20 C 82/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného doručovací adresou adresa žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po nejméně [částka] měsíčně, splatných vždy do každého 26. dne v měsíci, za který splátka přísluší, počínaje měsícem, následujícím po měsíci, ve kterém tento rozsudek nabyde právní moci, pod sankcí ztráty výhody splátek.

II. Co do částky [částka] se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na poměrné náhradě nákladů řízení [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění.

2. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne [datum], zaplacení plnění z titulu úhrad kupních cen v souhrnu [částka] a poplatků z prodlení [částka], s úroky z prodlení jak v I výroku shora, na základě smlouvy ze dne [datum], dle které žalobkyně poskytla platební službu, umožňující žalovanému hradit za zboží v e-shopech kupní cenu až po vyzkoušení zboží případně lhůtu pro zaplacení za poplatek dále prodloužit. Soud vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení o způsobu splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, neboť tvrzený smluvní vztah soud považuje za revolvingový (spotřebitelský) úvěr. Žalobkyně doplnila, jaké zdroje informací a databáze ohledně úvěruschopnosti žalovaného zkoumala, předložila kopii občanského průkazu, kterým se žalovaný identifikoval.

3. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Žalovaný v řízení zůstal pasivní (v důsledku jeho nezájmu o dosažitelnost na adrese trvalého pobytu by se nejspíše o probíhajícím soudním řízení ani nedozvěděl), adresu pro doručování vedle své adresy trvalého pobytu ohlašovně nenahlásil. Soud jej však kontaktoval na emailové adrese, žalovaný sdělil adresu pro doručování jak shora a na této převzal návrh do vlastních rukou dne [datum], nevyjádřil se však k němu písemně. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi„ skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelný pro úřední korespondenci. Adresa pro doručování, sdělená v tomto řízení, je pro soud závazná pouze v tomto řízení. Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne [datum]). Ignorováním svých práv žalovaná (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sama připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou až nezdravě často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí„ zaplatit“ v nákladech následné exekuce).

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Smlouvami č. l. 12 a 13 žalobkyně prokázala, že sjednala rámcovou smlouvu o postupování pohledávek z nákupů spotřebitelů, užívajících službu [anonymizována dvě slova], konkrétně se společnostmi [právnická osoba], a [právnická osoba] Výpisem ze systému žalobkyně č. l. 73 žalobkyně prokázala, že ve svém skóringovém algoritmu hodnotila úvěruschopnost žalovaného, včetně kontroly databáze [příjmení] a pracovala s údaji o příjmu [anonymizována dvě slova]. Kč měsíčně a výdaji [anonymizována dvě slova]. Kč, o [anonymizováno] („ high [anonymizováno]“) vzdělání a bezdětnosti žalovaného. Kopií občanského průkazu č. l. 55 a 56 prokázala kontrolu identity žalovaného. Smlouvou č. l. 15 žalobkyně prokázala, že sjednala o závazek platební služby„ [anonymizováno] účet“ se žalovaným s úvěrovým rámcem („ finanční limit“) [částka] Smlouva ohledně sankcí za včasné nesplacení odkazuje na„ obchodní podmínky“. Je přiložena kopie občanského průkazu žalovaného [číslo]. Jsou připojeny dokumenty„ [anonymizováno] účet“,„ Co vás bude [anonymizováno] stát (ceník)“ a„ Platba online“, v nich jsou vysvětleny smluvní sankce, které jsou ve shodné výši (a tabulce) jako účelně vynaložené náklady. Žádný z těchto dokumentů nenese podpis žalovaného (ani není k podpisu určen). Výpisy č. l. 26 až 33 je doloženo čerpání služeb žalovaným na nákupy skrze objednávkový systém na webové prezentaci [webová adresa] a [webová adresa] v celkové hodnotě [částka]. Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 58) vypracování i zaslání (č. l. 60) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalovaného. Na č. l. 35 až 57 jsou připojeny výpisy četných SMS a emailových upomínek.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali bezúročný spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Soud vychází ohledně údajů o samotné výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku (tedy zda již nebyl uhrazen ve větším rozsahu, než tvrdila žalobkyně) v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Soud mohl žalobě vyhovět v rozsahu čerpané jistiny (z jednotlivých nákupů) a s odkazem na § 1970 tamtéž i co do úroku z prodlení, když počátek prodlení odpovídá splatnosti dle úvěrové smlouvy a sazba odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Naopak co do částky [částka] soud žalobu II. výrokem zamítnul, neboť nejde o nárok, upravený v obchodních podmínkách, ale v odlišném dokumentu. Na obchodní podmínky úvěrová smlouva odkazuje jako na nedílnou součást smlouvy, ujednání v nich by tedy soud jako platné ujednání ještě akceptoval. Ujednání ve zcela odlišném dokumentu, ohledně něhož žalobkyně ani neprokázala, že se s ním žalovaný seznámil, však již žalovaného nemůže zavazovat platební povinností. V této souvislosti je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 3530/2016 ze dne 19. 6. 2018, dle kterého je uvádění smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit. Pokud si žalobkyně zakládá na transparentnosti smluvních povinností (jak uvedla v předchozím analogickém řízení v podání ze dne [datum]), soud konstatuje, že v těchto povinnostech je naopak velmi náročné se zorientovat i v tištěné podobě. Dle § 1799 o. z. ostatně platí, že doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.

6. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z větší části úspěšná (82,78 % při kapitalizaci příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku), soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2o. s. ř. této přiznal k tíži žalovaného právo na úhradu poměrné části (65,56 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po [částka] a tří paušálních částek náhrad hotových výdajů á [částka] ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Za další úkon soud odměnu nepřiznal, neboť jej nelze považovat za účelně vynaložené, zkoumání úvěruschopnosti je nezbytnou součástí nároku z úvěrové smlouvy a žalobkyně může jen stěží argumentovat bezúročností svých atypických služeb, když progresivní sankce či poplatky za prodloužení splatnosti jsou pouze nepříliš inovativním způsobem obcházení limitace (nelichevního) úrokového navýšení jistiny.

7. O lhůtě k plnění soud v případě I. výroku rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť se jedná o nemalé plnění, nákladový výrok v základní třídenní pariční lhůtě lze považovat za první splátku, proto soud z důvodu ochrany žalovaného (před případnou exekucí, kterou vůči němu zdejší soud dosud neeviduje) poskytl přibližně tříměsíční splátkový kalendář, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, která pohledávku navýší o náklady exekuce (hotové výdaje soudního exekutora a odměna soudního exekutora, zpravidla nejméně [částka]; případně dále odměna právního zástupce za zastupování v exekučním řízení). K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil sankci ztrátou výhody splátek pro případ, že žalovaná poskytnutého dobrodiní splátkovým kalendářem včas nevyužije.

8. Údaje ke splnění peněžité pohledávky žalovaný nalezne v již dříve doručovaném žalobním návrhu v sekci F), soud nicméně neručí za jejich případnou změnu v mezidobí a jejich ověření je tak záležitostí mezi účastníky řízení (tj. bez ingerence soudu, pro který řízení končí vydáním rozsudku).