21 C 46/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 310 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 310 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně jako poskytovatel služeb elektronických komunikací umožnila žalovanému na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací využívat prostřednictvím telefonní stanice číslo služeb tzv. třetích stran. Žalovaný si prostřednictvím sítě žalobkyně tzv. služby třetích stran objednal a okamžikem jejich objednání se tak zavázal uhradit jejich cenu, přičemž k inkasu ceny za tyto služby je oprávněna výlučně žalobkyně. Žalobkyně cenu za uvedené služby poskytnuté v období od 23. 10. 2018 do 22. 11. 2018 žalovanému řádně vyúčtovala ve výši celkem 3 310 Kč, a to fakturou číslo jejíž splatnost nastala dne 17. 12. 2018. Žalovaný přes opakované upomínky dlužnou částku do dne podání žaloby nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek. Žalovaný se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. tedy soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z účastnické smlouvy O2 mobilní hlasová služba ze dne 26. 9. 2018 je zřejmé, že žalovaný je účastníkem telefonní stanice číslo provozované žalobkyní. Smlouva byla uzavřena se závazkem na 24 měsíců. Z vyúčtování – daňového dokladu číslo ze dne 23. 11. 2018 se splatností dne 17. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně za zúčtovací období od 23. 10. 2018 do 22. 11. 2018 vyúčtovala žalovanému k úhradě celkem částku 8 536,17 Kč, přičemž z uvedené částky za tzv. služby třetích stran (Premium SMS a Audiotex) byla žalovanému účtována částka 3 310 Kč. Ceny za služby Premium SMS a Audiotex jsou dány ceníkem žalobkyně. Z důvodu dluhu oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 11. 2. 2019 zrušení služeb elektronických komunikací ke dni 18. 3. 2019 s tím, že dojde-li ke dni 13. 3. 2019 k úhradě dlužné částky, žalobkyně poskytování služeb obnoví; sdělení bylo žalovanému zasláno doporučeně dne 11. 2. 2019 na adresu jeho bydliště. Žalovaný byl dále žalobkyní vyzván k zaplacení mimo jiné i žalované částky i upomínkou ze dne 28. 3. 2019. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle ust. § 2 písm. n) a ust. § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalovaný zavázal žalobkyni platit řádně a včas cenu za poskytnuté služby. Žalovaný tuto povinnost porušil tím, že žalobkyni neuhradil cenu vyúčtovanou za poskytnutí tzv. služeb třetích stran, čímž mu vznikl dluh ve výši 3 310 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaný cenu za poskytnuté služby ve výši 3 310 Kč, která mu byla žalobkyní řádně vyúčtována, včas neuhradil, uložil mu tedy soud povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování za poskytnuté služby, a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Soud tedy shledal žalobu i v části uplatněného příslušenství důvodnou a žalobě i v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení celkem v částce 600 Kč. Tato částka představuje žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 200 Kč, tj. za dva úkony á 100 Kč (výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekuce.