21 C 113/2018

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, původní účastnice, žalované, žalované, žalovaného, žalovaného a žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 3. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 4. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného, původní účastnice, žalované, žalované, žalovaného, žalovaného a žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa 5. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, původní účastnice, žalované, žalované, žalovaného, žalovaného a žalobce zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, zapsanému na LV č. [rok] katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] – [část obce], se zrušuje.

II. V budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce], se v souladu s půdorysnými schématy všech podlaží budovy [adresa], která jsou přílohou [číslo] tohoto rozsudku, vymezují tyto jednotky včetně podílu na společných částech: -) jednotka [číslo] způsob využití byt umístěná v 1. nadzemním podlaží budovy, o velikosti 3+1, o celkové výměře podlahové plochy s příslušenstvím 73,60 m². Bytová jednotka [číslo] sestává z: Součástí bytové jednotky [číslo] je veškerá její vnitřní instalace (potrubí rozvody vody, kanalizace elektroinstalace), nenosné vodorovné konstrukce (podlaha), nenosné svislé konstrukce (bytové příčky), vstupní dveře, vnitřní dveře a okna příslušející k jednotce, vnitřní el. rozvody včetně zakončení (osvětlovací tělesa, vypínače, zásuvky) od elektroměru. Podíl na společných částech náležející jednotce [číslo] stanovený poměrem velikosti podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek, činí [číslo]. -) jednotka [číslo] způsob využití byt umístěná v 1. nadzemním podlaží budovy, o velikosti 2+1, o celkové výměře podlahové plochy s příslušenstvím 82,00 m². Bytová jednotka [číslo] sestává z: Součástí bytové jednotky [číslo] je veškerá její vnitřní instalace (potrubí rozvody vody, kanalizace elektroinstalace), nenosné vodorovné konstrukce (podlaha), nenosné svislé konstrukce (bytové příčky), vstupní dveře, vnitřní dveře a okna příslušející k jednotce, vnitřní el. rozvody včetně zakončení (osvětlovací tělesa, vypínače, zásuvky) od elektroměru. Podíl na společných částech náležející jednotce [číslo] stanovený poměrem velikosti podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek, činí [číslo]. -) jednotka [číslo] způsob využití byt umístěná ve 2. nadzemním podlaží budovy, o velikosti 3+1, o celkové výměře podlahové plochy s příslušenstvím 51,40 m². Bytová jednotka [číslo] sestává z: Součástí jednotky je veškerá její vnitřní instalace (potrubí rozvody vody, kanalizace elektroinstalace), nenosné vodorovné konstrukce (podlaha), nenosné svislé konstrukce (bytové příčky), vstupní dveře, vnitřní dveře a okna příslušející k jednotce, vnitřní el. rozvody včetně zakončení (osvětlovací tělesa, vypínače, zásuvky) od elektroměru. Podíl na společných částech náležející jednotce [číslo] stanovený poměrem velikosti podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek, činí [číslo]. -) jednotka [číslo] způsob využití byt umístěná ve 2. nadzemním podlaží budovy, o velikosti 3+1, o celkové výměře podlahové plochy s příslušenstvím 65,30 m². Bytová jednotka [číslo] sestává z: Součástí bytové jednotky [číslo] je veškerá její vnitřní instalace (potrubí rozvody vody, kanalizace elektroinstalace), nenosné vodorovné konstrukce (podlaha), nenosné svislé konstrukce (bytové příčky), vstupní dveře, vnitřní dveře a okna příslušející k jednotce, vnitřní el. rozvody včetně zakončení (osvětlovací tělesa, vypínače, zásuvky) od elektroměru. Podíl na společných částech náležející jednotce [číslo] stanovený poměrem velikosti podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek, činí [číslo]. -) jednotka [číslo] způsob využití byt umístěná ve 2. nadzemním podlaží budovy, o velikosti 2+1, o celkové výměře podlahové plochy s příslušenstvím 84,70 m². Bytová jednotka [číslo] sestává z: Součástí jednotky je veškerá její vnitřní instalace (potrubí rozvody vody, kanalizace elektroinstalace), nenosné vodorovné konstrukce (podlaha), nenosné svislé konstrukce (bytové příčky), vstupní dveře, vnitřní dveře a okna příslušející k jednotce, vnitřní el. rozvody včetně zakončení (osvětlovací tělesa, vypínače, zásuvky) od elektroměru. Podíl na společných částech náležející jednotce [číslo] stanovený poměrem velikosti podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek, činí [číslo]. -) jednotka [číslo] způsob využití byt umístěná ve 3. nadzemním podlaží budovy, podkroví, o velikosti 3+1, o celkové výměře podlahové plochy s příslušenstvím 107,10 m². Bytová jednotka [číslo] sestává z: Součástí bytové jednotky [číslo] je veškerá její vnitřní instalace (potrubí rozvody vody, kanalizace elektroinstalace), nenosné vodorovné konstrukce (podlaha), nenosné svislé konstrukce (bytové příčky), vstupní dveře, vnitřní dveře a okna příslušející k jednotce, vnitřní el. rozvody včetně zakončení (osvětlovací tělesa, vypínače, zásuvky) od elektroměru. Podíl na společných částech náležející jednotce [číslo] stanovený poměrem velikosti podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek, činí [číslo]. -) jednotka [číslo] způsob využití byt umístěná ve 3. nadzemním podlaží budovy, podkroví, o velikosti 2+1, o celkové výměře podlahové plochy s příslušenstvím 69,20 m². Bytová jednotka [číslo] sestává z: Součástí bytové jednotky [číslo] je veškerá její vnitřní instalace (potrubí rozvody vody, kanalizace elektroinstalace), nenosné vodorovné konstrukce (podlaha), nenosné svislé konstrukce (bytové příčky), vstupní dveře, vnitřní dveře a okna příslušející k jednotce, vnitřní el. rozvody včetně zakončení (osvětlovací tělesa, vypínače, zásuvky) od elektroměru. Podíl na společných částech náležející jednotce [číslo] stanovený poměrem velikosti podlahové plochy jednotky k celkové podlahové ploše všech jednotek, činí [číslo]. Společnými částmi jsou zejména pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 718 m2, v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce], dále veškeré společné části domu vyjmenované v ust. § 5 a § 6 nařízení vlády č. 366/ 2013 Sb., o úpravě některých náležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, zejména základy včetně izolací, obvodové a nosné zdivo, hlavní stěny, kotelna, půda, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchod, schodiště, chodby, rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace a plynu, okna a dveře (ve společných částech domu). Všechny společné části mají právo užívat a povinnost podílet se na jejich opravách a údržbě všichni spoluvlastníci z titulu svého spoluvlastnického práva. Spoluvlastnické podíly vlastníků jednotek na společných částech se řídí vzájemným poměrem podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Spoluvlastnické podíly jsou uvedeny u každé konkrétní jednotky a vztahují se ke všem společným částem budovy a pozemku. Podlahové plochy společných částí budovy [adresa], v souladu s půdorysnými schématy všech podlaží, která jsou přílohou [číslo] tohoto rozsudku, jsou:

III. Žalobci se přikazuje do jeho výlučného vlastnictví: -) jednotka [číslo] s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce], -) jednotka [číslo] s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce], a -) jednotka [číslo] s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce].

IV. Žalovanému 1. se přikazuje do jeho výlučného vlastnictví jednotka [číslo] s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce].

V. Žalovanému 2. se přikazuje do jeho výlučného vlastnictví jednotka [číslo] s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce].

VI. Žalované 3. se přikazuje do jeho výlučného vlastnictví bytová [číslo] s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce].

VII. Žalovaným 4. a 5. se přikazuje do jejich společného jmění manželů jednotka [číslo] s podílem o velikosti [číslo] na společných částech domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce].

VIII. Žalobce je povinen do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit na konečné vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví k nemovité věci účastníků dle výroku III., IV., V., VI. a VII. tohoto rozsudku: -) žalovanému 1. vypořádací podíl ve výši 67 890,60 Kč, -) žalované 3. vypořádací podíl ve výši 145 945,40 Kč, -) žalovaným 4. a 5. vypořádací podíl ve výši 59 213,60 Kč.

IX. Žalovaný 2. je povinen do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit na konečné vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví k nemovité věci účastníků dle výroku III., IV., V., VI. a VII. tohoto rozsudku: -) žalovanému 1. vypořádací podíl ve výši 53 168,50 Kč, -) žalované 3. vypořádací podíl ve výši 114 305 Kč, -) žalovaným 4. a 5. vypořádací podíl ve výši 46 379,80 Kč.

X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XI. Žalobce je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Teplicích, náklady řízení ve výši 7 569,40 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

XII. Žalovaný 1. je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Teplicích, náklady řízení ve výši 4 655,40 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

XIII. Žalovaný 2. je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Teplicích, náklady řízení ve výši 6 773,90 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

XIV. Žalovaná 3. je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Teplicích, náklady řízení ve výši 4 378,70 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

XV. Žalovaní 4. a 5. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Teplicích, náklady řízení ve výši 5 357 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 4. 2018 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků řízení k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, zapsanému na LV č. [rok] katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] – [část obce], a v domě rozhodnutím soudu vymezené bytové jednotky přikázal do vlastnictví jednotlivých účastníků s tím, že nebude-li rozdělení věci odpovídat přesně podílům spoluvlastníků, pak vyrovnání v penězích bude určeno částkou zjištěnou soudem. Žaloba byla odůvodněna tím, že pro žalobce již není nadále akceptovatelné, že velikost spoluvlastnických podílů není reflektována v tom, jak jsou užívány jednotlivé byty v domě. Spoluvlastníci neužívají nemovitost rovnoměrně a nedochází k jakékoliv kompenzaci této disproporce, kdy žalobce je stávajícím využitím nemovitosti dlouhodobě znevýhodněn. Žalobce oslovil žalované s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy by došlo k rozdělení domu (přeměně) na bytové jednotky tak, jak jsou již nyní vymezeny, s přikázáním do vlastnictví těch, kým jsou nyní užívány či je mají ve své dispozici, a dále s řešením případné finanční kompenzace, pokud někomu bude po uvedeném rozdělení ve vztahu k velikosti spoluvlastnického podílu přikázáno více či naopak méně. K mimosoudní dohodě účastníků nedošlo.

2. Žalovaní se žalobou nesouhlasili a uváděli, že nemovitou věc užívají spoluvlastníci v souladu s dohodou o užívání budovy ze dne 9. 7. 2009. Současný stav beze zbytku odpovídá písemným dohodám uzavřeným všemi tehdejšími spoluvlastníky včetně žalobce i právní úpravě podílového spoluvlastnictví. Bez ohledu na výši svých podílů, výměru podlahových ploch jednotlivých bytů a výši kupních cen zaplacených prodávajícímu, spoluvlastníci, s výjimkou žalobce, své povinnosti z uzavřených dohod řádně plnili. Jen žalobce je se současným stavem nespokojen, přestože neplatil příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby. Žalobce nechce nadále respektovat uzavřené dohody a využívá ust. § 1140 NOZ, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Spoluvlastnictví se však vzdát nechce, nenabízí svůj spoluvlastnický podíl ostatním spoluvlastníkům. Žalovaní jsou toho názoru, že bez souhlasu všech spoluvlastníků nemůže soud zasáhnout svým rozhodnutím do dohod platně uzavřených všemi spoluvlastníky a bez souhlasu všech spoluvlastníků nemůže ani po zrušení spoluvlastnictví spoluvlastníky„ vypořádat“ přeměnou spoluvlastnictví na bytové spoluvlastnictví. Žalovaní závěrem svého písemného vyjádření uvedli, že se nebrání zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a vzniku bytových jednotek, avšak bez finančního vyrovnání a s tím, že bytová jednotka [číslo] bude ve spoluvlastnictví všech vlastníků bytových jednotek se stejným podílem každého spoluvlastníka, případně žalovaní žalobci podíl na této bytové jednotce vyplatí, pokud nebude chtít ve spoluvlastnictví zůstat.

3. V průběhu řízení došlo ke změně účastníků na straně žalované, kdy na místo žalované 2. [celé jméno původní účastnice] vstoupil do řízení [celé jméno žalovaného]. Soud změnu účastníků připustil usnesením č. j. 21 C 13/2018 – 161 ze dne 8. 7. 2021, které nabylo právní moci dne 3. 8. 2021.

4. Žalovaní poté v průběhu řízení vyslovili souhlas s tím, že budoucí bytová jednotka [číslo] bude po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázána do výlučného vlastnictví žalobce a navrhli, aby žalobci byla uložena povinnost vyplatit žalovaným jejich podíl v částce soudem zjištěné.

5. V průběhu řízení bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce a žalovaní jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce]. Rovněž bylo mezi účastníky nesporným, že předmětnou nemovitou věc užívají tak, že žalobce užívá byty označované jako [číslo] (v 1. nadzemním podlaží) a [číslo] (ve 2. nadzemním podlaží), žalovaný 1. užívá byt označovaný jako [číslo] v 1. nadzemním podlaží, žalovaný 2. užívá byt označovaný jako [číslo] ve 3. nadzemním podlaží, žalovaná 3. užívá byt označovaný jako [číslo] ve 3. nadzemním podlaží, žalovaní 4. a 5. společně užívají byt označovaný jako [číslo] ve 2. nadzemním podlaží a byt označovaný jako [číslo] ve 2. nadzemním podlaží je na základě dohody všech spoluvlastníků pronajatý třetí osobě.

6. Z provedeného dokazování pak soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním: Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že účastníci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako podíloví spoluvlastníci nemovité věci - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, zapsaného na LV č. [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] – [část obce]. Dle zápisu v katastru nemovitostí žalobci náleží spoluvlastnický podíl o ideální [číslo] nemovité věci, žalovanému 1. podíl o ideální [číslo] nemovité věci, žalovanému 2. podíl o ideální [číslo] nemovité věci, žalované 3. podíl o ideální [číslo] nemovité věci a žalovaní 4. a 5. mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o ideální [číslo] nemovité věci. Žalobce, žalovaní 1., 4., 5., původní žalovaná 2. [celé jméno původní účastnice] a manželé [příjmení] jako tehdejší podíloví spoluvlastníci uzavřeli dne 9. 7. 2009 dohodu o užívání budovy [adresa] v ulici [ulice] v [obec], v níž si sjednali povinnost spoluvlastníků přispívat v dohodě uvedenými částkami na správu a údržbu nemovité věci, a to na účet uvedený v této dohodě. Pravidla pro užívání společných prostor sklep, půda a průjezd byla sjednána tak, že půda bude postupně předělána na bytovou jednotku, nezastavěný pozemek bude užíván stejným podílovým vlastnictvím, jako je podílové vlastnictví domu uvedené v kupní smlouvě a průjezd bude užíván dle dohody spoluvlastníků. Dne 22. 10. 2009 podepsali zřejmě žalobce, žalovaní 1., 4., 5., původní žalovaná 2. [celé jméno původní účastnice] a manželé [příjmení] listinu označenou„ Rekonstrukce nebytových prostor“, v níž byl vyjádřen souhlas podepsaných osob s rekonstrukcí půdních prostor souběžných s bytem [číslo] v domě ulice [ulice a číslo] v [obec] na obytné místnosti a jejich připojení k bytu [číslo] s tím, že rekonstrukce bude financována [jméno] a [celé jméno žalovaného]. Žalovaní byli dopisem ze dne 7. 2. 2018, doplněným dopisem ze dne 9. 3. 2018, právní zástupkyní žalobce vyzváni k řešení otázky spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, zapsaného na LV č. [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] – [část obce], tak, že by dohodou spoluvlastníků došlo k reálnému rozdělení věci nemovité na bytové jednotky. Z emailové komunikace pak vyplynulo, že žalovaní 1., 4., 5. a původní žalovaná 2. [celé jméno původní účastnice] návrh žalobce odmítli. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [celé jméno znalce] ze dne 14. 9. 2019 a jeho doplnění - znaleckého posudku [číslo] společnosti [právnická osoba] ze dne 25. 1. 2022 vyplývá, že dům [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] lze rozdělit na bytové jednotky, přičemž po vymezení vznikne v domě sedm bytových jednotek. Dům se nachází v zástavbě, jsou k němu přivedeny veřejné rozvody elektřiny, vody, plynu a kanalizace. V 1. PP domu jsou sklepy a kotelna, v 1. NP jsou dva byty, chodba se schodištěm a průjezd, ve 2. NP jsou tři byty a chodba se schodištěm, v podkroví jsou dva byty a chodba, ve střešním prostoru je půda. Každý byt je samostatně přístupný z chodby a má úplné sociální zázemí. Jednotlivé byty mají velikosti a výměry uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku, přičemž zaměření jednotek a společných prostor provedl znalec dne 11. 10. 2019 za účasti žalobce a žalovaných 1., 4. a 5. Výměry jednotlivých bytů jsou dle vlastního zaměření znalce, neboť mu nebyla předložena projektová dokumentace, a jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Společnými částmi nemovité věci jsou zejména pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 718 m2, v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce], dále veškeré společné části domu vyjmenované v ust. § 5 a § 6 nařízení vlády č. 366/ 2013 Sb., o úpravě některých náležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, zejména základy včetně izolací, obvodové a nosné zdivo, hlavní stěny, kotelna, půda, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchod, schodiště, chodby, rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace a plynu, okna a dveře (ve společných částech domu). Znalec pro zjištění tržní hodnoty oceňované nemovité věci – budoucích bytových jednotek [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] použil věcnou a porovnávací metodu. Věcná hodnota staveb dle závěru znalce činí 7 369 139 Kč (včetně hodnoty pozemku 466 700 Kč). Porovnávací hodnota budoucích bytových jednotek pak činí celkem 5 333 000 Kč, tj. 736 000 Kč budoucí bytová jednotka [číslo] 820 000 Kč budoucí bytová jednotka [číslo] 514 000 Kč budoucí bytová jednotka [číslo] 653 000 Kč budoucí bytová jednotka [číslo] 847 000 Kč budoucí bytová jednotka [číslo] 1 071 000 Kč budoucí bytová jednotka [číslo] 692 000 Kč budoucí bytová jednotka [číslo]. Ze znaleckého posudku [číslo] společnosti [právnická osoba] ze dne 25. 1. 2022 bylo dále zjištěno, že při transformaci vlastnictví a zvažovaném přikázání budoucí bytové jednotky [číslo] žalobci dojde ke změně podílů na společných částech pozemku a domu, kdy podíl žalobce bude o 5,12 % vyšší oproti současnému podílovému spoluvlastnictví (žalobci nyní náleží podíl o velikosti 32,14 %, po transformaci bude jeho podíl činit 37,26 %), podíl žalovaného 2. bude o 4,01 % vyšší oproti současnému podílovému spoluvlastnictví (žalovanému 2. náleží podíl o velikosti 16,07 %, po transformaci bude jeho podíl činit 20,08 %), podíly žalovaných 1., 3., 4. a 5. se naopak sníží oproti současnému podílovému spoluvlastnictví, a to o 2,27 % u žalovaného 1. (náleží mu podíl o velikosti 16,07 %, po transformaci bude jeho podíl činit 13,80 %), o 4,88 % u žalované 3. (náleží jí podíl o velikosti 17,86 %, po transformaci bude její podíl činit 12,98 %) a o 1,98 % u žalovaných 4. a 5. (náleží jim podíl o velikosti 17,86 %, po transformaci bude jejich podíl činit 15,88 %). Z nabídky [právnická osoba] ze září 2021 vyplývá nabídková cena nemovitosti – bytu 2+1 o velikosti 50 m2 v [obec], [ulice a číslo], v rozmezí 1 005 000 Kč až 1 111 000 Kč. Dne 30. 8. 2021 podepsali žalovaní dohodu o užívání společné nemovité věci - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, zapsaného na LV č. [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] – [část obce], podpis žalobce na této listině chybí. Obsahem dohody je stvrzení stávajícího stavu užívání jednotlivých bytů v domě, závazek spoluvlastníků řádně zabezpečovat technický stav částí společné nemovité věci, kterou mají ve výlučném užívání, zajišťovat její běžné opravy a údržbu aj. Správcem nemovitosti byl určen pan [celé jméno žalovaného] (žalovaný 4.). Uvedenou dohodou žalovaní dále vyslovili souhlas s tím, aby bytové jednotky, ke kterým mají dispoziční právo, byly převedeny do jejich osobního vlastnictví a aby budoucí bytová jednotka [číslo] byla po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví přikázána do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalobci bude uložena povinnost vyplatit žalovaným jejich podíl v částce soudem zjištěné. Z výpisu z účtu žalobce vyplývá, že tento ke dni 31. 5. 2022 disponoval, resp. zůstatek na jeho účtu k tomuto datu činil cca 408 000 Kč.

7. Soud provedl ve věci důkaz i dalšími listinami (zejména smlouvou o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne 7. 1. 2009, kupní smlouvou ze dne 3. 6. 2021, evidenčními listy) předloženými účastníky v průběhu tohoto řízení, z nich však nebylo zjištěno ničeho relevantního pro projednávanou věc. Soud tedy z provedeného dokazování má za zjištěné, že žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky nemovité věci - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, zapsaného na LV č. [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] – [část obce], přičemž žalobci náleží spoluvlastnický podíl o ideální [číslo] nemovité věci, žalovanému 1. podíl o ideální [číslo] nemovité věci, žalovanému 2. podíl o ideální [číslo] nemovité věci, žalované 3. podíl o ideální [číslo] nemovité věci a žalovaní 4. a 5. mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o ideální [číslo] nemovité věci. Pozemek parc. [číslo] je částečně zastavěn, a to domem [adresa], část pozemku je nezastavěná s právem užívání všemi spoluvlastníky. V budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v ulici [ulice] v [obec] se nachází sedm bytů, přičemž dle stávající dohody spoluvlastníků užívá žalobce dva byty, žalovaní 1., 2. a 3. každý jeden byt a žalovaní 4. a 5. společně jeden byt, zbývající jeden byt je spoluvlastníky pronajímán třetí osobě. Rozdělení nemovité věci (domu [adresa]) na bytové jednotky lze provést bez jakýchkoli stavebně-technických úprav, k nemovité věci jsou přivedeny veřejné rozvody elektřiny, vody, plynu a kanalizace. V 1. podzemním podlaží domu jsou sklepy a kotelna, v 1. nadzemním podlaží jsou dva byty, chodba se schodištěm a průjezd, ve 2. nadzemním podlaží jsou tři byty a chodba se schodištěm, v podkroví (3. nadzemním podlaží) jsou dva byty a chodba, ve střešním prostoru je půda. Každý byt je samostatně přístupný z chodby a má úplné sociální zázemí. Jednotlivé byty mají velikosti a výměry uvedené ve výroku II. rozsudku, kdy zaměření jednotek a společných prostor provedl při prohlídce nemovité věci za účasti některých spoluvlastníků znalec, neboť mu těmito nebyla předložena projektová dokumentace. Společnými částmi nemovité věci jsou zejména pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 718 m2, v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce], dále veškeré společné části domu vyjmenované v ust. § 5 a § 6 nařízení vlády č. 366/ 2013 Sb., o úpravě některých náležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, zejména základy včetně izolací, obvodové a nosné zdivo, hlavní stěny, kotelna, půda, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchod, schodiště, chodby, rozvody vody, kanalizace, elektroinstalace a plynu, okna a dveře (ve společných částech domu). Hodnota budoucích bytových jednotek byla znalcem stanovena na celkem částku 5 333 000 Kč, tj. budoucí bytová jednotka [číslo] na částku 736 000 Kč, budoucí bytová jednotka [číslo] na částku 820 000 Kč, budoucí bytová jednotka [číslo] na částku 514 000 Kč, budoucí bytová jednotka [číslo] na částku 653 000 Kč, budoucí bytová jednotka [číslo] na částku 847 000 Kč, budoucí bytová jednotka [číslo] na částku 1 071 000 Kč a budoucí bytová jednotka [číslo] na částku 692 000 Kč, kdy znalec hodnotu bytových jednotek zaokrouhlil na celé tisíce. Při transformaci podílového spoluvlastnictví na vlastnictví bytových jednotek a zvažovaném přikázání budoucí bytové jednotky [číslo] žalobci dojde ke změně podílů na společných částech pozemku a domu, kdy podíl žalobce bude o 5,12 % vyšší oproti současnému podílovému spoluvlastnictví (žalobci nyní náleží podíl o velikosti 32,14 %, po transformaci bude jeho podíl činit 37,26 %), podíl žalovaného 2. bude o 4,01 % vyšší oproti současnému podílovému spoluvlastnictví (žalovanému 2. náleží podíl o velikosti 16,07 %, po transformaci bude jeho podíl činit 20,08 %), podíly žalovaných 1., 3., 4. a 5. se naopak sníží oproti současnému podílovému spoluvlastnictví, a to o 2,27 % u žalovaného 1. (náleží mu podíl o velikosti 16,07 %, po transformaci bude jeho podíl činit 13,80 %), o 4,88 % u žalované 3. (náleží jí podíl o velikosti 17,86 %, po transformaci bude její podíl činit 12,98 %) a o 1,98 % u žalovaných 4. a 5. (náleží jim podíl o velikosti 17,86 %, po transformaci bude jejich podíl činit 15,88 %). Žalobce dle výpisu ze svého účtu disponoval ke dni 31. 5. 2022 částkou cca 408 000 Kč.

8. Již na tomto místě soud uvádí, že neprováděl další důkazy navrhované žalovanými (účastnický výslech žalovaného [celé jméno žalovaného] a [celé jméno původní účastnice], výslech svědka [jméno] [příjmení], kupní smlouvu uzavřenou s [územní celek]), neboť tyto důkazy byly navrhovány ke zjištění skutečností, které pro rozhodnutí soudu nemohly mít význam, a soud tedy provedení těchto důkazů považoval za nadbytečné. Pokud obrana žalovaných spočívala v tvrzení, že žalobce řádně neplnil své povinnosti jako spoluvlastník, nepřispíval do fondu oprav a na zálohy na služby, jak si spoluvlastníci sjednali, pak ani případné ověření pravdivosti tohoto tvrzení účastnickými a svědeckými výpověďmi by ničeho nezměnilo na tom, že existenci takových okolností by nebylo možné hodnotit za tak vážného rázu, který by vylučoval zrušení podílového spoluvlastnictví a jeho vypořádání rozdělením na bytové jednotky (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 2595/2008). Nadto soud podotýká, že žalovaní při jednání dne 20. 6. 2019 uvedli, že k chování žalobce v době spoluvlastnictví je nutné přihlédnout zejména vzhledem k budoucímu spoluvlastnictví bytu [číslo] který v té době žádali žalovaní přikázat do svého spoluvlastnictví, avšak v průběhu řízení došlo ke změně jejich stanoviska a souhlasili s přikázáním bytu [číslo] (bytové jednotky [číslo]) do výlučného vlastnictví žalobce. Rovněž zjištění vůle spoluvlastníků při uzavření kupní smlouvy s [územní celek] a tvrzená skutečnost, že vůlí spoluvlastníků bylo užívat nemovitou věc bez ohledu na velikost spoluvlastnických podílů, nemůže mít vliv na rozhodnutí soudu, když ani zjištění takové skutečnosti není důvodem pro zamítnutí žaloby, neboť žádný ze spoluvlastníků nemůže být omezen ve svém právu žádat zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání.

9. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále je občanský zákoník). Podle ust. § 1140 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle ust. § 1141 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních. Podle ust. § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle ust. § 1144 občanského zákoníku odst. odst. 1 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Podle ust. § 1158 občanského zákoníku bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty. Co je stanoveno o bytu, platí také pro nebytový prostor, jakož i pro soubor bytů nebo nebytových prostorů. Podle ust. § 1159 občanského zákoníku jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá. Podle ust. § 1165 občanského zákoníku jednotka mimo jiné vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví či při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Podle ust. § 1166 odst. 1 občanského zákoníku při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň a) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území, b) údaje o jednotce, zejména 1. pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, 2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky, 3. velikost podílů na společných částech, c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich. Podle ust. § 1166 odst. 2 občanského zákoníku k prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů.

10. Předmětem tohoto řízení bylo zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci - pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, zapsaného na LV č. [rok] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], [katastrální uzemí] – [část obce]. Žalobce se domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovité věci shora specifikované s odůvodněním, že nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat, neboť je stávajícím využitím nemovitosti dlouhodobě znevýhodněn, a odkazoval na znění ust. § 1140 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví. Žalovaní přes z počátku vznášené námitky se zrušením spoluvlastnictví v průběhu tohoto řízení vyjádřili souhlas, kdy ostatně výjimky uvedené ve druhém odstavci shora uvedeného ustanovení zákona, pro které by nebylo možné spoluvlastnictví zrušit, ani netvrdili. Soud proto žalobě vyhověl a podílové spoluvlastnictví účastníků dle ust. § 1143 občanského zákoníku zrušil a zároveň rozhodl o způsobu vypořádání. Rozdělením společné nemovité věci na bytové jednotky nedojde dle závěru soudu k podstatnému snížení hodnoty nemovité věci. Žalovanými tvrzené neshody, kdy žalobce dle jejich tvrzení nepřispívá řádně na fondu oprav a nehradí zálohy na služby, by pak ani v případě jejich prokázání nemohli být důvodem pro zamítnutí žaloby, neboť hypotetická možnost komplikací při správě a údržbě domu, ke kterým by mohlo v budoucnu dojít, nemůže sama o sobě vyloučit dělení domu na jednotky.

11. Jak již bylo uvedeno shora, žalobce navrhoval již od počátku tohoto řízení vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci jejím rozdělením na bytové jednotky. Řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví patří mezi řízení, v nichž ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. soud není vázán žalobním návrhem účastníků. Souhlasu všech spoluvlastníků tedy není třeba pro konkrétní způsob vypořádání, nicméně soud musí při úvaze o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví respektovat závazné pořadí stanovené v ust. § 1144 a násl. občanského zákoníku. Primárním způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví ve smyslu shora uvedeného ustanovení je rozdělení společné věci (tj. i rozdělení na vlastnictví bytových jednotek dle ust. § 1165 občanského zákoníku), a jen není-li to možné, může soud zvažovat další způsoby vypořádání. Přestože žalovaní na počátku tohoto řízení zpochybňovali možnost zrušení spoluvlastnictví a vypořádání spoluvlastníků reálným rozdělení společné věci na vlastnictví bytových jednotek, došlo v průběhu řízení ke změně jejich stanovisek a žalovaní nejenže souhlasili s rozdělením nemovité věci na bytové jednotky, ale došlo v podstatně i k dohodě o tom, komu má být která budoucí bytová jednotka přikázána do vlastnictví. Soud tedy respektoval vůli účastníků i stávající stav užívání jednotlivých bytových jednotek a poté, kdy výrokem II. rozsudku vymezil v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce], celkem sedm bytových jednotek s označením jednotka [číslo] až jednotka [číslo] přikázal výroky III. až VII. rozsudku takto vzniklé jednotky do výlučného vlastnictví jednotlivých účastníků, resp. v případě jednotky [číslo] do společného jmění manželů (žalovaných 4. a 5.), a to podle stavu, ve kterém tu kterou bytovou jednotku každý z účastníků v současné době užívá. Bytová jednotka [číslo] kterou na základě nájemní smlouvy užívá třetí osoba, byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce, když žalobce tento způsob vypořádání žádal již od počátku a žalovaní posléze v průběhu tohoto řízení vyjádřili s tímto způsobem vypořádání souhlas. Přikázání bytové jednotky do výlučného vlastnictví žalobce soud považuje i za nejspravedlivější z hlediska zachování proporcionality dosavadních poměrů podílového spoluvlastnictví.

12. Výrokem II. tohoto rozsudku vymezil soud v budově [adresa], která je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] – [část obce], bytové jednotky včetně podílu na společných částech a v souladu s ust. § 1166 občanského zákoníku, podle kterého se při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám uvedou alespoň náležitosti v tomto ustanovení vyjmenované, pojal do výroku rozsudku tyto minimální náležitosti prohlášení. Výrok II. rozsudku tedy obsahuje náležitosti prohlášení podle ust. § 1166 odst. 1 písm. a) a b) občanského zákoníku, kdy obsahově soud vycházel ze znaleckého posudku, který byl v průběhu řízení vypracován soudem ustanoveným znalcem. Soud přes námitky žalovaného 2. vycházel z podlahových ploch jednotlivých bytů a jejich popisu ve znaleckém posudku, když ze znaleckého posudku vyplynulo, že znalec provedl vlastní zaměření (nevycházel z projektové dokumentace, neboť ta mu nebyla předložena), a to za účasti některých účastníků tohoto řízení. Na vlastníky jednotek nepřecházejí ve smyslu ust. § 1166 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku žádná věcná ani jiná práva ani závady. Výrok pod bodem II. rozsudku dále obsahuje odkaz na půdorysná schémata všech podlaží budovy [adresa] určujících polohu bytů a společných částí domu s údaji o podlahových plochách bytů obdobně, jako by tomu bylo u prohlášení podle ust. § 1166 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž tato schémata jsou přílohou rozsudku.

13. Transformací podílového spoluvlastnictví nemovité věci na vlastnictví bytových jednotek došlo ke změně velikosti podílů všech spoluvlastníků. Součet obvyklých cen bytových jednotek činí dle znaleckého posudku celkem 5 333 000 Kč. Do výlučného vlastnictví žalobce byly přikázány jednotky v ceně 820 000 Kč, 514 000 Kč a 653 000 Kč, celkem v ceně 1 987 000 Kč. Žalovanému 1. byla do vlastnictví přikázána bytová jednotka v ceně 736 000 Kč, žalovanému 2. bytová jednotka v ceně 1 071 000 Kč, žalované 3. bytová jednotka v ceně 692 000 Kč a žalovaným 4. a 5. do jejich společného jmění manželů bytová jednotka v ceně 847 000 Kč. Pro stanovení výše vypořádacího podílu však soud vycházel z vlastního výpočtu hodnot bytových jednotek, kdy nezaokrouhlil hodnotu jednotlivých bytových jednotek na celé tisíce, jak učinil znalec, ale pro další výpočet použil cenu zjištěnou dle velikosti spoluvlastnického podílu účastníků na jednotlivých bytech a dospěl k následujícímu: Žalobci před rozdělením společné nemovité věci na vlastnictví bytových jednotek náležel podíl na nemovité věci o velikosti 32,14 %, po transformaci činí jeho podíl 37,26 % k celku. Z ceny 5 333 000 Kč by tak před transformací podílového spoluvlastnictví na vlastnictví bytových jednotek na žalobce připadala částka 1 714 026,20 Kč, přičemž vypořádáním je obohacen o částku 273 049,60 Kč, když cena bytových jednotek přikázaných mu do vlastnictví činí dle znaleckého posudku před zaokrouhlením 1 987 075,80 Kč. Žalovanému 1. před rozdělením společné nemovité věci na vlastnictví bytových jednotek náležel podíl na nemovité věci o velikosti 16,07 %, po transformaci činí jeho podíl 13,8 % k celku. Z ceny 5 333 000 Kč by tak na žalovaného 1. před transformací podílového spoluvlastnictví na vlastnictví bytových jednotek připadala částka 857 013,10 Kč, přičemž vypořádáním je ochuzen o částku 121 059,10 Kč, když cena bytové jednotky přikázané mu do vlastnictví činí dle znaleckého posudku před zaokrouhlením 735 954 Kč. Žalovanému 2. před rozdělením společné nemovité věci na vlastnictví bytových jednotek náležel podíl na nemovité věci o velikosti 16,07 %, po transformaci činí jeho podíl 20,08 % k celku. Z ceny 5 333 000 Kč by tak na žalovaného 2. před transformací podílového spoluvlastnictví na vlastnictví bytových jednotek připadala částka 857 013,10 Kč, přičemž vypořádáním je obohacen o částku 213 853,30 Kč, když cena bytové jednotky přikázané mu do vlastnictví činí dle znaleckého posudku před zaokrouhlením 1 070 866,40 Kč. Žalované 3. před rozdělením společné nemovité věci na vlastnictví bytových jednotek náležel podíl na nemovité věci o velikosti 17,86 %, po transformaci činí její podíl 12,98 % k celku. Z ceny 5 333 000 Kč by tak na žalovanou 3. před transformací podílového spoluvlastnictví na vlastnictví bytových jednotek připadala částka 952 473,80 Kč, přičemž vypořádáním je ochuzena o částku 260 250,40 Kč, když cena bytové jednotky přikázané jí do vlastnictví činí dle znaleckého posudku před zaokrouhlením 692 223,40 Kč. Žalovaným 4. a 5. před rozdělením společné nemovité věci na vlastnictví bytových jednotek náležel podíl na nemovité věci o velikosti 17,86 %, po transformaci činí jejich podíl 15,88 % k celku. Z ceny 5 333 000 Kč by tak na tyto žalované před transformací podílového spoluvlastnictví na vlastnictví bytových jednotek připadala částka 952 473,80 Kč, přičemž vypořádáním jsou ochuzeni o částku 105 593,40 Kč, když cena bytové jednotky přikázané jim do vlastnictví činí dle znaleckého posudku před zaokrouhlením 846 880,40 Kč. Žalobce a žalovaný 2. tak s ohledem na shora uvedené jsou vypořádáním obohaceni o částku celkem 486 902,30 Kč, kterou jsou povinni žalovaným 1., 3., 4. a 5. vyplatit. Žalovanému 1. pak z této částky náleží 24,87 % (ochuzen byl o částku 121 059,10 Kč), žalované 3. náleží 53,45 % (ochuzena byl o částku 260 250,40 Kč) a žalovaným 4. a 5. společně náleží 21,68 % (ochuzeni byli o částku 105 593,40 Kč). Za této situace, pokud by žalobce a žalovaný 2. byli vypořádáním obohaceni o stejnou částku, měli by zbývajícím žalovaným každý vyplatit jednu polovinu shora uvedených částek. Soud se však dále musel vypořádat s tím, že žalobce a žalovaný 2. nejsou ve vztahu k ostatním účastníkům obohaceni o stejnou částku, přičemž žalobce by měl i žalovanému 2. vyrovnat (finančně vypořádat) jeho podíl, když se mu dostane o částku 59 196,30 Kč více než žalovanému 2.; částku 29 598,15 Kč by tedy žalobce měl žalovanému 2. uhradit. Za této situace pak soud přistoupil k tomu, že neukládal žalobci povinnost finančně vypořádat i žalovaného 2. a o částku, kterou by měl žalobce uhradit tomuto žalovanému, navýšil poměrně ve vztahu k jednotlivým zbylým žalovaným částku vypořádacího podílu, žalovanému 2. oproti tomu částku k výplatě snížil.

14. S ohledem na skutečnosti shora uvedené tedy žalobce uhradí na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví k nemovité věci žalovanému 1. částku 67 890,60 Kč (tj. 60 529,55 Kč /jedna polovina z částky, o kterou byl žalovaný 1. vypořádáním ochuzen/ + 7 361,05 Kč / 24,87 % z částky 29 598,15 Kč, kterou by žalobce měl na vyrovnání podílů uhradit žalovanému 2.), dále žalobce uhradí žalované 3. částku 145 945,40 Kč (tj. 131 125,20 Kč /jedna polovina z částky, o kterou byla žalovaná vypořádáním ochuzena/ + 15 820,20 Kč / 53,45 % z částky 29 598,15 Kč) a žalovaným 4. a 5. uhradí částku 59 213,60 Kč (tj. 52 796,70 Kč /jedna polovina z částky, o kterou byli žalovaní vypořádáním ochuzeni/ + 6 416,90 Kč / 21,68 % z částky 29 598,15 Kč). Žalovaný 2. pak na vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví k nemovité věci uhradí žalovanému 1. částku 53 168,50 Kč (tj. částka 60 529,55 Kč /jedna polovina z částky, o kterou byl žalovaný 1. vypořádáním ochuzen/ ponížená o částku 7 361,05 Kč představující 24,87 % z částky 29 598,15 Kč, kterou by měl žalovanému 2. na vyrovnání podílů uhradit žalobce), žalované 3. uhradí žalovaný 2. částku 114 305 Kč (tj. 131 125,20 Kč /jedna polovina z částky, o kterou byla žalovaná vypořádáním ochuzena/ ponížená o částku 15 820,20 Kč / 53,45 % z částky 29 598,15 Kč) a žalovaným 4. a 5. uhradí částku 46 379,80 Kč (tj. 52 796,70 Kč /jedna polovina z částky, o kterou byli žalovaní vypořádáním ochuzeni/ ponížená o částku 6 416,90 Kč / 21,68 % z částky 29 598,15 Kč).

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce disponuje dostatečně vysokou částkou, která mu umožní uhradit žalovaným 1., 3., 4. a 5. soudem vypočtenou částku vypořádacího podílu. Pokud se jedná o žalovaného 2. a stanovení povinnosti tomuto žalovanému vyplatit žalovaným 1., 3., 4. a 5. vypořádací podíl, je si soud vědom skutečnosti, že tento žalovaný v průběhu řízení svou solventnost neprokázal. Nicméně za situace, kdy žalovaný opakovaně omlouval svou neúčast při jednání ze zdravotních důvodů, a nemohl být tedy alespoň při posledním jednání seznámen se soudem zvažovaným způsobem vypořádání, dospěl soud k závěru, že tato skutečnost nebrání zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků a uložení povinnosti žalovanému 2. uhradit soudem vypočtenou částku vypořádacího podílu. Žalovaný 2. vstoupil do tohoto řízení až v jeho průběhu, když koupil podíl na nemovité věci od [celé jméno původní účastnice]. Jeho písemné vyjádření ve věci a přílohy k tomuto vyjádření (dohoda o užívání společné nemovité věci ze dne 30. 8. 2021) nesvědčí o tom, že by se žalovaný bránil vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením nemovité věci na bytové jednotky, ani že by neměl zájem nadále užívat byt, který na základě dohody účastníků v této chvíli užívá. Ačkoliv soud není vázán návrhem účastníků a mohl za dané situace, kdy žalovaný 2. neprokázal to, že bude disponovat finančními prostředky na výplatu vypořádacího podílů ostatních žalovaných, přikázat bytovou jednotku užívanou žalovaným 2. do vlastnictví některého z dalších účastníků či do jejich podílového spoluvlastnictví, v zájmu zachování spravedlivého vypořádání a při respektování stávajícího stavu, dohody žalovaných vyjádřené v listině ze dne 30. 8. 2021 i vůle žalobce, tak neučinil. Je tak v zájmu žalovaného 2., chce-li i nadále užívat bytovou jednotku, aby si zajistil finanční prostředky na výplatu vypořádacího podílu, a pokud tak neučiní, vystaví se hrozbě výkonu rozhodnutí. Co se týká žalovaných 1., 3., 4. a 5., kterým se má od žalovaného 2. dostat výplaty vypořádacího podílu, je soud přesvědčen, že nejsou tímto postupem soudem zkráceni na svých právech, když žalovaný je vlastníkem nemovité věci nemalé hodnoty, která jim v případě, že žalovaný 2. nebude plnit dobrovolně, zajistí možnost tuto částku vymoci.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu. Výsledek sporu nelze hodnotit jako úspěch žalobce ani žalovaných. Soud v této souvislosti poukazuje i na nález Ústavního soudu č. j. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022, podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví před soudem nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci a je třeba postupovat zásadně podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého. Pouze ve výjimečných případech (šikanózní výkon práva, obstrukční chování apod.) lze uložit jednomu z účastníků povinnost k náhradě nákladů řízení druhému spoluvlastníkovi; důvody pro toto výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků soud v projednávané věci neshledal.

17. Výrokem XI. až XV. rozsudku rozhodl soud o povinnosti účastníků k náhradě nákladů řízení, které platil stát. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představují vynaložené náklady na znalecký posudek a jeho doplnění, které nechal soud ve věci zpracovat, ve výši celkem 33 734,40 Kč. S ohledem na skutečnost, že v dané věci nebylo možné vycházet z procesního úspěchu ve věci, uložil soud účastníkům povinnost náhrady těchto nákladů v poměru jejich podílů na společných částech nemovité věci, tedy žalovanému 1. povinnost zaplatit státu částku 4 655,40 Kč (tj. 13,8 % z částky nákladů státu), žalovanému 2. povinnost zaplatit částku 6 773,90 Kč (20,08 % nákladů státu), žalované 3. povinnost zaplatit částku 4 378,70 Kč (12,98 % nákladů státu), žalovaným 4. a 5. povinnost společně a nerozdílně zaplatit částku 5 357 Kč (15,98 % nákladů státu). Žalobci pak soud uložil povinnost zaplatit částku 7 569,40 Kč, když celková částka, kterou by měl žalobce na nákladech státu hradit, činí 12 569,40 Kč (37,26 % nákladů státu), tuto částku však bylo nutné ponížit o žalobcem uhrazenou a spotřebovanou zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč.

18. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., a umožnil žalobci a žalovanému 2. splnit povinnost úhrady vypořádacího podílu v přiměřené delší lhůtě.