21 C 46/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 310 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 310 Kč od 18. 12. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 310 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobkyně jako poskytovatel služeb elektronických komunikací umožnila žalovanému na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací využívat prostřednictvím telefonní stanice [číslo] služeb tzv. třetích stran. Žalovaný si prostřednictvím sítě žalobkyně tzv. služby třetích stran objednal a okamžikem jejich objednání se tak zavázal uhradit jejich cenu, přičemž k inkasu ceny za tyto služby je oprávněna výlučně žalobkyně. Žalobkyně cenu za uvedené služby poskytnuté v období od 23. 10. 2018 do 22. 11. 2018 žalovanému řádně vyúčtovala ve výši celkem 3 310 Kč, a to fakturou [číslo] jejíž splatnost nastala dne 17. 12. 2018. Žalovaný přes opakované upomínky dlužnou částku do dne podání žaloby nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již při podání žaloby. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se žalovaný k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek. Žalovaný se k této výzvě ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. tedy soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise, aniž by ve věci nařizoval jednání. Z předložených listin soud zjistil a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z účastnické smlouvy O2 mobilní hlasová služba ze dne 26. 9. 2018 je zřejmé, že žalovaný je účastníkem telefonní stanice [číslo] provozované žalobkyní. Smlouva byla uzavřena se závazkem na 24 měsíců. Z vyúčtování – daňového dokladu [číslo] ze dne 23. 11. 2018 se splatností dne 17. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně za zúčtovací období od 23. 10. 2018 do 22. 11. 2018 vyúčtovala žalovanému k úhradě celkem částku 8 536,17 Kč, přičemž z uvedené částky za tzv. služby třetích stran (Premium SMS a Audiotex) byla žalovanému účtována částka 3 310 Kč. Ceny za služby Premium SMS a Audiotex jsou dány ceníkem žalobkyně. Z důvodu dluhu oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 11. 2. 2019 zrušení služeb elektronických komunikací ke dni 18. 3. 2019 s tím, že dojde-li ke dni 13. 3. 2019 k úhradě dlužné částky, žalobkyně poskytování služeb obnoví; sdělení bylo žalovanému zasláno doporučeně dne 11. 2. 2019 na adresu jeho bydliště. Žalovaný byl dále žalobkyní vyzván k zaplacení mimo jiné i žalované částky i upomínkou ze dne 28. 3. 2019. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle ust. § 2 písm. n) a ust. § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Na základě skutkových zjištění a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na jejímž základě se žalovaný zavázal žalobkyni platit řádně a včas cenu za poskytnuté služby. Žalovaný tuto povinnost porušil tím, že žalobkyni neuhradil cenu vyúčtovanou za poskytnutí tzv. služeb třetích stran, čímž mu vznikl dluh ve výši 3 310 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaný cenu za poskytnuté služby ve výši 3 310 Kč, která mu byla žalobkyní řádně vyúčtována, včas neuhradil, uložil mu tedy soud povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalobkyni dále v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení úroků z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti vyúčtování za poskytnuté služby, a to ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Soud tedy shledal žalobu i v části uplatněného příslušenství důvodnou a žalobě i v této části vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení celkem v částce 600 Kč. Tato částka představuje žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu nákladů nezastoupeného účastníka dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 200 Kč, tj. za dva úkony á 100 Kč (výzva k plnění, písemné podání soudu ve věci samé). Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.