21 C 90/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 10 681,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 183,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 183,65 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 10 497,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 497,79 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2020, doplněnou podáním ze dne 16. 9. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 10 681,44 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně uzavřela se žalovanou [příjmení] smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti dne 30. 4. 2019, a Účastnickou smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti dne 3. 5. 2019. Nedílnou součástí smluv byly Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] a Ceník tarifů a služeb. Uvedenými smlouvami se žalobkyně zavázala poskytnout žalované veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb tzv. třetích stran a žalovaná se zavázala jí za tyto služby platit sjednané ceny dle vyúčtování. Ke dni podáví žaloby eviduje žalobkyně za žalovanou dlužnou částku v celkové výši 10 681,44 Kč, která představuje ceny za poskytnuté služby třetích stran ve výši 381,44 Kč, smluvní pokutu za nevrácení pronajatého zařízení ve výši 8 000 Kč a podmíněnou slevu ve výši 2 300 Kč (správně měla být uvedena částka podmíněné slevy 2 400 Kč, uvedení nižší částky však nejde k tíži žalované). Podmíněná sleva byla v souladu s kupní, resp. účastnickou smlouvou podmíněna dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy na 24 měsíců, v případě předčasné ukončení byla žalovaná povinna žalobkyni podmíněnou slevu vrátit. Nedílnou součástí Účastnické smlouvy [číslo] byla smlouva o pronájmu koncového zařízení typu KAON [anonymizováno] na dobu neurčitou, se sjednaným nájemným ve výši 70 Kč měsíčně. Nedílnou součástí Účastnické smlouvy [číslo] byla smlouva o pronájmu koncového zařízení typu Huawei [anonymizováno] na dobu neurčitou, se sjednaným nájemným ve výši 30 Kč měsíčně. Součástí smluvního ujednání byla také smluvní pokuta za nevrácení či poškození koncového zařízení, která byla žalované vyúčtována v částce 8 000 Kč. Žalovaná svou povinnost úhrady nesplnila ani na základě předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně, která jí byla zaslána dne 8. 12. 2020.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den 30. 11. 2021, ke kterému se žalobkyně ani žalovaná, ač řádně předvolány, nedostavily- Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s rozhodnutí v její nepřítomnosti, žalovaná se nedostavila bez omluvy, za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. tedy soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastnic.

4. Z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Z účastnické smlouvy připojení k internetu [číslo] vyplývá, že tato byla uzavřena dne 28. 4. 2019 mezi žalobkyní a žalovanou a jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytovat žalované ve sjednaném rozsahu základní a doplňkové služby elektronických komunikací a závazek žalované za poskytnuté služby žalobkyni řádně hradit vyúčtovanou cenu. Účastnická smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců. Žalobkyně a žalovaná se dále dohodly na poskytnutí slevy žalované na odbornou instalaci, která byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání smlouvy 24 měsíců. Součástí smluvního ujednání je i uzavření smlouvy o pronájmu koncového zařízení na dobu neurčitou, které je ve smlouvě specifikováno toliko označením„ [příjmení] internet do zásuvky“ – kategorie zařízení základ, a sjednání povinnosti žalované zařízení vrátit nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu, pod sankcí smluvní pokuty ve výši 4 000 Kč Z nastavení služeb k této smlouvě je patrná pouze skutečnost, že si smluvní strany sjednaly tištěné vyúčtování služeb, tarif S a instalační adresu internetového připojení [ulice a číslo], [obec]. Z účastnické smlouvy televize [číslo] vyplývá, že tato byla uzavřena dne 28. 4. 2019 mezi žalobkyní a žalovanou a jejím obsahem je závazek žalobkyně poskytovat žalované ve sjednaném rozsahu základní a doplňkové služby elektronických komunikací a závazek žalované za poskytnuté služby žalobkyni řádně hradit vyúčtovanou cenu. Účastnická smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců. Součástí smluvního ujednání je i uzavření smlouvy o pronájmu koncového zařízení na dobu neurčitou, které je ve smlouvě specifikováno toliko označením„ [anonymizováno] [právnická osoba] TV“, zařízení set-top-box Premium, a sjednání povinnosti žalované zařízení vrátit nejpozději do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu, pod sankcí smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč Z nastavení služeb k této smlouvě je patrná pouze skutečnost, že si smluvní strany sjednaly tištěné vyúčtování služeb, tarif S a instalační adresu internetového připojení [ulice a číslo], [obec]. Vyúčtováním služeb [číslo] ze dne 13. 5. 2019, které bylo splatné dne 27. 5. 2019, byla žalované vyúčtována k úhradě částka 544 Kč, přičemž žalobkyně učinila předmětem žaloby z tohoto vyúčtování pouze částku 25,07 Kč + 21 % DPH za pronájem zařízení [anonymizováno] [právnická osoba] TV Premium, částku 8,26 Kč + 21 % DPH za pronájem zařízení Základ – [příjmení] internet do zásuvky a částku 164,46 Kč + 21 % DPH za instalaci služby [anonymizováno] [právnická osoba] TV. Vyúčtováním služeb [číslo] ze dne 13. 6. 2019, které bylo splatné dne 27. 6. 2019, byla žalované vyúčtována k úhradě částka 977 Kč, přičemž žalobkyně učinila předmětem žaloby z tohoto vyúčtování pouze částku 57,86 Kč + 21 % DPH za pronájem zařízení [anonymizováno] [právnická osoba] TV Premium a částku 24,79 Kč + 21 % DPH za pronájem zařízení Základ – [příjmení] internet do zásuvky. Vyúčtováním služeb [číslo] ze dne 13. 7. 2019, které bylo splatné dne 27. 7. 2019, byla žalované vyúčtována k úhradě částka 1 714 Kč, přičemž žalobkyně učinila předmětem žaloby z tohoto vyúčtování pouze částku 25,07 Kč + 21 % DPH za pronájem zařízení [anonymizováno] [právnická osoba] TV Premium a částku 10,74 Kč + 21 % DPH za pronájem zařízení Základ – [příjmení] internet do zásuvky. Dopisem ze dne 26. 8. 2019 vypověděla žalobkyně žalované účastnické smlouvy ve smlouvě blíže nespecifikované, a to z důvodu dlouhodobého neplnění závazků ze smlouvy a dluhu z vyúčtování [číslo] [číslo] [číslo]. Vrubopisem ze dne 8. 10. 2019, splatným dne 22. 10. 2019, byla žalované vyúčtována k úhradě částka 2 300 Kč za poskytnutou slevu na poplatku za instalaci. Vyúčtováním [číslo] ze dne 19. 11. 2019, splatným dne 3. 12. 2019, byla žalované vyúčtována k úhradě částka 8 000 Kč, představují smluvní pokutu za nevrácení zařízení KAON [anonymizováno] a Huawei [anonymizováno]. Z předžalobní upomínky datované dnem 8. 12. 2020 vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 16 217,20 Kč s příslušenstvím; dle podacího lístku byla předmětná výzva žalované zaslána doporučeně v den jejího vyhotovení. Z Ceníku pronájmu koncových zařízení soud zjistil, že měsíční nájemné u služby [příjmení] internet do zásuvky činí 30 Kč a u služby [anonymizováno] [právnická osoba] TV částku 70 Kč, instalační poplatek u služby [anonymizováno] [právnická osoba] TV činí 199 Kč a u služby [příjmení] internet do zásuvky není tento poplatek stanoven, neboť koncové zařízení je k této službě dodáváno formou samoinstalačního balíčku, který není zpoplatněn. Všeobecné podmínky společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], upravují práva a povinnosti smluvních stran při poskytování služeb elektronických komunikací. Obchodní podmínky pronájmu koncových zařízení pak stanoví pravidla, za nichž žalobkyně přenechává svým zákazníkům, k dočasnému užívání koncová komunikační zařízení. Z výpisu z interní databáze žalobkyně soud zjistil, že žalované byly aktivovány služby dle účastnických smluv, ničeho bližšího zjištěno nebylo.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne 28. 4. 2019 se žalobkyní dvě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací na dobu určitou 24 měsíců, na základě kterých se žalobkyně zavázala poskytovat žalované ve sjednaném rozsahu základní a doplňkové služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby žalobkyni řádně hradit vyúčtovanou cenu. Součástí smluv byly i smlouvy o pronájmu koncových zařízení, v nichž kromě typu poskytované služby nebyla koncová zařízení žádným způsobem specifikována. Za pronájem zařízení se žalovaná zavázala hradit žalobkyni cenu dle ceníku, kdy za službu [příjmení] internet do zásuvky činí měsíční poplatek částku 30 Kč a u služby [anonymizováno] [právnická osoba] TV částku 70 Kč měsíčně. Doklady k instalaci jakéhokoliv zařízení u žalované žalobkyně soudu nedoložila, stejně tak soudu nedoložila doklady potvrzující převzetí jakýchkoliv koncových zařízení žalovanou, soud tedy nemohl vzít předání zařízení žalované za zjištěné, stejně tak ani provedení instalace. Účastnické smlouvy byly ukončeny výpovědí ze strany žalobkyně před uplynutím lhůty 24 měsíců, a to pro neplnění povinností žalovanou. Z vyúčtování služeb je pak zřejmé, že žalobkyně žalované měsíčně vyúčtovávala mimo jiné částky za pronájem zařízení, rovněž žalované vyúčtovala poplatek za instalaci služby [anonymizováno] [právnická osoba] TV (potvrzení o instalaci však žalobkyně soudu nepředložila, jak je již uvedeno shora). Žalobkyně žalované vyúčtovala i žalobou uplatněnou částku 2 300 Kč, představující dle tvrzení žalobkyně poskytnutou podmíněnou slevu za instalaci, avšak současně bylo provedeným dokazování zjištěno, že mezi účastnicemi byla sjednána služba [příjmení] internet do zásuvky, u které se dle ceníku žalobkyně podmíněná sleva neposkytuje, neboť koncové zařízení je k této službě dodáváno formou samoinstalačního balíčku, který není zpoplatněn. Dalším vyúčtováním byla žalované žalobkyní vyúčtována smluvní pokuta v celkové částce 8 000 Kč (tj. 4 000 Kč za každé zařízení) za nevrácení zařízení po skončení smluvního vztahu, kdy bylo zjištěno, že smluvní pokuta a její výše byla mezi účastnicemi sjednána přímo v účastnické smlouvě, resp. smlouvě o nájmu věci movité, a to částkou ve výši 4 000 Kč u zařízení služby [příjmení] internet do zásuvky a 2 000 Kč u zařízení služby [anonymizováno] [právnická osoba] TV.

6. Po právní stránce posoudil soud věc zejména podle ust. § 64 zák. č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, dále podle ust. § 2201 a násl., ust. § 2048 a ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

7. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jejichž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, a současně i smlouvy o nájmu koncového zařízení. Předmětem žaloby byl mimo jiné nárok na zaplacení nájmu za koncová zařízení a soud tedy v této části žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 183,65 Kč představující cenu nájmu zařízení vyúčtovanou žalované daňovými doklady žalobkyně [číslo] [číslo] [číslo] Nájemní smlouva je smlouvou konsensuální, u níž vzniká pronajímateli (žalobkyni) právo na placení nájemného již okamžikem dohody o podstatných náležitostech smlouvy, aniž by bylo třeba reálného úkonu ze strany pronajímatele, tedy odevzdání věci nájemci (žalované). Situace, kdy žalobkyně soudu nedoložila, že by žalované fakticky předala předmět nájmu, tedy dle závěru soudu nezbavuje žalovanou povinnosti platit žalobkyni nájemné, a pokud tak žalovaná neučinila dobrovolně dle vyúčtování žalobkyně, uložil jí tedy tuto povinnost soud.

8. Vzhledem k tomu, že dluh má být splněn řádně a včas a žalovaná cenu za pronájem zařízení včas neuhradila, uložil jí soud také povinnost v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši stanovené v souladu s ust. § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, z dlužné částky (soudem žalobkyni přiznané) ode dne následujícího po dni splatnosti posledního vyúčtování, tj. od 4. 12. 2019, jak žalobkyně uplatnila, když je nepochybné, že v uvedený den byla žalovaná v prodlení s úhradou již celé dlužné částky, která jí byla soudem uložena k úhradě- 9. Pokud se jedná o další žalobou uplatněné částky v celkové výši 10 497,79 Kč, tj. součet částky 8 000 Kč představující smluvní pokutu za nevrácená zařízení, částky 2 300 Kč představující podmíněnou slevu poskytnutou žalované na instalaci a částky 197,79 Kč představující instalační poplatek, soud v tomto rozsahu neshledal žalobu důvodnou a co do částky 10 497,79 Kč s příslušenstvím jí zamítl. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně soudu nedoložila, že by žalované předala jakákoliv koncová zařízení a provedla instalaci jakýchkoliv služeb. Ostatně sama žalobkyně v doplnění žalobkyních tvrzení ze dne 16. 9. 2021 uvedla, že doklady potvrzujícími předání koncových zařízení žalované nedisponuje. Za této situace tedy není možné vyhovět žalobě v části, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení smluvní pokuty za nevrácení koncových zařízení, když žalobkyně neprokázala, že by koncová zařízení žalované vůbec kdy předala a mohla by tedy žádat jejich vrácení. Nadto soud podotýká, že v případě nevrácení zařízení u služby [anonymizováno] [právnická osoba] TV, jak byla sjednána ve smlouvě č. [číslo] by žalobkyni i v případě prokázání předání zařízení žalované vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 000 Kč, nikoliv v částce 4 000 Kč, jak uplatnila. Z předložených listinných důkazů pak soud nemá ani za prokázané, že by žalobkyně provedla instalaci služby [anonymizováno] [právnická osoba] TV u žalované, když žádná z předložených listin o tomto úkonu žalobkyně nesvědčí, a žalobkyni tak nebyla soudem přiznána ani žalobou uplatněná částka instalačního poplatku. Pokud se jedná o částku 2 300 Kč požadovanou žalobkyní uhradit z důvodu nedodržení doby trvání smlouvy jako tzv. podmíněnou slevu, pak ani v této části neshledal soud žalobu oprávněnou, neboť poskytnutí slevy bylo sjednáno u účastnické smlouvy připojení k internetu [číslo] resp. smlouvy o pronájmu koncového zařízení„ [příjmení] internet do zásuvky“ – kategorie zařízení základ, která je součástí účastnické smlouvy, avšak z provedeného dokazování nevyplynulo, že by tato sleva byla žalobkyní žalované poskytnuta, když i z ceníku žalobkyně je zřejmé, že u tohoto typu služby se podmíněná sleva neposkytuje, neboť koncové zařízení je k této službě dodáváno formou samoinstalačního balíčku, který není zpoplatněn. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučení o povinnosti označit důkazy k prokázání sporných tvrzení, která jsou uvedena shora, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a sama se tak o možnost poučení soudu připravila. Z uvedených důvodů tedy soud žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 10 497,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 497,79 Kč od 4. 12. 2019 do zaplacení, výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že řádné z účastnic nepřiznal právo na jejich náhradu. Z procesního hlediska byla ve věci úspěšnější žalovaná a náleželo by jí tedy právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení, z obsahu spisu však nebylo zjištěno, že by žalované nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly, proto soud žádné z účastnic právo na jejich náhradu nepřiznal.

11. Lhůtu k plnění uložené povinnosti soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné lhůty k plnění či uložení povinnosti uhradit dluh ve splátkách nebyly splněny podmínky.