21 C 104/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky a manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela o rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřela Jméno manželky, rozená rodné přijmení, a Jméno manžela dne datum před Obecním úřadem adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželka se návrhem doručeným soudu dne datum domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené a neplní již svou funkci. Manželství bylo uzavřeno z důvodu vzájemné náklonnosti a ve snaze vychovat již narozenou dceru v úplné rodině. Za trvání manželství se účastníkům narodil ještě syn, dnes jsou obě děti již zletilé. Manželství bylo spokojené asi do roku 2015, potom začalo docházet k neshodám, protože každý z manželů měl po nabytí zletilosti společných dětí jiný názor na společné soužití. Manželé dál žili ve společné domácnosti, společně ale řešili jen základní otázky rodiny a jejich vztah byl spíše kamarádský. Nyní se manželé dohodli na rozvodu manželství, společný majetek rozdělili mezi své děti a dohodli se, že manželka si zajistí své bydlení. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. Z provedeného dokazování, a to z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne datum před Obecním úřadem adresa a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu – oddací matrice právnická osoba adresa ve svazku Anonymizováno, roč. Anonymizováno, na straně Anonymizováno pod č. řad. Anonymizováno. Manželé mají dvě společné děti, obě jsou již zletilé. Manželka ve své účastnické výpovědi uvedla, že manželství bylo po dlouhou dobu spokojené, fungovalo, společně se jim s manželem narodily dvě děti. Neshody se objevily asi před deseti lety, začali mít úplně jiné názory na všechno a city mezi nimi vyprchaly. Neshody se týkaly zejména trávení volného času, každý měli jiné potřeby. Společné přátele vlastně nemají. S manželem dosud žijí v jednom bytě, ale každý má svoji místnost, kterou užívá. Partnerské soužití zrušili již před více než deseti lety. Manželka vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Dále uvedla, že když děti odrostly, přestali s manželem trávit čas společně a tím se vlastně odcizili. Manžel ve své účastnické výpovědi potvrdil, co uvedla manželka s tím, že neshody v manželství začali možná už před dvaceti lety, když přestal jezdit a přestaly výlety. S manželkou se vlastně nehádali, prostě se jen časem přestali bavit. Netrávili společně čas a posledních deset let spolu už vlastně ani nekomunikují, prohodí maximálně pár slov ohledně dětí. Rovněž manžel uvedl, že obnovení manželského soužití není možné, s manželkou už více než deset let nežijí partnerským životem. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může soud na návrh některého z manželů manželství rozvést, jestliže je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle ustanovení § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli písemnou dohodu o vypořádání majetku a práv a povinností společného bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy nemohl přes souhlasné prohlášení obou manželů o rozvratu manželství a postupovat dle ustanovení § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval a při svém rozhodování hodnotil nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale zjišťoval rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že účastníci v současné době netvoří manželské společenství, po dobu nejméně posledních deseti let nežijí jako manželé, fakticky nevedou společnou domácnost, byť dosud žijí v jednom bytě. Oba manželé shodně uvedli, že vylučují možnost obnovení manželského soužití. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl, když dospěl k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství jsou dle závěru soudu dlouhodobé neshody manželů v manželském životě vyplývající z jejich rozdílných představ o způsobu života a trávení volného času, neschopnost komunikace, a z toho plynoucí vzájemné a trvalé citové odcizení manželů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (ust. § 759 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Účastníci jsou povinni v případě, že je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu, požádat do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu (ust. § 14 odst. 1 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění).