21 C 292/2018

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C o zaplacení 739 201,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 737 858,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 757 253,85 Kč od 8. 5. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 1 343,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 343,10 Kč od 8. 5. 2018 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 351 546 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Anonymizováno, . , Jméno advokátky A, , advokátky se sídlem , Jméno advokátky B, 206/7, , adresa, .

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu České republice, do poklady nebo na účet Okresního soudu v Teplicích, na nákladech řízení státu částku 50 245 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2018 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 759 646,98 Kč s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že uvedená částka představuje náhradu škody způsobenou žalobkyni neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným v odběrném místě na adrese , adresa, . Pracovníky společnosti , právnická osoba, , zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie, bylo kontrolou č. , hodnota, dne 23. 5. 2016 zjištěno, že žalovaný provádí na shora uvedené adrese neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. V rozvaděči byl nalezen elektroměr výr. č. , hodnota, se stavem VT 335 834 kWh. Na krytu číselníku byly obě úřední značky viditelně poškozené, platová plomba chyběla úplně, drážky šroubů byly omačkané. Kryt číselníku byl za účasti Policie ČR přelepen stříbrnými přelepkami č. , hodnota, a , Anonymizováno, a po ukončení kontroly byl elektroměr demontován a předán do autorizovaného metrologického střediska k přezkoušení správnosti měření elektrických veličin a následně zaslán ke zkoumání soudnímu znalci. Rovněž bylo zjištěno odbočení z hlavního domovního vedení CY 3 x 25mm2 přes třífázový silový stykač kabelem CYKY 4 x 16 mm2. Při vypnutém hlavním jističi před elektroměrem a ručním sepnutí stykače byly naměřeny průtoky proudu 21,15 A, 26,74 A a 46,27 A. Následkem tohoto jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s ust. § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 759 646,98 Kč, která se skládá jednak ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 737 858,51 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 21 788,47 Kč. Uvedená částka byla žalovanému vyúčtována fakturou č. , hodnota, splatnou dne 7. 5. 2018 a žalovaný ničeho neuhradil.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že na adrese , adresa, , byl sice v roce 2016 v nájmu, neprováděl však na tomto odběrném místě neoprávněný odběr. Pracovníky společnosti, která prováděla kontrolu, mu bylo sděleno, že před elektroměrem je napojený kabel, který vede neznámo kam. Věc prověřovaly i orgány police, není mu však známo, že by bylo zjištěno, kam kabel vedl či kdo elektřinu odebíral. Již dne 14. 4. 2016 byly pracovníkem žalobkyně v odběrném místě odpojeny „hodiny“ z důvodu nehrazení záloh, dne 17. 4. 2016 byly opětovně připojeny. Pokud by v té době byly porušeny úřední značky na krytu číselníku, je otázkou, proč věc nebyla ihned řešena. Žalovaný si nebyl vědom porušení značek a jediným, kdo s elektroměrem manipuloval, byli pracovníci žalobkyně či jí najaté společnosti, kteří hodiny odpojovali a připojovali. Z návrhu není patrné, po jakou dobu měl neoprávněný odběr trvat, není ani zřejmé, jak žalobkyně dospěla k hodnotám uvedeným v platebním rozkazu, např. při výpočtu možného příkonu. Škoda je zcela nesmyslná, neboť i pokud by elektřina byla využita v nemovitosti na adrese , adresa, , tak část času nebylo v budově provozováno nic, následně tam byl penzion, a není možné, aby za 580 dní byla spotřebována elektřina v takové částce. Ze všech uvedených důvodů žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.

3. V replice k vyjádření žalovaného žalobkyně uvedla, že je zcela nerozhodné, zda zásah do elektroinstalace provedl žalovaný či třetí osoba, když odpovědnost odběratele za stav odběrného místa je odpovědností objektivní. Je pravdou, že dne 14. 4. 2016 byl vydán pracovní příkaz na přerušení dodávky elektřiny pro neplacení a při této kontrole bylo vysloveno podezření na neoprávněný odběr elektřiny. Elektroměr nebyl demontován, technik odpojil přívodní vodiče ve svorkovnici elektroměru a nahlásil poškození úředních značek. Dne 15. 4. 2016 byl vydán pracovní příkaz k opětovnému připojení z důvodu úhrady dlužné částky. Dne 23. 5. 2016 pak proběhla kontrola společností , právnická osoba, ., při které byl elektroměr demontována a poslán k soudnímu znalci. Jelikož odebranou a nezměřenou elektřinu není možné žádným technickým prostředkem dodatečně změřit, byl způsob stanovení výše náhrady škody stanoven v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb. Počet dní neoprávněného odběru byl stanoven od data poslední provedené kontroly montérem měření, tj. od 21. 10. 2014 do 23. 5. 2016, tj. do data zjištění neoprávněného odběru techniky společnosti , právnická osoba, . Skutečnost, že došlo k zásahu do měřícího zařízení, prokazuje znalecký posudek č. 43/2016 ze dne 2. 7. 2016. Pokud se jedná o částku náhrady nákladů na zjištění a odstranění neoprávněného odběru, je požadována jednak částka 11 897 Kč představující paušální částku sjednanou s dodavatelskou společností, která obsahuje veškeré nezbytné úkony spojené sed zjištěním a odstraněním neoprávněného odběru, dále částka 5 000 Kč za znalecký posudek a částky 1 110 Kč za přezkoušení elektroměru v autorizovaném metrologickém středisku.

4. Soud ve věci rozhodl dne 18. 2. 2020 rozsudkem č. j. , spisová značka, , který byl odvolacím soudem potvrzen v části, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 19 395,37 Kč (tj. náklady za kontrolu provedenou společností , právnická osoba, . se zjištěním neoprávněného odběru a náklady na znalecký posudek), a v části, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 739 201,61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 758 596,98 Kč od 8. 5. 2018 do zaplacení byl shora uvedený rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

5. V dalším průběhu řízení žalobkyně doplnila k výzvě soudu a v reakci na rozhodnutí odvolacího soudu svá tvrzení a uvedla, že částku 1 110 Kč vyúčtovala žalobkyni společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, fakturou č. , hodnota, ze dne 11. 7. 2016; tuto fakturu žalobkyně uhradila dne 1. 8. 2016. Žalobkyně zdůraznila, že soudu k tomuto nároku předložila obdobné listinné důkazy (a řadu dalších), které předložila k prokázání nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 11 897 Kč bez DPH a nákladů vynaložených na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, přičemž Krajský soud v Ústí nad Labem v rozhodnutí o odvolání v této věci, měl tyto vynaložené náklady za dostatečně prokázané.Pokud se jedná o předloženou tabulku historie spotřeby v odběrném místě žalovaného, jedná se o výřez printscreenu obrazovky z interního systému Sap , právnická osoba, se zaznamenanými odečty. Data jsou do systému zaznamenána po zpracování odečtů referenty odečtů, nebo po zpracování pracovních příkazů. Dle listiny – údaje o elektroměru lze ztotožnit číslo elektroměru začínající písmenem X (, Anonymizováno, ) se sériovým číslem elektroměru , hodnota, . Jelikož jsou v síti používány měřící přístroje (elektroměry) od různých výrobců, kteří používají stejné číselné hodnoty výrobních čísel, jsou k měřidlu pro rozlišení ještě mimo sériového čísla výrobce přiřazena sériová čísla (inventární čísla), u kterých je na počáteční pozici použito písmeno. V tomto případě se jedná o X. Proto je v uvedeném printscreenu uvedeno sériové číslo, tedy inventární číslo žalobkyně a dole sériové číslo výrobce. K tabulce Historie sériového čísla, kde jsou zažluceny pracovní příkazy, žalobkyně, po pochybnostech o správnosti dat v systému, které vyvstaly na soudním jednání dne 20. 9. 2022, uvádí, že všechna tato data jsou správná. V této tabulce jsou uvedeny všechny vystavené pracovní příkazy k tomuto elektroměru (a tedy i takové, které nebyly z nějakého důvodu provedeny). Data uvedená u jednotlivých pracovních příkazů nejsou data provedení pracovních příkazů, ale jedná se o data vystavení pracovního příkazu. Datum provedení pracovního příkazu je uveden až po otevření příslušného pracovního příkazu v systému žalobce, přičemž printscreeny z těchto jednotlivých pracovních příkazů byly soudu předloženy.V odběrném místě žalovaného došlo k fyzickému odečtu v období let 2014 – 2016 ve dnech 21. 10. 2014, 24. 9. 2015, 25. 9. 2015, 14. 4. 2016, 15. 4. 2016, 23. 5. 2016, 2. 8. 2016, 15. 8. 2016, 16. 8. 2016 a 3. 10. 2016. Pravidelný odečet je pak prováděn každý rok cca ve stejném týdnu každého roku, v odběrném místě žalovaného byl pravidelný odečet v období let 2014 – 2016 proveden ve dnech 7. 10. 2014, 24. 9. 2015 a 3. 10. 2016. Pravidelný odečet ze dne 7. 10. 2014 byl původně proveden jako samoodečet, tedy odečet provedený žalovaným, jakožto zákazníkem, a nahlášen žalobkyni. Na základě tohoto samoodečtu bylo zjištěno, že žalovanému vznikl přeplatek ve výši 59 391 Kč. Vzhledem k výši přeplatku měla žalobkyně za to, že samoodečet nebyl proveden správně, a tak byli na odběrné místo vysláni technici. Kontrolou ze dne 21. 10. 2014 bylo zjištěno, že samoodečet ze dne 7. 10. 2014 nemohl odpovídat skutečnosti, o čemž byl vyrozuměn žalovaný v dopise ze dne 3. 11. 2014 (a zároveň mu byla vystavena opravná faktura ke dni původní faktury, tj. k datu 7. 10. 2014). Po kontrole odběrného místa ze dne 21. 10. 2014 tak došlo v systému žalobce ke změně stavu u samoodečtu ze dne 7. 10. 2014 na „odečet odvozen“ (tak jak uvádí předložená tabulka historie spotřeb), stav elektroměru byl totiž k tomuto datu přepočítán na základě zjištěných hodnot, a to především z důvodu potřeb pro fakturaci. Z ustanovení § 9 odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 82/2011 Sb., pro způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, se má za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet. Jelikož pravidelný odečet ze dne 7. 10. 2014 byl původně samoodečtem (později byl stav elektroměru odvozen od odečtu ze dne 21. 10. 2014), nemůže být tento použit pro účely ustanovení § 9 odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 82/2011 Sb. Žalobce proto předposledním pravidelným odečtem určil odečet ze dne 21. 10. 2014, jelikož tento byl proveden fyzicky zaměstnancem a uskutečněn v souvislosti s pravidelným odečtem (viz výše). Pokud by soud dospěl k závěru, že odečet ze dne 21. 10. 2014 nelze považovat za předposlední pravidelný odečet, pak žalobkyně uvádí, že předchozím pravidelným odečtem, byl odečet ze dne 30. 9. 2013 a datum počátku neoprávněného odběru by tak bylo, v souladu s ustanovením § 9 odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 82/2011 Sb., stanoveno na 27. 5. 2014 (tedy maximálně 24 měsíců zpětně). V takovém případě by celková částka představující náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem byla ještě vyšší, než jakou požaduje žalobkyně. Poslední pravidelný odečet byl v odběrném místě žalovaného proveden dne 25. 9. 2015. Žalobkyně má ovšem za to, že v tomto případě nelze přesně zjistit dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, a ani ze strany žalovaného nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly jiné počáteční datum, od kterého se posuzuje doba trvání neoprávněného odběru. Z tohoto důvodu má tak žalobkyně za to, že by mělo být postupováno v souladu s ustanovením § 9 odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 82/2011 Sb., a tedy by prvním dnem období, ve kterém mělo dojít k neoprávněnému odběru elektřiny, mělo být datum předposledního pravidelného odečtu.Faktura č. , hodnota, ze dne 16. 4. 2018 byla žalovanému odeslána obyčejně prostřednictvím , právnická osoba, ., na adresu , adresa, , tedy na adresu, kterou žalovaný oznámil žalobci. Uvedené lze zjistit ze záznamu z interního systému, kde faktura č. , hodnota, byla odeslána jako dokument číslo , hodnota, obyčejnou poštou dne 17. 4. 2018 v 08:52 hodin, hromadně spolu s dalšími automaticky generovanými dopisy. Žalovanému byla dále odeslána dne 22. 5. 2018 ve 12:53 hodin upomínka k zaplacení předmětné faktury, a to doporučeně, zásilka se žalobkyni nevrátila jako nedoručená. V minulosti bylo žalovanému na stejnou adresu zasíláno také sdělení k neoprávněnému odběru elektřiny, obsahující informace o vyčíslení a dalších skutečností zjištěných při kontrole. Na tento dopis žalovaný reagoval svým vyjádřením ze dne 19. 8. 2016.

6. Žalovaný na doplněná tvrzení reagoval při jednání dne 15. 11. 2022 a uvedl, že co se týká data pravidelného odečtu, pak zákon tento pojem nedefinuje a uvedená informace není dohledatelná ani na stránkách žalobkyně. Lze se tedy domnívat, že se jedná o odečet pro účely zjištění skutečného odběru a za této situace je tedy dle názoru žalovaného zřejmé, že nemůže být za základ bráno datum uváděné žalobkyní, od kterého neoprávněný odběr počítá, když v dalším obdobím docházelo v odběrném místě k opakovaným fyzickým odečtům.

7. Soud ve věci provedl účastníky navržené listinné důkazy, výslechy svědků a videozáznam a fotografie zachycující průběh kontroly odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, , dne 23. 5. 2016, a z provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 23. 5. 2016 vyplývá, že tohoto dne pracovníci společnosti , právnická osoba, . kontrolovali odběrné místo žalovaného č. , hodnota, na adrese , adresa, , , adresa, . Při této kontrole zjistili, že v rozvaděči se nachází elektroměr č. , hodnota, se stavem VT 335834 kWh. Na krytu číselníku byly obě kovové cejchovní plomby viditelně poškozené, platová plomba chyběla úplně, číselník byl mírně hnutý. Drážky šroubů byly omačkané. Byl sejmut kryt svorkovnice elektroměru a provedena kontrola zapojení. Kryt číselníku byl za účasti Policie ČR přelepen stříbrnými přelepkami č. , hodnota, a , Anonymizováno, , vložen do boxu č. N 069 a opatřen plombami. Dále bylo kontrolou neměřených částí za rozvaděčem zjištěno odbočení z hlavního domovního vedení CY 3 x 25mm2 přes třífázový silový stykač kabelem CYKY 4 x 16 mm2. Odbočka sloužila pro napájení el. kotle PROTHERM, třífázovou zásuvku 16A, 3x zásuvku , právnická osoba, a 2x žárovkové osvětlení. Při vypnutém hlavním jističi před elektroměrem a ručním sepnutí stykače byly naměřeny průtoky proudu 21,15 A, 26,74 A a 46,27 A. Stykač byl odstřižen, hlavní domovní vedení přerušeno.Z rámcové smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi žalobkyní a korporacemi , právnická osoba, , a , právnická osoba, . dne 1. 4. 2014, a plné moci ze dne 12. 5. 2014, soud zjistil, že se tyto korporace mimo jiné zavázaly provádět pro žalobkyni kontroly odběrných míst a měřících zařízení. Z přiloženého ceníku (ve znění dodavatele o úpravě ceny ze dne 26. 5. 2016) pak soud zjistil, že sjednaná sazba za provedení kontroly, při níž je zjištěn neoprávněný odběr z neměřené části distribuční soustavy („T“ připojení), činí 11 897 Kč bez DPH. Zpoplatňována je přitom i kontrola, při níž není zjištěn neoprávněný odběr, a to částkou 8 209 Kč.Ze smlouvy o poskytování služeb uzavřené dne 31. 12. 2013 mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, , že společnost , právnická osoba, , se zavázala provádět pro žalobkyni technické a administrativní úkony týkající se provozování distribuční soustavy, a to způsobem a v rozsahu stanoveném ve smlouvě a jejích přílohách.Ceník , právnická osoba, , účinný od 1. 2. 2016 stanoví ceny za služby v tomto ceníku blíže uvedené, mimo jiné za opravy a ověření statická elektroměrů (bod 7.) a přezkoušení přístrojů (bod 10.), kde je stanovena cena za přezkoušení elektroměru PREZ3 fázového I sazbového částku 1 110 Kč za jeden kus.Z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla č. O, Anonymizováno, – , Anonymizováno, /16 ze dne 8. 6 2016 vyplývá, že elektroměr č. , hodnota, byl tohoto dne přezkoušen autorizovaným metrologickým střediskem , právnická osoba, , a bylo zjištěno, že měřidlo nesplňuje požadavky stanovené Opatřením obecné povahy č. , hodnota, -, Anonymizováno, . Zaniká tak platnost ověření stanoveného měřidla a jeho další používání by bylo v rozporu se zákonem. Ze zkušebního protokolu je dále zřejmé, že elektroměr měl znehodnocené úřední značky, nevyhověl vnější prohlídce, ale byl způsobilý pro technickou zkoušku.Ze znaleckého posudku č. 43/2016 ze dne 2. 7. 2016 zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , soudním znalcem z oboru kriminalistická mechanoskopie, vyplývá, že kovové plomby na obou šroubech krytu elektroměru byly násilně překonané roztažením rozpícháním a opětovně stlačené. Šrouby krytu elektroměru mají zhmožděné drážky hlav a rýhy, což svědčí o jejich neopatrném povolování, resp. utahování. Při mikroskopickém zkoumání kotoučů číselníku byly zjištěny stopy po násilném přetáčení cizím předmětem u druhého, třetího, čtvrtého, pátého, šestého a sedmého číselníkového kotouče od pravé strany.Ze žalobkyní předloženého výpočtu náhrady škody ve spojení s vyjádřeními účastníků soud zjistil, že žalobkyně vyčíslila škodu způsobenou neoprávněným odběrem za období od 21. 10. 2014 (datum předposledního odečtu) do 23. 5. 2016 částkou ve výši 737 858,51 Kč, a to v souladu s vyhláškou č. 82/2011 Sb., za použití sazby 6,09697 Kč/kWh při spotřebě 121 020,48 kWh za dané období 580 dnů. Náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběhu pak žalobkyně vyčíslila částkou 21 788,47 Kč, přičemž tyto jsou tvořeny náklady na přerušení (zamezení) neoprávněného odběru ve výši 11 897 Kč, náklady na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, náklady na přezkoušení elektroměru ve výši 1 110 Kč a DPH v sazbě 21 %.Žalovaný v předloženém seznamu spotřebičů - , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , , adresa, , uvedl, že v odběrném místě se v době kontroly nacházel jeden el. kotel, pračka, mikrovlnná trouba, sporák, bojler, tři lednice, jeden televizor a další spotřebiče a osvětlení, vše bez bližší specifikace.Z faktury č. , hodnota, vystavené žalobkyní dne 16. 4. 2018 vyplývá, že žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 759 646,98 Kč se splatností ke dni 7. 5. 2018, přičemž tato částka představovala náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným v odběrném místě č. , hodnota, v , adresa, , , Anonymizováno, , a náklady na zjišťování neoprávněného odběru. Adresa žalovaného, na kterou měla být faktura zaslána, je zde uvedena , adresa, .Z printscreenu (Dokumenty – online) vyplývá, že faktura č. , hodnota, měla být žalovanému odeslána dne 16. 4. 2016.Upomínkou ze dne 21. 5. 2018 byl žalovaný upozorněn, že dosud neuhradil dlužnou částku 759 646,98 Kč vzniklou v souvislosti s šetřením neoprávněného odběru elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, . V upomínce je uvedena adresa žalovaného , adresa, .Žalovaný fakturu č. , hodnota, ve lhůtě splatnosti neuhradil a byl právní zástupkyní žalobkyně vyzván k její úhradě upomínkou ze dne 4. 7. 2018, která mu byla zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení na adresu jeho bydliště a sídla.Z faktur od obchodníka s elektřinou vyplývá, že spotřeba elektřiny v předmětném odběrném místě byla kolísavá, a to 7,67 MWh za období od 19. 3. 2012 do 4. 10. 2012, 14,614 MWh za období od 5. 10. 2012 do 30. 9. 2013, dále 2,946 MWh za období od 1. 10. 2013 do 7. 10. 2014, 18,68 MWh za období od 8. 10. 2014 do 24. 9. 2015, 3,347 MWh za období od 25. 9. 2015 do 22. 5. 2016, 7,058 MWh za období od 23. 5. 2016 do 15. 8. 2016, 4,139 MWh za období od 16. 8. 2016 do 3. 10. 2016 a 4,026 MWh za období od 4. 10. 2016 do 16. 5. 2017.Z videozáznamu a z fotodokumentace dokumentující průběh kontroly a demontáže elektroměru soud zjistil, jakým způsobem kontrola odběrného místa dne 23. 5. 2016 probíhala. Záznam zachycuje dobu od příchodu techniků k budově, ve které se nachází odběrné místo žalovaného, průběh samotné demontáže elektroměru, jeho označení bezpečnostními přelepkami, zjištění dalšího napojení za rozvaděčem a zkoušku průtoku elektřiny z této části, prohlídku uvnitř budovy až po ukončení kontroly. Ze záznamu je patrné, že na místo se v průběhu kontroly dostavili příslušníci Policie ČR.Svědek , právnická osoba, uvedl, že od roku 2012 byl vlastníkem nemovitosti na adrese , adresa, , někdy v roce 2016 nebo 2017 jí přepsal na paní , jméno FO, . V době, kdy byl vlastníkem nemovitosti, v ní byla provozována hospoda. Objekt měl v nájmu pan , právnická osoba, . Žalovaný měl se svědkem uzavřenou nájemní smlouvu, jednalo se ale o bydlení v objektu , adresa, , jehož vlastníkem svědek rovněž byl. Budova v , adresa, avizován žádný problém s odběrem elektrické energie.Soud ve věci provedl důkaz i navrženými listinami obsaženými ve spise Policie ČR, územní odbor, , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, , kdy z odborného vyjádření , jméno FO, ze dne 11. 10. 2016 bylo zjištěno, že tento se vyjadřoval k technickým a cenovým náležitostem neoprávněného odběru elektrické energie z rozvodu z distribuce , právnická osoba, . v provozu , Anonymizováno, , podezřelý výraz, v , adresa, v době od 21. 10. 2014 do 23. 5. 2016. V odborném vyjádření (bod 6) se uvádí, že k údajnému neoprávněnému odběru elektrické energie mohlo dojít tím, že postupně provozovatel penzionu uskutečnil taková technická nedovolená opatření na rozvodném zařízení určeném ke spotřebě elektřiny objektu, jež způsobila jistý neměřený odběr elektrické energie. Zpracovatel vyjádření pak stanovil výši způsobené škody podle spotřebičů za vykazované období 570 dnů částkou 343 008,22 Kč. Z tabulky se spotřebami na napadeném elektroměru, který je ve vyjádření identifikován č. , Anonymizováno, za období do 19. 3. 2012 do 22. 5. 2016, kterou žalobkyně poskytla dne 1. 2. 2017 policejnímu orgánu, vyplývá, že denní spotřeba v odběrném místě žalovaného za období od 21. 10. 2014 do 22. 5. 2016 po počáteční nárůstu oproti předchozímu období od září 2015 výrazně klesla. V úředním záznamu policejního orgánu ze dne 3. 10. 2017 je zachycen popis objektu – , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , , adresa, , k datu sepsání záznamu a jeho vybavení elektrickými spotřebiči. Žalobkyně policejnímu orgánu dne 8. 11.2017 zaslala vyčíslení škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny žalovaným v odběrném místě , adresa, , , adresa, , kdy ke stanovení výše škody a k výpočtu byla použita metodika vypracovaná Vysokou školou báňskou v , adresa, (, tituly před jménem, , jméno FO, ) a celková výše škody byla stanovena částkou cca 1 mil. Kč.Z daňového dokladu č. , hodnota, ze dne 11. 7. 2016 bylo zjištěno, že žalobkyni vyúčtovala společnost , právnická osoba, ., k úhradě částku celkem 5 481 266,12 Kč, a to mimo jiné za přezkoušení 13 kusů elektroměrů PREZ-3 fázové I sazbové NO. Dle připojené tabulky (podkladů pro fakturaci) bylo v červnu 2016 přezkoušeno mimo další i 13 kusů elektroměrů PREZ-3 fázové I sazbové, kdy cena za jednotku činila 1 110 Kč bez DPH. Dle bankovního výpisu (z interního systému žalobkyně) a dále dle potvrzení , právnická osoba, ., ze dne 3. 10. 2022 byla částka vyúčtovaná shora uvedenou fakturou žalobkyní uhrazena dne 1. 8. 2016.Z čestného prohlášení , jméno FO, , vedoucí oddělení pohledávek žalobkyně ze dne 27. 4. 2022 vyplývá, že žalobkyně uhradila společnosti , právnická osoba, , částku 1 343,10 Kč za přezkoušení elektroměru žalovaného.Výpis z databáze žalobkyně zachycuje údaje o elektroměru sériové číslo , Anonymizováno, , kdy z údajů zde uvedených vyplývá datum pořízení 24. 5. 2000, sériové číslo výrobce Siemens , hodnota, . Z historie k tomu elektroměru bylo zjištěno, že v období let 2014 – 2016 byla k předmětnému elektroměru vystavena řada pracovních příkazů, a to dne 14. 5. 2014 pracovní příkaz , Anonymizováno, (přerušení pro neplacení), dne 15. 10. 2014 pracovní příkaz , Anonymizováno, (kontrola od , Anonymizováno, ), dne 24. 9. 2015 pracovní příkaz , Anonymizováno, (výměna k úřednímu ověření), dne 12. 4. 2016 pracovní příkaz , Anonymizováno, ( přerušení pro neplacení), dne 15. 4. 2016 pracovní příkaz , Anonymizováno, (opětovné připojení), dne 27. 4. 2016 pracovní příkaz , Anonymizováno, (výměna k úřednímu ověření), dne 23. 5. 2016 pracovní příkaz, Anonymizováno, , Anonymizováno, (demontáž zařízení) a další.Z detailu pracovní příkazu , Anonymizováno, vyplývá, že byl zadán požadavek na kontrolu odběrného místa, kde byl zákazníkem proveden samoodečet, který nebyl správný. Kontrola proběhla dne 21. 10. 2014.Z detailu pracovní příkazu , Anonymizováno, vyplývá, že dne 14. 4. 2016 došlo k odpojení elektroměru, přičemž tento den vzniklo podezření na neoprávněný odběr.Z detailu pracovní příkazu , Anonymizováno, vyplývá, že došlo k opětovnému připojení elektroměru.Z detailu pracovní příkazu , Anonymizováno, vyplývá, že byl zadán požadavek na výměnu elektroměru k úřednímu ověření, kdy k realizaci pracovního příkazu došlo dne 26. 4. 2016, kdy již v minulosti vzniklo podezření na neoprávněný odběr a zatím nebylo řešeno.Z detailu pracovní příkazu , Anonymizováno, vyplývá, že byl zadán požadavek na 2. návštěvu odběrného místa pro podezření z neoprávněného odběru.Z detailu pracovní příkazu , Anonymizováno, vyplývá, že dne 23. 5. 2016 došlo k demontáži elektroměru na adrese , adresa, , , adresa, .Z tabulky historie spotřeby v odběrném místě žalovaného (elektroměr , Anonymizováno, ) lze mimo jiné zjistit, že dne 19. 3. 2012 byl proveden odečet utilitní společností při přihlášení, dne 4. 10. 2012 byl proveden periodický odečet utilitní společností, dne 30. 9. 2013 byl proveden rovněž periodický odečet utilitní společností, dne 7. 10. 2014 byl proveden periodický odečet s poznámkou odečet odvozen, dne 21. 10. 2014 byl proveden odečet utilitní společností s poznámkou meziodečet bez zúčtování, dne 24. 9. 2015 byl proveden další periodický odečet utilitní společností a dne 23. 5. 2016 byl proveden utilitní společností odečet při demontáži elektroměru.Dopisem ze dne 3. 11. 2014 bylo žalovanému žalobkyní sděleno, že došlo ke změně fakturované spotřeby v odběrném místě žalovaného, když při návštěvě dne 21. 10. 2014 bylo zjištěno, že předchozí odečet ze dne 7. 10. 2014 neodpovídal skutečnosti. Dle záznamu v protokolu o definování náhradních hodnot pro vyúčtování došlo k opravě ze stavu VT 303242 kWh na 313807 kWh, a to z důvodu chybného odečtu zákazníkem.Dopisem ze dne 6. 10. 2017 požádala Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje, SKPV , adresa, , žalobkyni o odborný odhad škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny v odběrném místě na adrese , adresa, , , adresa, , v blíže nezjištěné době v období od 21. 10. 2014 do 23. 5. 2016. Žádost obsahuje popis odběrného místa, včetně soupisu na místě nalezených elektrospotřebičů. Žádost byla dle předložené obálky doručena žalobkyni dne 12. 10. 2017.Ze zprávy žalobkyně adresované Policii ČR, KŘP Ústeckého kraje, SKPV , adresa, , lze zjistit, jaké částky od srpna 2014 do 15. 4. 2016 byly předepsány k úhradě k odběrnému místu žalovaného na adrese , adresa, , , adresa, , a kdo tyto platby hradil.Dopisem ze dne 1. 8. 2016 oznámila žalobkyně žalovanému, že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny v odběrném místě žalovaného na adrese , adresa, , , adresa, , a žalovanému byla vyčíslena způsobená škoda částkou 759 646,98 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby do 20 dnů sdělil žalobkyni případné relevantní skutečnosti k posouzení výpočtu škody, jinak žalobkyně vystaví fakturu na zde uvedenou částku.Vyjádřením ze dne 19. 8. 2016 reagoval žalovaný na dopis žalobkyně ze dne 1. 8. 2016 a uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Dle předložené fotografie obálky zaslal žalovaný žalobkyni toto vyjádření doporučeně dne 23. 8. 2016, jako kontaktní adresu zde uvedl adresu , adresa, .Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, (vyslechnutý za přítomnosti konzultanta , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl vyslýchán současně) při své výpovědi stvrdil závěry znaleckého posudku, z něhož vyplynulo zejména, že odhadnutá výše škody v odběrném místě na adrese , adresa, , za dobu trvání neoprávněného odběru v období od 21. 10. 2014 do 23. 5. 2016 činila 1 814 702,15 Kč včetně DPH, tj. výše škody způsobené chybně měřícím elektroměrem 129 389,90 Kč a výše škody způsobený neměřeným provozem elektrického kotle 1 685 312,25 Kč. Pokud by bylo zvažováno období od 25. 9. 2015 do 23. 5. 2016, činila by výše způsobené škody 886 261,66 Kč včetně DPH, tj. výše škody způsobené chybně měřícím elektroměrem 87 857,34 Kč a výše škody způsobený neměřeným provozem elektrického kotle 798 404,32 Kč. Z průběhu spotřeb uvedených ve fakturách nelze skutečnou dobu vzniku neoprávněného odběru stanovit. Pravděpodobně tato doba začíná v době instalace elektrického kotle, kdy si byl ten, kdo jej instaloval, vědom skutečnosti, že náklady na spotřebovanou energii budou velmi vysoké. Znalec dále při jednání doplnil, že skutečnost, zda konzultant vycházel z toho, že v objektu byl instalován kotel PROTHERM 24 kW nebo 28 kW, nemá vliv na výpočet škody způsobené neoprávněným odběrem. Rovněž není rozhodné, zda konzultant zvažoval, že v místě bylo jedno oběhové čerpadlo, přičemž podle původního záznamu z kontroly se v místě nacházela čerpadla dvě. Pokud ve znaleckém posudku uváděl, že výpočet není proveden v souladu s platnou legislativou, tak je to z toho důvodu, že tento výpočet je postupem podle vyhlášky 82 z roku 2011 a ten již byl založen ve spise. On tedy při výpočtu ve znaleckém posudku postupoval tak, jako v obdobných případech. Neoprávněný odběr byl zjištěn 23. 5. 2016 a bylo zjištěno, že je poškozený elektroměr, a že elektrokotel je připojen samostatným přívodem, který vůbec nebyl měřený. Výpočet tedy skládal ze dvou částí, přičemž v jedné části byl výpočet ze spotřebičů, odhad spotřeby elektrické energie ze spotřebičů z provozovaných. Druhou část dělal ve spolupráci s inženýrem , jméno FO, , kdy on vypočítal potřebu tepla na vytápění a ohřev teplé vody, a znalec toto použil ve výpočtu, jak je vidět v tabulkách. Pro ta tři období je do tabulek dosazena potřeba tepla pro ohřev teplé vody a samostatně je počítána spotřeba toho kotle. Neoprávněný odběr elektřiny, resp. výpočet škody, byl zvažován pro situaci, kdy objekt byl využíván pro ubytování a provoz restaurace. Konzultant , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že v souvislosti se soudem zadaným znaleckým posudkem v objektu prováděl místní šetření, udělal fotky štítků, fotky kotle, takže to, co viděl na místě. Pokud při výpočtu vycházel z metody denostupňů, pak předmětný objekt byl rozdělen na několik zón, to znamená chodby, restaurace, pokoje, sklady, přičemž každá je vytápěna na nějakou potřebu tepla nebo potřebnou teplotu provozu (tzn. pokoje a restaurace na 20 stupňů, chodby na 16 stupňů, sklady podle potřeby, většinou taky 16 stupňů). Denostupně znamená, že se počítá v podstatě potřeba tepla na tepelnou ztrátu objektu, tedy jaké teplo nám utíká pomocí stěn, oken, výplní otvorů pomocí větrání. Denostupňová metoda bere průměrnou denní spotřebu v určitém období a přepočítá se. Pokud je teplejší rok, je potřeba méně tepla, pokud je studenější rok, je potřeba méně tepla. Takže pomocí denostupňové metody, což je certifikovaná metoda, se přepočítává potřeba tepla na provoz toho objektu. Počítal s tím, že objekt po celou dobu fungoval.Z dodatku ke znaleckému posudku, který soud zadal zejména z důvodu, že vznikly pochybnosti o správnosti výpočtu konzultanta v tabulkách původního znaleckého posudku, vyplynulo, že odhadnutá výše škody v odběrném místě na adrese , adresa, , za dobu trvání neoprávněného odběru v období od 21. 10. 2014 do 23. 5. 2016 po přepočtu činila 1 568 671,12 Kč včetně DPH, tj. výše škody způsobené chybně měřícím elektroměrem 129 389,90 Kč a výše škody způsobený neměřeným provozem elektrického kotle 1 439 381,22 Kč. Pokud by bylo zvažováno období od 25. 9. 2015 do 23. 5. 2016, činila by výše způsobené škody 830 565,84 Kč včetně DPH, tj. výše škody způsobené chybně měřícím elektroměrem 87 857,34 Kč a výše škody způsobený neměřeným provozem elektrického kotle 742 708,50 Kč. pokud by v zadaném období nebyl objekt využíván k ubytování osob a provozu restaurace, výše škody by byla nulová. To však pouze za splnění tří předpokladů současně, tedy že by dodavatel stavebních prací použil vlastní staveništní rozvaděč připojený na elektrickou síť dodavatele, elektroměr by v daném období nenaměřil žádnou spotřebu elektřiny (v objektu však byla poškozeným elektroměrem naměřena spotřeba elektřiny) a elektrokotel by nebyl provozován (při kontrole 23. 5. 2016 však byl na neměřené odbočce naměřen celkový proud 94,16 A, což odpovídá příkonu 21,656 kW a tomu, že elektrokotel byl v provozu).Svědek , jméno FO, uvedl, že je zaměstnancem , právnická osoba, ., od října 2014 do května 2016 byl na pozici montér měření, možná distribuční služby. Někdy v dubnu 2016 byl na adrese , Anonymizováno, nebo , adresa, , přesně neví, ale je to pod kruhovým objezdem na křižovatce na , adresa, vlevo, v takovém penzionu, kde měl odběratele odpojit pro neplacení. Již si nepamatuje, jestli k odpojení došlo, ale vypnul hlavní jistič, a i přes ten provoz, co byl na ulici, slyšel divnou ránu, což ten jistič určitě nevydává. Když to zopakoval, tak se mu to vážně zdálo být divné, a rozebral tu elektronovou desku a zatím viděl zvláštní věc. Byla tam vybouraná zeď do domu a za tím nějaký obrovský stykač a dráty, který tam vedli tak, že šly z hlavního jističe. Věc vyhodnotil jako podezření na neoprávněný odběr a pokud si dobře pamatuje, tak tím to uzavřel, a přelepil to, aby se s tím nedalo dál manipulovat. Asi měsíc na to mělo dojít i k výměně starého měřidla. Na místo jel, protože dostal pracovní příkaz, pokud si vybavuje, tak přerušení pro neplacení. Na místě byl sám. K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že pracovní příkazy dostával v té době jen v elektronické formě do PDA a ve stejné podobě je zasílal zpět. Pokud je při kontrole podezření na neoprávněný odběr, nesmí se manipulovat s měřidlem. V tom prvním případě, kdy byl na místě, tak to, co musel odstranit, aby se podíval za desku, plomby nechal na místě a překryl je náhradními, které jsou evidované samolepky, nedají se odstranit. Pokud pojal podezření na neoprávněný odběr a potom by dostal pracovní příkaz, aby to odběrné místo znovu připojil k síti, nepamatuje si již, zda k tomu došlo, ale kdyby tam byly nějaký nedostatky, tak by se to nepřipojovalo, protože to není v pořádku. Určitě by nepřipojil odběrné místo, kde je neoprávněný odběr, musel by to zase samozřejmě uzavřít s tím, že tam trvá neoprávněný odběr, což se vlastně stalo v tom druhém případě, když jsem tam měl přijít na výměnu. Je možné, že odběrné místo bylo znovu připojeno, protože pokud odběratel dluh zaplatí, zase se musí v nějaké době připojit. Uvnitř objektu nebyl, neměl důvod tam chodit. Jednalo se o dřívější penzion, ale zda byl objekt obydlený či nikoliv, to netuší, působil poloprázdně.Svědek , jméno FO, uvedl, že je zaměstnaný ve společnosti , právnická osoba, , která pracuje na základě smluv a pověřovacích listin pro , právnická osoba, . Do objektu v , adresa, u kruhového objezdu byl vyslán , Anonymizováno, . Býval tam veřejný dům, ale v době, kdy tam byl, tak už to byla asi nějaká ubytovna. Elektroměrový rozvaděč byl umístěný ke kruhovému objezdu, pokud si pamatuje, na stěně toho domu. Prováděli kontrolu elektroměru, rozvaděče, kdy zjistili, že elektroměr má zmanipulované úřední značky. Tyto plomby jsou tam proto, aby dovnitř elektroměru nemohl nikdo zasahovat, a ty bomby byly zmanipulovaný. Bylo i vidět, že číselník na tom elektroměru je pokřivený, že s největší pravděpodobností došlo k zásahu dovnitř do mechaniky elektroměru. Elektroměr vyměnili a poslali ho k soudnímu znalci v oboru mechanoskopie a do autorizovaného meteorologického zařízení. Výsledek zkoumání nezná. Dále při kontrole neměřených částí v rozvaděči přišli na to, že z hlavního domovního vedení je provedená odbočka ještě před elektroměrem, což znamená, že elektřina, která šla tím odbočením, nebyla zaznamenána elektroměrem. Uvnitř v budově, buď v přízemí nebo ve sklepních prostorách, byla místnost, kde se zjistilo, co přesně ta odbočka napájí. Napájela elektrický kotel, přičemž v protokolu o kontrole je napsáno, že měl 28 kW, což znamená, že by teoreticky mohl vytápět celou budovu, a dále nějakou zásuvku a nějaká světla v té místnosti. Určitě se tehdy volala policie. Celá kontrola probíhala pod kamerou od výstupu z auta až zase po nástup do auta, přičemž kamera zaznamenává i zvuk. K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že v elektroměrovém rozvaděči je hlavní jistič a elektroměr, přívod jde z HD desky na hlavní jistič, takže když se vypne hlavní jistič, tak v budově by neměla být elektřina. A v tomhle tom případě udělali právě to měření, že vypnuli hlavní jistič a v té sklepní místnosti se měřily průtoky proudu na té odbočce, což jasně prokazuje, že elektřina tekla mimo elektroměr a že došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Pokud hovořil o zmanipulovaných plombách, tak plomby byly z nějaký slitiny, skrz to byl drátek a ta plomba se zmáčkla pomocí kleští, která mají loga. A protože už tu práci vykonával dost dlouho, tak poznal, že s plombou někdo něco dělal, což vlastně i potvrzoval ten pokřivený číselník. Přibližný časový rozestup od přijetí požadavku , právnická osoba, do doby, aby nějaký technik zajel na odběrné místo a zajistil nebo zkontroloval neoprávněný odběr, je kolem 30 – 40 dnů. Ke stavu budovy svědek uvedl, že kotel byl puštěný a jestli vytápěli prázdnou budovu, tak to neví, ale podle něj tam někdo byl, jinak by netopil. Podle průtoků proudů, které tam jsou zaznamenané na té odbočce, tak tam bylo nějakých 70 ampér průtok, což je hodně moc. To právě spotřeboval ten kotel, a proč by topili v prázdný budově. Kdyby temperovali, tak ty průtoky budou nižší.Svědek , jméno FO, uvedl, že je zaměstnancem společnosti , právnická osoba, , asi od roku 2018, v období října 2014 až května 2016 byl zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, . S odstupem času si matně pamatuje, že v , adresa, v budově vlevo u kruhového objezdu našli poškozený elektroměr, jeho cejchovní plomby a byl tam i viditelný zásah do číselníku elektroměru. Dále tam byla neměřená odbočka mimo elektroměr z distribuční sítě a má pocit, že ta vedla pouze k elektrickému kotli a snad napájela nějakou zásuvka a osvětlení. Prováděl je tam nějaký zaměstnanec a v domě se nacházeli ještě nějaké osoby, které tam seděli u stolu. K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že uvnitř budovy byl, ale jak to tam vypadalo dispozičně, si nepamatuje. Pamatuji si spíš technické věci, ví, že to napojení bylo přes obrovský stykač, který nebyl běžný k tomu napojování. Elektroměr byl venku na domě, ze zadní části, v elektroměrovém rozvaděči. K otevření rozvaděče dochází pod kamerou, zkontroluje se elektroměr a zde, co si pamatuje, bylo evidentní, že do toho elektroměru dovnitř někdo zasahoval, proto i volali policii.Z vyúčtování za elektřinu č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil na zálohách za elektřinu pro objekt na adrese , adresa, , , adresa, , za období od 30. 9. 2020 do 1. 10. 2021 částku 74 800 Kč a uvedeným vyúčtováním byl zjištěn přeplatek ve výši 2 282,91 Kč.V reakci na žádost soudu o sdělení, zda je v období let 2014 – 2017 k nemovitosti na adrese , adresa, , evidována Městským úřadem , adresa, nějaká žádost o zábor plochy či stavební povolení, , právnická osoba, , adresa, dne 17. 5. 2024 sdělil, že v období let 2014 – 2017 (ani následně) nebylo vydáno vlastníkovi domu č. p. 237 v Mírové ulici v , adresa, žádné rozhodnutí ani opatření, vlastník objektu žádnou žádost nepodal.Z předložených záznamů z knihy hostů (zřejmě k objektu na adrese , adresa, , , adresa, ) lze zjistit, že se zde od prosince 2017 do února 2018, v prosinci 2019 a v období let 2020 až 2021 ubytovávaly různé osoby většinou na jednu noc. Ubytování hostů je zaznamenáno i v období ledna až března 2015.Záznamy v knize hostů nejsou číslovány8. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný nejméně od 19. 3. 2012 odebíral elektřinu v odběrném místě na adrese , adresa, , č. odběrného místa , Anonymizováno, , které bylo osazeno elektroměrem Siemens výrobního čísla , hodnota, (evidenční číslo žalobkyně , Anonymizováno, ). V odběrném místě na shora uvedené adrese byl dne 19. 3. 2012 proveden odečet utilitní společností při přihlášení, dále byl dne 4. 10. 2012 proveden periodický odečet utilitní společností, dne 30. 9. 2013 byl proveden rovněž periodický odečet utilitní společností, dne 7. 10. 2014 byl proveden periodický odečet s poznámkou odečet odvozen, dne 21. 10. 2014 byl proveden odečet utilitní společností s poznámkou meziodečet bez zúčtování, dne 24. 9. 2015 byl proveden další periodický odečet utilitní společností a dne 23. 5. 2016 byl proveden odečet utilitní společností při demontáži elektroměru. Odečet dne 21. 10. 2014 byl utilitní společností proveden, neboť odečet provedený zákazníkem (žalovaným) byl proveden chybně, jak vyplynulo z dopisu žalobkyně ze dne 3. 11. 2014, kterým bylo žalovanému současně sděleno, že došlo ke změně fakturované spotřeby v odběrném místě žalovaného, když při návštěvě dne 21. 10. 2014 bylo zjištěno, že předchozí odečet ze dne 7. 10. 2014 neodpovídal skutečnosti. Dle záznamu v protokolu o definování náhradních hodnot pro vyúčtování došlo k opravě ze stavu VT 303242 kWh na 313807 kWh. Dne 14. 4. 2016 vzniklo podezření na neoprávněný odběr elektřiny, kdy v tento den mělo dojít k výměně elektroměru, k tomu však nedošlo, což vyplynulo z předložených pracovních příkazů a výpovědi svědka , jméno FO, . V rámci kontroly provedené dne 23. 5. 2016 techniky společnosti , právnická osoba, ., zmocněné žalobkyní ke kontrolní činnosti, bylo zjištěno poškození elektroměru a cejchovních plomb v uvedeném odběrném místě, elektroměr byl demontován, zajištěn a odeslán ke zkoumání. Znalecký posudek následně potvrdil neoprávněnou manipulaci s elektroměrem a vyloučil možnost náhodného poškození elektroměru. Dále bylo kontrolou neměřených částí za rozvaděčem zjištěno odbočení z hlavního domovního vedení přes třífázový silový stykač kabelem CYKY 4 x 16 mm2, kdy odbočka sloužila pro napájení elektrického kotle, zásuvek a žárovkového osvětlení. Při vypnutém hlavním jističi před elektroměrem a ručním sepnutí stykače byly naměřeny průtoky proudu, což potvrdili svědci , jméno FO, a , jméno FO, a je to patrné i z videozáznamu o kontrole odběrného místa. Stykač byl následně odstřižen, hlavní domovní vedení přerušeno. Podezření ve věci neoprávněného odběru elektřiny v daném odběrném místě bylo prověřováno i policií. Soud má za prokázané, že činnost – odhalování neoprávněných odběrů elektřiny pro žalobkyni v rozhodné době zajišťovala na základě uzavřené smlouvy společnost , právnická osoba, ., ve sdružení se společností , právnická osoba, Těmto společnostem pak za poskytnuté služby dle smlouvy náležela odměna, rovněž znalci náležela odměna za vypracování znaleckého posudku. Cena za přezkoušení elektroměru je dána ceníkem autorizovaného měřícího střediska žalobkyně. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky představující náhradu škody způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny a nákladů na zjišťování neoprávněného odběru fakturou splatnou dne 7. 5. 2018, ničeho však neuhradil. Uvedená faktura byla žalovanému zaslána dne 16. 4. 2018 na adresu , adresa, , přičemž na tuto adresu byla žalovanému zasílána žalobkyní korespondence již v minulosti a od nejméně v srpnu 2016 z této adresy zaslal žalobkyni vyjádření. Na stejnou adresu byly žalovanému následně zaslány i upomínky.

9. Kromě důkazů, které byly soudem v průběhu jednání provedeny, navrhli účastníci i provedení důkazů dalších. Soud neprováděl doplnění dokazování výslechem navržených svědků (, právnická osoba, a , jméno FO, ), když výslech těchto svědků považoval soud za nadbytečný vzhledem ke skutečnostem, ke kterým se měli svědci vyjadřovat. Výslech svědka , právnická osoba, , kterého soud zvažoval vyslechnout, se pak stal neuskutečnitelným vzhledem k tomu, že svědek byl vyhoštěn z území České republiky a jeho pobyt není znám. Rovněž soud považuje za nadbytečný výslech znalce, který se ke stavu elektroměru a jeho poškození dle závěru soudu dostatečným způsobem vyjádřil v písemném znaleckém posudku, nadto ze záznamu o provedené kontrole je zcela zjevné, že odběrné místo a elektroměr nebyly zapojeny způsobem odpovídajícím právním předpisům.

10. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle zákona č. 548/2000 Sb., energetického zákona, a podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny o podmínkách připojení k elektrizační soustavě.Podle ust. § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.Podle ust. § 51 odst. 1 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy jea) odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny,b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán,d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,e) odběr měřený měřicím zařízením,a. které nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,b. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,c. které vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,g) odběr elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.Podle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.Podle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle odst. 2 téhož ustanovení v případech, kdy nelze zjisti množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle odstavce 12 téhož ustanovení pak součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v převážné části důvodná. Žalovaný odebíral elektřinu prostřednictvím měřidla, na kterém byl proveden neoprávněný zásah znemožňující určit skutečnou spotřebu elektřiny, přičemž znaleckým posudkem i záznamem o provedené kontrole bylo prokázáno, že se tak stalo způsobem, který vylučuje pouhou náhodu či vandalismus. Stejně tak bylo záznamem o provedené kontrole i prokázáno, že elektroměr neměřil správně množství odebírané elektřiny, když došlo i k napojení, resp. odbočení z hlavního domovního vedení přes třífázový silový stykač, přičemž tato odbočka sloužila pro napájení elektrického kotle, zásuvek a žárovkového osvětlení, aniž by však byl zaznamenán jakýkoliv odběr elektřiny měřícím zařízením. Tuto skutečnost potvrdili nejen slyšení svědci , jméno FO, a , jméno FO, , ale je patrná i z videozáznamu z provedené kontroly odběrného místa dne 23. 5. 2016. Podle ust. § 51 energetického zákona se tak jednalo o neoprávněný odběr elektřiny žalovaným, který je dle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona zakázán a kterým žalovaný způsobil žalobkyni škodu nejméně ve výši 737 858,51 Kč, když soud podotýká, že znalecký posudek stanovil výši způsobené škody částkou podstatně vyšší.Žalobkyně částku náhrady škody vyčíslila a požadovala dle ust. § 9 odst. 4 až 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., když nebylo možné určit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny dle ust. § 9 odst. 1 vyhlášky, přičemž dobu neoprávněného odběru stanovila od doby předposledního pravidelného odečtu za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, když nebylo možné zjistit skutečnou dobu neoprávněného odběru. Soud se po provedeném dokazování ztotožňuje s dobou trvání neoprávněného odběru elektřiny nejméně v období od 21. 10. 2014 do 23. 5. 2016, když počáteční datum bylo stanoveno od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem zúčtování spotřeby elektřiny (resp. žalobkyně sama datum počátku stanovila pro žalovaného výhodněji dnem, kdy byl proveden faktický odečet v odběrném místě, nikoliv již dnem 7. 10. 2014, kdy byl žalovaným proveden chybný samoodečet v době periodického odečtu). K obraně žalovaného, že ještě dne 23. 9. 2015 byl v odběrném místě proveden fyzický odečet stavu elektroměru pracovníky žalobkyně, a případný neoprávněný odběr tedy nemohl trvat po tak dlouhou dobu, jak tvrdí žalobkyně, soud uvádí, že z provedeného dokazování zcela jednoznačně vyplynulo, že byly nejen poškozeny úřední značky na elektroměru, což může vést k polemice, zda pracovník provádějící pouze odečet stavu elektroměru, musí toto pouhým nahlédnutím na stav elektroměru při odečtu poznat, zejména však bylo provedeno odbočení z hlavního domovního vedení, kdy tato odbočka sloužila pro napájení elektrického kotle, zásuvky a osvětlení v jedné místnosti, přičemž toto odbočení nebylo pouhým okem při odečtu stavu elektroměru patrné, bylo třeba odstranit desku, která toto odbočení zakrývala. Skutečnost, že se jednalo o odbočení, které bylo funkční a neměřilo spotřebu elektřiny, byla v řízení prokázána svědeckými výpověďmi i videozáznamem o kontrole dne 23. 5. 2016, kdy na záznamu je zachyceno, že i při vypnutém hlavním jističi před elektroměrem a ručním sepnutí stykače byly naměřeny průtoky proudu ve vysokých hodnotách (jak ostatně uvedl i znalec ve svém posudku, jednalo se o hodnotu přes 94 A).Jak již bylo shora uvedeno, vzhledem k pochybnostem, které vznikly nejen o tom, zda došlo k neoprávněnému odběru elektřiny a v jakém období, ale i k pochybnostem o výši způsobené škody, nechal soud vyhotovit znalecký posudek, z něhož je zřejmé, že výše způsobené škody přesahovala částku, kterou požaduje uhradit žalobkyně, a to nejen v období, které soud hodnotil jako dobu neoprávněného odběru elektřiny, ale případně i v období, pokud by soud zvažoval jako počátek této doby datum posledního odečtu za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny. Výší způsobené škody, resp. výpočtem se zabývala i Vysoká škola báňská, kdy metodika zde použitá zohledňuje výkon osazených spotřebičů, a i v tomto případě byla stanovená výše škody vyšší, než jak uplatňuje žalobkyně. V této souvislosti soud dále podotýká, že dle jeho názoru není v projednávané věci aplikovatelný závěr Ústavního soudu vyjádřený v nálezu sp. zn. I. ÚS 668/15, že přiznávání náhrady škody za neoprávněný odběr v míře mnohonásobně převyšující dosavadní běžnou spotřebu odběratele není v souladu s ústavně zaručeným právem na ochranu majetku. V projednávané věci se nejednalo o situaci, kdy by soud mohl brát běžnou spotřebu v potaz, protože nebyl pouze poškozen elektroměr, ale zcela zjevně došlo k neměřenému odběru elektřiny z provedeného odbočení, kdy tato odbočka byla napojena na nejvíce energeticky náročné zařízení v objektu, což potvrdil znalec, i slyšení svědci.Pokud pak žalovaný namítal, že nebyla při výpočtu výše způsobené škody brána v potaz jeho obrana, že objekt nebyl téměř po celou dobu trvání tvrzeného neoprávněného odběru elektřiny využíván, pak soud opět poukazuje na zjištění, že v době provedené kontroly byl v elektrický kotel v provozu, na elektroměrem neměřeném odbočení byl zjištěn odběr elektřiny, a pokud tedy dle tvrzení žalovaného nebyl objekt v té době využíván, je otázkou, proč byl kotel v nevyužívaném objektu provozu. Soud tedy nezjistil žádný rozumný důvod, který by měl zpochybnit výpočet výše způsobené škody vycházející z toho, že objekt užíván byl, a to i s přihlédnutím k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by ve vztahu k objektu na adrese , adresa, , byla v období let 2014 – 2017 evidována Městským úřadem , adresa, nějaká žádost o zábor plochy či stavební povolení, jak tvrdil žalovaný.Odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu je odpovědností objektivní, není tedy rozhodné, zda to byl právě žalovaný, kdo způsobil poškození elektroměru či provedl ono neměřené odbočení. Objektivní charakter povinnosti zákazníka potvrdil i Ústavní soud např. v nálezu sp. zn. I. ÚS 202/06. I při zohlednění další judikatury Ústavního soudu (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 726/10), podle níž je třeba klást zvýšené požadavky na přesvědčivost důkazů prokazujících, že k poškození elektroměru došlo ve sféře odpovědné osoby, dospěl soud k závěru, že i tato podmínka je splněna, provedené důkazy (zejména videozáznam z kontroly) považuje soud za dostatečně přesvědčivé. Zásah tohoto typu není triviální úkon, a soud je toho názoru, že videozáznam dostatečným způsobem dokumentuje průběh kontroly a nad míru rozumných pochybností vylučuje, že k zásahu do elektroměru došlo po započetí kontroly či náhodně.Ze shora popsaných důvodů tedy soud shledal žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny, důvodnou a uložil žalovanému povinnost žalobkyni částku 737 858,51 Kč zaplatit.

12. Žalobkyni dále dle ust. § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb. vzniklo právo i na úhradu účelně vynaložených nákladů na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, které žalobkyně v projednávané věci vyčíslila částkou v celkové výši 21 788,47 Kč (tj. náklady na zjišťování neoprávněného odběru žalobkyní zmocněnou společností ve výši 11 897 Kč, náklady na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, náklady přezkoušení měřidla ve výši 1 110 Kč a DPH). O uplatněném nároku na náhradu nákladů na zjišťování neoprávněného odběru žalobkyní zmocněnou společností a nákladů na znalecký posudek již bylo soudem pravomocně rozhodnuto, zbývalo tedy rozhodnout o nároku na náhradu nákladů přezkoušení měřidla ve výši 1 110 Kč + DPH. Soud neshledal tento žalobkyní uplatněný nárok důvodným, když žalobkyně sice po poučení a výzvě soudu k prokázání oprávněnosti tohoto žalobou uplatněného nároku doložila soudu fakturu, kterou jí společnost , právnická osoba, vyúčtovala k úhradě částku mimo jiné za přezkoušení 13 kusů elektroměrů v ceně 1 110 Kč za jeden, a rovněž i doklad o úhradě této faktury, soud však nebyl schopen z těchto listin zjistit oprávněnost takto uplatněného nároku, neboť z žádné listiny – podkladů pro fakturaci nevyplývá, na rozdíl od důkazů prokazujících oprávněnost nároku na zaplacení nákladů na znalecký posudek či zjišťování neoprávněného odběru, jak argumentovala žalobkyně, že by byla předmětnou fakturou žalobkyni vyúčtována cena za přezkoušení právě elektroměru demontovaného dne 23. 5. 2016 v odběrném místě žalovaného. Z uvedeného důvodu tedy byla žaloba výrokem II. tohoto rozsudku co do částky 1 343,10 Kč s příslušenstvím zamítnuta.

13. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, když splatnost faktury, kterou mu byla částka za neoprávněný odběr elektřiny (včetně nákladů na zjišťování neoprávněného odběru) žalobkyní vyúčtována, nastala dne 7. 5. 2018. Pokud se tedy žalobkyně dle ust. § 1970 občanského zákoníku domáhala přiznání úroku z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., soud shledal tento nárok (z žalobkyni již přiznané částky 19 395,37 Kč a tímto rozsudkem přiznané částky 737 858,51 Kč) oprávněným a žalobě rovněž v části uplatněného příslušenství částečně vyhověl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v celkové částce 351 546 Kč.Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 30 386 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které dle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 11 340 Kč za každý ze šestnácti úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé - žaloba, písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření ze dne 30. 1. 2018, účast při jednání dne 16. 4. 2019, účast při jednání dne 4. 6. 2019, účast při jednání dne 6. 9. 2019 /2 úkony/, účast při jednání dne 10. 10. 2019 /2 úkony/, účast při jednání dne 26. 11. 2019, písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření ze dne 9. 7. 2020, účast při jednání dne 11. 2. 2020, účast při jednání odvolacího soudu dne 10. 6. 2021 a účast při jednání odvolacího soudu dne 10. 2. 2022 /2 úkony/) a odměna ve výši 11 260 Kč za každý z pěti úkonů právní služby (účast při jednání dne 20. 9. 2022, účast při jednání dne 15. 11. 2022, písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření ze dne 5. 10. 2023, účast při jednání dne 26. 3. 2024 a účast při jednání dne 3. 12. 2024), dále dle ust. § 13 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z jednadvaceti úkonů právní služby a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 244 040 Kč částkou 51 248,40 Kč.Žalobkyni rovněž vznikly náklady v souvislosti s cestou právní zástupkyně žalobkyně k jednání nařízeným na den 16. 4. 2019, 4. 6. 2019, 6. 9. 2019, 10. 10. 2019 a 26. 11. 2019, tedy pětkrát jízdné 1 059,73 Kč za cestu z Prahy do Teplic a zpět (ujeto 5 x 180 km dle www.mapy.cz) osobním automobilem tovární značky Škoda s kombinovanou spotřebou 5,4 l benzinu/100 km, a dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada za promeškaný čas strávený na cestě (5 x 7 půlhodin po 100 Kč), a dále s ohledem na dvě nařízená jednání náklady ve výši jedné poloviny jízdného 1 164,96 Kč za cestu z Prahy do Teplic a zpět k jednání nařízenému na den 11. 2. 2020 (ujeto celkem , hodnota, km) osobním automobilem tovární značky Chevrolet s kombinovanou spotřebou 7,1 l benzinu/100 km a dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. polovina náhrady za promeškaný čas strávený na cestě (1/2 x 7 x 100 Kč). Žalobkyni dále vznikly náklady v souvislosti s cestou právní zástupkyně žalobkyně k jednání nařízenému u odvolacího soudu na den 10. 6. 2021, tedy jízdné 1 056,31 Kč za cestu z , adresa, a zpět (ujeto 179 km dle www.mapy.cz) osobním automobilem tovární značky Škoda s kombinovanou spotřebou 5,4 l benzinu/100 km, a dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada za promeškaný čas strávený na cestě (6 půlhodin po 100 Kč), a k jednání nařízenému u odvolacího soudu na den 10. 2. 2022, tedy jízdné 1 199,91 Kč za cestu z , adresa, a zpět (ujeto 179 km dle www.mapy.cz) osobním automobilem tovární značky Škoda s kombinovanou spotřebou 5,4 l benzinu/100 km, a dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada za promeškaný čas strávený na cestě (6 půlhodin po 100 Kč). Žalobkyni vznikly náklady v souvislosti s cestou právní zástupkyně žalobkyně k jednání nařízeným u Okresního soudu v Teplicích na den 20. 9. 2022 a 15. 11. 2022, tedy dvakrát jízdné 1 363,16 Kč za cestu z Prahy do Teplic a zpět (ujeto 2 x 180 km dle www.mapy.cz) osobním automobilem tovární značky Mercedes-Benz s kombinovanou spotřebou 6,1 l nafty/100 km, a dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada za promeškaný čas strávený na cestě (2 x 6 půlhodin po 100 Kč), dále v souvislosti s cestou právní zástupkyně žalobkyně k jednání nařízenému na den 26. 3. 2024, tedy jízdné 1 432,93 Kč za cestu z Prahy do Teplic a zpět (ujeto 180 km dle www.mapy.cz) osobním automobilem tovární značky Mercedes-Benz s kombinovanou spotřebou 6,1 l nafty/100 km, a dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada za promeškaný čas strávený na cestě (6 půlhodin po 100 Kč), a v souvislosti s cestou právní zástupkyně žalobkyně k jednání nařízenému na den 3. 12. 2024, tedy jízdné 1 634,94 Kč za cestu z Prahy do Teplic a zpět (ujeto 180 km dle www.mapy.cz) osobním automobilem tovární značky Volvo s kombinovanou spotřebou 9 l nafty/100 km, a dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náhrada za promeškaný čas strávený na cestě (6 půlhodin po 100 Kč). Soud přiznal žalobkyni náhradu za promeškaný čas a cestovné částkou ve výši 25 871,66 Kč, kdy ve výši takto přiznané náhrady za cestovní výdaje a promeškaný čas je zohledněna rovněž 21% sazba daně z přidané hodnoty.

15. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za některé žalobkyní účtované úkony právní služby (písemná podání adresovaná soudu), když žalobkyně v těchto podáních doplňovala tvrzení, která měla být obsahem samotné žaloby, či reagovala na vyjádření žalované, což však mohla učinit přímo při jednání, a soud tak tyto úkony nepovažuje za potřebné k účelnému uplatňování práva.

16. Výrokem IV. tohoto rozsudku pak soud rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit státu náklady řízení, které platil, v částce celkem 50 245 Kč. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná ve zcela zanedbatelném poměru k celkové výši žalobou uplatněného nároku (0,3 %), soud tedy uložil povinnost žalovanému uhradit v plné výši státu náklady, které stát platil, představované odměnou ustanovené tlumočnice v částce 625 Kč, a znalečným v částce 39 686 Kč za znalecký posudek, v částce 6 000 Kč za doplnění znaleckého posudku a v částce 3 934 Kč za stvrzení znaleckého posudku znalcem při jednání dne 26. 3. 2024.

17. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátkou, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.).

18. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty plnění či uložení povinnosti plnění ve splátkách nebyly z pohledu soudu splněny podmínky.