21 C 125/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 961 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 761 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 761 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 200 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 961 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že tato částka představuje neuhrazené pojistné za období od 5. 12. 2019 do 29. 9. 2020, které byl žalovaný povinen platit žalobkyni podle pojistné smlouvy číslo. Žalovaný dluží žalobkyni pojistné ve výši 1 761,22 Kč, které neuhradil ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně. Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení nákladů ve výši 200 Kč spojených s uplatněním pohledávky z titulu dlužného pojistného, které v souladu se sazebníkem představují ujednané náklady na zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného- 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný je cizím státním příslušníkem, soud tedy zkoumal svou pravomoc ve věci rozhodnout. Pravomoc českého soudu je dána dle článku 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/1215/2012, kolizním právem je dle článku 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. EU/593/2008 české právo.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, a žalobkyně již při podání žaloby souhlasila s postupem dle ust. § 115a o. s. ř., vyzval soud žalovaného, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.

5. Pokud se jedná o skutková zjištění ve věci samé, má soud za prokázané, že účastníci řízení uzavřeli dne 5. 6. 2019 pojistnou smlouvu o sdruženém pojištění vozidla, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značky Renault, typ Scénic, registrační značka, které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného jako pojistníka hradit žalobkyni pojistné v částce 5 764 Kč ročně, splatné v pololetních splátkách ve výši 2 882 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a počátek pojištění byl sjednán na den 5. 6. 2019 ve 12:16 hodin. Účastníci si smlouvou dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla vydanými žalobkyní. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za pojistné období od 5. 12. 2019, a to ani přes písemnou upomínku žalobkyně ze dne 2. 2. 2020 obsahující upozornění na možnost zániku pojištění pro neplacení, nebude-li dlužné pojistné nejpozději dne 23. 3. 2020 uhrazeno. Pojištění sjednané shora uvedenou smlouvou zaniklo dnem 24. 3. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného, o čemž byl žalovaný informován dopisem žalobkyně ze dne 6. 4. 2020; současně byl uvedeným dopisem vyzván k úhradě nedoplatku pojistného v částce 1 761 Kč. Předžalobní upomínkou žalobkyně ze dne 9. 5. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku pojistného za dobu trvání smlouvy ve výši 1 761 Kč a nákladů upomínání ve výši 200 Kč, a to nejpozději do 23. 6. 2020 s tím, že dojde-li v této lhůtě k úhradě, uplatní žalobkyně svůj nárok u soudu. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván ještě předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 14. 9. 2020, která mu byla zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení.

6. Po právní stránce byl žalobou uplatněný nárok soudem posouzen zejména podle ust. § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

7. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla s počátkem pojištění dne 5. 6. 2019. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné již za první pojistné období, a to ani přes písemnou upomínku žalobkyně, v níž byl současně upozorněn na možnost zániku pojištění pro neplacení pojistného. Pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného dnem 24. 3. 2020, o čemž byl žalovaný vyrozuměn a byl vyzván k úhradě dlužného pojistného. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaný tak neučinil, uložil mu tedy soud povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 761 Kč představující neuhrazené pojistné dle pojistné smlouvy shora uvedené za dobu 5. 12. 2019 do 24. 3. 2020 včetně.

8. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni, kdy mělo být pojistné dle příslušného ustanovení pojistných podmínek uhrazeno. Žalobkyně se domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužného pojistného až ode dne 26. 3. 2020 a soud i v této části žalobě vyhověl, neboť je nepochybné, že v uvedenou dobu byl žalovaný v prodlení s úhradou již celé částky dlužného pojistného.

9. Pokud se jedná o žalobkyní uplatněnou částku 200 Kč představující poplatek za zaslanou upomínku k úhradě dlužného pojistného, soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl, a to s odkazem na nález Ústavního soudu ČR č. j. I. ÚS 3512/2011 ze dne 11. 11. 2013 Smluvní vztah žalobkyně a žalovaného založený pojistnou smlouvou ze dne 5. 6. 2019 je spotřebitelskou smlouvou ve smyslu ust. § 1810 a násl. občanského zákoníku, na který je třeba aplikovat principy spotřebitelské ochrany dle příslušných ustanovení soukromého práva. V souladu s těmito principy pak soud považuje žalobou uplatněný poplatek ve výši 200 Kč za neplatně ujednaný, když ve své podstatě se jedná o smluvní pokutu, přičemž povinnost zaplatit smluvní pokutu je obsažena toliko v pojistných podmínkách žalobkyně (resp. vyplývá ze sazebníku, který vyhotovila sama žalobkyně), nevyplývá ze smlouvy samotné, což je v rozporu právě i se závěrem Ústavního soudu ČR, který vyslovil ve shora uvedeném nálezu, kde mimo jiné uvádí, že obchodní podmínky nesmějí sloužit tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (např. rozhodčí doložka či ujednání o smluvní pokutě); pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Z popsaných důvodů tedy soud žalobu co do částky 200 Kč zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 200 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání ve věci samé - žaloba) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobkyně pak soud ještě uvádí, že lustrací v rejstříku vedeném u zdejšího soud bylo zjištěno a soud dospěl k závěru, že řízení v nyní projednávané věci bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.