24 C 154/2021
č. j. 24 C 154/2021-34
V PLATNOSTICitované zákony (7)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142
- o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), 458/2000 Sb. — § 74
- Vyhláška o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, 108/2011 Sb. — § 5 § 9
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
- Vyhláška o Pravidlech trhu s plynem, 349/2015 Sb. — § 119
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 267,84 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 267,84 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 267,84 Kč od 2. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobou podanou dne 24. 3. 2021 se žalobkyně domáhala částky 10 267,84 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem a provozovatelem distribuční sítě a současně distributorem zemního plynu, přičemž žalovaný v době od 13. 9. 2019 do 13. 1. 2020 neoprávněně odebíral zemní plyn ve smyslu ustanovení § 74 odst. 4 písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. na adrese [adresa], čímž způsobil žalobkyni škodu v celkové výši 10 267,84 Kč. Výpočet výše škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla v odběrném místě ke dni ukončení dodávky plynu do odběrného místa, tj. ke dni 13. 9. 2019 a stavem měřidla ke dni 13. 1. 2020, kdy došlo v odběrném místě na adrese [adresa].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.
5. Ze Smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 24. 8. 2012 vyplývá, že odběrné místo s číslem EIC 27ZG400Z0342806Z žalovaného bylo na adrese [adresa], bylo osazeno měřícím zařízením ME_160-PR-BK G4.
6. Z žádosti o ukončení z důvodu neplacení ze dne 23. 8. 2019 vyplývá, že dne 23. 8. 2019 podal obchodník s plynem požadavek na ukončení dodávky pro neplacení pro odběrné místo EIC 27ZG400Z0342806Z s požadovaným datem ukončení 26. 8. 2020.
7. Z fotografie zvonku ze dne 11. 9. 2019 vyplývá, že na uvedené adrese žalovaný bydlel.
8. Z protokolu o předání bytových prostor vyplývá, že žalovaný na uvedené adrese bydlel do 13. 1. 2020, přičemž stav plynoměru byl 10 848.
9. Z oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 18. 9. 2019 vyplývá, že ode dne 13. 9. 2019 docházelo v odběrném místě žalovaného k neoprávněné distribuci plynu.
10. Z protokolu o demontáži plynoměru ze dne 11. 9. 2019 vyplývá, že pokus o demontáž plynoměru byl neúspěšný z důvodu nepřítomnosti zákazníka.
11. Z protokolu o demontáži plynoměru ze dne 28. 1. 2020 vyplývá, že plynoměr na uvedené adrese v místě spotřeby [číslo] byl demontován se zjištěným stavem 10 927 m3.
12. Z faktury [číslo] ze dne 17. 6. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za neoprávněnou distribuci plynu v období od 13. 9. 2019 do 13. 1. 2020 částku 10 267,84 Kč.
13. Upomínkou II. byl žalovaný vyzván k opětovné úhradě částky 10 303,66 Kč, zásilka byla podána na poště dne 11. 5. 2020.
14. Předžalobní upomínkou ze dne 5. 10. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, zásilka byla podána na poště dne 5. 10. 2020.
15. Právně soud věc posoudil podle zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen„ EZ“), a podle vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu.
16. Podle § 74 odst. 1 písm. a) EZ neoprávněným odběrem plynu je odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění.
17. Podle odst. 3 téhož ustanovení neoprávněnou distribucí plynu je a) distribuce bez uzavřené smlouvy na distribuci plynu nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na distribuci plynu, b) distribuce při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností, c) distribuce plynu uskutečňovaná v rozporu s podmínkami obsaženými v [příjmení] provozovatele distribuční soustavy, d) distribuce plynu bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
18. Podle pátého odstavce téhož ustanovení se neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné uskladnění plynu zakazují.
19. Podle § 119 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, Provozovatel distribuční soustavy provede na žádost dodavatele plynu ukončení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a domácnost do deseti pracovních dnů ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu, kdy doba deseti pracovních dnů začíná běžet dnem požadovaného ukončení dodávky plynu včetně; v případě, že se nepodaří provozovateli distribuční soustavy ukončit dodávku plynu z důvodu nepřístupného měřidla a neposkytnutí součinnosti zákazníka při ukončení dodávky plynu, má se za to, že nastává účinek ukončení dodávky od patnáctého pracovního dne ode dne požadovaného ukončení dodávky plynu včetně; v případě, že nastane účinek ukončení dodávky podle předcházející věty, provede provozovatel distribuční soustavy k tomuto datu výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního předpisu, který upravuje měření plynu15), a tento výpočet předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst, která byla prostřednictvím kódu označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu.
20. Podle § 9 odst. 1 vyhl. č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.
21. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. (3) Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. (4) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce a místo neoprávněného odběru je vybaveno měřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně odebraného plynu podle výpočtu uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. (5) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu nelze stanovit podle odstavce 3 nebo 4 a místo neoprávněného odběru je vybaveno regulátorem tlaku plynu, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu obdobně jako v odstavci 4, namísto jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se dosadí jmenovitý hodinový průtok regulátorem tlaku plynu. (6) V případě, že nelze postupovat podle předchozích odstavců, stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu na základě vnitřního průměru potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení za hlavním uzávěrem plynu a hodnoty tlaku v tomto potrubí. Množství neoprávněně odebraného plynu se stanoví obdobně jako v odstavci 4. [obec] jmenovitého hodinového průtoku měřicího zařízení se pro výpočet maximálního technicky dosažitelného ročního odběru plynu dosadí maximální technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu plynovodem, vypočtená podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k této vyhlášce. V případě, že není možné zjistit vnitřní průměr potrubí plynovodu na začátku odběrného plynového zařízení, nahradí se vnitřním průměrem plynovodní přípojky. (7) Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru plynu, má se za to, že neoprávněný odběr plynu trval a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečtu v případě, že při odečtu bylo možné neoprávněný odběr zjistit, nejdéle však po dobu 24 měsíců, b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly místa zjištění neoprávněného odběru provedené provozovatelem distribuční soustavy, nejdéle však po dobu 24 měsíců. (8) V případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje. (9) Množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru. (10) Výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z c) dvojnásobku měsíčního aritmetického průměru pevné denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci předcházejícím zjištění neoprávněného odběru, d) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, e) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, f) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, g) daně z přidané hodnoty a daně z plynu. (12) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné dodávce plynu, při neoprávněné přepravě plynu nebo při neoprávněné distribuci plynu se použije ustanovení odstavců 1 až 10 obdobně.
22. Právně soud věc posoudil podle citovaných ustanovení EZ a vyhl. č. 108/2011 Sb. a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR vztahující se k problematice neoprávněných odběrů (např. I. ÚS 202/06, IV. ÚS 133/08, I.ÚS 726/10, 33 Cdo 3287/2009, 25 Cdo 2617/2010, 25 Cdo 3060/2012, 28 Cdo 2546/2012). Soud se nejprve zabýval otázkou aktivní legitimace žalobkyně k podání předmětné žaloby a dospěl k závěru, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá přímo z § 74, § 59 odst. 1 písm. k) energetického zákona ve spojení s § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb., a rovněž z logiky věci, když žalovaná odebíral plyn i po ukončení smlouvy na odběr plynu a škoda tudíž vznikla provozovateli distribuční soustavy. Následně se soud zabýval otázkou, zda v daném případě došlo k neoprávněnému odběru plynu a zda za něj odpovídá žalovaný. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalovaný řádně neplatil za dodávku plynu, a proto mu obchodník s plynem vypověděl smlouvu. Protože žalovaný neumožnil demontáž plynoměru, došlo k ukončení dodávky plynu ke dni 12. 9. 2019 a v důsledku toho k zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy pro dané odběrné místo. Od následujícího dne odebíral žalovaný plyn neoprávněně, a to až do dne 13. 1. 2020, kdy došlo v odběrném místě k předání bytu žalovaného pronajímateli. Z platné právní úpravy ve spojení citovanou judikaturou vyplývá, že nárok dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny a jeho výše se neposuzuje z hlediska obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se řídí podle zvláštních právních předpisů, kterými jsou zákon č. 458/2000 Sb. a vyhlášky jej provádějící. Následně se soud zabýval otázkou výše škody, přitom vycházel z ustanovení § 9 vyhl. č. 108/2011 Sb., podle něhož výši škody určuje provozovatel distribuční soustavy podle ustanovení této vyhlášky. Žalobkyně výši škody určila jako rozdíl mezi konečným stavem měřidla [číslo] na odběrném místě ke dni ukončení smlouvy obchodníka s plynem, tj. ke dni 13. 9. 2019, který byl stanoven automatickým propočtem pro nepřístupnost měřidla a postupem dle ust. § 5 odst. 4 vyhl. č. 108/2011 Sb., tedy 10 081 m³, a stavem měřidla ke dni 13. 1. 2020, kdy byl plynoměr demontován, tedy 10 217 m³. Výše náhrady škody vzniklé žalobkyni neoprávněným odběrem plynu tak byla určena na částku 10 267,84 Kč.
23. V souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku [číslo] má žalobkyně právo i na úroky z prodlení z uvedené částky ve výši stanovené nař. vl. [číslo] Sb.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 267,84 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.