24 C 226/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní titul Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 729,86 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu od 28. 11. 2019 do 17. 7. 2020, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 358,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [titul]. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 7. 2020 domáhala částky 8 000 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne 12. 6. 2018 Smlouvu o úvěru [číslo] to prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránek uvedené společnosti, resp. formou sms. Žalovanému byla na základě toho poskytnuta částka 8 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet, žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč vrátit nejpozději do 25. 8. 2018. Žalovaný poskytnutý úvěr neuhradil řádně a včas, a proto dne 26. 8. 2018 nastala splatnost celého dluhu a dále vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na smluvní pokutu v souladu s čl. 12 2. smlouvy ve výši 1 224 Kč (0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 26. 8. 2018 do 27. 12. 2018).

2. Podání ze dne 22. 12. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 1 224 Kč představující smluvní pokutu a o částku 1 920 Kč představující kapitalizovaný úrok, řízení bylo částečně zastaveno usnesením č. j. 24 C 226/2020-56, které nabylo právní moci dne 23. 3. 2021.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Podle ust. § 115a o. s. ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. soud vyzval účastníky k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili.

6. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. 7. [právnická osoba] ze dne 4. 2. 2021 ve spojení s výpisem z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 6. 2018 do 30. 6. 2018 vyplývá, že žalovaný byl majitelem osobního účtu č. [bankovní účet], na který byla dne 12. 6. 2018 připsána platba ve výši 8 000 Kč.

8. Dopisem ze dne 7. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni, dopisem ze dne 9. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 11 144 Kč představující jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč a úrok za dobu od 27. 11. 2019 do 9. 7. 2020, a to ve lhůtě do 17. 7. 2020.

9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1820 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., o uzavírání smluv distančním způsobem a § [číslo] a násl. o finančních službách a § 2395 a násl. obč. zák. o úvěru a § [číslo] a násl. o bezdůvodném obohacení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 8 000 Kč a žalovaný uvedenou částku dosud nevrátil. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, a proto soud žalobě vyhověl.

10. V souladu s ust. § 1970 soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od uplynutí lhůty k zaplacení uvedené v předžalobní výzvě, neboť tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru a rovněž o sjednané splatnosti úvěru nebyla prokázána. Ve zbytku soud nárok žalobkyně na úrok z prodlení zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 358,86 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.