Okresní soud v Teplicích · Rozsudek

21 C 317/2023

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-05-21 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTP:2024:21.C.317.2023.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Teplicích rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 953,40 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 909,19 Kč. Soud uznal nárok z bezdůvodného obohacení, protože smlouva o úvěru byla neplatná kvůli nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost. Žalobkyně neprokázala, že zřejmě přehlížela výdaje žalované a její skutečné příjmy, což vedlo k nesprávnému posouzení. Výrok o zbývající částce byl zamítnut, protože žalobkyně neměla nárok z neplatné smlouvy.

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 67 554,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 45 953,40 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 909,19 Kč za období od 4. 11. 2022 do 29. 5. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 953,40 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 11 173,66 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 173,66 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení, dále co do kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 849,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 849,19 Kč od 30. 5. 2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 449,28 Kč a co do částky 2 220 Kč, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 8 328,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 23. 6. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 67 554,72 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru č. tel. číslo, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 70 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pevně stanovenými měsíčními splátkami ve výši 1 449,91 Kč, přičemž anuitní splátka byla složena ze splátky jistiny a úroku. Smluvní strany se dále dohodly, že úvěr bude úročen sazbou sjednanou v čl. II odst. 5 smlouvy o úvěru. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, když vycházela z údajů poskytnutých jí žalovanou v žádosti o úvěr, přičemž žádost žalobkyně hodnotila individuálně v souladu s nastavenou politikou obezřetného úvěrování, hodnotila dostupné informace v interních a externích databázích. Žalobkyně splnila svůj závazek ze smlouvy a bezhotovostním převodem převedla na účet žalované částku 70 000 Kč. Žalovaná neplnila svou povinnost a nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila úvěr za splatný v celé výši, a to ke dni 18. 10. 2022, a vyzvala žalovanou k úhradě již splatné částky. Pohledávka za žalovanou činí 57 127,06 Kč na jistině úvěru a žalovaná dále dluží žalobkyni na smluvním úroku ke dni zesplatnění částku 3 849,19 Kč, na poplatcích celkem částku 2 220 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení do 29. 5. 2023 celkem v částce 4 358,47 Kč a od 30. 5. 2023 do zaplacení úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 60 976,25 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 14. 5. 2024, které bylo za splnění podmínek v ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. konáno v nepřítomnosti účastnic.

4. Z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaná dne 25. 8. 2021 požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč, přičemž v žádosti uvedla, že je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost, od narození žije v pronajatém bytě/domě a je zaměstnána u společnosti právnická osoba s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední tři měsíce ve výši 18 000 Kč. Celkový čistý měsíční příjem domácnosti žalovaná v žádosti uvedla 20 000 Kč, výdaje jsou zde uvedeny 0 Kč. Z listiny označené Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka vyplývá, že tato měla být uzavřena dne 26. 8. 2021 mezi žalobkyní a žalovanou a jejím předmětem mělo být poskytnutí úvěru v částce 70 000 Kč žalobkyní žalované. V listině je stanovena výše splátek částkou 1 593,91 Kč včetně pojištění, přičemž žalovaná měla úvěr splatit měsíčními splátkami v celkovém počtu 72, kdy při řádném splácení měla poslední splátka činit 893,60 Kč. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 14,20 % ročně. Na poslední straně listiny je podpis účastníků s tím, že listina byla podepsána elektronicky na tabletu. Stejným způsobem dne 26. 8. 2021 (2 minuty před podpisem úvěrové smlouvy) žalovanou podepsaný je i formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – splátkový úvěr Anonymizováno v částce 70 000 Kč. Ceny za služby poskytované bankou v souvislosti s úvěrem jsou stanoveny v Sazebníku poplatků. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, které vyhotovila žalobkyně dne 27. 4. 2023, vyplývá, že úvěruschopnost klienta (žalované) byla hodnocena individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a s principy obezřetného úvěrování. Žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých v žádosti o úvěr ze dne 25. 8. 2021, které ověřovala v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v insolvenčním rejstříku, v databázi MV ČR, a dalších. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmu byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta a žádosti o úvěr tak bylo vyhověno. Součástí vyjádření je i tabulka obsahující mimo jiné údaje o deklarovaném čistém příjmu žalované 18 000 Kč měsíčně, který měl být ověřen z dokladu o příjmu k jiné žádosti o úvěr, čistém měsíčním příjmu domácnosti 20 000 Kč, o výši dosavadních splátek 1 637,84 Kč a ostatní výdaje 0 Kč. Lustrací dne 5. 6. 2023 v Centrální evidenci exekucí žalobkyně zjistila, že žalovaná zde není vedena. Z výpisu č. 2021/4 z běžného účtu vedeného na jméno žalované ze dne 30. 4. 2021 vyplývá, že žalovaná za období od 1. 4. 2021 do 30. 4. 2021 vyčerpala z účtu částku 18 447,70 Kč, kreditní obrat na účtu činil 18 628 Kč. Z transakcí na účtu jsou zřejmé opakované debetní obraty označené kódy a právnická osoba, a to za uvedené období v celkové částce 2 526 Kč. Kreditní obrat na účtu za uvedené období představují klientské vklady a úhrady od fyzických osob v souhrnné výši 4 301 Kč a od zaměstnavatele příjem 14 327 Kč. Na poslední straně výpisu je údaj o zůstatku nesplacené jistiny úvěru ve výši 44 022,31 Kč, přičemž z výpisu z účtu vyplývá splátka úvěru ve výši 1 811,74 Kč a 5,71 Kč. Z výpisu č. 2021/5 z běžného účtu vedeného na jméno žalované ze dne 31. 5. 2021 vyplývá, že žalovaná za období od 1. 5. 2021 do 31. 5. 2021 vyčerpala z účtu částku 25 488,26 Kč, kreditní obrat na účtu činil 26 320 Kč. Z transakcí na účtu jsou zřejmé opakované debetní obraty označené kódy a právnická osoba, a to za uvedené období v celkové částce 4 732 Kč. Kreditní obrat na účtu za uvedené období představují klientské vklady a úhrady od fyzických osob v souhrnné výši 24 820 Kč a příjem od právnická osoba. ve výši 1 500 Kč. Na poslední straně výpisu je údaj o zůstatku nesplacené jistiny úvěru ve výši 43 534,15 Kč, přičemž z výpisu z účtu vyplývá splátka úvěru ve výši 1 213,95 Kč. Z výpisu č. 2021/6 z běžného účtu vedeného na jméno žalované ze dne 30. 6. 2021 vyplývá, že žalovaná za období od 1. 6. 2021 do 30. 6. 2021 vyčerpala z účtu částku 18 233 Kč, kreditní obrat na účtu činil 17 256 Kč. Z transakcí na účtu jsou zřejmé opakované debetní obraty označené kódy a právnická osoba, a to za uvedené období v celkové částce 3 074 Kč. Kreditní obrat na účtu za uvedené období představují příjem od právnická osoba. ve výši 2 500 Kč a od zaměstnavatele příjem 14 756 Kč. Na poslední straně výpisu je údaj o zůstatku nesplacené jistiny úvěru ve výši 43 036,05 Kč, přičemž z výpisu z účtu vyplývá splátka úvěru ve výši 1 213,95 Kč. Z výpisu č. 2021/7 z běžného účtu vedeného na jméno žalované ze dne 31. 7. 2021 vyplývá, že žalovaná za období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 vyčerpala z účtu částku 22 736,31 Kč, kreditní obrat na účtu činil 26 608 Kč. Z transakcí na účtu jsou zřejmé opakované debetní obraty označené kódy a právnická osoba, a to za uvedené období v celkové částce 3 000 Kč, a Anonymizováno.cz v celkové částce 2 154 Kč. Kreditní obrat na účtu za uvedené období představují úhrady od fyzických osob v souhrnné výši 4 500 Kč, příjem od právnická osoba. ve výši 7 000 Kč a od zaměstnavatele příjem 15 108 Kč. Na poslední straně výpisu je údaj o zůstatku nesplacené jistiny úvěru ve výši 42 531,02 Kč, přičemž z výpisu z účtu vyplývá splátka úvěru ve výši 1 213,95 Kč. Z výpisu č. 2021/8 z běžného účtu vedeného na jméno žalované ze dne 31. 8. 2021 vyplývá, že žalovaná za období od 1. 8. 2021 do 31. 8. 2021 vyčerpala z účtu částku 85 769,03 Kč, kreditní obrat na účtu činil 91 667 Kč. Z transakcí na účtu jsou zřejmé opakované debetní obraty označené kódy a právnická osoba, a to za uvedené období v celkové částce 6 492 Kč, a robstark.cz v celkové částce 265 Kč. Kreditní obrat na účtu za uvedené období představují klientské vklady a úhrady od fyzických osob v souhrnné výši 4 000 Kč, příjem od právnická osoba. ve výši 2 500 Kč a od zaměstnavatele příjem 15 167 Kč, dále na tento účet byla dne 26. 8. 2021 převedena částka 70 000 Kč s poznámkou čerpání úvěru. Na poslední straně výpisu je údaj o zůstatku nesplacené jistiny úvěru ve výši 70 000 Kč, přičemž z výpisu lze zjistit, že z něj byly odepsány položky splátka úvěru 1 231,95 Kč, předčasná splátka úvěru 42 311,34 Kč a poplatek za předčasné splacení úvěru 420,19 Kč. Z výpisů z úvěrového účtu žalované vyhotovených od 31. 8. 2021 do 28. 4. 2023 vyplývá, že žalované byla dne 26. 8. 2021 žalobkyní poskytnuta částka 70 000 Kč. Z výpisů dále vyplývá, že žalovaná uhradila dne 15. 9. 2021 částku 1 593,91 Kč, dne 15. 10. 2021 částku 1 593,91 Kč, dne 15. 11. 2021 částku 1 593,91 Kč, dne 15. 12. 2021 částku 4,23 Kč, dne 6. 1. 2022 částku 1 597,55 Kč a 600 Kč, dne 15. 1. 2022 částku 71,69 Kč, dne 4. 2. 2022 částku 1 531,22 Kč a částku 600 Kč, dne 15. 2. 2022 částku 0,41 Kč, dne 2. 3. 2022 částku 1 600,40 Kč a částku 600 Kč, dne 15. 3. 2022 částku 0,48 Kč, dne 31. 3. 2022 částku 305 Kč, dne 4. 4. 2022 částku 1 297,27 Kč a 600 Kč, dne 15. 4. 2022 částku 897,22 Kč, dne 17. 5. 2022 částku 2 897,30 Kč, dne 15. 6. 2022 částku 22,50 Kč, dne 30. 11. 2022 částku 1 500 Kč a dne 19. 12. 2022 částku 5 169,60 Kč. Z platební historie žalované ke smlouvě č. tel. číslo bylo zjištěno, že smlouva byla ukončena dne 18. 10. 2022, přičemž z výpisu lze zjistit výši splátek, resp. úhrad žalované i způsob jejich započtení žalobkyní. Stejné údaje vyplývají i z umořovací tabulky (amortizace). Dopisem ze dne 20. 10. 2022 oznámila žalobkyně žalované, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek byl úvěr ze smlouvy č. č. účtu na částku 70 000 Kč prohlášen za splatný ke dni 18. 10. 2022. Celková dlužná částka byla vyčíslena na 70 049,54 Kč a představovala nesplacenou jistinu ve výši 63 796,66 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 3 849,19 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 183,69 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a náklady upomínání 1 920 Kč a náklady upomínání 300 Kč. Dopis byl žalované dle podacího archu odeslán doporučeně dne 21. 10. 2022. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 5. 6. 2023, odeslanou doporučeně téhož dne, byla žalovaná opětovně vyzvána k úhradě dluhu žalobkyni, a to nejpozději do 7 dnů od odeslání předžalobní výzvy. Dle podacího lístku byla zásilka zaslána žalované dne 5. 6. 2023.

5. Z provedeného dokazování vzal soud za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou proběhlo jednání o poskytnutí úvěru ve výši 70 000 Kč, kdy žalobkyně žalované posléze poskytla bezhotovostním převodem na její účet dne 26. 8. 2021 částku 70 000 Kč. Dle tvrzení žalobkyně mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru po řádném prověření úvěruschopnosti žalované, když žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých jí žalovanou v žádosti o úvěr, přičemž žádost žalobkyně hodnotila individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi společnosti a principy obezřetného úvěrování, hodnotila dostupné informace v interních a externích databázích. Ze žádosti žalované o poskytnutí úvěru pak bylo zjištěno, že tato deklarovala svůj měsíční příjem ve výši 18 000 Kč a celkový příjem domácnosti 20 000 Kč, výdaje uvedla 0 Kč. Z výpisů z účtu vedeného na jméno žalované byl zjištěn za duben 2021 příjem žalované od zaměstnavatele ve výši 14 327 Kč, za červen 2021 ve výši 14 756 Kč, za červenec 2021 ve výši 15 108 Kč a za srpen 2021 ve výši 15 167 Kč. Žádné další listiny prokazující tvrzení žalobkyně o tom, že prověřila úvěruschopnost žalované, vyjma jejího vlastního vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, žalobkyně soudu nedoložila, vyjma výpisu z Centrální evidence exekucí k osobě žalované, který byl ale pořízen až dne 5. 6. 2023. Ve smlouvě o úvěru se žalovaná zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši1 593,91 Kč (s pojištěním), sjednané splátky však postupem doby nehradila a ze strany žalobkyně došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaná žalobkyni za období od září 2021 do prosince 2022 uhradila ve splátkách celkem částku 24 046,60 Kč. Soud za dále za zjištěné, že žalovaná ve vztahu k výši svého příjmu investovala měsíčně nemalé částky na sázky u společnosti právnická osoba. a prostřednictvím webové stránky www.robstark.cz.

6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce zejména podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), s přihlédnutím k příslušným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, a dále s ohledem na skutkový stav posuzoval i možnost právního posouzení žalobou uplatněného nároku dle ust. § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by mezi ní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, když dle závěru soudu žalobkyně před jejím uzavřením nesplnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, resp. splnění této povinnosti v tomto řízení neprokázala. Žalobkyně netvrdila, jaké konkrétní informace o příjmech a výdajích žalované získala. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná uvedla měsíční příjem ve výši 18 000 Kč měsíčně a tento měl být ověřen potvrzením o výši příjmu z jiné žádosti o úvěr, z žalobkyní v tomto řízení předložených výpisů z účtu je však zřejmé, že příjem žalované činil měsíčně o cca 3 000 Kč méně než činí částka, kterou žalobkyně tedy zřejmě použila pro výpočet při posouzení úvěruschopnosti žalované. Celkový příjem domácnosti měl dle prohlášení žalované činit 20 000 Kč měsíčně, jakým způsobem a zda vůbec byla ověřena tato skutečnost, žalobkyně neuvedla. Žalobkyně zjevně řádně nezkoumala ani výdaje žalované, které jí žalovaná dle žalobkyní předložených listin evidentně žádné neuvedla, a žalobkyně tak výdaje stanovila statisticky. Při soudem zjištěném příjmu žalované ve výši cca 15 000 Kč měsíčně je sice zřejmé, že po odečtení částky životního minima, částky normativních nákladů na bydlení a dosavadních výdajů na splátky dle interního systému žalobkyně, jak žalobkyně přistoupila k vyčíslení nákladů (výdajů) žalované při zkoumání její úvěruschopnosti, mohla zbývající částka z příjmu žalované postačovat na to, aby byla vyhodnocena jako schopná úvěr splácet, neboť tato částka by jí úhradu splátky postačovala, nicméně s přihlédnutím k dalšímu zjištění ze žádosti o úvěr, tedy že žalovaná bydlí v nájemním bytě či domě, je zcela zjevné, že nelze vycházet z částky normativních nákladů na bydlení, neboť tyto jsou značně odlišné od reálných cen nájmů bytů, a to aniž by soud polemizoval s tím, zda žalované může na živobytí postačovat částka životního minima. Nadto soud poukazuje na skutečnost, že žalobkyně zcela zjevně nepřihlédla ani k další skutečnosti, vyplývající z výpisu z běžného účtu žalované, tedy že žalovaná nemalé finanční prostředky investoval měsíčně do sázek u společnosti právnická osoba. Nesplnění povinnosti žalobkyně posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žalované má pak za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud přihlédne i bez námitky spotřebitele – žalované (rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud byl připraven poskytnout žalobkyni při jednání, které bylo ve věci nařízeno, poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení a zejména povinnosti označit důkazy k prokázání sporných tvrzení týkajících se posouzení úvěruschopnosti žalované, s poučením o následcích nesplnění této výzvy, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak o možnost poučení soudem připravila.

8. Z výše popsaných důvodů dospěl soud k závěru, že žalobkyni nevznikl nárok na plnění ze smlouvy, a soud tedy dále posuzoval, zda zjištěný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni žalovaný nárok, či alespoň jeho část, z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku. Předmětné řízení je řízením sporným, ve kterém žalobkyně nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní, kdy neunesení některého z těchto břemen může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by se žalovanou platně uzavřela smlouvu o úvěru, jak již bylo uvedeno shora, avšak bylo zjištěno, že žalované dne 26. 8. 2021 poskytla částku 70 000 Kč a žalovaná jí dosud uhradila pouze částku 24 046,60 Kč. Žalovaná plnila na neplatnou smlouvu, proto nebylo možné jí uhrazenou částku započíst jinak než na jistinu, případně úrok z prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 45 953,40 Kč (70 000 Kč – 24 046,60 Kč), kterou žalovaná žalobkyni dosud neuhradila, proto soud po provedeném dokazování a právním posouzení žalobou uplatněného nároku částečně vyhověl podané žalobě a uložil žalované povinnost žalobkyni částku 45 953,40 Kč zaplatit, a to s odkazem na ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení č. 351/2012 Sb. spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za období od 4. 11. 2022 do zaplacení (za období od 4. 11. 2022 do 19. 5. 2023 v kapitalizované výši 3 909,19 Kč). Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu dne 4. 11. 2022, když bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, za kterou je třeba v projednávané věci považovat oznámení o zesplatnění ze dne 20. 10. 2022, které bylo prokazatelně žalované odesláno 21. 10. 2022, a v němž byla stanovena lhůta k úhradě do 3. 11. 2022.

9. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II. žalobu zamítl, když s ohledem na neplatně sjednanou smlouvu o úvěru nemohl žalobkyni vzniknout nárok na plnění z této smlouvy, tedy nejen na úhradu tvrzené nesplacené části jistiny, ale ani na smluvní úrok, zákonný úrok z prodlení nad rámec úroku z prodlení soudem přiznaného a tvrzené sjednané poplatky.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná pouze částečně, nárok na poměrnou náhradu nákladů řízení v částce 8 328,90 Kč. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 542 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle ust. § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží odměna ve výši 3 820 Kč a dle ust. § 13 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu ve věci samé - žaloba) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21% stanovená ze základu ve výši 12 360 Kč částkou 2 595,60 Kč. Náhrada nákladů řízení pak nebyla žalobkyni přiznána v plné výši, ale v poměru 47,6 % (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 73,8 % a úspěchu žalované v rozsahu 26,3 %) z celkové částky nákladů řízení, tedy v částce 8 328,90 Kč, jak je již uvedeno výše.

11. Žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, proto soud uložil žalované povinnost zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty plnění ani uložení povinnosti plnění ve splátkách nebyly splněny podmínky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.