21 C 184/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci manžela: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 a manželky: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřel Jméno zainteresované osoby 0/0 a Jméno zainteresované osoby 1/0, rozená Anonymizováno, dne 23. 9. 2017 před Magistrátem města adresa, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manželé se návrhem doručeným soudu dne 24. 5. 2024 domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že se po citové i lidské stránce zcela odcizili a jejich manželství je již pouze formálním svazkem, ve kterém nemají zájem dále setrvávat. Manželé dále uvedli, že společně jako manželé již déle než šest měsíců nežijí. Z manželství se narodili dva synové, dne datum nezletilý jméno FO a dne datum nezletilý jméno FO, přičemž současně s tímto návrhem podávají manželé soudu i návrh na schválení dohody o úpravě poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství. Manželé se rovněž dohodli na úpravě majetkových práv a práv a povinností společného bydlení. Poslední společné bydliště bylo v Teplicích. Z provedeného dokazování, a to z oddacího listu účastníků soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 23. 9. 2017 před Magistrátem města adresa a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu adresa ve svazku Anonymizováno, roč. Anonymizováno, strana/list Anonymizováno, poř. č. hodnota. Z manželství se dne datum narodil nezletilý jméno FO a dne datum nezletilý jméno FO, přičemž rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. spisová značka ze dne 28. 6. 2024, který nabyl právní moci dne 26. 7. 2024, bylo rozhodnuto o úpravě péče a výživy k nezletilým pro dobu před i po rozvodu manželství rodičů. Poslední společné bydliště manželů je na adrese adresa. Manžel ve své účastnické výpovědi uvedl, že s manželkou se seznámili v roce 2014 nebo 2015 a když on v roce 2016 koupil byt, společně ho vybavili, chtěli spolu žít. V roce 2017 uzavřeli sňatek a až do narození dětí byl jejich vztah standardní. S manželkou se shodli, že chtějí společně děti, i že je chtějí rychle po sobě, což se také podařilo. První syn měl po narození problémy, nebyl úplně zdravý, takže se manželce snažil pomáhat. Po narození druhého dítěte se zcela bez pochyby zvýšily nároky na manželku, zejména po psychické stránce. Snažil se jí pomáhat, i když ona to vidí možná jinak. Poté, co nastoupili synové do školky, podporoval manželku v návratu do zaměstnání, snažil jsem se ji podporovat v tom, aby si mohla vybudovat vztahy v práci, najít si přátele. Ona ale začala zneužívat volného času, který jí poskytoval, chodila domů nad ránem, často opilá. Chování manželky v té době přerostlo v masivní nevěru, nicméně časem své chování přehodnotila, začala se chovat jinak, ale její odtažitost k němu již byla zřejmá. Na jaře roku 2024 byla situace taková, že když byl doma on, odcházela manželka, v podstatě se mu vyhýbala, a on jí nakonec vyzval, a to opakovaně, aby se odstěhovala, že takto žít nechce. Říkala, že nemá kam jít, takže jí nakonec poskytl 150 tisíc Kč, aby si mohla zajistit bydlení. Částku jí dal ještě před rozvodem a domnívá se, že to od něj bylo velkorysé. Manželka odešla k jinému muži, on za celou dobu manželství nevěrný nebyl. Manžel dále uvedl, že obnovení manželského soužití již možné není. Manželka ve své účastnické výpovědi potvrdila, že problémy v manželství začaly s narozením prvního dítěte, úplně dopodrobna se vyjádřit nechtěla. Uvedla, že manžel je dost prudký, dost křičel a z jejího pohledu jí nepomáhal. Je pravdou, že měl dvě práce, ale ona byla sama doma s dvěma dětmi. Po návratu do zaměstnání tak měla pocit, že potřebuje všechno dohnat, protože po dobu mateřské neviděla známé, ale nebyla pryč tak, jak uváděl manžel. Obnovení manželského soužití již ani z její strany možné není, s manželem se nedokážou dohodnout na základních věcech v manželství, ale ani na výchově dětí. Manželka připustila, že manželovi byla nevěrná, ale stalo se to až poté, co jí manžel na začátku března 2024 řekl, že už jí nebere jako manželku a nenárokuje si jí jako manželku. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může soud na návrh některého z manželů manželství rozvést, jestliže je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ust. § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci bylo zjištěno, že opatrovnický soud neschvaloval dohodu manželů jako rodičů nezletilých dětí o úpravě poměrů k nim pro dobu po rozvodu manželství, a soud tedy nemohl přes souhlasné prohlášení obou manželů o rozvratu manželství postupovat dle ust. § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval a při svém rozhodování hodnotil nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale zjišťoval rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že účastníci již fakticky netvoří manželské a rodinné společenství, nevedou společnou domácnost, nejméně od března tohoto roku nežijí jako manželé, žijí odděleně. Oba manželé shodně uvedli, že vylučují možnost obnovení manželského soužití. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl, když dospěl k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, a současně nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o tom, že by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilých dětí. Příčinou rozvratu manželství jsou dle názoru soudu neshody manželů o způsobu společného rodinného a manželského života a z toho plynoucí vzájemné a trvalé citové odcizení manželů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (ust. § 759 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství nebo zrušení registrovaného partnerství (§ 34 odst. 3 písm. c) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech).