24 C 144/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 27 875,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 875,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 875,91 Kč od 12. 9. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 263,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou dne 24. 3. 2021 se žalobkyně domáhala částky 27 875,91 Kč s příslušenstvím po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a současně distributorem zemního plynu, přičemž žalovaná v době od 2. 4. 2019 do 29. 7. 2020 neoprávněně odebírala zemní plyn ve smyslu ustanovení § 74 odst. 4 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. na adrese [adresa]. Výpočet výše škody vyplývá z rozdílu mezi koncovým stavem plynoměru v odběrném místě, tj. ke dni 29. 7. 2020 a stavem měřidla ke čtrnáctému pracovnímu dni od podání žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu, tj. ke dni 1. 4. 2019.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti.

4. Z žádosti o ukončení distribuce plynu vyplývá, že dne 12. 3. 2019 podal obchodník s plynem žádost o ukončení distribuce plynu z důvodu neplacení pro odběrné místo žalované č. EIC 27ZG400Z0052349F s požadovaným datem ukončení 13. 3. 2019, z důvodu nepřístupnosti měřidla nastal účinek ukončení dodávky plynu ke dni 1. 4. 2019, dále z této žádosti vyplývá, že žalovaná měla uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s obchodníkem s plynem, společnosti [právnická osoba] s účinností od 4. 7. 2017.

5. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 4. 4. 2019 vyplývá, že ode dne 1. 4. 2019 docházelo v odběrném místě žalované k neoprávněné distribuci plynu.

6. Z opravného daňového dokladu [číslo] ze dne 28. 8. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované za neoprávněnou distribuci plynu v období od 2. 4. 2019 do 29. 7. 2020 částku 27 875,91 Kč, se splatností 11. 9. 2020.

7. Upomínkou II. byla žalovaná vyzvána k opětovné úhradě částky 27 875,91 Kč, dopis byl podán na poště téhož dne (viz podací arch ze dne 23. 10. 2020).

8. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 3. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, zásilka byla podána na poště téhož dne.

9. Právně soud věc posoudil podle zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“), a podle vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu.

10. Podle § 74 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem plynu je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. Podle odst. 3 téhož ustanovení neoprávněnou distribucí plynu je a) distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu, b) distribuce při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) distribuce plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele distribuční soustavy, d) distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

11. Podle pátého odstavce téhož ustanovení se neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu zakazují.

12. Podle § 119 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, Provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně; v případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně; v případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu15), a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu.

13. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

14. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. (4) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce a místo neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně odebraného plynu podle výpočtu uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. (5) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle odstavce 3 nebo 4 a místo neoprávněného odběru je vybaveno regulátorem tlaku plynu, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu obdobně jako v odstavci 4, namísto jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se dosadí jmenovitý hodinový průtok regulátorem tlaku plynu. (6) V případě, že nelze postupovat podle předchozích odstavců, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu na základě vnitřního průměru potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení za hlavním uzávěrem plynu a hodnoty tlaku v tomto potrubí. Množství neoprávněně odebraného plynu se stanoví obdobně jako v odstavci 4. [obec] jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se pro výpočet maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynu dosadí maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu plynovodem, vypočtená podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. V případě, že není možné zjistit vnitřní průměr potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení, nahradí se vnitřním průměrem plynovodní přípojky. (7) Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců, b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců. (8) V případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje. (9) Množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru. (10) Výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z c) dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění neoprávněného odběru, d) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, e) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, f) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, g) daně z přidané hodnoty a daně z plynu. (12) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce plynu, při neoprávněné přepravě plynu nebo při neoprávněné distribuci plynu se použije ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.

15. Právně soud věc posoudil podle citovaných ustanovení EZ a vyhl. č. 108/2011 Sb. a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR vztahující se k problematice neoprávněných odběrů (např. I. ÚS 202/06, IV. ÚS 133/08, I.ÚS 726/10, 33 Cdo 3287/2009, 25 Cdo 2617/2010, 25 Cdo 3060/2012, 28 Cdo 2546/2012). Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně k podání předmětné žaloby a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá přímo z § 74, § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona ve spojení s § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb., a rovněž z logiky věci, když žalovaná odebíral plyn i po ukončení smlouvy na odběr plynu a škoda tudíž vznikla provozovateli distribuční soustavy. Následně se soud zabýval otázkou, zda v daném případě došlo k neoprávněnému odběru plynu a zda za něj odpovídá žalovaná. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaná řádně neplatila za dodávku plynu, a proto obchodník s plynem požádal o ukončení dodávky plynu do jejího odběrného místa ke dni 13. 3. 2019 Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro odběrné místo žalované zanikla uplynutím čtrnácti pracovních dnů ode dne doručení žádosti obchodníka s plynem o ukončení dodávky plynu, tj. dne 1. 4. [číslo]. Od následujícího dne odebírala žalovaná plyn neoprávněně, a to až do dne 29. 7. 2020. Z platné právní úpravy ve spojení citovanou judikaturou vyplývá, že nárok dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny a jeho výše se neposuzuje z hlediska obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se řídí podle zvláštních právních předpisů, kterými jsou zákon č. 458/2000 Sb. a vyhlášky jej provádějící. Následně se soud zabýval otázkou výše škody, přitom vycházel z ustanovení § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb., podle něhož výši škody určuje provozovatel distribuční soustavy podle ustanovení této vyhlášky. Výše náhrady škody vzniklé žalobkyni neoprávněným odběrem plynu tak byla určena na částku 27 875,91 Kč.

16. V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku [číslo] má žalobkyně právo i na úroky z prodlení z uvedené částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 263,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 116 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 875,91 Kč sestávající z částky 2 220 Kč za každý ze tří úkonů právní služby včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 560 Kč ve výši 1 587,60 Kč.