24 C 143/2023

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kamily Kocajové a přísedících Dany Pravdové a Miloslavy Uhrové ve věci žalobkyně: ČSAD Slaný s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 903 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Opatrovníkovi žalovaného se náhrada hotových výdajů a odměna za zastupování nepřiznává.

IV. Stát nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala částky částka s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný pro ni pracoval jako řidič silničních motorových vozidel na základě pracovní smlouvy ze dne datum, a to až do datum, kdy byl pracovní poměr ukončen okamžitým zrušením ze strany žalobkyně. Žalovaný dluží žalobkyni částku částka za nevrácené části stejnokroje, a to v souladu s ujednáním v pracovní smlouvě v článku VI pod bodem právnická osoba, dále je žalovaný povinen vrátit žalobkyni částku částka, kterou mu žalobkyně poskytla jako zápůjčku na úhradu dopravně psychologického vyšetření a prohlídku, a to podle článku VI. odst. 8 pracovní smlouvy. Dále si žalobkyně nárokuje částku částka představující nezaplacené nájemné a služby spojené s užíváním předmětu nájmu dle Dohody o ubytování, a také částku částka představující náklady na zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení, které jsou nezbytné pro získání průkazu profesní způsobilosti řidiče. Žalovaná dne datum uzavřel se žalobkyní Dohodu o uznání dluhu a narovnání, v níž se zavázal uhradit závazek ve výši částka srážkami ze mzdy a dále splátkami po částka měsíčně. S ohledem na provedenou srážku ze mzdy ve výši částka ze dne datum a ohledem na to, že žalovaný neuhradil žádné splátky, zbývá k úhradě částka. Opatrovník žalovaného se k žalobě vyjádřil tak, že uplatněný nárok neuznává a žádná tvrzení nečiní nespornými. Pokud jde o uznání dluhu žalovaným, odkázal na rozsudek NS ČR sp. zn. spisová značka, podle něhož uznání závazku k náhradě škody není samostatným zavazovacím důvodem a ani se jím nezakládá domněnka o existenci dluhu v době uznání. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaný pracoval pro žalobkyni od datum jako řidič silničních motorových vozidel, na základě pracovní smlouvy ze dne datum. V pracovní smlouvě v čl. VI. pod bodem právnická osoba. bylo ujednáno, že v případě skončení pracovního poměru zaměstnanec nevrací osobní ochranné pomůcky a stejnokrojové součásti, které obdržel od zaměstnavatele, ale výstrojní součásti si ponechá a podle délky vynášecí doby uhradí adekvátní část nákladů, resp. ceny, vynaložené na jejich zakoupení; úhrada této adekvátní části nákladů je splatná ke dni skončení pracovního poměru. V pracovní smlouvě v čl. VI pod bodem 8 bylo sjednáno, že zaměstnanec je povinen zaměstnavateli částku vynaloženou zaměstnavatelem za dopravně psychologické vyšetření zaměstnance zaplatit, pokud dojde ke skončení pracovního poměru z jiných důvodů, než pro odchod do důchodu či ze zdravotních důvodů. V čl. VI pod bodem 10 pracovní smlouvy bylo sjednáno, že zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli částku rovnající se nákladům na zdokonalování odborné způsobilosti řidičů a přezkoušení ve výši částka, pokud jeho pracovní poměr skončí dříve než dva roky po jeho vzniku. V čl. VI. pod bodem 11 pracovní smlouvy bylo sjednáno., že zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli náklady na ubytování, které mu zaměstnavatel poskytl po dobu prvních 6 měsíců trvání pracovního poměru, v případě, že zaměstnanec nesetrvá v pracovním poměru nejméně 2 roky (viz pracovní smlouva ze dne datum). Pracovní poměr žalovaného byl ukončen jeho okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele učiněným dopisem ze dne datum, který žalovaný převzal osobně téhož dne (viz dopis ze dne datum). Žalovaný dne datum uznal dluh vůči žalobkyni v celkové výši částka sestávající z částky částka jako adekvátní část nákladů na výstrojní stejnokrojové součásti, z částky částka za dopravně psychologické vyšetření, z částky částka za úhradu vstupní lékařské prohlídky, z částky částka představující náklady za ubytování a z částky částka představující náklady za kurz autoškoly a vstupní školení zdokonalování odborné způsobilosti, žalovaný a žalobkyně si sjednali, že na úhradu dluhů žalobkyně provede srážky z příjmu žalovaného a ve zbývajícím rozsahu žalovaný dluh uhradí formou splátek po částka měsíčně, počínaje březnem 2023, pro případ nezaplacení i jen jedné splátky byla sjednána splatnost celého zbývajícího dluhu dnem následujícím po dni splatnosti příslušné neuhrazené splátky (viz „Uznání dluhu a dohoda o úhradě“ ze dne datum). Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka do 7 dnů od jeho doručení, dopis byl podán na poště dne datum (viz předžalobní výzva ze dne datum, podací lístek ze dne 30. 5. 203). S ohledem na státní příslušnost žalovaného se soud nejprve zabýval otázkou pravomoci a dopěl k závěru, že v souladu s ust. čl. 51 odst. 1 Smlouvy ČR s Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech uveřejněné pod č. 123/2002 Sb. m. s. je pravomoc soudu v ČR dána. Právně soud věc posoudil podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen zák. práce), a subsidiárně podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Podle ust. § 4 zák. práce pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů. Podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Právně soud věc posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a ve spojení s judikaturou dopadající na projednávanou věc, zejm. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka) a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je po právu, když žalovaný uznal vůči žalobkyni závazky v celkové výši částka, z toho však bylo uhrazeno pouze částka formou srážky ze mzdy a ve zbývající části dluhu žalovaný nedodržel dohodu o splátkách a celý dluh ve výši částka se tak stal splatným dnem datum. Proto soud žalobě vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od datum. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 511, Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, a cestovní náhrady ve výši částka (za cestu ze Slaného do Teplic a zpět). Opatrovník žalovaného se výslovně vzdal nároku na odměnu a úhradu hotových výdajů a státu tak nevznikly žádné náklady řízení, proto bylo rozhodnuto, že státu se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.