21 C 281/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 939 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 29. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 939 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 250 Kč od 7. 5. 2024 do 28. 3. 2025 a úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 3 250 Kč od 29. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 566,41 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 7. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 13 939 Kč s příslušenstvím, s následujícím odůvodněním. Žalovaný uzavřel dne 6. 4. 2024 se žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě tato společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to vyplněním online formuláře na stránkách www.Anonymizováno.cz. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ze její poskytnutí ve výši 3 250 Kč nejpozději do 6. 5. 2024. Žalovaný svou povinnost vrátit zápůjčku řádně a včas nesplnil a nereagoval ani na výzvy k zaplacení pohledávky a žalobkyni vznikl dále nárok na zaplacení částky 2 500 Kč jako nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením za písemné výzvy a rovněž částky 689 Kč představující smluvní pokutu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 12. 2. 2026, ke kterému se žalobkyně ani žalovaný, ač řádně předvoláni, nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutím v její nepřítomnosti, žalovaný se nedostavil bez omluvy, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud ve věci provedl důkaz listinami, které v řízení předložila žalobkyně, když žalovaný zůstal ve věci nečinný, a dále zprávou banky vyžádanou k návrhu žalobkyně, a z provedeného dokazování zjistil následující skutkový stav:

5. Žalobkyně poukázala dne 6. 4. 2024 převodem z účtu na účet vedený u právnická osoba., č. č. účtu částku 10 000 Kč. Ze sdělení právnická osoba., vyplývá, že majitelem předmětného účtu a jedinou osobou s dispozičními právy byl v dubnu 2024 žalovaný, přičemž na tomto účtu je dne 6. 4. 2024 evidována příchozí platba ve výši 10 000 Kč pod variabilním symbolem var. symbol. Dle tvrzení žalobkyně předcházelo zaslání uvedené částky žalovanému uzavření smlouvy o zápůjčce prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, kdy k tomuto tvrzení žalobkyně předložila listinu označenou „Smlouva o zápůjčce“, která je podepsána toliko žalobkyní, stejně tak i Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Upomínkami ze dne 13. 5. 2024, 20. 5. 2024, 27. 5. 2024, 5. 6. 2024 a 20. 6. 2024 měl být žalovaný vyzýván žalobkyní k úhradě dlužné částky; doklad o odeslání těchto upomínek nebyl soudu doložen. Dopisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 19. 3. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, který mu vznikl z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 4. 2025, a to do tří dnů. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeně dne 19. 3. 2025.

6. Po právní stránce posuzoval soud žalobou uplatněný nárok s ohledem na žalobní tvrzení zejména podle ust. 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), a dále dle ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku.

7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žalobkyni se v řízení nepodařilo prokázat, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce. V řízení bylo toliko prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet, jehož majitelem a disponentem byl v předmětném období žalovaný, částku 10 000 Kč. Soud tedy po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni s odkazem na ust. § 2991 občanského zákoníku z titulu bezdůvodného obohacení. Ze shora uvedených důvodů tedy soud částečně vyhověl podané žalobě a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč.

8. Pokud žalobkyně touto žalobou uplatnila nárok na zaplacení poplatku za sjednání a poskytnutí tvrzené zápůjčky ve výši 3 250 Kč, nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši celkem 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 689 Kč, soud v tomto rozsahu žalobě nevyhověl a žalobu v této části zamítl, neboť žalobkyně neprokázala, že se žalovaným uzavřela tvrzenou smlouvu o zápůjčce, z níž měly uvedené nároky žalobkyně vyplývat. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání žalobních tvrzení s poučením o procesních následcích, pokud uvedené výzvě nevyhoví, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a svou neúčastí se tak o možnost tohoto poučení připravila.

9. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vrácení této částky. Žalovaný byl poprvé prokazatelně vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, které mu byla zaslána dne 19. 3. 2025 a dnem 24. 3. 2025 tak nastala domněnka doby dojití ve smyslu ust. § 573 občanského zákoníku. Pokud tedy žalovaný nejpozději dne 28. 3. 2025 neplnil, dostal se následujícím dnem do prodlení, a soud mu tak uložil povinnost zaplatit žalobkyni spolu s dlužnou částkou 10 000 Kč i zákonný úrok z prodlení z této částky ve výši vyplývající z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, od 29. 3. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části uplatněného příslušenství pak soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že v období od 7. 5. 2024 do 28. 3. 2025 nebyl žalovaný v prodlení s vrácením peněžitého plnění, a od 29. 3. 2025 dosud pak ani není v prodlení s vrácením částky 3 250 Kč, tj. tvrzeného sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky, který nebyl v tomto řízení prokázán, jak již bylo uvedeno shora.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 566,41 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 400 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním právním a skutkovým rozborem věci a písemné podání soudu ve věci samé) a dále daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 1 500 Kč částkou 315 Kč. Soud pak nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši, ale v poměru 21,66 % k celkové částce náhrady nákladů řízení, když žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná v poměru 60,83 %, v poměru 39,17 % byl ve věci úspěšný žalovaný.

11. K použití ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. pro stanovení výše odměny a náhrady hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně pak soud ještě uvádí, že z lustrace v rejstříku zdejšího soudu je zřejmé, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, kdy skutková tvrzení jsou obdobná jako v dalších sporech vedených u zdejšího soudu, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

12. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

13. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.