21 C 330/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 17 582,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 582,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 582,08 Kč od 16. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto řízení částku 2 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 7. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 582,08 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaný byl ve smyslu ust. § 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb. od 21. 11. 2005 do 3. 11. 2016 pojištěncem žalobkyně. Dne 4. 11. 2016 byl žalovanému ukončen trvalý pobyt na území České republiky, čímž mu dle ust. § 3 odst. 2 písm. c) shora uvedeného zákona zaniklo zdravotní pojištění v České republice. Žalovaný měl povinnost vrátit evropský průkaz zdravotního pojištění, což nesplnil a naopak se dále po zániku pojištění v České republice při čerpání zdravotní péče průkazem vydaným žalobkyní prokazoval. Žalovaný od 4. 11. 2016 do 5. 9. 2023 nebyl na území České republiky zdravotně pojištěn, přesto na území České republiky zdravotní péči čerpal, což žalobkyně zjistila až zpětně po uhrazení této neoprávněně čerpané zdravotní péče příslušným zdravotním zařízením, které péči poskytly. Žalovaný svým jednáním způsobil žalobkyni majetkovou škodu ve výši 17 582,08 Kč, což odpovídá součtu částek uhrazených příslušným zdravotním zařízením, jak je podrobněji specifikováno v přiloženém přehledu úhrad zdravotní péče. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 19. 4. 2024 k úhradě nákladů za neoprávněně vyčerpanou zdravotní péči, kdy výzva byla žalovanému doručena dne 7. 5. 2024, žalovaný však dosud ničeho neuhradil.Soud ve věci rozhodl dne 6. 9. 2024 elektronickým platebním rozkazem, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor a uvedl, že dne 16. 2. 2024 mu bylo doručeno vyúčtování pojistného s přeplatkem 40 258 Kč, který mu pojišťovna proplatila. Žádnou výzvu ze dne 19. 4. 2024 neobdržel a není seznámen s tím, o jakou neoprávněnou péči se jedná. V udávané době byl ve výkonu trestu odnětí svobody, byl pracovně zařazen a byl tedy zdravotně pojištěn.Žalobkyně k vyjádření žalovaného uvedla, že výzva mu byla zaslána na poslední známou doručovací adresu. Dle zjištění žalobkyně byl žalovaný ve výkonu trestu od 1. 6. 2007 do7. 11. 2014 a následně od 5. 9. 2023, a pokud tvrdí, že byl v období neoprávněně čerpané zdravotní péče (t.j. v období 11/2016 – 9/2023) ve výkonu trestu odnětí svobody a měl být tedy zdravotně pojištěn, nechť toto doloží, neboť žalobkyně takovými údaji nedisponuje.Soud ve věci opakovaně jednal, kdy jednání byla konána za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, a z provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:Z informace o pojištěnci – výpisu za období 21. 11. 2005 – 3. 7. 2024 vyplývá, že žalovaný byl pojištěncem žalobkyně v období od 21. 11. 2005 do 3. 11. 2016. V období od 4. 11. 2016 do 4. 9. 2023 žalovaný pojištěncem nebyl, neboť mu byl ukončen trvalý pobyt. Z uvedeného výpisu dále vyplývá, že od 5. 9. 2023 je žalovaný ve výkonu trestu nebo ve vazbě. Výpis byl vyhotoven žalobkyní dne 3. 7. 2024.Z přehledu úhrad zdravotní péče vystaveného žalobkyní dne 19. 1. 2024 pro období od listopadu 2016 do září 2023 vyplývá, že žalovaný čerpal v uvedeném období zdravotní péči ve výši 17 641,23 Kč, poplatky a doplatky započítané do limitu činily 677,22 Kč. Z přehledu je dále zřejmé, jaké konkrétní výkony, kterému lékaři a v jakém období žalobkyně za žalovaného hradila, rovněž je zřejmá výše těchto dílčích úhrad. Žalobkyní celkem za žalovaného v tomto období uhrazená částka činí 17 582,08 Kč.Dopisem ze dne 21. 2. 2024 odeslaným žalovanému doručeně na adresu jeho bydliště vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě nákladů za vyčerpanou zdravotní péči za období od 3. 11. 2016 do 4. 9. 2023, když zdravotní péči čerpal, ačkoliv mu bylo pojištění ukončeno.Dopisem ze dne 19. 4. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 17 582,08 Kč, a to do 7 dnů od obdržení výzvy s tím, že tato částka představuje náhradu za neoprávněné čerpání zdravotních služeb žalovaným na evropský průkaz zdravotního pojištění, který žalovaný nevrátil a používal i po ukončení pojištění. Výzva byla žalovanému zaslána doporučeně na adresu jeho bydliště.Z lustrace provedené soudem je zřejmé, že žalovaný je od 6. 10. 2022 dosud ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici , adresa, . V období od 28. 1. 2019 do 28. 1. 2021 byl žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici , adresa, a v období od 29. 5. 2007 do 7. 11. 2014 ve Věznici , adresa, .Z další lustrace provedené soudem (výpis z ISZR) vyplývá, že v období od 6. 6. 2017 do 15. 5. 2020 měl být žalovaný osobou s povoleným trvalým pobytem v České republice na adrese , adresa, .Ze zprávy , právnická osoba, , odboru azylové a migrační politiky, ze dne 19. 3. 2025 vyplývá, že žalovaný měl povolen pobyt na území České republiky od 21. 11. 2005 do 3. 11. 2016, účel pobytu: sloučení s občanem ČR – žadatel je manžel. Rozhodnutím správního orgánu ze dne 28. 4. 2015 byl žalovanému trvalý pobyt zrušen a udělen výjezdní příkaz na 30 dnů od právní moci rozhodnutí, neboť ohrožoval bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušoval veřejný pořádek; uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 11. 2016. Dne 6. 6. 2017 požádal žalovaný o vydání povolení k přechodnému pobytu, žádost byla zamítnuta, přičemž do doby rozhodnutí žádostí na žalovaného nedopadala tzv. fikce pobytu. Žalovanému pak bylo uděleno několik krátkodobých víz k pobytu na našem území.Ze zprávy , právnická osoba, , odboru azylové a migrační politiky, ze dne 7. 2. 2024 adresované žalobkyni vyplývá, že žalovaný měl na území České republiky povolen pobyt od 21. 11. 2005 do 3. 11. 2016.Z rozhodnutí , právnická osoba, , odboru azylové a migrační politiky, ze dne 16. 11. 2016 je zřejmé, že bylo zastaveno řízení o prodloužení platnosti průkazu o povolení trvalého pobytu, které bylo zahájeno návrhem žalovaného, neboť bylo zjištěno, že zanikl předmět řízení, zaniklo právo, kterého se řízení týká, neboť žalovanému byl ukončen trvalý pobyt na území České republiky s právní moci rozhodnutí 3. 11. 2016.Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný je cizím státním příslušníkem, který měl na území České republiky povolen trvalý pobyt v období od 21. 11. 2005 do 3. 11. 2016. Rozhodnutím správního orgánu ze dne 28. 4. 2015 byl žalovanému trvalý pobyt zrušen, kdy uvedené rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 11. 2016. Dne 6. 6. 2017 požádal žalovaný o vydání povolení k přechodnému pobytu, žádost byla zamítnuta, přičemž do doby rozhodnutí žádostí na žalovaného nedopadala tzv. fikce pobytu. Od 6. 10. 2022 dosud je žalovaný ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici , adresa, , již v předchozím období od 28. 1. 2019 do 28. 1. 2021 byl ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici , adresa, a v období od 29. 5. 2007 do 7. 11. 2014 ve Věznici , adresa, . V období od 4. 11. 2016 do září 2023 žalovaný čerpal na území České republiky zdravotní péči v rozsahu, který je podrobně uveden v přehledu čerpané zdravotní péče, kdy z uvedeného přehledu je patrné, kdy a jaké konkrétní výkony (zdravotní služby) byly žalovanému poskytnuty, kterým lékařem, a jakou částku žalobkyně za žalovanému poskytnutou péči jednotlivým zdravotnickým zařízeními uhradila, přičemž v souhrnu se jednalo o částku 17 582,08 Kč.Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, dále podle ust. 2910 a násl. a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, kteráa) má trvalý pobyt na území České republiky, nebob) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky,2. jí bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu,3. jí byl udělen azyl na území České republiky,4. jí byla udělena doplňková ochrana na území České republiky,5. jí bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky podle zákona o dočasné ochraně cizinců nebo se podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky za takovou osobu považuje,6. jde o nezletilé dítě, které bylo na území České republiky umístěno na základě předběžného opatření soudu do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo do ústavu pro péči o děti nebo na základě předběžného opatření nebo usnesení soudu do péče fyzické osoby,7. je Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, k jejímu zdravotnímu pojištění příslušná,8. jde o osobu, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,9. se narodila na území České republiky a její matka má povolený dlouhodobý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození,10. se narodila na území České republiky a její zákonný zástupce má povolený trvalý pobyt na území České republiky, a to do konce kalendářního měsíce, v němž tato osoba dovršila 60 dnů věku, a dále po dobu řízení o žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky podané za tuto osobu, byla-li žádost podána do 60 dnů ode dne jejího narození, nebo11. jde o nezletilou osobu, které bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.Podle ust. § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní pojištění vzniká osobě, která získala trvalý pobyt na území České republiky povolením trvalého pobytu, dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení trvalého pobytu.Podle ust. § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, zdravotní pojištění vzniká osobě bez trvalého pobytu na území České republiky dnem1. nástupu do zaměstnání,2. nabytí právní moci rozhodnutí o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,3. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu,4. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany,5. nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky nebo dnem, od něhož je považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky,6. vykonatelnosti předběžného opatření nebo usnesení soudu o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče,7. kdy se Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, stala příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie49), nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie69),8. přihlášení občana České republiky k trvalému pobytu na území České republiky po předchozím pobytu v cizině,9. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k dlouhodobému pobytu,10. narození, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10, nebo dnem, kdy byla za tuto osobu podána žádost o povolení k trvalému pobytu, nebo11. nabytí právní moci povolení k dlouhodobému pobytu, jde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11.Podle ust. § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zdravotní pojištění zanikáa) smrtí pojištěnce,b) skončením trvalého pobytu na území České republiky,c) osobě bez trvalého pobytu na území České republiky1. dnem ukončení zaměstnání,2. dnem skončení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu,3. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí azylu nebo dnem zániku azylu,4. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany,5. dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany na území České republiky, dnem zániku tohoto oprávnění nebo dnem, od něhož již není považována za osobu s udělenou dočasnou ochranou69),6. dnem zrušení nebo zániku předběžného opatření nebo rozhodnutí o umístění nebo svěření nezletilého dítěte do péče,7. dnem, kdy Česká republika podle koordinačních nařízení nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, přestala být příslušnou ke zdravotnímu pojištění; to platí obdobně i u osoby, jejíž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, nebo jde-li o osobu zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou nebo osobu ponechávající si takové postavení a její rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie,8. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později,9. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 10 posledním dnem měsíce, v němž tato osoba dosáhla 60 dnů věku, nebo dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zamítnutí žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, nastala-li tato skutečnost později, nebo10. uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 11 skončením platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky nebo dnem dosažení zletilosti, nastala-li tato skutečnost dříve.Podle ust. § 12 odst. 5 písm. j) zákona č. 48/197´97 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěnec je povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c);2. změně zdravotní pojišťovny;3. dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4,Podle ust. § 44 odst. 5 zákona č. 48/197´97 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že se při poskytování hrazených služeb prokáže průkazem pojištěnce zdravotní pojišťovny, přestože v té době jejím pojištěncem nebyla.Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému dnem 4. 11. 2016 zaniklo povolení k trvalému pobytu na území České republiky a tímto okamžikem přestal být ve smyslu ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. pojištěncem ve smyslu tohoto zákona a vznikla mu povinnost vrátit zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce. Žalovaný však i tomto datu nadále čerpal zdravotní péči na území České republiky a zjevně se při čerpání zdravotní péče prokazoval kartou pojištěnce, kdy následně zdravotnická zařízení vyúčtovala úhrady za žalovanému poskytnutou péči žalobkyni a žalobkyně za péči poskytnutou žalovanému v období od 4. 11. 2016 do září 2023 zdravotnickým zařízením plnila. Žalovaný byl sice po určitou dobu rozhodného období (a dosud je) ve výkonu trestu odnětí svobody, avšak i v té době stále byl a je osobou bez trvalého pobytu na území České republiky, která do září 2023 nespadala do kategorie pojištěnců ve smyslu ust. § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný nastoupil do zaměstnání až v září 2023, a v tento okamžik se také stal pojištěncem ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl ve výkonu trestu odnětí svobody pracovně zařazen i dříve. Pokud žalovaný tvrdil, že byl ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnán i v jiném období, než uvádí žalobkyně, bylo jeho povinností tuto skutečnost v tomto řízení prokázat, tedy alespoň označit důkazy k prokázání tohoto tvrzení, které by měl soud vyžádat, o čemž byl soud připraven žalovaného poučit, pokud by byl jednání přítomen. Žalovaný tedy tím, že neoprávněně v období od 4. 11. 2016 do září 2023 čerpal zdravotní péči na území České republiky, ačkoliv nebyl pojištěncem, a prokazoval se průkazem pojištěnce, zasáhl do práv žalobkyně a je povinen nahradit jí škodu, která jeho jednáním vznikla. Škodu pak představuje plnění, které žalobkyně za žalovaného uhradila zdravotnickým zařízením za jím čerpanou zdravotní péči ve shora uvedeném období. Z uvedených důvodů tedy soud vyhověl žalobě a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni celkem částku 17 582,08 Kč.Protože je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitého plnění, uložil mu soud dle s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2012 Sb., v platném znění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z náhrady hotových výdajů žalobkyně podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění, ve výši 300 Kč za každý z pěti úkonů učiněných žalobkyní (tj. předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření k odporu žalovaného, účast při jednání dne 13. 3. 2025 a účast při jednání dne 29. 4. 2025).Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či uložení povinnosti úhrady dluhu ve splátkách nebyly splněny podmínky.