21 C 41/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci manžela: osobní údaje manžela a manželky: osobní údaje manželky o návrhu na rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřel celé jméno manžela a celé jméno manželky, rozená příjmení, dne 24. 11. 2018 před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Manžel se návrhem doručeným soudu dne 1. 2. 2022 domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy manželé spolu od ledna 2022 nežijí ve společné domácnosti. Manželství bylo uzavřeno po roční známosti a již cca půl roku po sňatku začalo mezi manžely docházet k hádkám ohledně výchovy nezletilého syna manželky, který s nimi žil ve společné domácnosti. Neshody se týkaly i společného hospodaření a úhrad dluhů manželky, o kterých manžel dříve nevěděl. Společným dítětem manželů je nezletilá jméno celé jméno manželky, datum narození. Manželka s rozvodem manželství souhlasila. Z provedeného dokazování, a to z oddacího listu manželů, soud zjistil, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 24. 11. 2018 před stát. instituce a je zapsáno v knize manželství matričního úřadu obec ve svazku anonymizováno, roč. rok, strana/list anonymizováno, poř. číslo. Ze spisu Okresního soudu v Teplicích sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že účastníkům se dne datum narodila nezletilá jméno celé jméno manželky, přičemž rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. číslo jednací ze dne 1. 3. 2022, který nabyl právní moci dne 18. 3. 2022, byla schválena dohoda rodičů (manželů) o úpravě poměrů k nezletilé pro dobu před i po rozvodu jejich manželství. Z vyjádření účastníků vyplývá, že manželé nežijí jako partneři a společně nehospodaří od ledna 2022, kdy se manželka odstěhoval ze společné domácnosti. Neshody v manželství byly dlouhodobého rázu a týkaly se zejména otázky finančního hospodaření rodiny, kde měli manželé zcela rozdílné představy. Hádky vznikaly rovněž kvůli výchově nezletilého syna manželky, který s nimi žil ve společné domácnosti. Manželé se nerozuměli a manželka se nakonec v lednu tohoto roku odstěhovala ze společné domácnosti. Oba manželé dále shodně uvedli, že vylučují možnost obnovení manželského soužití. Poslední společné bydliště účastníků bylo v obec. Podle ust. § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může soud na návrh některého z manželů manželství rozvést, jestliže je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Podle ust. § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle ust. § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. V projednávané věci bylo zjištěno, že manželé neuzavřeli písemnou dohodu o vypořádání majetkových poměrů a práva bydlení pro dobu po rozvodu, soud tedy nemohl přes souhlasné prohlášení obou manželů o rozvratu manželství postupovat dle ust. § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu se shora uvedenými ustanoveními zákona v řízení zjišťoval a při svém rozhodování hodnotil nejen skutečnost, zda je manželství účastníků rozvrácené, ale zjišťoval rovněž příčiny rozvratu manželství. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že účastníci netvoří manželské a rodinné společenství, nevedou společnou domácnost, po dobu několika měsíců nežijí jako manželé, žijí odděleně, každý v jiném bytě, společně nehospodaří. Oba manželé shodně uvedli, že manželství považují za rozvrácené a vylučují možnost obnovení manželského soužití. Soud za dané situace tedy vyhověl návrhu a manželství účastníků rozvedl, když dospěl k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, a současně nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o tom, že by rozvod byl v rozporu se zájmy nezletilé dcery účastníků, když i o úpravě poměrů k ní uzavřeli manželé dohodu. Příčinou rozvratu manželství jsou dle názoru soudu neshody manželů o způsobu společného rodinného a manželského života, v otázkách finančního hospodaření, a z toho plynoucí vzájemné a trvalé citové odcizení manželů. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení o statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (ust. § 759 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Účastníci jsou povinni v případě, že je v jejich dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu, požádat do 15 pracovních dnů od právní moci tohoto rozsudku obecní (městský) úřad v místě svého bydliště o vydání nového občanského průkazu s vyznačenou změnou rodinného stavu (ust. § 14 odst. 1 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění).