24 C 146/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 546 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 510 Kč od 27. 3. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 518 Kč od 23. 7. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 10. 2020 domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že dne 24. 2. 2018, dne 28. 3. 2018 a dne 22. 6. 2018 při jízdě hromadným dopravním prostředkem provozovaných žalobkyní se žalovaná neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Proto po ní žalobkyně požaduje jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou jízdu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud ze„ Zápisu o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaná se přepravovala prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní, a to dne 24. 2. 2018 (linkou číslo), dne 28. 3. 2018 (linkou číslo) a dne 22. 6. 2018 (linkou číslo). Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a 3 a § 18b odst. 2 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle ustanovení § 7 odst. 3, 5 a 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a podle ustanovení Smluvních přepravních podmínek dopravního podniku města Ústí nad Labem a. s., a dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu. Protože je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z jednotlivých dlužných částek, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a proto jí soud přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů vzniklých v souvislosti s jednoduchou výzvou k plnění a podáním žaloby. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.