24 C 64/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kamily Kocajové a přísedících Mgr. Věry Szmudové a Miloslavy Uhrové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 847 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 847 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 847 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala částky 2 847 Kč s příslušenstvím po žalovaném. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný pro ni pracoval na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovanému vznikl v kalendářním roce 2020 nárok na poměrnou část dovolené za odpracovanou dobu a to na 4 dny dovolené. Žalovaný však čerpal dovolenou ve dnech: 2. 1., 3. 1., 29. 1. (půl dne), 30. 1., 12. 3. a 17.

3. Za tyto dny byla žalovanému vyplacena náhrada mzdy. Žalovaný byl v pracovní neschopnosti od 1. do [datum] a od 18. do [datum], tím došlo k tomu, že vyčerpal více dovolené, než na kolik mu vznikl nárok. Vyplacená náhrada mzdy za dovolenou, na kterou žalovanému nevznikl nárok, činí částku 2 847 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. k uvedenému postupu nevyjádřil.

4. Soud tedy posoudil předložené listinné důkazy a tvrzení žalobkyně a učinil následující skutková zjištění. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný pracoval od [datum] do 30. 4. [číslo] pro žalobkyni jako dělník ve výrobě stavebních hmot, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou. Z výkazu docházky za měsíce leden až duben 2020 vyplývá, že žalovaný čerpal v roce 2020 dovolenou ve dnech 2. 1., 3. 1., 29. 1. (půl dne), 30. 1., 12. 3. a 17. 3., a ve dnech od 1. do [datum] a od 18. do [datum] byl žalovaný v pracovní neschopnosti. Z výplatního lístku za duben 2020 vyplývá, že žalovanému bylo na náhradě mzdy za dovolenou přeplaceno 2 847 Kč. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum], dopis podán na poště dne [datum].

5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný pracoval pro žalobkyni jako dělník od [datum] do [datum], v roce 2020 žalovaný čerpal 6,5 dne dovolené, v období od 1. 2. do [datum] a od 18. 3. do [datum] byl v pracovní neschopnosti. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky 2 847 Kč do [datum].

6. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle § 214, § 222 zákoníku práce č. 266/2006 Sb., a za použití § 4 zákoníku práce podle § 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalovanému v roce 2020 vznikl podle odpracované doby nárok na 4 dny dovolené, avšak žalovaný čerpal v roce 2020 dovolenou v rozsahu 6,5 dne a byla mu za to vyplacena náhrada mzdy. Žalovaný se tak ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku bezdůvodně obohatil o náhradu mzdy za přečerpanou dovolenou v celkové výši 2 847 Kč.

7. V souladu s ust. § 4 zákoníku práce a § 1970 občanského zákoníku vzniklo žalobkyni rovněž právo na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, tedy od [datum], a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 847 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.