Okresní soud v Teplicích · Rozsudek

24 C 129/2021

č. j. 24 C 129/2021-26

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-03-01 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSTP:2023:24.C.129.2021.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o vyklizení bytu rozsudkem pro zmeškání

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt [číslo] o velikosti 4+1 nacházející se v prvním podlaží domu [adresa] na adrese [ulice] v [obec] a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 13 712 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobou podanou dne 29. 4. 2021 se žalobce domáhal vyklizení bytu specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná byla členkou bytového družstva žalobce na základě dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 7. 10. 2005 a na základě nájemní smlouvy ze dne 7. 10. 2015 s účinností od 1. 11. 2015 užívá shora uvedený družstevní byt. Dne 30. 11. 2017 rozhodlo představenstvo žalobce o vyloučení žalované z členství v bytovém družstvu, toto rozhodnutí žalovaná osobně převzala dne 9. 1. 2018. Žalovaná nepodala proti rozhodnutí námitky a členství tak zaniklo uplynutím lhůty k podání námitek, současně se zánikem členství zanikl dle § 734 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb. i nájem bytu. Žalovaná tak byt užívá bez právního důvodu. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uznává dluh a v nejkratší době ho vyrovná. S ohledem na svou těžkou životní situaci žalovaná žádala o strpení s vyklizením bytu. Usnesením ze dne 20. 10. 2021 bylo řízení přerušeno k návrhu účastníků. Následně bylo k návrhu žalobce ze dne 20. 10. 2022 v řízení pokračováno. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 1. 3. 2023. Žalované bylo dne 27. 1. 2023 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaná k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Žalovaná se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobce uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. V posuzované věci se jedná o spor o vyklizení bytu, je tedy zřejmé, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Právně soud věc posoudil podle § 1040 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když žalovaná užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu, neboť nájemní vztah zanikl. Nejedná se o konstitutivní rozhodnutí, ale soud právně závazným způsobem deklaruje povinnosti žalované, jež mu vznikly z uvedeného titulu. Z těchto důvodů soud vydal rozsudek pro zmeškání, kterým v plném rozsahu vyhověl žalobě. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 712 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.