24 C 206/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Kamily Kocajové a přísedících Mgr. Věry Szmudové a Dany Pravdové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovanou dopisem ze dne 28. 6. 2022 vůči žalobci je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 30 538,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], MLaw.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 20. 7. 2022 domáhal určení, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovanou dne 28. 6. 2022 je neplatné. Žalobu odůvodnil tím, že pracoval pro žalovanou na pozici manažera pro výrobu a obchod na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 1. 2002, avšak počínaje mzdou za prosinec 2019 mu žalovaná přestala vyplácet mzdu. Žalobce dne 16. 6. 2022 zaslal do datové schránky žalované výzvu k vyplacení dlužných mezd, poté dne 28. 6. 2022 obdržel okamžité zrušení pracovního poměru. Je tedy zjevné, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo účelovou reakci na výzvu žalobce na doplacení mezd. Navíc okamžité zrušení pracovního poměru není důvodné, když tvrzení žalované o nedocházení žalobce do práce není pravdivé, žalobce si po celou dobu své pracovní povinnosti plnil a pracovní úkoly, které mu žalovaná zadávala vykonával. Žalovaná každý měsíc žalobci vystavovala výplatní pásky, a v měsících lednu 2020, květnu až srpnu 2021 a listopadu 2021 žalobci mzdy vyplatila. Je absurdní, aby zaměstnavatel evidoval po dobu 2,5 roku, že jeho zaměstnanec nedochází do práce a práci nevykonává, ale přesto mu vydával výplatní pásky potvrzující počet odpracovaných hodin a výši mzdy. Žalobce dopisem ze dne 11. 7. 2022 vyjádřil dopisem nesouhlas s okamžitým zrušením pracovního poměru a sdělil žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalobce má za to, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné i pro rozpor s dobrými mravy, když šlo o reakci na výzvu žalobce na doplatek dlužných mezd. Dále má žalobce za to, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, neboť právo žalované na jeho učinění již prekludovalo, když podle žalované žalobce údajně porušuje své pracovní povinnosti již od prosince 2019 a podle § 58 odst. 1 zák. práce může zaměstnavatel okamžité zrušení pracovního poměru učinit do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu pro okamžité zrušení pracovního poměru dozvěděl, nejpozději do jednoho roku, kdy důvod vzniknul.

2. Žalovaná shledala žalobu nedůvodnou, když žalobce od prosince 2019 do práce nedocházel, nevykazoval žádnou pracovní činnost a nejednal s dalšími zaměstnanci ohledně plnění zakázek pro žalovanou.

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. Z výpisu z obchodní rejstříku žalované vyplývá, že společníky žalované jsou žalobce spolu s [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], každý vlastní podíl o velikosti 1/3. Žalobce pracoval pro žalovanou jako manažer pro výrobu a obchod od 1. 2. 2002 na základě pracovní smlouvy ze dne 31. 1. 2002 (viz pracovní smlouva ze dne 31. 1. 2002). Předžalobní výzvou ze dne 16. 6. 2022 žalobce žalovanou vyzval k doplacení mezd za měsíce prosinec 2019, únor až prosinec 2020, leden až duben a září a říjen roku 2021 a leden až duben roku 2022, v celkové výši 1 286 833 Kč, do sedmi dnů od obdržení výzvy, předžalobní výzva byla doručena do DS žalované dne 17. 6. 2022 (viz doručenka datové schránky). Z listiny nazvané„ okamžité zrušení pracovního poměru“ ze dne 28. 6. 2022 mimo jiné vyplývá, že žalovaná okamžitě zrušila pracovní poměr se žalobcem s odůvodněním, že se počínaje měsícem prosincem 2019 do současnosti nedostavoval do místa výkonu práce a neplnil své pracovní povinnosti. Žalobce učinil nesporným, že okamžité zrušení pracovního poměru mu bylo doručeno poštou dne 29. 6. 2022. Dopisem ze dne 11. 7. 2022 žalobce prostřednictvím svého advokáta oznámil žalované, že považuje okamžité zrušení pracovního poměru se žalobcem za neplatné a že žalobce trvá na dalším zaměstnávání. Dopis byl doručen žalované do DS téhož dne (viz doručenka datové schránky). Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že v období od prosince 2019 do června 2022 do práce docházel a podílel se na všech projektech žalované, např. na výměně dopravních pásů u hadicových dopravníků, opravářských pracích na elektrárnách Tušimice a Počerady, na zakázce pro [právnická osoba] a Cligebergeman. V současné době probíhají jednání o odkupu obchodního podílu žalobce. Mezi společníky byla uzavřena dohoda, podle níž byli u žalované zaměstnaní také někteří rodinní příslušníci společníků, konkrétně manželka a syn žalobce, manželka [příjmení] [celé jméno svědka], manželka pana [celé jméno svědka] a jeho otec a jeho manželka s tím, že každý ze společníků měl nárok na mzdu v určité výši a z této mzdy mohli část vyplácet svým rodinným příslušníkům. Docházkový systém u žalované se podle žalobce na společníky nevztahoval. Ze svědecké výpovědi Ing. [celé jméno svědka] (společníka žalované) vyplynulo, že žalobce v období od prosince 2019 do června 2022 práci pro žalovanou vykonával, pracoval na svých zakázkách. Svědek rovněž potvrdil tvrzení žalobce, že na základě dohody mezi společníky si společníci na rozdíl od ostatních zaměstnanců nevyznačovali docházku. Svědek dále potvrdil, že žalovaná měla od roku 2018 finanční problémy a společníkům byly mzdy vypláceny s dvou až tříměsíčním zpožděním. Z výpovědi Ing. [celé jméno svědka] také vyplynulo, že v prosinci 2019 nastaly problémy s vyplácením mezd společníkům, později však svědek zjistil, že mzdy nebyly vypláceny pouze jemu a žalobci. Následně probíhala jednání o odkoupení obchodních podílů žalobce a svědka panem [celé jméno svědka] (třetím společníkem), a to v průběhu roku 2021, avšak v srpnu nebo v září pan [celé jméno svědka] řekl, že obchodní podíly kupovat nebude. Potom ještě proběhlo jednání ohledně odkoupení žalované jinou obchodní společností, avšak bez úspěchu. V době, kdy bylo mezi společníky jednáno o odkupu obchodních podílů panem [celé jméno svědka], byly žalobci a svědkovi [celé jméno svědka] mzdy vypláceny a v rámci jednání o odkupu žalované [právnická osoba] bylo předpokládáno, že o částky nevyplacených mezd bude navýšena cena podílů žalobce a svědka [celé jméno svědka]. Dále z výpovědi svědka vyplynulo, že s ním ani s jeho manželkou dosud žalovaná pracovní poměr nerozvázala, a na základě dohody s panem [celé jméno svědka] žalovaná vyplatila svědkovi a jeho manželce mzdy za prosinec 2019 a za únor 2020, u kterých hrozilo promlčení. Z e-mailové komunikace mezi [celé jméno svědka] a žalobcem ze dne 16. 12. 2019, 10. 9. 2020; mezi žalobcem a [příjmení] [příjmení] ze dne 30. 1. 2020, 1. 2. 2020; mezi žalobcem a [právnická osoba] ze dne 11. 7. 2020, mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne 8. 12. 2020, 9. 12. 2020, 10. 12. 2020, 16. 12. 2020, 5. 3. 2021, 8. 3. 2021, 18. 3. 2021, 19. 3. 2021, 31. 3. 2021, 6. 4. 2021, 9. 4. 2021, 26. 5. 2021, 27. 5. 2021, 4. 6. 2021, 27. 12. 2021, 10. 1. 2022; mezi žalobcem a Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 26. 1. 2022; mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] ze dne 20. 5. 2022; bylo zjištěno, že žalobce v období od prosince 2019 do května 2022 komunikoval prostřednictvím e-mailové komunikace s jednatelem žalované a s obchodními partnery žalované. Z e-mailové komunikace mezi [celé jméno svědka] a žalobcem ze dne 17. 2. 2020 včetně přílohy, 23. 9. 2020 (včetně příloh), 17. 3. 2021, mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] (pracovnice ekonomického oddělení žalované) ze dne 21. 4. 2020 vyplývá, že žalovaná se potýkala s finančními problémy a hledala úspory formou snížení mezd společníků a dále uvažovala o půjčce od banky. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a mzdovou účetní žalované [jméno] [příjmení] ze dne 16. 8. 2021 a 20. 8. 2021 (včetně přílohy), vyplývá, že mzdová účetní žalované zaslala žalobci k jeho žádosti tabulku neuhrazených mezd za žalobce, jeho manželku, syna [jméno], pana [celé jméno svědka] a jeho manželku k datu 20. 8. 2021. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a mzdovou účetní žalované ze dne 2. 12. 2021 (včetně přílohy) vyplývá, že žalobci byl zaslán ekonomický přehled žalované za rok 2021. Z výplatního lístku za prosinec 2019 vyplývá, že žalobce odpracoval 72 hodin, čerpal dovolenou v rozsahu 80 hodin a jeho čistá mzda činila 46 175 Kč. Z výplatního lístku za leden 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 176 hodin a jeho čistá mzda činila 46 175 Kč. Z výplatního lístku za únor 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 160 hodin a jeho čistá mzda činila 46 175 Kč. Z výplatního lístku za březen 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 176 hodin a jeho čistá mzda činila 46 175 Kč. Z výplatního lístku za duben 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 176 hodin a jeho čistá mzda činila 28 950 Kč. Z výplatního lístku za květen 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 168 hodin a jeho čistá mzda činila 28 950 Kč. Z výplatního lístku za červen 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 176 hodin a jeho čistá mzda činila 46 175 Kč. Z výplatního lístku za červenec 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 104 hodin, čerpal dovolenou v rozsahu 80 hodin a jeho čistá mzda činila 42 052 Kč. Z výplatního lístku za srpen 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 168 hodin a jeho čistá mzda činila 46 175 Kč. Z výplatního lístku za září 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 176 hodin a jeho čistá mzda činila 46 175 Kč. Z výplatního lístku za říjen 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 176 hodin a jeho čistá mzda činila 46 175 Kč. Z výplatního lístku za listopad 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 128 hodin, čerpal dovolenou v rozsahu 40 hodin a jeho čistá mzda činila 45 778 Kč. Z výplatního lístku za prosinec 2020 vyplývá, že žalobce odpracoval 144 hodin, čerpal dovolenou v rozsahu 40 hodin a jeho čistá mzda činila 46 687 Kč. Z výplatního lístku za leden 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 160 hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za únor 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 160 hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za březen 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 184 hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za duben 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 160 hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za květen 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 168 hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za červen 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 176hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za červenec 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 96 hodin, čerpal dovolenou v rozsahu 64 hodin a jeho čistá mzda činila 49 937 Kč. Z výplatního lístku za srpen 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 120 hodin a jeho čistá mzda činila 49 897 Kč. Z výplatního lístku za září 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 168 hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za říjen 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 160 hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za listopad 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 168 hodin a jeho čistá mzda činila 49 680 Kč. Z výplatního lístku za prosinec 2021 vyplývá, že žalobce odpracoval 136 hodin, čerpal 40 hodin dovolené a jeho čistá mzda činila 50 136 Kč. Z výplatního lístku za leden 2022 vyplývá, že žalobce odpracoval 168 hodin a jeho čistá mzda činila 49 930 Kč. Z výplatního lístku za únor 2022 vyplývá, že žalobce odpracoval 160 hodin a jeho čistá mzda činila 49 930 Kč. Z výplatního lístku za březen 2022 vyplývá, že žalobce odpracoval 184 hodin a jeho čistá mzda činila 49 930 Kč. Z výplatního lístku za duben 2022 vyplývá, že žalobce odpracoval 152 hodin a jeho čistá mzda činila 49 930 Kč. Z výpisu z účtu žalobce za měsíc květen 2021 vyplývá, že žalobci byla vyplacena mzda ve výši 46 175 Kč dne 3. 5. 2021. Z výpisu z účtu žalobce za měsíc červen 2021 vyplývá, že žalobci byla vyplacena mzda ve výši 49 680 Kč dne 29. 6. 2021. Z výpisu z účtu žalobce za měsíc červenec 2021 vyplývá, že žalobci byla vyplacena mzda ve výši 49 680 Kč dne 14. 7. 2021. Z výpisu z účtu žalobce za měsíc srpen 2021 vyplývá, že žalobci byla vyplacena mzda ve výši 49 937 Kč dne 23. 8. 2021. Z výpisu z účtu žalobce za měsíc listopad 2021 vyplývá, že žalobci byla vyplacena mzda ve výši 49 897 Kč dne 12. 11. 2021. Z výpisu z účtu žalobce za měsíc prosinec 2021 vyplývá, že žalobci byla vyplacena mzda ve výši 49 680 Kč dne 17. 12. 2021. Z výtisku transakční historie žalobce za únor 2022 vyplývá, že žalobci byla vyplacena mzda ve výši 50 136 Kč dne 11. 2. 2022. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2019 ze dne 22. 1. 2020 vyplývá, že žalovaná vystavila žalobci potvrzení o úhrnu jeho zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti za rok 2019 pro účely daňového přiznání. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2020 ze dne 20. 1. 2021 vyplývá, že žalovaná vystavila žalobci potvrzení o úhrnu jeho zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti za rok 2020 pro účely daňového přiznání. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2021 ze dne 18. 2. 2022 vyplývá, že žalovaná vystavila žalobci potvrzení o úhrnu jeho zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti za rok 2021 pro účely daňového přiznání. Z interního předpisu žalované ze dne 19. 2. 2020 vyplývá, že žalovaná měla interním předpisem mimo jiné upravenu povinnost pro zaměstnance, vykazovat docházku prostřednictvím čipové karty. Ze zápisu z jednání jednatelů ze dne 3. 1. 2014 vyplývá, že jednateli žalované bylo mimo jiné odsouhlaseno, že mezi soustavné porušování pracovních povinností ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce patří i nepoužívání čipové karty nebo čipu pro evidenci docházky. Ostatní navržené důkazy soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti.

4. Na základě hodnocení provedených důkazů jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je od roku 2002 společníkem žalované, od února 2016 činí jeho podíl 1/3, dalšími dvěma společníky žalované jsou [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], každý z nich vlastní podíl o velikosti 1/3. Žalobce je od roku 2002 rovněž zaměstnancem žalované, a to na pozici manažer pro výrobu a obchod. Z výpovědi žalobce, svědka [příjmení] [celé jméno svědka] a e-mailové komunikace mezi žalobcem a [celé jméno svědka] a mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalovaná má minimálně od roku 2019 finanční problémy, které chtěla řešit mimo jiné cestou úspor na mzdách společníků. Z výpovědi žalobce a svědka [příjmení] [celé jméno svědka] a rovněž z e-mailové komunikace mezi žalobcem a účetní žalované [jméno] [příjmení] vyplývá, že mzdy žalobce, jeho manželky a syna a Ing. [celé jméno svědka] a jeho manželky za měsíc prosinec 2019, únor – prosinec 2020, leden – duben 2021 a červenec 2021 nebyly vyplaceny. Z výpovědi Ing. [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že mezi společníky žalované probíhala v roce 2021 jednání o odkoupení obchodních podílů žalobce a Ing. [celé jméno svědka] třetím společníkem panem [celé jméno svědka], k čemuž však nedošlo a dále probíhalo jednání o možnosti odkupu žalované jinou firmou, rovněž bez výsledně. Z úřední činnosti je soudu známo, že u zdejšího soudu probíhá ještě další spor mezi žalobcem a žalovanou, jehož předmětem je nedoplatek mzdy ve výši 1 286 833 Kč s příslušenstvím, dále spor mezi manželkou žalobce a žalovanou o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a o nedoplatek mzdy, a dále spor mezi synem žalobce a žalovanou o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru a nedoplatek mzdy. Žalobce se domáhal po žalované doplacení mezd za období od prosince 2019 do června 2022 výzvou doručenou žalované dne 17. 6. 2022, dne 29. 6. 2022 bylo žalobci doručeno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu neomluvených absencí za dobu od prosince 2019 dosud. Tvrzení žalované, že žalobce pro ni práci v období od prosince 2019 do června 2022 nevykonával, bylo vyvráceno jednak výpovědí svědka [příjmení] [celé jméno svědka] a výpovědí žalobce, dále e-mailovou komunikací uvedenou shora, výplatními lístky, které byly žalobci po celou dobu pravidelně zasílány, výpisy z účtu žalobce, z nichž je zřejmé, že některé mzdy v průběhu období od prosince 2019 do června 2022 byly žalobci vyplaceny (květen – srpen 2021, listopad a prosinec 2021 a únor 2022) a rovněž potvrzeními o zdanitelných příjmech za roky 2019 - 2021. Tvrzení žalované, že žalobce si nevyznačoval docházku pomocí čipové karty shledal soud irelevantním, když bylo prokázáno, že tato povinnost se na společníky nevztahovala.

5. Právně soud věc posoudil podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. (dále jen zák. práce), ve znění účinném do 19. 8. 2022, když předmětem řízení je posouzení platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 28. 6. 2022. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním. Podle § 56 odst. 1 písm. b) zák. práce zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Podle § 58 odst. 1 zák. práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

6. Právně soud věc posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a judikatury dopadající na projednávanou věc. Nejprve se soud zabýval otázkou včasnosti žaloby ve smyslu § 72 zák. práce, přičemž okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 28. 6. 2022 bylo žalobci doručeno dne 29. 6. 2022 a žaloba byla podána dne 20. 7. 2022, tedy včas. Následně se soud zabýval posouzením včasnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ve smyslu § 58 zák. práce, když žalobce dle tvrzení žalované práci nevykonával od prosince 2019 do června 2022. Z rozsudku NS ČR sp. zn. 21 Cdo 910/2001 však vyplývá, že jestliže důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele spočívá v dlouhodobém neomluveném zameškávání práce zaměstnancem, neskončí dvouměsíční lhůta ke zrušovacímu projevu vůle dříve, než po uplynutí dvou měsíců ode dne následujícího po posledním zameškání práce, a proto soud dospěl k závěru, že okamžité zrušení pracovního poměru učiněné žalovanou bylo včasné. Následně se soud zabýval důvodností okamžitého zrušení pracovního poměru z hlediska ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Tvrzení žalované o tom, že žalobce v období od prosince 2019 do června 2022 práci nevykonával a do práce nedocházel bylo vyvráceno provedeným dokazováním – zejména výpovědí Ing. [celé jméno svědka] a e-mailovou komunikací předloženou žalobcem, ve spojení s výplatními lístky zasílanými žalovanou žalobci a výpisy z účtu žalobce, z nichž vyplynulo, že žalovaná zaplatila žalobci mzdy v měsících květen až srpen 2021, listopad a prosinec 2021 a únor 2022. Rovněž tvrzení žalované, že žalobce porušil své pracovní povinnosti tím, že si nevyznačoval docházku pomocí čipové karty bylo vyvráceno výpovědí žalobce a výpovědí Ing. [celé jméno svědka], z nichž vyplynulo, že tato povinnost se na společníky nevztahovala. Tvrzení žalované, že žalobce práci nevykonával a do práce nedocházel, se za situace, kdy žalobci byly po celou dobu zasílány výplatní pásky a některé mzdy mu byly i vyplaceny a k okamžitému zrušení pracovního poměru bylo přistoupeno až po uplynutí více než dvou let, jeví zcela absurdním a účelovým. Ostatně z průběhu celého řízení bylo zřejmé, že skutečná podstata sporu tkví v neuspořádaných a vyhrocených poměrech mezi společníky, a nikoliv v problematice týkající se zákoníku práce. S ohledem na uvedené závěry soud žalobě vyhověl a určil, že okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 28. 6. 2022 je neplatné.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 538,15 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovného za tři cesty z [obec] do [obec] a zpět v celkové výši 4 038,15 Kč (jedna cesta 187 km, prům. spotř. 4,8 l [číslo] km, NM) a náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) odst. 3 a. t. za celkem 21 započatých půlhodin v celkové výši 2 100 Kč.