24 C 226/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní titul Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 729,86 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu od 28. 11. 2019 do 17. 7. 2020, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 358,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně titul. jméno příjmení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 7. 2020 domáhala částky 8 000 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba dne 12. 6. 2018 Smlouvu o úvěru číslo to prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránek uvedené společnosti, resp. formou sms. Žalovanému byla na základě toho poskytnuta částka 8 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet, žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč vrátit nejpozději do 25. 8. 2018. Žalovaný poskytnutý úvěr neuhradil řádně a včas, a proto dne 26. 8. 2018 nastala splatnost celého dluhu a dále vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na smluvní pokutu v souladu s čl. 12 2. smlouvy ve výši 1 224 Kč (0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 26. 8. 2018 do 27. 12. 2018).

2. Podání ze dne 22. 12. 2020 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 1 224 Kč představující smluvní pokutu a o částku 1 920 Kč představující kapitalizovaný úrok, řízení bylo částečně zastaveno usnesením č. j. 24 C 226/2020-56, které nabylo právní moci dne 23. 3. 2021.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Podle ust. § 115a o. s. ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. V souladu s ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. soud vyzval účastníky k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřili.

6. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. 7. právnická osoba ze dne 4. 2. 2021 ve spojení s výpisem z účtu č. bankovní účet za období od 1. 6. 2018 do 30. 6. 2018 vyplývá, že žalovaný byl majitelem osobního účtu č. bankovní účet, na který byla dne 12. 6. 2018 připsána platba ve výši 8 000 Kč.

8. Dopisem ze dne 7. 1. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni, dopisem ze dne 9. 7. 2020 byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 11 144 Kč představující jistinu úvěru ve výši 8 000 Kč a úrok za dobu od 27. 11. 2019 do 9. 7. 2020, a to ve lhůtě do 17. 7. 2020.

9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 1820 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., o uzavírání smluv distančním způsobem a § číslo a násl. o finančních službách a § 2395 a násl. obč. zák. o úvěru a § číslo a násl. o bezdůvodném obohacení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když provedenými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet částku 8 000 Kč a žalovaný uvedenou částku dosud nevrátil. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, a proto soud žalobě vyhověl.

10. V souladu s ust. § 1970 soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od uplynutí lhůty k zaplacení uvedené v předžalobní výzvě, neboť tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru a rovněž o sjednané splatnosti úvěru nebyla prokázána. Ve zbytku soud nárok žalobkyně na úrok z prodlení zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 358,86 Kč, přičemž tato částka představuje 58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.