24 C 60/2023
č. j. 24 C 60/2023-54
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích vyhověl žalobě žalobkyně o zaplacení částky 53 698,36 Kč s příslušenstvím, která vznikla z prodlení žalovaného ve výplatě za dodávku elektřiny a plynu. Soud se opřel o § 50 odst. 2 a § 62 energetického zákona, kterými je zákazník povinen uhradit dodávku energií podle smlouvy. Základem rozhodnutí byly smlouvy o dodávce energií, faktury a písemné oznámení o převodu pohledávek. Soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně a náhradu nákladů řízení ve výši 15 070,80 Kč.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 53 698,36 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 53 698,36 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 843,82 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 637,79 Kč od 5. 5. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 216,75 Kč od 10. 3. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 070,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 12. 2022 domáhala částky 53 698,36 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, přičemž za období od 6. 8. 2019 do 4. 2. 2020 byla žalovanému vyúčtována částka 29 363,82 Kč, z čehož žalovaný uhradil pouze 1 520 Kč. Za dodávku elektřiny v období od 5. 2. 2020 do 16. 4. 2020 pak byla žalovanému vyúčtována částka 637,79 Kč, kterou žalovaný neuhradil. Do shora uvedeného odběrného místa byl žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně dodáván i plyn, a to na základě smlouvy o sdružených dodávkách plynu ze dne 16. 7. 2019. Za období od 19. 7. 2019 do 19. 2. 2020 byla žalovanému vystavena faktura na částku 26 496,75 Kč, z níž žalovaný zaplatil pouze 1 280 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. není třeba k projednání věci samé nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud vyzval žalobkyni a žalovanou k tomu, aby se vyjádřili ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud poučil oba účastníky o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s navrženým postupem souhlasila, žalovaný se k výzvě soudu k navrženému postupu nevyjádřil. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 26. 6. 2019 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se společnost právnická osoba zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, a žalovaný se zavázal odebrat sjednané množství elektřiny a uhradit za dodávku elektřiny dohodnutou platbu a regulovanou cenu za distribuci elektřiny (viz smlouva ze dne 26. 6. 2019). Fakturou číslo byla žalovanému za dodávku elektřiny v období 5. 2. 2020 do 16. 4. 2020 vyúčtována částka 637,79 Kč s datem splatnosti 4. 5. 2020 (viz faktura číslo). Fakturou číslo byla žalovanému za dodávku elektřiny v období 6. 8. 2019 do 4. 2. 2020 vyúčtována částka 29 363,82 Kč s datem splatnosti 24. 2. 2020 (viz faktura číslo). Mezi společností právnická osoba a žalovaným byla dne 16. 7. 2019 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, v níž se společnost právnická osoba zavázala dodávat žalovanému plyn do shora uvedeného odběrného místa, a žalovaný se zavázal odebrat dodaný plyn a uhradit za dodávku plynu a za distribuční služby dohodnutou cenu (viz smlouva ze dne 16. 7. 2019). Fakturou číslo byla žalovanému za dodávku plynu v období 19. 7. 2019 do 19. 2. 2020 vyúčtována částka 26 496,75 Kč s datem splatnosti 9. 3. 2020 (viz faktura číslo). Dopisem ze dne 10. 11. 2022 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávek společnosti právnická osoba žalobkyni. Dopisem ze dne 10. 11. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do sedmi dnů od doručení výzvy, dopis byl podán na poště dne 10. 11. 2022 (viz dopis ze dne 10. 11. 2022 a podací lístek z téhož dne). Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Podle § 62 odst. 2 téhož zákona je zákazník povinen: a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení, i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 50 odst. 2 a § 62 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny smlouvy na dodávku plynu a elektřiny, žalovanému byl plyn i elektřina dodávány, avšak žalovaný za to nezaplatil. Pohledávky byly postoupeny žalobkyni a žalovanému to bylo písemně oznámeno. Proto soud žalobě vyhověl. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžitých pohledávek, má žalobkyně rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení vždy počínaje dnem následujícím po splatnosti faktur, kterými byla žalovanému vyúčtována cena odebraného plynu a elektřiny, do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 070,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 148 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 698,36 Kč sestávající z částky 3 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 680 Kč ve výši 2 242,80 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.