21 C 233/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 43 408,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 23 479 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 479 Kč od 17. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 19 929,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 798,01 Kč od 17. 4. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 803,13 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa, adresa.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 6. 2023, doplněnou podáním ze dne 15. 4. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 43 408,51 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 17. 8. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 50 000 Kč a při splnění podmínek až do výše 150 000 Kč. K účelovému čerpání úvěru ze strany žalované na základě smlouvy došlo na účet obchodníka, kdy předmětem byl nákup zboží ve výši 50 000 Kč. Poskytnutý úvěr ve výši 50 000 Kč se žalovaná zavázala splatit celkem v 36 splátkách po 2 009 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci, při sjednané úrokové sazbě 29,21 % ročně. Žalovaná úvěr částečně splácela, přičemž na splátkách uhradila celkem 26 521 Kč, kdy částka 12 998,02 Kč byla započtena na úhradu úroků, částka 12 722,98 Kč na úhradu jistiny a částka 800 Kč na úhradu nákladů spojených s vymáháním. Vzhledem k opakovanému prodlení žalované žalobkyně dopisem ze dne 1. 4. 2022 písemně odstoupila od smlouvy a odstoupení odeslala žalované doporučeně dne 5. 4. 2022; odstoupení nabylo v souladu s písmenem (O) smlouvy účinnosti dne 16. 4. 2022. Celkový dluh žalované činí 43 408,51 Kč a skládá se z poskytnutých nevrácených peněžních prostředků ve výši 37 277,01 Kč, dlužných úroků ke dni odstoupení ve výši 3 631,50 Kč, dlužné úhrady nákladů v případě ukončení smlouvy ze strany věřitele ve výši 1 500 kč a dlužné úhrady za upomínky ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že zkoumala schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, když vycházela z údajů poskytnutých jí žalovanou ve smlouvě (měsíční příjmy a výdaje na bydlení, případné srážky ze mzdy a exekuce, splátky půjček a leasingů), přičemž výdaje prověřila a vyhodnotila na základě telefonického prověřování, zaslaného výpisu z účtu a vlastního statistického modelu, přihlédla k judikatuře a ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva. Žalobkyně dospěla k závěru, že příjem žalované je dostatečný pro pokrytí výdajů a splátek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 13. 8. 2024, které bylo za splnění podmínek v ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. konáno v nepřítomnosti účastnic.

4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Anonymizováno č. hodnota vyplývá, že tato měla být uzavřena dne 17. 8. 2020 mezi žalobkyní a žalovanou a jejím předmětem mělo být poskytnutí účelového úvěru v částce 50 000 Kč žalobkyní žalované, a to na nákup zboží auto-moto-doplňky, a dále i poskytnutí neúčelového úvěru. V listině je stanovena výše splátek částkou 2 009 Kč, přičemž žalovaná měla úvěr splatit měsíčními splátkami v celkovém počtu 36, počínaje dnem 15. 9. 2020. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 29,21 % ročně. Smlouva je podepsána žalobkyní, ze strany žalované měla být podepsána SMS kódem, k čemuž žalobkyně dále předložila printscreen zachycující podpis tímto kódem. Ve smlouvě jsou uvedeny údaje žalované (jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, bydliště aj.), dále je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnána s příjmem 12 500 Kč měsíčně, výdaje činí 500 Kč měsíčně. Pouze žalobkyní je podepsaný Sazebník – revolvingový spotřebitelský úvěr Anonymizováno, z něhož soud nezjistil ničeho pro věc podstatného. Z printscreenu obrazovky právnická osoba. je zřejmé, že dne 18. 9. 2020 byla pod variabilním symbolem var. symbol (tj. číslo smlouvy o úvěru) poukázána žalobkyní platba ve výši 50 000 Kč na účet Anonymizováno Z přehledu splátek vedených na jméno žalované ke smlouvě č. hodnota je zřejmé, že tato do října 2021 měsíčně poukazovala žalobkyni částky v rozmezí od 2 009 Kč do 3 020 Kč a dále způsob započtení těchto částek žalobkyní. Z dalšího přehledu splátek vedených na jméno žalované vyhotoveného ke dni 14. 7. 2022 je zřejmé, že tato uhradila ve dnech 16. 9. 2020, 14. 10. 2020, 13. 11. 2020, 10. 12. 2020, 13. 1. 2021, 10. 2. 2021, 14. 7. 2021, 10. 9. 2021 a 12. 10. 2021 vždy částku 2 009 Kč, dále dne 21. 4. 2021 částku 2 420 Kč, dne 12. 5. 2021 částku 3 000 Kč a dne 10. 6. 2021 částku 3 020 Kč. z tabulky je dále patrné, jakou část splátky žalobkyně započetla na jistinu a jakou na úrok, resp. splátku náhrad nákladů. Dlužná jistina ke dni 14. 7. 2022 byla vyčíslena částkou 37 277,01 Kč a úrok částkou 3 631,50 Kč, náhrady nákladů částkou 2 500 Kč. Upomínkou ze dne 1. 12. 2021 byla žalovaná upozorněna, že je v prodlení s úhradou splátky za listopad 2021 a byla vyzvána k úhradě dluhu; doklad o odeslání upomínky nebyl soudu předložen. Upomínkou ze dne 1. 1. 2022 byla žalovaná upozorněna, že je v prodlení s úhradou splátek ve výši 7 028,32 Kč a byla vyzvána k bezodkladné úhradě dluhu; doklad o odeslání upomínky nebyl soudu předložen. Dopisem ze dne 1. 4. 2022 oznámila žalobkyně žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalované odstupuje žalobkyně od smlouvy o úvěru a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 43 408,51 Kč okamžitě. Dle předloženého poštovního podacího archu bylo odstoupení od smlouvy žalované zasláno doporučeně dne 5. 4. 2022. Dalším dopisem ze dne 1. 7. 2022 žalobkyně, resp. její právní zástupce, opět oznámil žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalované odstupuje žalobkyně od smlouvy o úvěru a žalovaná byla vyzvána k úhradě částky 43 408,51 Kč okamžitě. Dle předloženého poštovního podacího archu bylo odstoupení od smlouvy žalované zasláno žalobkyní doporučeně dne 7. 7. 2022. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti, kterou vyhotovila žalobkyně blíže nezjištěného dne, vyplývá, že úvěruschopnost klienta (žalovaného) byla posouzena před uzavřením smlouvy, kdy žalovaná předložila na prodejně občanský průkaz, dále byla provedena lustrace v rejstříku SOLUS a insolvenčním rejstříku. Byl zjištěn čistý měsíční příjem žalované ve výši 12 500 Kč (dle záznam neověřeno žádným způsobem), výdaje činily 0 Kč. rozdíl příjmů a výdajů tedy činil 12 500 Kč a při splátce 2 009,33 Kč měsíčně tedy byla žalovaný vyhodnocena jako schopná úvěr splácet.

5. Z provedeného dokazování vzal soud za zjištěný tento skutkový stav: Mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo jednání o poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč žalované a byla podepsána smlouva o úvěru, v níž se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni poskytnutý úvěr se sjednaným úrokem formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 009 Kč, počínaje dnem 15. 9. 2020. Žalobkyně žalované posléze poskytla částku 50 000 Kč, kdy tuto dle ujednání uhradila třetí osobě, u které si žalovaná zakoupila zboží. Dle tvrzení žalobkyně mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru po řádném prověření úvěruschopnosti žalované, když žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých jí žalovanou, přičemž výdaje prověřila a vyhodnotila na základě telefonického prověřování, zaslaného výpisu z účtu a vlastního statistického modelu, přihlédla k judikatuře a ke státem publikovaným údajům o životním a existenčním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva, což v řízení prokázáno nebylo. Žalovaná žalobkyni dosud uhradila ve dnech 16. 9. 2020, 14. 10. 2020, 13. 11. 2020, 10. 12. 2020, 13. 1. 2021, 10. 2. 2021, 14. 7. 2021, 10. 9. 2021 a 12. 10. 2021 vždy částku 2 009 Kč, dále dne 21. 4. 2021 částku 2 420 Kč, dne 12. 5. 2021 částku 3 000 Kč a dne 10. 6. 2021 částku 3 020 Kč, celkem tedy částku 26 521 Kč.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce zejména podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), s přihlédnutím k příslušným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní a žalovanou byla platně uzavřena smlouvu o úvěru, když dle závěru soudu žalobkyně před jejím uzavřením nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. splnění této povinnosti v tomto řízení neprokázala. Žalobkyně uvedla, že příjem žalovaná deklarovala ve výši 12 500 Kč měsíčně, tento stvrdila ve smlouvě a příjem byl ověřen telefonicky a výpisem z účtu. Ze žalobkyní v tomto řízení předložené zprávy o posouzení úvěruschopnosti však takové skutečnosti nevyplývají, není zde zaškrtnuto žádné políčko osvědčující ověření příjmu žalované, a tvrzený výpis z účtu žalované žalobkyně soudu nepředložila. Žalobkyně zjevně řádně nezkoumala ani výdaje žalované, když žalovaná dle žalobkyní předložených listin (smlouvy o úvěru) této uvedla měsíční výdaje 500 Kč, žalobkyně ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti však sama uvedla výdaje 0 Kč a vycházela při posouzení úvěruschopnosti z rozdílu mezi příjmy a výdaji 12 500 Kč. Tato částka však měla být dle smlouvy čistým příjmem žalované ze zaměstnání a žalobkyně zjevně žádné výdaje žalované nezvažovala. Nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované má pak za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud přihlédne i bez námitky spotřebitele – žalované (rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání, které bylo ve věci nařízeno, poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a zejména povinnosti označit důkazy k prokázání sporných tvrzení týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalované, s poučením o následcích nesplnění této výzvy, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak o možnost poučení soudem připravila.

8. Z výše popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyni nevznikl nárok na plnění ze smlouvy, a soud tedy dále posuzoval, zda zjištěný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni žalovaný nárok, či alespoň jeho část, z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku. Předmětné řízení je řízením sporným, ve kterém žalobkyně nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní, kdy neunesení některého z těchto břemen může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by se žalovanou platně uzavřela smlouvu o úvěru, jak již bylo uvedeno shora, avšak bylo zjištěno, že ve prospěch žalované poskytla dne 18. 9. 2020 třetí osobě částku 50 000 Kč. Tuto skutečnost ostatně žalovaná nesporovala a o tom, že plnění dle smlouvy bylo skutečně poskytnuto, dle závěru soudu svědčí i to, že žalovaná část takto poskytnuté částky žalobkyni splatila. Žalovaná dosud žalobkyni uhradila částku 26 521 Kč. Žalovaná plnila na neplatnou smlouvu, proto nebylo možné uhrazenou částku započíst jinak než na jistinu, případně úrok z prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 23 479 Kč (50 000 Kč – 26 521 Kč), kterou žalovaná žalobkyni dosud neuhradila, proto soud po provedeném dokazování a právním posouzení žalobou uplatněného nároku částečně vyhověl podané žalobě a uložil žalované povinnost žalobkyni částku 23 479 Kč zaplatit, a to s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení č. 351/2012 Sb. spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 17. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaná se dostala tohoto dne do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, když bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, za kterou je třeba v projednávané věci považovat oznámení o odstoupení od smlouvy o úvěru ze dne 1. 4. 2022, které bylo prokazatelně žalované odesláno 5. 4. 2022 a dnem 16. 4. 2022 tedy uplynula lhůta k plnění.

9. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. žalobu zamítl, když s ohledem na neplatně sjednanou smlouvu o úvěru nemohl žalobkyni vzniknout nárok na plnění z této smlouvy, tedy nejen na úhradu tvrzené nesplacené části jistiny, ale ani smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení nad rámec úroku z prodlení soudem přiznaného a tvrzené sjednané poplatky.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na poměrnou náhradu nákladů v částce 803,13 Kč, přičemž tato částka představuje 8,18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 54,09 % a úspěchu žalované v rozsahu 45,91 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 171 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 43 408,51 Kč sestávající z částky 2 860 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 320 Kč ve výši 1 327,20 Kč.

11. Pro úplnost soud ještě uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v souvislosti s jedním úkonem právní služby, a to za podání jejího právního zástupce ze dne 15. 4. 2024, neboť právní zástupce žalobkyně doplňoval k výzvě soudu tvrzení, která již měla být obsahem samotné žaloby, a označoval důkazy k prokázání žalobních tvrzení, a soud tak tento úkon nepovažuje za potřebný k účelnému uplatňování práva.

12. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

13. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty plnění ani uložení povinnosti plnění ve splátkách nebyly splněny podmínky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.