20 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Janem Sýkorou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky částka s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně na poměrné náhradě nákladů řízení částka, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne datum, zaplacení dlužného plnění z pojistné smlouvy číslo k vozidlu příjmení jméno, registrační značka, za období trvání pojistného vztahu od datum do datum, kdy pojištění pro neplacení zaniklo, 2x poplatku částka za vyhotovení a odeslání upomínek, vše s úrokem z prodlení v kapitalizované výši částka (od datum do datum).

2. V souladu s § 157 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) obsahuje tento rozsudek pouze zjednodušené odůvodnění. Soud věc rozhodl postupem dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, neboť žalobkyně s takovým postupem souhlasila předem a žalovanému soud zaslal výzvu k vyjádření se k případnému souhlasu s tímto postupem a připojil doložku ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. pro případ, že zůstane pasivní. Jelikož žalovaný na výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, důsledkem je předpoklad jeho souhlasu s tímto postupem. Soud jeho pobyt vypátral, k návrhu se nevyjádřil. Jako doručovací adresu uvedl, že„ adresu máme na nahlášenou i vás na soudě“, k doplňujícímu dotazu, jakou z adres v rejstříku soudu míní, již neodpověděl. Dlužno doplnit, že v rejstříku je uvedena neúplná (a zřejmě i nesprávná, neb neexistující) adresa„ 66. příjmení příjmení, DE24GAY, příjmení jméno“, kdy přesně takto byla zapsána v úředním záznamu zdejšího soudu ze dne datum a žalovaný znění záznamu vlastnoručně podepsal, což by mohlo odpovídat soudem dohledané adrese adresa, příjmení jméno. To je však pro pasivitu žalovaného bezpředmětné, neboť žalovaný ve své lakonické zprávě neuvedl ani to, zda je aktuálně skutečně stále ve příjmení jméno. Soud tedy doručoval na adresu evidenční náhradním způsobem (a samozřejmě jej informoval na emailovou adresu, neboť na zbytečně vedené exekuci soud žádný zájem nemá). Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 80/2012). Žalovaný by měl věnovat více pozornosti aktualizaci své doručovací adresy, neboť zejména u doručování do ciziny se může každá chyba v zápise odrazit v tom, zda písemnost bude či nebude doručena do jeho dispoziční sféry. Žalovaný by tedy měl zvážit zejména institut ohlášení doručovací adresy ohlašovně (viz § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel) či zřízení datové schránky, jejíž provoz je pro občany při komunikaci s úřady bezplatný.

3. Žalovaný v řízení ve formě emailové zprávy bez příslušného elektronického podpisu uvedl, že zaplatil dvě splátky, jednak„ částka“ a dále částka, tvrzení však neprokázal. Žalobkyně k tomu uvedla, že žádné takové plnění neeviduje, není vyloučeno, že došlo k úhradě k chybném variabilnímu symbolu.

4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Žalobkyně pojistnou smlouvou ze dne datum prokázala povinnost žalovaného hradit na pojistném k vozidlu z titulu pojištění odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla (ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb.) od datum na dobu neurčitou kvartálně částka, poplatek částka je součástí samostatného sazebníku, který nenese podpis žalovaného. Bilancí plateb č. l. 20 bylo prokázáno, že pojistné činí částka a dále částka za období datum až datum. Dodatkem č. l. 14 bylo prokázáno, že žalovaný dne datum rovněž nahlásil jinou doručovací adresu (ulice a číslo v obec). Zánik pojištění byl doložen oznámením ze dne datum (č. l. 18) a nastal dne datum. Žalobkyně doložila odeslání upomínky (č. l. 19). Právní zástupce žalobkyně prokázal vypracování (č. l. 21) a zaslání (č. l. 22) předžalobní výzvy na správnou (doručovací) adresu.

5. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Účastníci platně sjednali spotřebitelský závazek z pojistné smlouvy ve smyslu § 2758 a násl. občanského zákoníku a zejména pak v režimu zákona č. 168/1999 Sb., z níž žalobkyně plnila řádně, žalovaný nikoliv. Dle § 13 odst. 2 tamtéž platí, že zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Žalobkyně se však výslovně domáhá pojistného jen do datum. Nárok na částku částka z titulu dlužného pojistného za požadované období trvání pojistného vztahu je tedy nepochybný a soud mu mohl výrokem I shora vyhovět. Soud vychází ohledně údajů o výši nesplněného závazku ze skutkových tvrzení žalobního návrhu, neboť břemeno tvrzení a dokazování k případnému opaku v řízení tížilo procesně pasivního žalovaného. Žalovaný sice úhradu tvrdil, ale neprokázal. Stejně tak mohl soud přiznat úrok z prodlení z této částky za korektně stanovené období (ve prospěch žalovaného) a se správně použitou sazbou (dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), když tento úrok činí po zaokrouhlení na celé koruny částka.

6. Pokud se týká částky částka a příslušné části úroku z prodlení (částka), soud žalobu výrokem II shora zamítnul, neboť takové poplatky nebyly sjednány v textu samotné pojistné smlouvy (jiný poplatek tam překvapivě, ačkoliv tomu nic nebránilo a žalobkyně může situaci předčasného ukončení platební smlouvy či neuhrazení pojistného (což je ve většině pojistných vztahů prakticky jediná podstatná povinnost pojištěnce) pravidelně předvídat a tomu uzpůsobit obsahovou stránku pojistné smlouvy. V této souvislosti i nadále platí závěry, vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3512/11, dle jehož odůvodnění je absolutně neplatné ujednání ohledně povinnosti, která je sjednána toliko v rámci obecných obchodních podmínek, k nimž žalovaný nepřipojuje svůj podpis, a jako běžný spotřebitel očekává, že ujednání obsahují toliko technické smluvní klauzule, nikoliv podstatnou platební povinnost. Dále je třeba přihlédnout k odůvodnění (a právní větě) rozsudku Nejvyššího soudu ve sp. zn. 32 Cdo 3530/2016 ze dne 19. 6. 2018, dle kterého je uvádění takových smluvních povinností v navazujících dokumentech nepřípustnou překážkou pro to, aby se s povinnostmi spotřebitel mohl seznámit.

7. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení z převážné části úspěšná (75,93 % vč. kapitalizovaného příslušenství), soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. této přiznal k tíži žalované právo na úhradu poměrné části (51,86 %) účelně vynaložených nákladů řízení. Celková výše částky těchto nákladů pak sestává ze tří mimosmluvních odměn dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, po částka a dvou paušálních částek náhrad hotových výdajů á částka ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odpovídajících nákladům, spojeným s převzetím a přípravou věci, se zasláním kvalifikované předžalobní výzvy a s podáním žalobního návrhu. Jelikož je advokát plátcem DPH, přísluší mu tak dále navýšení, odpovídající aktuálně platné sazbě této daně ve výši 21 % z těchto všech částek. Dále je součástí náhrady hodnota zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Náhrada nákladů řízení je však dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta jako celek. Pokud se týká podřazení úkonů právních služeb v řízení pod § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., lze uvést toliko, že takováto podání naplňují beze zbytku všechna kritéria dle § 14b odst. 1 tamtéž, když žaloba je podávána na ustáleném vzoru, který se od své předlohy odlišuje jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohla být žaloba co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizována. Ostatně vzor je používán prakticky doslovně v desítkách dalších žalob stejného žalobce a právního zástupce jen u zdejšího soudu, když neměnný text s vyplněnými individualizovanými údaji lze vyplnit i proškolenou osobou bez právnického vzdělání, která formulářovou žalobou dále doplní o standardizované důkazní návrhy.

8. O lhůtách k plnění soud v obou případech rozhodl dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., neboť pro území celého státu do nedávna platil nouzový stav, ekonomický život byl omezen, ne-li ochromen, proto soud z důvodu patřičné ochrany žalovaného (před následky jeho vlastního jednání, resp. nejednání, zejména před náklady exekučního řízení) přiměřeně navýšil lhůtu k plnění, aby měl reálnou příležitost případně pohledávku uhradit před podáním důvodného návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, zejména pokud žije v zahraničí. Pro jinou, delší lhůtu k plnění, či dokonce splátkový kalendář, nebyl shledán žádný zvláštní důvod a sám žalovaný tvrdí, že pohledávku již uhradil.

9. Pokud žalovaný pohledávku již skutečně uhradil (pro zjevnou písařskou chybu v údaji„ částka“ si soud netroufá odhadovat, v jaké výši se tak mohlo stát), neznamená právní moc a vykonatelnost tohoto rozsudku, že by tak musel žalovaný učinit podruhé. Pokud již svou povinnost splnil, je v příslušné částce rozsudek a jím stanovená lhůta k plnění bezpředmětná. Prokázání již dřívější úhrady plnění je také důvodem pro zastavení exekuce, je-li přesto na základě vykonatelného rozsudku věřitelem neprávem iniciována. Je však otázkou, zda nemá žalovaný u téže žalobkyně více pohledávek a jakým způsobem byly platby označeny žalovaným, případně jak budou započteny žalobkyní na více splatných závazků žalovaného. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně ve stanovených lhůtách k plnění, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo provedení exekuce.