24 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátem v  obec , ulice a číslo o náhradu škody ve výši 3 131 500 Kč a bezdůvodné obohacení ve výši 2 606 500 Kč

I. Žaloba o částku 5 738 000 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 118 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu ČR na účet Okresního soudu v Teplicích soudní poplatek ve výši 286 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 12. 2. 2020 se žalobkyně domáhala částky 5 738 000 Kč po žalované. Žalobu odůvodnila tím, že realizuje projekt výstavby na pozemku p. p. [číslo] o výměře 8 ha, v obci [obec], okres [okres], zapsaném na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Ústeckého kraje, Katastrální pracoviště Teplice. Kontrolou inženýrských sítí v projektové přípravě bylo zjištěno, že se na předmětném pozemku nachází svazek 15ti optických kabelů v délce cca 600 bm. Žalobkyně realizuje na uvedeném pozemku stavební záměr a kabely jí brání v jeho realizaci. Žalobkyni se nepodařilo zjistit vlastníky jednotlivých kabelů, a to ani u příslušného stavebního úřadu ani prostřednictvím PČR a ani dotazem na Český telekomunikační úřad. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná je vlastníkem černé stavby a technického zařízení umístěných bez vědomí vlastníka a bez souhlasu příslušného stavebního úřadu. Stavba žalované na pozemku p. [parcelní číslo] zabírá spolu s ochranným pásmem dle zákona o elektronických komunikacích [číslo] m², čímž na její straně vzniká bezdůvodné obohacení. Při stanovení výše tohoto obohacení žalobkyně vychází z ceny pozemku 650 Kč za m². Žalobkyně se dále domáhá náhrady škody ve výši 3 131 500 Kč, která spočívá ve vynaložených nákladech na realizaci projektu, které byly pro nemožnost jeho realizace promarněny, v nákladech vynaložených na pátrání po dokumentaci, v nákladech vynaložených na přepracování veškeré technické, ekonomicko-právní a ekonomicko-obchodní dokumentace. Ohledně evoluce majetkoprávních vztahů k předmětnému pozemku žalobkyně uvedla, že vlastníkem 100% obchodních podílů ve společnosti je paní [jméno] [příjmení], [příjmení], která předmětný pozemek vložila do základního kapitálu společnosti žalobkyně za účelem realizace projektu SKIRA. Po zjištění, že se na pozemku nachází černá stavba, která brání realizaci projektu, vrátila žalobkyně pozemek paní [jméno] [příjmení], [příjmení], jako hospodářsky nevyužitelný. Z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že na žalobkyni byl podán insolvenční návrh a bylo zahájeno insolvenční řízení, které je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], v rámci tohoto řízení insolvenční správce zahrnul předmětný pozemek do majetkové podstaty žalobkyně, a tak se tedy pozemek nepřímo stal majetkem žalobkyně. Navíc žalobkyně po vrácení předmětného pozemku paní [jméno] [příjmení] uzavřela s paní [jméno] [příjmení] dne 24. 9. 2018 Smlouvu o spolupráci při realizaci Projektu SKIRA, přičemž tato smlouva zahrnuje, zmocňuje a zakládá právo žalobkyně domáhat se veškerých nároků na náhrady škod a vydání bezdůvodného obohacení vztahujících se k předmětnému pozemku.

2. Žalovaná nárok neuznala z následujících důvodů. Za prvé, žalobkyně není ve věci aktivně – věcně legitimována, protože není vlastníkem pozemku p. [parcelní číslo]. [příjmení] předmětného pozemku je [jméno] [příjmení], [příjmení], která je zároveň členkou představenstva žalobkyně. Za druhé, o vkladu předmětného pozemku do majetku žalobkyně bylo jednáno a byly k tomu ze strany vlastnice pozemku některé právní úkony, zejména ve formě notářského zápisu [spisová značka]; [spisová značka] sepsaného dne 14. 6. 2013 JUDr. [jméno] [příjmení], kterým bylo realizováno zvýšení základního kapitálu [právnická osoba], SE. Z uvedeného notářského zápisu vyplývá, že zvýšení základního kapitálu žalobkyně mělo být realizováno nepeněžitým vkladem předmětného pozemku do majetku žalobkyně, tj. vkladem předmětného pozemku do majetku žalobkyně, když na jeho druhé straně jediný akcionář společnosti mimo jiné prohlašuje, že„ souhlasí, s ohledem na předmět podnikání [právnická osoba], SE, s hospodářskou využitelností nepeněžitého vkladu (jehož hodnota byla zjištěna znalcem na základě znaleckého posudku) pro společnost tím, že nepřejde-li na [právnická osoba], SE, majetkové právo k nepeněžitému vkladu, přestože se bude považovat za nepeněžitý vklad za splacený, je upisovatel, který se k takovému vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích“, nebo že„ vklad tohoto nepeněžitého vkladu do základního kapitálu společnosti je v důležitém zájmu [právnická osoba], SE“. V současné době není vklad pozemku do majetku žalobkyně realizován a měl být vlastnicí tohoto pozemku v souladu s výše uvedeným notářským zápisem nahrazen peněžitým plněním, neboť základní kapitál společnosti byl o cenu předmětného pozemku dle výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku zvýšen, ale pozemek ve vlastnictví žalobkyně není a hodnota věcného vkladu zaplacena v penězích do dnešního dne rovněž nebyla. Dále žalovaná namítá, že žaloba je nedůvodná, neboť ve prospěch žalované je na předmětném pozemku zřízeno věcné břemeno zřizování, provozu, údržby a oprav podzemního vedení telekomunikační sítě (GP [číslo] pro vyznačení věcného břemene), a to na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o zřízení věcného břemene PÚ/333/2008. Existence tohoto věcného břemene byla deklarována i znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne 30. 4. 2013, který je součástí sbírky listin žalobkyně v obchodním rejstříku. Z toho jednoznačně vyplývá, že současná vlastnice předmětného pozemku v době jeho převodu do jejího spoluvlastnictví s [jméno] [příjmení] věděl, nebo mohla vědět, že na předmětném pozemku vázne shora specifikované věcné břemeno jako věcné právo mimo jiné i ve prospěch žalované. Žalovaná vykonává práva vyplývající z uvedeného věcného břemene zcela oprávněně a nikomu tím nepůsobí škodu. Na závěr žalovaná podotkla, že celá žaloba je zmatečná a řada navrhovaných důkazů nevěrohodná, zejména ohledně tvrzené způsobené škodě a jejím vyčíslení a rovněž ohledně tvrzeného bezdůvodného obohacení a jeho vyčíslení. [příjmení] tvrzení v žalobě je nadbytečná a irelevantní.

3. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. Z výpisu z obchodního rejstříku vyplývá, že jedinou členkou představenstva a jedinou akcionářkou žalobkyně je [jméno] [příjmení], [příjmení], žalobkyně je v insolvenčním řízení zahájeném vyhláškou Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne 14. 1. 2019. Z informace o pozemku parc. Č. [číslo] k datu 16. 3. 2020 a k datu 24. 11. 2020 vyplývá, že vlastníkem pozemku parc. Č [číslo] v k. ú. A obci [obec] zapsaném na [list vlastnictví] o výměře 74 087 m² v Katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, je [jméno] [příjmení], [příjmení]. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 5. 8. 2020 vyplývá, že vlastníkem předmětného pozemku [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], okres [okres], je [jméno] [příjmení], [příjmení]. Pozemek je zatížen věcným břemenem zřizování, provozu, údržby a úprav podzemního vedení telekomunikační sítě (GP [číslo] pro vyznačení věcného břemene) ve prospěch [právnická osoba] a. s., [právnická osoba], [právnická osoba], TES Media spol. s r. o. a [právnická osoba] Z dopisu ze dne 7. 2. 2018 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovanou k odstranění nepovolené stavby na pozemku p. [parcelní číslo] s tím, že bylo zjištěno, že na pozemku se nachází optický kabel v délce cca 700 bm, což je v rozporu s územním rozhodnutím č. j . ÚP 10191/00-328 ze dne 4. 9. 2000 a s vlastníkem pozemku nebyla uzavřena žádná dohoda o užívání předmětného pozemku ani nebyl vlastníkem udělen souhlas s předmětnou stavbou. Dopisem ze dne 26. 4. 2018 žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody a vydání bezdůvodného obohacení před podáním žaloby. Z usnesení Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne 6. 12. 2019 vyplývá, že byl zjištěn úpadek žalobkyně. Z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne 6. 12. 2019 vyplývá, že k odvolání žalobkyně bylo usnesení Městského soudu v Praze č. j. [spisová značka] změněno tak, že insolvenční návrh byl zamítnut. Z insolvenčního rejstříku vyplývá, že k datu rozhodnutí soudu nebyl záznam žalobkyně o insolvenčním řízení vymazán.

4. Uvedené dokazování bylo postačující k posouzení aktivní a pasivní věcné legitimace, a proto soud ostatní důkazy neprovedl.

5. Soud věc právně posoudil dle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen obč. zák.

6. Podle § 2910 obč. zák. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen obč. zák.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle odstavce druhého téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2999 odst. 1 obč. zák. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny; bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

10. Věcnou legitimací je stav vyplývající z hmotného práva. Případný nedostatek aktivní věcné legitimace znamená, že podle hmotněprávních ustanovení není žalobce subjektem tvrzeného práva, a jeho žaloba nemůže být proto úspěšná.

11. Právně soud věc posoudil podle citovaných zákonných ustanovení. Nejprve se soud zabýval otázkou aktivní a pasivní věcné legitimace, a to jak u nároku na náhradu škody, tak u nároku na náhradu za bezdůvodné obohacení. Pokud jde o nárok žalobkyně na peněžitou náhradu za bezdůvodné obohacení, ke kterému má u žalované docházet tím, že neoprávněně umístila na pozemek ve vlastnictví [jméno] [příjmení], [příjmení], stavbu optických kabelů a pozemek tak nelze využívat v plném rozsahu ([číslo] m² je nevyužitelných), soud dospěl k závěru, že žalobkyně není ve sporu aktivně věcně legitimována. Jednáním žalované, pokud by bylo prokázáno, by došlo k významnému omezení vlastnického práva, aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva z odpovědnosti za bezdůvodné obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno. V daném případě bylo zjištěno, že předmětný pozemek je ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a nikoli žalobkyně, k omezení vlastnického práva tedy dochází u vlastníka pozemku a tomuto vlastníkovi pak může vzniknout nárok na náhradu za bezdůvodné obohacení v podobě užívání cizího pozemku.

12. Pokud jde o nárok na náhradu škody, která měla žalobkyni vzniknout tím, že marně vynaložila náklady na realizaci projektu výstavby, dále vynaložila náklady na pátrání po dokumentaci a náklady na přepracování projektu, dospěl soud k závěru, že zde není dána pasivní legitimace žalované, když případná škoda vznikla žalobkyni prvotně jednáním vlastnice předmětného pozemku, když dala žalobkyni k dispozici pozemek, který je zatížen cizí neoprávněnou stavbou. Žalobkyně by se tak měla domáhat uvedených nároků na vlastnici pozemku [jméno] [příjmení], [příjmení].

13. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 118 300 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 738 000 Kč sestávající z částky 31 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovného za cestu z [obec] do [obec] a zpět (368 km, prům. spotř. 4,7 l [číslo] km, nafta) v celkové výši 2 282 Kč, náhrady za promeškaný čas za 8 započatých půlhodin v celkové výši 800 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 97 762 Kč ve výši 20 538 Kč.

15. O povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek soud rozhodl v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když za použití ust. § 146 odst. 1 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. dospěl k závěru, že u žalobkyně zanikly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení právní mocí rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. MSPH 92 INS 458/2019 1VSPH 22/2020-A-63 ze dne 6. 12. 2019, tedy dne 2. 3. 2020, a nejsou tak podmínky pro osvobození žalobkyně od soudního poplatku dle § 11 odst. 2 písm. n) zákona o soudních poplatcích. Výši poplatku soud stanovil dle položky 1 písm. b) Sazebníku poplatků.