24 C 216/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o částku 4 000 Kč s příslušenstvím se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 7. 2020 domáhala částky 4 000 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] za použití prostředků komunikace na dálku dne 21. 4. 2016 Smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč, se splatností 21. 5. 2016. Žalovaný úvěr řádně nesplatil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 4. 2018 byla pohledávka převedena na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z žalobkyní předložené Rámcové smlouvy o úvěru ze dne 21. 4. 2016 soud nic nezjistil, neboť není opatřena podpisy stran. Z Prohlášení klienta ze dne 21. 4. 2016 soud nic nezjistil, neboť listina není podepsána žalovaným. Z tabulky na čl. 21 spisu soud nic nezjistil. Fakturou [číslo] vyúčtovala společnost [právnická osoba] žalovanému částku 4 000 Kč, se splatností 21. 5. 2016. Z výpisu z firemního účtu č. [bankovní účet] za duben 2016 vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla dne 21. 4. 2016 zaslána částka 4 000 Kč, přičemž z tohoto účtu byla na účet č. [bankovní účet] odeslána částka 1 Kč. Z výpisu na čl. 25 soud nic nezjistil, ani z listiny na čl.

26. Dopisem ze dne 22. 6. 2018 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. Dopisem ze dne 9. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 4 000 Kč nejpozději do 17. 7. 2020, dopis byl podán na poště dne 10. 7. 2020.

4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1820 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., o uzavírání smluv distančním způsobem a § [číslo] a násl. o finančních službách a § 2395 a násl. obč. zák. o úvěru a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, když žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně došlo k uzavření úvěrové smlouvy. Žalobkyně rovněž neprokázala, že její právní předchůdkyně zaslala na účet žalovaného částku 4 000 Kč, když z předložených důkazů nevyplývá, že účet č. [bankovní účet] patří žalovanému, a že pouze žalovaný má k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Soud byl v tomto směru připraven při jednání žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že je povinna navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně uzavření úvěrové smlouvy a zaslání peněz na účet žalované, žalobkyně se však jednání nezúčastnila. Soudu v dané situaci nezbylo, než žalobu zamítnout. Toto rozhodnutí však nelze považovat za překvapivé, když soud žalobkyni vyzval k doplnění svých tvrzení a označení důkazů usnesením ze dne 14. 1. 2021.

5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému, který byl ve věci plně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 000 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč.