21 C 185/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného státní občan Slovenské republiky bytem adresa o zaplacení 36 049,98 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 28 049,98 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 601,42 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 12 320 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 8. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 36 049,98 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla dne 14. 2. 2020 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny, na čemž se smluvní strany dohodly. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 72 měsíců, přičemž celková částka splatná žalovaným byla dohodnuta ve výši 18 521 Kč, tj. 10 000 Kč jistina a 8 521 Kč sjednané úroky, a měla být žalovaným uhrazena v 72 splátkách ve výši 257 Kč měsíčně, vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 23 % p.a. Smluvní strany dále sjednaly doplňkové služby, které byly žalobkyní na výslovnou žádost žalovaného poskytnuty, a to doplňkovou inkasní službu a doplňkovou [anonymizováno]“, která v sobě zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně a možnost přerušení splácení až na 9 měsíců. Úvěr byl ve prospěch žalovaného vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran uvedeným v článku IV. odstavec 4.3 smlouvy o úvěru. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 5. 2020, která činila 433 Kč a sestávala ze splátky úvěru, splátky za inkasní službu ve výši 42 Kč a splátky za doplňkovou službu podpora ve výši 134 Kč. Vzhledem k porušení smluvních povinností žalovaným mu žalobkyně zaslala první písemnou upomínku ze dne 20. 5. 2020, kterou žalovaného vyzvala k úhradě dlužné splátky a k úhradě smluvené sankce za upomínku ve výši 300 Kč. Další upomínka byla žalovanému zaslána dne 5. 6. 2020 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné splátky, k úhradě smluvené sankce za předchozí upomínku ve výši 300 Kč a k úhradě smluvené sankce za druhou upomínku ve výši 500 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn, že pokud své závazky nevyrovná, dojde k zesplatnění celého úvěru. Přes zaslání několika upomínek nebyla žalovaným žalobkyni uhrazena splátka splatná dne 15. 5. 2020 a ke dni 22. 6. 2020 došlo k zesplatnění úvěru a naúčtování veškerých sankcí a nároků vyplývající ze smlouvy o úvěru a ze souběžných uzavřených smlouvy o inkasní službě. Celková dlužná částka činí 36 096,20 Kč a představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 9 867,61 Kč, nesplacené úroky 8 138,56 Kč, poplatek za inkasní služby ve výši 2 940 Kč, poplatek za doplňkové [anonymizováno]“ ve výši 9 380 Kč, náklady na upomínky ve výši 800 Kč, smluvní pokutu dle článku V. odst. 5.5 smlouvy ve výši 4 933,81 Kč, smluvní pokutu za prodlení úvěru ve výši 34,41 Kč a smluvní pokuty za prodlení inkasní služby ve výši 1,81 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 2. 2. 2021, k němuž se žalobkyně, ani žalovaný, ač řádně předvoláni, nedostavili. Za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z e-mailové zprávy zaslané osobou označenou v této zprávě [anonymizována dvě slova] [název žalobkyně] na e-mail [email] dne 14. 2. 2020 v 07:38 hodin je zřejmé, že na výše uvedenou e-mailovou adresu měly být příjemci zaslány přístupové údaje do klientského účtu, kde se měla nacházet smluvní dokumentace ke spotřebitelskému úvěru [číslo] současně byl zaslán základní přehled produktu – úvěru se všemi jeho parametry. Z další e-mailové zprávy zaslané osobou označenou v této zprávě [anonymizována dvě slova] [název žalobkyně] na e-mail [email] dne 14. 2. 2020 v 09:08 hodin vyplývá, že na výše uvedenou e-mailovou adresu měla být příjemci zaslána smluvní dokumentace ke spotřebitelskému úvěru [číslo] který měl být uzavřen prostřednictvím klientského účtu. Z e-mailové zprávy zaslané odesílatelem [název žalobkyně] [email] na e-mail [email] dne 14. 2. 2020 16:24 hodin je zřejmé, že na výše uvedenou e-mailovou adresu měla být příjemci zaslána informace o rozšíření klientského účtu. Z listiny označené„ Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]“ soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde označeny [název žalobkyně] jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel. Z dalšího obsahu listiny vyplývá, že mezi těmito smluvními stranami měla být uzavřena smlouva o úvěru, jejímž předmětem měl být závazek [právnická osoba] poskytnout osobě v této smlouvě označené jako žalovaný [celé jméno žalovaného] úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž částka 8 000 Kč měla být vyplacena na účet žalovaného v této smlouvě uvedený a částka 2 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele úvěru specifikované ve smlouvě. Úvěr dle tohoto návrhu měl být sjednán na dobu určitou v délce 72 měsíců za úrokovou sazbu 23 % ročně. Žalovaný se dle návrhu smlouvy měl zavázat splatit poskytnutý úvěr a současně úrok ve výši 8 521 Kč, celkem částku 18 521 Kč, a to v pravidelných splátkách ve výši 257 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Smlouvou měly být dále sjednány nepovinné doplňkové služby, a to doplňková inkasní služba a doplňková [anonymizováno]“. Smlouva o inkasní službě pak měla být přílohou 4 smlouvy a žalovaný měl souhlasit se zřízením inkasa z účtu uvedeného ve smlouvě ve prospěch žalobkyně a dále se měl zavázat za výkon inkasní služby po dobu trvání úvěru uhradit celkem částku 3 024 Kč v měsíčních splátkách ve výši 42 Kč splatných současně se splátkou spotřebitelského úvěru. Doplňková [anonymizováno]“ (příloha 6 smlouvy) pak měla být sjednána za úplatu ve výši 9 648 Kč a byla splatná v měsíčních splátkách ve výši 134 Kč, splatných vždy s měsíční splátkou úvěru. Obsahem této služby měla být možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti a dále možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců při stanovených podmínkách. Uvedená listina s další smluvní dokumentací v tištěné podobě čítá 24 stran drobně psaným písmem a je podepsána pouze žalobkyní. Dále obsahuje v tištěné podobě na úvodní straně záznam –„ autorizační doložku“, z něhož však soud nezjistil ničeho, není ani zřejmé, kdy a kým zde tento záznam byl učiněn. Z Detailu pohybu – Okamžitá příchozí platba ze dne 14. 2. 2020 vyplývá, že mezi účty č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] proběhla transakce ve výši 10 Kč. Z Detailu pohybu – Bezhotovostní platba ze dne 14. 2. 2020 vyplývá, že z účtu č. [bankovní účet] byla na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 8 000 Kč. Z listiny označené„ Zadání souhlasu s inkasem“ bylo zjištěno, že k účtu plátce č. [bankovní účet] mělo být od 14. 2. 2020 zřízeno inkaso ve prospěch účtu příjemce č. [bankovní účet]; listina je podepsána zaměstnankyní [právnická osoba], podpis klienta chybí. Z Potvrzení o vyplacení úvěru ze dne 14. 2. 2020 vyplývá, že [právnická osoba] měla potvrdit žalovanému výplatu částky 8 000 Kč na účet žalovaného do pěti dnů od nabytí účinnosti smlouvy. [příjmení] 2 000 Kč měla být započtena na náklady poskytovatele. Žalovanému pak byly dány platební instrukce k úhradě úvěru. Upomínkou ze dne 20. 5. 2020 byl žalovaný žalobkyní upozorněn, že neuhradil splátku splatnou dne 15. 5. 2020 a byl vyzván k úhradě nejpozději 4. dne následujícího kalendářního měsíce od vystavení upomínky. Žalovaný byl dále upozorněn, že nebude-li dlužná částka uhrazena, úvěr bude zesplatněn včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut. Za odeslání této upomínky požadovala žalobkyně uhradit částku 300 Kč. Upomínka byla žalovanému zaslána dle podacího lístku doporučeně dne 20. 5. 2020 na adresu [adresa]. Upomínkou ze dne 5. 6. 2020 byl žalovaný opětovně upozorněn, že neuhradil splátku splatnou dne 15. 5. 2020 a tuto neuhradil ani na základě upomínky, která mu byla zaslána dne 20. 5. 2020. Žalovaný byl upozorněn, že nebude-li dlužná částka uhrazena nejpozději do 20. 6. 2020, úvěr bude zesplatněn včetně naúčtování sankcí a smluvních pokut. Za odeslání této upomínky požadovala žalobkyně uhradit částku 500 Kč. Upomínka byla žalovanému zaslána dle poštovního podacího archu doporučeně dne 5. 3. 2020 na adresu [adresa]. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 6. 2020 bylo žalovanému sděleno, že žalobkyně v souladu s ustanovením článku V. odst. 5.5 smlouvy o úvěru přistoupila k zesplatnění jistiny úvěru, a to pro prodlení s úhradou splátky i přes opakované upomínky žalobkyně. Žalovaný byl vyzván k úhradě celkem částky 36 096,20 Kč (tj. nesplacené jistiny úvěru ve výši 9 867,61 Kč, nesplacených úroků ve výši 8 138,56 Kč, poplatku za inkasní služby ve výši 2 940 Kč, poplatku za doplňkové [anonymizováno]“ ve výši 9 380 Kč, nákladů na upomínky ve výši 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 933,81 Kč, smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši 34,41 Kč a smluvní pokuty za prodlení inkasní služby ve výši 1,81 Kč) nejpozději do 3. 8. 2020. Dalším dopisem právního zástupce žalobkyně téhož data bylo žalovanému nabídnuto, že nemá-li dostatek finančních prostředků, může dlužnou částku splácet. Dopisy byly žalovanému dle poštovního podacího archu zaslány doporučeně dne 22. 6. 2020. Z výpisu nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěru pořízeného ze stránek [obec] národní banky ke dni 17. 5. 2018 vyplývá, že tímto poskytovatelem je i žalobkyně. Z výpisu [právnická osoba], za leden 2020 soud zjistil, že žalovaný byl v té době majitelem účtu č. [bankovní účet]. Ze zprávy [anonymizována tři slova] vyplývá kromě jiného, že mezi subjekty poskytujícímu úvěry jsou rozdíly v podmínkách poskytování úvěru, účtovaných smluvních sankcí atd., nic podstatného pro projednávanou věc z dokumentu zjištěno nebylo. Žalobkyně si nechala zpracovat a soudu předložila auditní zprávu produktu spotřebitelského úvěru, a to [anonymizována čtyři slova], kdy produkt byl shledán za odpovídající zákonu. Žalobkyně si dále zadala zpracování znaleckého posudku, který řešil posouzení podmínek žalobkyně při poskytování spotřebitelských úvěrů, kdy ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že úroková sazba i sazba RPSN odpovídá situaci na trhu dalších nebankovních společností i některých bankovních domů. Dobrovolné doplňkové služby nabízené žalobkyní jsou dle závěru znaleckého posudku pro klienty spíše pozitivní, sankční ujednání jsou na tuzemskou dobu obvyklá. Žalobkyně se obrátila na [anonymizována tři slova] s dotazem na posuzování úvěruschopnosti podle zákona č. 257/2016 Sb., na kterou jí bylo odpovězeno dopisem ze dne 18. 11. 2019. Z metodiky žalobkyně lze zjistil způsob, jakým posuzuje bonitu klienta. Jedná se o interní pravidla žalobkyně. Žalobkyně lustrovala osobu žalovaného v insolvenčním rejstříku a rejstříku nebankovních registrů s negativním výsledkem. Žalobkyně dále soudu předložila fotografii občanského průkazu žalovaného, jeho rodného listu a potvrzení o přechodném pobytu na území ČR. Rovněž předložila dodatek k pracovní smlouvě žalovaného a výplatní pásku za prosinec 2019, dle které hrubá mzda žalovaného činila 25 748 Kč. Z dalších předložených certifikátů a printscreenů obrazovky nezjistil soud ničeho.

5. Ze shora uvedeného dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním: Soud nemá za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným skutečně došlo v únoru 2020 k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč za podmínek smlouvou blíže sjednaných, byť lze z předložených listin usuzovat, že mezi účastníky probíhalo předsmluvní jednání. Z předložených listin však má soud za prokázané, že dne 14. 2. 2020 poukázala žalobkyně na účet žalovaného částku 8 000 Kč. Před podáním žaloby měl být žalovaný vyzýván k úhradě dluhu, zda mu tyto výzvy byly skutečně i doručeny, není ze spisu patrné, bylo však zjištěno, že byly odeslány.

6. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok zejména podle ust. § 1820 a násl., ust. § 1841 a násl., ust. § 2395 a násl. a ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.

7. Po provedeném dokazování a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobu lze shledat důvodnou toliko částečně. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní a žalovaným byla distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena úvěrová smlouva, jejímž předmětem by byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a závazek žalovaného tento úvěr splatit. Bylo však prokázáno, že žalobkyně poukázala na účet, jehož majitelem je žalovaný, dne 14. 2. 2020 částku 8 000 Kč. Dle závěru soudu byla tato částka žalovanému poskytnuta bez právního důvodu a představuje tedy bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vrátit s odkazem na ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z uvedených důvodů tedy soud uložil žalovanému povinnost žalobkyni částku 8 000 Kč zaplatit. Ve zbytku žalované částky ve výši 28 049,98 Kč (včetně příslušenství, jak je specifikováno ve výroku II. rozsudku) pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, ze které by žalobou uplatněné nároky vyplývaly. Soud byl připraven žalobkyni při jednání, které bylo ve věci nařízeno, poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti prokázat sporná tvrzení, tedy o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření úvěrové smlouvy a sjednaných úvěrových podmínek, včetně doplňkových služeb, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak o možnost reagovat na toto poučení připravila.

8. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené k vrácení této částky. Žalobkyně se domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení od 4. 8. 2020, tedy ode dne následujícího po dni, který byl právním zástupcem žalobkyně v upomínce ze dne 22. 6. 2020 stanoven jako termín pro úhradu celé dlužné částky, a soud shledal toto datum jako odpovídající počátku prodlení žalovaného i z pohledu posouzení soudu žalobou části oprávněně uplatněného nároku jako bezdůvodného obohacení. Soud tedy uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni spolu s dlužnou částkou i zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 8 000 Kč od 5. 6. 2020 do zaplacení, ve zbývající části uplatněného příslušenství žalobu jako nedůvodnou výrokem II. rozsudku zamítl, jak je již uvedeno shora.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu. Náhrada nákladů řízení by náležela žalovanému, z obsahu spisu však nebylo zjištěno, že by žalovanému nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly.