24 C 125/2025

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl soudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované A , narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B o 69 701,20 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje o částku , částka, se zákonným úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba o částku , částka, se zákonným úrokem ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností Multitude , jméno FO, p. l. c. (dříve Ferratum , jméno FO, p. l. c.) za použití prostředků komunikace na dálku (www.ferratum.cz) dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, . Úvěr měl být splacen nejpozději do , datum, , žalovaná však úvěr nesplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované úvěr splácet výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji dále lustrovala žalovanou ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Úvěr byl poskytnut žalované na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaná byla prokazatelně upomínána k úhradě dluhu. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb činí , částka, . Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, .Podáním ze dne , datum, žalobkyně zopakovala svá žalobní tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované a opravila údaj o variabilním symbolu, pod kterým byla provedena platba úvěru, správně se jednalo o číslo , hodnota, . Dále žalobkyně podrobně rozepsala jednotlivé částky čerpání úvěru žalovanou s tím, že celkem žalovaná v období od , datum, do , datum, načerpala , částka, a uvedla, že celkem žalovaná před postoupením pohledávky uhradila , částka, . Dle platební historie byla žalobkyni postoupena pohledávka ve výši , částka, , která se skládá z jistiny ve výši , částka, , náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, a z úroku za období čerpání úvěru ve výši , částka, . Po postoupení pohledávky žalovaná dne , datum, uhradila žalobkyni částku , částka, . O tuto částku vzala žalobkyně žalobu částečně zpět včetně příslušenství.Žalovaná v odporu proti vydanému platebnímu rozkazu vyjádřila nesouhlas s výší požadovaných úroků, které několikanásobně převyšují výši úvěru a považuje je za nepřiměřené a v rozporu s dobrými mravy. Navrhla, aby soud výši úroků přezkoumal. Žalovaná dále uvedla, že úvěr řádně splácela až do doby, kdy se dostala do finančních potíží vzniklých v souvislosti s častými , podezřelý výraz, syna. V současné době je na , podezřelý výraz, a dochází k , podezřelý výraz, , její příjem činí necelých , částka, , nemá žádný majetek a v případě, že bude žalobě vyhověno, žádá o možnost dluh splácet.Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka společnosti Ferratum , jméno FO, p. l. c. vůči žalované postoupena žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a její příloha ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, ke smlouvě ze dne , datum, . O tom byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne , datum, (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, ve spojení s vyjádřením žalované, která uzavření smlouvy nezpochybnila, vyplývá, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností Ferratum , jméno FO, p. l. c. byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše , částka, , byla sjednána výše úroku 10,50 % měsíčně, celková částka splatná klientem byla sjednána na , částka, , žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo , částka, , podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Pro případ prodlení bylo pro věřitelku sjednáno právo na účelně vynaložené náklady ve výši , částka, za každé prodlení, právo na úroky z prodlení v zákonné výši a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Dále bylo ve smlouvě sjednáno právo věřitelky prohlásit úvěr za okamžitě splatný mimo jiné v případě prodlení klienta se splácením úvěru po dobu delší než dva měsíce (viz smlouva ze dne , datum, , odpor žalované).Ze standartní evropské informace o spotřebitelském úvěru ani z obchodních podmínek společnosti Ferratum , jméno FO, p. l. c. soud nic podstatného nezjistil, ani jeden z uvedených dokumentů není podepsán.Ke svému tvrzení ohledně zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet žalobkyně nepředložila žádné důkazy, přestože k tomu byla vyzvána usnesením ze dne , datum, .Z Dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, vyplývá, že byla sjednána nová výše úvěrového limitu , částka, .Z Dodatku o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, vyplývá, že byla sjednána nová výše úvěrového limitu , částka, .Z transakční historie za období od , datum, do , datum, vyplývá, že ke dni 18.

2. činil dluh žalované , částka, , z toho , částka, představuje jistinu, , částka, úroky a , částka, náhradu účelně vynaložených nákladů.Z faktury ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení částky , částka, do , datum, s tím, že celková dlužná částka po splatnosti činí , částka, , variabilní symbol byl 4582100.Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, vyplývá, že na č. účtu žalované č. , č. účtu, je evidováno 13 příchozích plateb z účtu č. , č. účtu, s názvem Multitude , jméno FO, za období od , datum, do , datum, v celkové výši , částka, .Z počítačových sjetin na čl. 43 až 72 vyplývá, že za období od , datum, do , datum, bylo pod VS , var. symbol, na účet žalované č. , č. účtu, čerpáno celkem , částka, .Z tvrzení žalobkyně ve spojení s transakční historií za období od , datum, do , datum, vyplývá, že žalovaná před postoupením pohledávky uhradila celkem , částka, , po postoupení pohledávky uhradila , částka, dne , datum, .Dopisem ze dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě částky , částka, (, částka, neuhrazená jistina a , částka, náklady právního zastoupení) do tří dnů, dopis byl předán k poštovní přepravě dne , datum, (viz dopis ze dne , datum, a podací lístek ze dne , datum, ).Na základě hodnocení provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností Ferratum , jméno FO, p. l. c. a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem ve výši , částka, , úroková sazba byla sjednána ve výši 10,50 % měsíčně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 11 % nesplaceného úvěru s úrokem nebo , částka, měsíčně (podle toho, která z těchto částek je vyšší), dále bylo sjednáno právo věřitelky na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, za prodlení se splácením, právo na úroky z prodlení v zákonné výši a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je klient v prodlení. Za dobu od , datum, do , datum, žalovaná celkem načerpala , částka, a celkem uhradila , částka, . Pohledávka byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, , žalované to bylo oznámeno dopisem ze dne , datum, . Tvrzení žalobkyně o tom, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, nebylo prokázáno.Právně soud věc posoudil podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.), a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ).Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Podle § 75 ZoSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Právně soud věc posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a rovněž podle judikatury dopadající na projednávanou věc.S ohledem na postoj žalované vyjádřený v odporu proti platebnímu rozkazu, kdy žalovaná nerozporovala skutečnost, že došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ani skutečnost, že čerpala finanční prostředky, dospěl soud k závěru, že k uzavření smlouvy skutečně došlo (přestože nebyla opatřena podpisem žalované). Proto se následně soud zabýval obsahem smluvních ujednání, a to z hlediska případného rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z. Ve smlouvě byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 10,50 % měsíčně, což činí 126 % ročně. Takto vysoká úroková sazba je bezpochyby nepřiměřeně vysoká, když ze statistických údajů ČNB vyplývá, že v roce 2020 se úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů pohybovaly kolem 8 % ročně. Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou, zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček. Za nepřiměřený úrok nemusí být považován takový, který dosahuje výše obvyklého úroku poskytovaného bankami dvakrát až třikrát (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V předmětné smlouvě je sjednaná výše smluvního úroku je více než 15x vyšší než průměrná výše roční úrokové sazby z nových spotřebitelských úvěrů [červen 2020 výše 8 %, září 2020 výše 7,5 %, prosinec 2020 pokles na 7,1%, viz. ARAD – Systém časových řad – Česká národní banka (cnb.cz)]. Soud s ohledem na sjednanou výši úroku, která převyšuje hranici mravného úroku více jak třikrát, dospěl k závěru, že toto ujednání je v rozporu s dobrými mravy. Jelikož na uzavírání obdobných smluv právní předchůdkyně žalobkyně programově staví své podnikání, které provozuje se záměrem produkovat určitý zisk, dospěl soud k závěru, že toto ustanovení nelze oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 o. z., neboť nelze předpokládat, že by právní předchůdkyně žalobkyně takovou smlouvu při úročení maximálně 8 % ročně uzavřela. Rozpor předmětného ustanovení s dobrými mravy má proto za následek neplatnost smlouvy jako celku.Soud rovněž shledal úvěrovou smlouvu neplatnou z důvodu nedostatečného zkoumání právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného úvěry splácet. Přitom vycházel ze závěru Nejvyššího soudu ČR vyplývajícího z rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , podle něhož „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Proto věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje o příjmech, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně existuje i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , i Nejvyšší správní soud.“ Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem, je třeba - i s ohledem na shora uvedené - dovodit, že k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédne i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru by věřitel nezasáhl pouze do zájmů spotřebitele, nýbrž by zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost, navíc povinnost soudu zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, pak vyplývá mimo jiné i z nálezu Ústavního soudu ČR II. ÚS 4129/18, podle něhož by v opačném případě mohlo dojít k zásahu do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.V projednávaném případě právní předchůdkyně žalobkyně v žalobě tvrdila, že splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, avšak neoznačila k tomuto tvrzení žádné důkazy, a to přes písemnou výzvu ze dne , datum, . Proto soud dospěl závěru, že uvedené tvrzení prokázáno nebylo.Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že za situace, kdy žalovaná na základě úvěrové smlouvy načerpala celkem , částka, a uhradila celkem , částka, (přeplatila o , částka, ), již žalovaná žalobkyni nic nedluží, a proto žalobu zamítl.Ohledně částky , částka, soud řízení částečně zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 2 a 4 o. s. ř.V souladu s ust. § 1970 o. z. soud žalobkyni právo na úrok z prodlení z přiznané částky nepřiznal, když z uvedeného ustanovení vyplývá, že právo požadovat úroky z prodlení má věřitel pouze, pokud splnil své smluvní a zákonné povinnosti. V daném případě však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně své zákonné povinnosti, konkrétně s odbornou péčí zkoumat schopnost žalované úvěr splácet a také sjednat úroky z úvěru v přiměřené výši, která by nebyla v rozporu s dobrými mravy.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalované, která byla ve věci plně úspěšná, žádné náklady řízení nevznikly.