21 C 256/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky bytem adresa manžela o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřel [celé jméno manžela], [datum narození], a [celé jméno manžela], [datum narození], dne [datum] v [anonymizována dvě slova], [země], které je zapsáno v knize manželství dle Zákona o povinné registraci sňatku v [anonymizováno], [rok], pořadové číslo dokumentu [číslo], a v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části [územní celek], [obec], ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo] se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že s manželkou se vzájemně odcizili a nemají zájem na dalším setrvání v manželství. Manželka se odmítá podílet na výchově syna, kterého má manžel z předchozího manželství a od roku 2019 ho má ve své péči, a žít s ním ve společné domácnosti. Po dovolené v [země] si manželka našla pronájem a odstěhovala se. Vztahy s manželkou jsou narušeny, manželé se intimně nestýkají již rok a ani společně nehospodaří, na rozvodu manželství se manželé dohodli. Poslední společné bydliště manželů bylo v [obec]. Z manželství se žádné děti nenarodily. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. S ohledem na skutečnost, že manželka je cizí státní příslušnicí, soud předně posuzoval, zda je věcně a místně příslušný k projednání věci. Podle ust. § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle ust. § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Z uvedeného je zřejmé, že je dána pravomoc českého soudu k projednání věci, když manžel je státním občanem České republiky; rozhodným právem je právo české. Místně příslušným je pak dle ust. § 383 zákona č. 292/2013 Sb., zákona o zvláštních řízeních soudních, Okresní soud v Teplicích, v jehož obvodu bydlí manželka, která nepodala návrh na rozvod manželství. Z provedeného dokazování, a to oddacího listu manželů bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizována dvě slova], [země], a je zapsáno v knize manželství dle Zákona o povinné registraci sňatku v [anonymizováno], [rok], pořadové číslo dokumentu [číslo], a rovněž v knize manželství matričního úřadu Úřadu městské části [územní celek], [obec], ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana/list [anonymizováno], poř. [číslo]. Manžel ve své účastnické výpovědi uvedl, že manželství bylo uzavřeno v roce [rok] v [země] a poslední dva roky nefunguje. S manželkou po tuto dobu nežijí jako manželé, společně nehospodaří. Nějakou dobu sice ještě bydleli společně, ale asi před osmi měsíci si manželka našla pronájem v [obec] a odstěhovala se. Důvod neshod účastníků byla dle manžela skutečnost, že si manželka nerozuměla s jeho synem z předchozího manželství, hádali se a odrazilo se to i v jejich manželství. Problém byl i v tom, že pracoval v zaměstnání s jinými ženami. Manžel vyloučil možnost obnovení manželského soužití, uvedl, že má již novou partnerku. Manželka ve své účastnické výpovědi uvedla, že krátce po sňatku se s manželem přestěhovali do České republiky. Po nějakou dobu s nimi bydlel i manželův syn, se kterým si nerozuměla a tyto problémy se přenesly i do jejího vztahu s manželem. Manželka dále uvedla, že problém je ještě jedno dítě, kterému je rok a půl. Jedná se o syna kamarádky manžela, manželka se však domnívá, že je to manželovo dítě. I to mělo vliv na jejich manželství. Manželka potvrdila, že s manželem nežijí a společně nehospodaří sice již dva roky, odstěhovala se ale asi až před osmi měsíci. Manželka vyloučila možnost obnovení manželského soužití. Z registru pak bylo zjištěno, že manželství účastníků zůstalo bezdětné. Manžel je zapsán jako otec nezletilého, který se narodil v červnu 2020 jiné ženě. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ust. § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky k rozvodu manželství jsou v tomto případě splněny. Účastníci fakticky pod dobu posledního dvou let nesdílejí společnou domácnost, intimně se nestýkají, na obnově soužití nemají zájem. Manželství je pouze formálním svazkem a soud proto podanému návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Příčinou rozvratu manželství jsou z pohledu soudu rozdílné představy manželů o společném životě vyplývající z jejich rozdílných povahových vlastností a představ, rovněž však i navázání jiného partnerského vztahu ze strany manžela, ze kterého se narodilo dítě. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.