. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalobách stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text (jednotlivých modulů pro každý typ nároku) s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy. Ostatně předžalobní výzvy zasílá již sama žalobkyně.

10. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť rozsudek bude zřejmě třeba pro doručení vyvěsit na úřední desce soudu a jedná se o relativně vysoké plnění, u kterého nelze očekávat jednorázové splnění, zejména s přihlédnutím k tomu, že trvá inflační a uprchlická krize a zdejší soud vůči žalované povolil několik exekucí, resp. výkon rozhodnutí. Je tedy více než zřejmé, že ani případným obratem zahájeným exekučním řízením po nesplnění platební povinnosti po uplynutí krátké lhůty k plnění by žalobkyně zřejmě dřívějšího uspokojení své pohledávky nedosáhla, když případná další exekuce by zřejmě vedla toliko k čekání na vymožení předchozích závazků a časové hledisko splnění povinností žalovaného tak zjevně nehraje hlavní roli. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije. Proto soud z důvodu patřičné ochrany žalované na straně druhé poskytl přibližně roční splátkový kalendář, resp. přiměřeně navýšil lhůtu k plnění ohledně nákladového výroku (fakticky se jedná o„ nultou“ splátku), aby měla reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně 6 555 Kč; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). Dlužník si přitom může být téměř jist, že v případě včasného nesplnění platební povinnosti k návrhu na provedení exekuce žalobkyně přistoupí, neboť právě vymožení plnění a odměna za zastupování je důvodem vedení nalézacího řízení, zahájeného spřízněným právním zástupcem. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce mírnější splátkový kalendář, nebyl shledán žádný mimořádný důvod a sama žalovaná zůstala pasivní a neposkytla tedy soudu žádné argumenty, proč by měl být zájem žalované upřednostněn na úkor žalobkyně a jejího právního zástupce tím, že by soud poskytl lhůtu k plnění delší. Pokud má někdo nést tíži případného mírnějšího splátkového kalendáře, nechť je to třetí osoba, se kterou si případně žalovaná sjedná (konsolidační) úvěr a třetí osoba s tím bude souhlasit, po žalobkyni to již vzhledem k okolnostem nelze spravedlivě požadovat. Žalovaná by měla nicméně postupovat v součinnosti s příslušnými soudními exekutory (případně hradit splátky z nezabavitelných částek svého příjmu, což však výše soudem určené splátky zřejmě umožňuje), aby se nedopouštěla trestných činů zvýhodnění věřitele či maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (zatajením a spotřebováním disponibilního majetku).

11. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaná nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku). Soud žalované pouze připomíná, že pro každý z výroků platí odlišné platební místo, ostatně v návrhu žalovaná nalezne pro zaplacení žalované částky (I. výrok) a pro zaplacení nákladů řízení (II. výrok) odlišná čísla účtů, resp. specifický symbol.

12. Dále je již výlučně na žalované, zda doručení tohoto rozsudku a z její strany nezasloužené navýšení zákonné třídenní lhůty k plnění pochopí jako příležitost uhradit pohledávku a předejít vzniku dalších nákladů (zejm. náhrada zastupování v exekučním řízení, odměna a náklady soudního exekutora), či nikoliv. Soudní exekutor již po povinné z úřední povinnosti a na náklady povinné pátrat musí a na rozdíl od soudu k tomu má čas mnoha let. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.