21 C 15/2026

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 437 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 437 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 137 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky se sídlem , adresa, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 10. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 10 437 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s registrační značkou , SPZ, se zdvihovým objemem válců nad 2 500 cm3, neuzavřel v období od 5. 12. 2024 do 23. 3. 2025 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 10 137 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 17. 4. 2025 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 7. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Žalovaný je od 22. 3. 2016 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 2 500 cm3, registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž neměl v období 5. 12. 2024 do 23. 3. 2025 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 17. 4. 2025 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 10 137 Kč (93 Kč jako denní sazba příspěvku x 109 dnů); uvedená výzva byla žalovanému dle poštovního podacího archu zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. Z obsahu výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP je zřejmé, že žalovaný byl poučen, jak má postupovat, pokud vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, či vozidlo bylo v rozhodném období vyřazené z provozu, zaniklé nebo vyvezené do jiného státu, případně bylo odcizeno. Žalovaný ve stanovené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu upomínkou ze dne 8. 7. 2025, kdy již požadovala i uhrazení a náklady uplatnění ve výši 300 Kč a úroku ve výši 20 Kč; z obsahu upomínky je zřejmé, že žalovaný byl rovněž vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalovaný ničeho neuhradil a byl právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 12. 9. 2025, která byla žalovanému dle výpisu sledování zásilky zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu.

5. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zejména dle ust. § 45 zákona), dále podle ust. § 5 odst. 1 písm. i) a ust. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.

6. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období od 5. 12. 2024 do 23. 3. 2025 vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, , s objemem válců nad 2 500 cm3, a k tomuto neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného v zákonem stanovené lhůtě vyzvala k úhradě příspěvku, případně o doložení skutečnosti, že předmětné vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či doložení skutečnosti, že žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak přes opakované výzvy doposud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku celkem 10 437 Kč, představující součet nezaplaceného příspěvku ve výši 10 137 Kč (109 dní po 93 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.

7. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo i na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal úrok z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 10 137 Kč za období od 2. 7. 2025 (tj. ode dne následujícího po splatnosti příspěvku) do zaplacení, a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

9. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

10. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.