21 C 130/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného státní občan Slovenské republiky bytem anonymizována dvě slova číslo , PSČ obec - část obce o zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 500 Kč od 2. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 5. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným dne 26. 3. 2019 uzavřela dodatek ke smlouvě na poskytování služeb elektronických komunikací, na jehož základě žalovaný užíval služby elektronických komunikací prostřednictvím telefonních čísel [číslo], [číslo] a [číslo], přičemž závazek mezi účastníky byl sjednán na dobu 24 měsíců. Žalovaný rovněž od žalobkyně v rámci marketingové akce [příjmení] [příjmení] získal slevu ve výši 7 500 Kč na koncová zařízení, konkrétně slevu ve výši 2 500 Kč na zařízení tm Huawei Y5 2018, výrobní [číslo] slevu ve výši 2 500 Kč na zařízení tm Huawei Y5 2018, výrobní [číslo] slevu ve výši 2 500 Kč na zařízení tm Huawei Y5 2018, výrobní [číslo] kdy cena za každé zařízení před poskytnutím slevy činila 3 795 Kč včetně DPH. Žalovaný tak převzal zařízení v celkové hodnotě 11 385 Kč a při jejich převzetí zaplatil žalobkyni částku 3 885 Kč (3 x 1 295 Kč). Poskytnutá sleva byla vázána na rozvazovací podmínku spočívající v porušení pravidel marketingové akce [příjmení] [příjmení] – žalovaný se v dodatku ke smlouvě zavázal, že v případě porušení podmínek uvedené akce (zejména ukončení či omezení závazku žalovaného řádně využívat službu s tarifem a platit za ni, a to před uplynutím doby 24 měsíců na základě jeho jednání) doplatí žalobkyni částku odpovídající poskytnuté slevě. Převzetí koncových zařízení potvrdil žalovaný svým podpisem na Stvrzence – daňovém dokladu [číslo], Stvrzence – daňovém dokladu [číslo] a Stvrzence – daňovém dokladu [číslo] ze dne 3. 4. 2019. Žalovaný porušil pravidla marketingové akce [příjmení] [příjmení], když žalobkyni nezaplatil vyúčtování [číslo] za období od 1. 3. 2019 do 31. 3. 2019 v částce 2 669 Kč splatné dne 23. 4. 2019, vyúčtování [číslo] za období od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2019 v částce 7 124 Kč splatné dne 23. 5. 2019 a vyúčtování [číslo] za období od 1. 5. 2019 do 31. 5. 2019 v částce 1 155 Kč splatné dne 24. 6. 2019, a došlo tedy k naplnění rozvazovací podmínky. Z tohoto důvodu žalobkyně doúčtovala žalovanému zbývající část kupní ceny ve výši poskytnuté slevy, a to vrubopisem [číslo] vystaveným dne 18. 5. 2020 k daňovému dokladu [číslo] v částce 2 500 Kč se splatností k 1. 6. 2020, vrubopisem [číslo] vystaveným dne 18. 5. 2020 k daňovému dokladu [číslo] v částce 2 500 Kč se splatností k 1. 6. 2020 a vrubopisem [číslo] vystaveným dne 18. 5. 2020 k daňovému dokladu [číslo] v částce 2 500 Kč se splatností k 1. 6. 2020. Žalovaný zbývající část kupní ceny koncových zařízení žalobkyni dosud neuhradil, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně k její úhradě.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. S ohledem na skutečnost, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, posuzoval předně soud, zda je nadán pravomocí a věcnou a místní příslušností k projednání věci. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Jak bylo zjištěno lustrací v informačním systému základních registrů, žalovaný je od 17. 1. 2017 hlášen k pobytu na adrese [anonymizována dvě slova] [číslo], [obec] - [část obce], a pravomoc českých soudů k projednání věci je tak dána. Věcně příslušným k projednání věci je v prvním stupni dle ust. § 9 o. s. ř. okresní soud, přičemž místně příslušným je dle ust. § 85 odst. 1 o. s. ř. Okresní soud v Teplicích.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že pokud se žalovaný k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.

5. Z předložených listin soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný převzal dne 25. 3. 2019 od žalobkyně celkem 3 koncová zařízení, a to mobilní telefon Huawei Y6 Prime 2018 černý DS ZL [číslo] (převzetí zařízení stvrzeno podpisem žalovaného na daňovém dokladu [číslo]), mobilní telefon Huawei Y6 [příjmení] 2018 černý DS ZL [číslo] (převzetí zařízení stvrzeno podpisem žalovaného na daňovém dokladu [číslo]) a mobilní telefon Huawei Y6 Prime 2018 černý DS ZL [číslo] (převzetí zařízení stvrzeno podpisem žalovaného na daňovém dokladu [číslo]), přičemž za každé z těchto zařízení vyúčtovala žalobkyně žalovanému k úhradě částku ve výši 1 295 Kč. Původní cena zařízení činila 3 795 Kč s tím, že na každé zařízení byla žalovanému poskytnuta sleva ve výši 2 500 Kč. Poskytnutá sleva byla ze strany žalobkyně podmíněna splněním pravidel marketingové akce [příjmení] [příjmení] – [anonymizováno] [rok], mezi něž mimo jiné náležela podmínka, že nový tarif služby, který byl s žalovaným sjednán, nebude po dobu následujících 24 měsíců v důsledku porušení právní povinnosti žalovaného ukončen či omezen, včetně toho, že se po uvedenou dobu žalovaný nedostane do prodlení s plněním jakýchkoli závazků vůči žalobkyni po souvislou dobu delší než 30 dnů. Daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne 31. 3. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za poskytované služby v období od 1. 3. 2019 do 31. 3. 2019 částku ve výši 2 669,62 Kč, přičemž datum splatnosti stanovila k 23. 4. 2019. Daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne 30. 4. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za poskytované služby v období od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2019 částku ve výši 7 124,13 Kč, přičemž datum splatnosti stanovila k 23. 5. 2019. Daňovým dokladem [číslo] vystaveným dne 31. 5. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za poskytované služby v období od 1. 5. 2019 do 31. 5. 2019 částku v celkové výši 10 949,55 Kč s termínem splatnosti k 24. 6. 2019, s tím, že tato zahrnovala platbu za služby poskytnuté v uvedeném období ve výši 1 155,80 Kč a dále neuhrazená vyúčtování za předchozí dvě zúčtovací období ve výši 9 793,75 Kč (2 669,62 Kč + 7 124,13 Kč). Jelikož žalovaný nezaplatil vystavená vyúčtování řádně a včas, načež se dostal do prodlení více jak 30 dnů od stanoveného data splatnosti (v případě vyúčtování [číslo] byl v prodlení delším jak 30 dnů již v den vystavení vyúčtování [číslo]), porušil stanovená pravidla marketingové akce [příjmení] [příjmení] – [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně tak žalovanému z důvodu porušení podmínek poskytnuté slevy zbývající část kupní ceny převzatých koncových zařízení (odpovídající poskytnuté slevě) doúčtovala, a to vrubopisem [číslo] vystaveným dne 18. 5. 2020 k daňovém dokladu [číslo] v částce 2 500 Kč se splatností dne 1. 6. 2020, vrubopisem [číslo] vystaveným dne 18. 5. 2020 k daňovém dokladu [číslo] v částce 2 500 Kč se splatností dne 1. 6. 2020 a vrubopisem [číslo] vystaveným dne 18. 5. 2020 k daňovém dokladu [číslo] v částce 2 500 Kč se splatností dne 1. 6. 2020. Jelikož žalovaný ve lhůtě splatnosti zbývající část kupní ceny koncových zařízení ve výši 7 500 Kč žalobkyni nezaplatil, vyzvala jej žalobkyně (opakovaně) k její úhradě, a to dopisem ze dne 22. 6. 2020, ze dne 26. 11. 2020 a ze dne 18. 1. 2021.

6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 548 odst. 1, 2 a § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“).

7. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako prodávající a žalovaným jako kupujícím byly dne 25. 3. 2019 uzavřeny tři kupní smlouvy, jimiž se žalobkyně zavázala, že žalovanému odevzdá tři koncová zařízení, která byla předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k nim, a žalovaný se zavázal, že koncová zařízení převezme a zaplatí žalobkyni kupní cenu ve výši 3 795 Kč, resp. ve výši 1 295 Kč za každé z nich, neboť žalobkyně žalovanému poskytla slevu z kupní ceny ve výši 2 500 Kč na každé z koncových zařízení s rozvazovací podmínkou, spočívající zejména v tom, že po dobu 24 měsíců od sjednání nového tarifu se žalovaný nedostane do prodlení s plněním jakýchkoli závazků vůči žalobkyni po souvislou dobu delší než 30 dnů. Žalobkyně dostála svým smluvním závazkům a žalovanému odevzdala předmětná koncová zařízení (předmět koupě), naopak žalovaný, ačkoli koncová zařízení v den uzavření kupních smluv převzal, své smluvní povinnosti porušil, když řádně a včas nehradil vyúčtování za služby poskytované žalobkyní v rámci sjednaného tarifu a dostal se do prodlení v délce více jak 30 dnů. Z tohoto důvodu byla naplněna rozvazovací podmínka poskytnuté slevy z kupní ceny, pročež žalobkyně zbývající část kupní ceny ve výši 7 500 Kč (3 x 2 500 Kč) žalovanému vyúčtovala, s tím, že termín splatnosti stanovila k 1. 6. 2020. Jelikož žalovaný zbývající část kupní ceny ve lhůtě splatnosti žalobkyni nezaplatil, je žalobkyně oprávněna kromě dlužné části kupní ceny v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku požadovat rovněž (zákonný) úrok z prodlení ve výši stanovené dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, a to od dne následujícího po dni splatnosti příslušných vyúčtování, tj. od dne 2. 6. 2020 do zaplacení.

8. Vzhledem k výše uvedenému vyhověl soud podané žalobě a uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 500 Kč a úrok z prodlení v zákonné sazbě 10 % ročně z této částky za dobu od 2. 6. 2020 do zaplacení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z náhrady hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění, ve výši 100 Kč za každý ze dvou úkonů učiněných žalobkyní (tj. 1. výzva k plnění a 2. návrh ve věci samé). K použití ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. pro stanovení výše náhrady hotových výdajů žalobkyně soud uvádí, že lustrací v rejstříku zdejšího soudu bylo zjištěno, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

10. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.