21 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci manžela: osobní údaje manžela státní občan Jemenu bytem adresa , obec zastoupený zmocněnkyní jméno příjmení , anonymizováno . bytem adresa a manželky: osobní údaje manželky o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřel dne 13. 9. 2016 v Sana´a v Jemenu manžel [příjmení] [jméno] [příjmení], [datum narození], a manželka [celé jméno manžela], [datum narození], rozená [příjmení] [příjmení], a které je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, [obec], ve svazku [spisová značka], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], pořadové [číslo] se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se návrhem doručeným soudu dne 6. 1. 2021 domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je rozvrácené, kdy rozvrat manželství zapříčinili oba manželé. Manželé spolu již déle než šest měsíců nežijí ve společné domácnosti, náklady na živobytí si hradí každý sám. Obnovení manželského soužití je zcela vyloučeno. Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manžela, manžela, původního účastníka a původního účastníka]. Děti se z manželství nenarodily. Manžel dále uvedl, že s manželkou se dohodli na vypořádání majetku, dohoda však soudu předložena nebyla. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila. Manžel je stáním občanem Jemenu, proto soud nejprve posuzoval svou pravomoc ve věci rozhodnout. Podle článku 1 Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Jemenskou lidovou demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních podepsané v Praze dne 19. ledna 1989 občané jedné smluvní strany požívají na území druhé smluvní strany stejné právní ochrany v osobních a majetkových věcech jako občané této smluvní strany. Občané jedné smluvní strany mohou před justičními orgány druhé smluvní strany vystupovat, hájit svá práva, podávat žádosti, návrhy na zahájení řízení a opravné prostředky za stejných podmínek, jako občané této smluvní strany. Podle ust. § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Z uvedeného je zřejmé, že je dána pravomoc českého soudu k projednání věci, když oba manželé žijí v České republice a manželka je českou státní občankou; rozhodným právem je právo české. Místně příslušným je pak Okresní soud v Teplicích, v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště. Z oddacího listu manželů soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 13. 9. 2016 v Sana´a v Jemenu a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části města Brna, [obec], ve svazku [spisová značka], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], pořadové [číslo]. Děti se z manželství nenarodily. Manžel ve své účastnické výpovědi uvedl, že závažnější problémy se v manželství objevily někdy v letech 2019 až 2020, i když v podstatě celé manželství bylo problémové. S manželkou jsou každý úplně jiný, což zjistili až po sňatku, kdy společně začali žít. Nakonec se s manželkou dohodli, že zkusí žít odděleně, a zjistili, že jim to takto vyhovuje. Společně s manželkou nežijí a společně nehospodaří více než rok a obnovení manželského soužití již není možné. S manželkou mají hodně problémů a neshod, které nejsou schopni řešit. Manželka ve své účastnické výpovědi potvrdila, že problémy v manželství jsou v podstatě již od počátku. S manželem si nerozuměli, docházelo mezi nimi k neshodám a dohodli se na rozvodu manželství. Společně s manželem nežijí, ani společně nehospodaří již více než rok a obnovení manželského soužití již není možné. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle odst. 3 téhož ustanovení zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželství. Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud není dále stanoveno jinak. Podle ust. § 757 odst. 1 písm. a), písm. c), odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé, a pokud manželství ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, a jsou-li současně předloženy písemné smlouvy s úředně ověřenými podpisy účastníků upravující pro dobu po rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práva a povinnosti společného bydlení a případnou vyživovací povinnost. Podle ustanovení § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání majetkových poměrů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy nemohl přes souhlasné prohlášení manželů o rozvratu manželství postupovat dle ust. § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval a při svém rozhodování hodnotil nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale zjišťoval rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že účastníci netvoří manželské společenství, nevedou společnou domácnost, po dobu více než jednoho roku žijí odděleně, každý v jiném bytě. Oba manželé také shodně uvedli, že vylučují možnost obnovení manželského soužití. Soud tedy za dané situace vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl, když dospěl k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinou rozvratu manželství jsou dle názoru soudu rozdílné představy manželů o společném životě, vyplývající z jejich rozdílných povahových vlastností, neschopnost řešit problémy, které s sebou partnerský život přináší, a z toho plynoucí vzájemné citové odcizení manželů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.