21 C 225/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 052 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 052 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 690 Kč od 16. 10. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 762 Kč od 11. 12. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokátky se sídlem adresa. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 6. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 11 052 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu s registrační značkou SPZ, se zdvihovým objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, neuzavřel v období od 22. 12. 2023 do 3. 5. 2024 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. a ust. § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 4 690 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 1. 8. 2024 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 10. 2024. Dále žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky SPZ, neuzavřel v období 3. 11. 2023 do 8. 1. 2023 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla a tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo, když vozidlo bylo v předmětném období evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalobkyni tak dle ust. § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 5 762 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovanému byla dne 26. 9. 2024 zaslána výzva k zaplacení příspěvku, žalovaný ničeho neuhradil. Splatnost příspěvku nastala dne 10. 12. 2024. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů založených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně souhlas s tímto postupem vyslovila již při podání žaloby. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě ve stanovené sedmidenní lhůtě nevyjádřil, soud tedy rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný je od 23. 3. 2022 zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, registrační značky SPZ, VIN VIN kód, přičemž neměl v období 22. 12. 2023 do 3. 5. 2024 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 1. 8. 2024 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 4 690 Kč (35 Kč jako denní sazba příspěvku x 134 dnů); uvedená výzva byla žalovanému doručena dne 6. 8. 2024. Z obsahu výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP je zřejmé, že žalovaný byl poučen, jak má postupovat, pokud vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, či vozidlo bylo v rozhodném období vyřazené z provozu, zaniklé nebo vyvezené do jiného státu, případně bylo odcizeno. Žalovaný ve stanovené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, včetně nákladů na uplatnění uplatnění ve výši 300 Kč, upomínkou ze dne 5. 12. 2024 a posléze i předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 14. 2. 2025, která byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne. Žalovaný je dále na základě kupní smlouvy vlastníkem a provozovatelem vozidla – nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky SPZ, VIN VIN kód, přičemž neměl v období od 3. 11. 2023 do 8. 1. 2024 uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 26. 9. 2024 vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy uhradil příspěvek do garančního fondu v částce 5 762 Kč (86 Kč jako denní sazba příspěvku x 67 dnů) a náklady uplatnění ve výši 300 Kč; uvedená výzva byla žalovanému zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. Z obsahu výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP je zřejmé, že žalovaný byl poučen, jak má postupovat, pokud vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, či vozidlo bylo v rozhodném období vyřazené z provozu, zaniklé nebo vyvezené do jiného státu, případně bylo odcizeno. Žalovaný ve stanovené lhůtě příspěvek neuhradil a žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu upomínkou ze dne 2. 1. 2025 a následně i druhou upomínkou ze dne 24. 1. 2025, kdy již požadovala i uhrazení úroku ve výši 40 Kč, resp. 83 Kč; z obsahu upomínek je zřejmé, že žalovaný byl rovněž vyzván, aby žalobkyni doložil doklad o pojištění vozidla, pokud toto bylo v rozhodném období pojištěno, či doložil, že již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla. Žalovaný ničeho neuhradil a byl právní zástupkyní žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2025, která byla žalovanému zaslána doporučeně téhož dne, opětovně vyzván k úhradě dluhu. Po právní stránce posoudil soud první z uplatněných nároků podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zejména dle ust. § 1 odst. 2 a ust. § 4 uvedeného zákona), zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zejména dle ust. § 45 zákona), a dále podle ust. § 2 odst. 1 písm. g) a ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. a podle ust. § 5 odst. 1 písm. g) a ust. § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., a druhý z uplatněných nároků podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zejména dle ust. § 1 odst. 2 a ust. § 4 uvedeného zákona), a dále podle ust. § 2 odst. 1 písm. o) a ust. § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný byl v předmětném období od 22. 12. 2023 do 3. 5. 2024 vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značky SPZ, s objemem válců nad 1 050 cm3 do 1 350 cm3, a v období od 3. 11. 2023 do 8. 1. 2024 vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky SPZ, a k těmto vozidlům neuzavřel v rozhodném období pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného v zákonem stanovené lhůtě vyzvala k úhradě příspěvku, případně o doložení skutečnosti, že předmětné vozidlo bylo v rozhodném období pojištěno, či doložení skutečnosti, že žalovaný již nebyl v rozhodném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas, a žalovaný tak přes opakované upomínky doposud neučinil, vyhověl soud žalobě a žalovanému uložil, aby zaplatil žalobkyni částku celkem 11 052 Kč, představující součet nezaplacených příspěvků ve výši 4 690 Kč (134 dní po 35 Kč) a 5 762 Kč (67 dní po 86 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč). Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, právo i na zaplacení úroku z prodlení. Soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení z částky zákonného příspěvku nepojištěných v částce 4 690 Kč za období od 16. 10. 2024 do zaplacení a příspěvku v částce 5 762 Kč za období od 11. 12. 2024 do zaplacení (tj. vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku), a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na plnou náhradu nákladů řízení v celkové částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé), dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud uvádí, že z lustrace provedené v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.