24 C 166/2021
č. j. 24 C 166/2021-23
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 1 517 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 4. března do zaplacení. Soud uznal nárok na jízdné a přirážku k jízdnému na základě záznamu o přepravní kontrole a platných ustanovení zákona o silniční dopravě. Rozhodnutí bylo založeno na listinných důkazech, protože žalovaný se k výzvě k vyjádření nevyjádřil. Soud přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 517 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 517 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 517 Kč od 4. 3. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 3. 2021 domáhala zaplacení uvedené částky s tím, že dne 16. 2. 2019 při jízdě dopravním prostředkem hromadné dopravy provozované právní předchůdkyní žalobkyně (Dopravní podnik měst obec a právnická osoba) se žalovaný neprokázal přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje jízdné ve výši 17 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. Soud ze„ Záznamu o provedené přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne 16. 2. 2019 na lince číslo. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti. Postoupení pohledávky žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 2. 2020. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle ustanovení § 18a odst. 2 písm. c) a 3 a § 18b odst. 2 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, podle ustanovení § 7 odst. 3, 5 a 6 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a dospěl k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je po právu. Protože je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má žalobkyně podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z částky 1 517 Kč od 4. 3. 2019 do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 517 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.