24 C 66/2020

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kamilou Kocajovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem datum, PSČ obec - část obce b) celé jméno žalobkyně, datum narození bytem datum, PSČ obec - část obce oba zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobce, žalobkyně a žalované proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa původní účastnice a původního účastníka 2. celé jméno původní účastnice, datum narození bytem adresa původní účastnice a původního účastníka o úprava stavby a odstranění lešení

I. Žalovaní jakožto vlastníci pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s adresa, objekt bydlení na adrese adresa původní účastnice a původního účastníka, v katastrálním území Bílina – obec, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, na list vlastnictví, jsou povinni společně a nerozdílně opravit okapový žlab umístěný v rohu rodinného domu adresa, a to tak, aby došlo k zamezení stékání dešťové vody na garáž stojící na pozemku parc. číslo ve vlastnictví žalobců, který sousedí s pozemkem žalovaných, a to ve lhůtě 20 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni odstranit lešení – kovové trubky, opřené o budovu adresa, která je součástí pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, v katastrálním území Bílina – obec, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, na list vlastnictví, ve vlastnictví žalobců, a to ve lhůtě 20 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobců příjmení jméno příjmení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou podanou dne 6. 4. 2020 se žalobci domáhali zamezení rušení vlastnických práv ze strany žalovaných způsobem specifikovaným ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnili tím, že jsou podílovými vlastníky nemovitostí: pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba s adresa – objekt bydlení, a pozemku parc. číslo jehož součástí je budova bez adresa e. – garáž, vše na adrese 5. května 94, obec, v katastrálním území Bílina – obec, zapsaných v KN vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, na list vlastnictví, přičemž žalovaní jsou v rámci SJM vlastníky pozemku parc. číslo jehož součástí je stavba – budova s adresa – objekt bydlení, na adrese adresa původní účastnice a původního účastníka, v katastrálním území Bílina – obec, zapsaných v KN vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, na list vlastnictví. Nemovitosti účastníků spolu přímo sousedí a od roku 2010 dochází ke stékání dešťové vody z okapu na domě žalovaných na garáž žalobců a na chodník před ní. Dále mají žalovaní bez souhlasu žalobců od roku 2007 opřené kovové trubky – lešení o dům žalobců adresa. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že vztahy se sousedy (žalobci) nejsou dobré. Není pravdou, že by se s nimi žalobci snažili domluvit, přitom k poškození okapu žalovaných došlo při stavbě garáže žalobců. Lešení stojí na pozemku žalovaných a není tedy důvod jej odstraňovat. Žalovaní považují žalobu za neoprávněnou. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti. Z výpisu z KN ze dne 6. 4. 2020 vyplývá, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. číslo jehož součástí je stavba: část obce, adresa, bydlení, parc. číslo parc. číslo jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, vše v k. ú. obec – obec, obec Bílina, zapsaných v KN vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, na list vlastnictví. Z výpisu z KN ze dne 6. 4. 2020 vyplývá, že žalovaní mají ve společném jmění manželů pozemek parc. číslo jehož součástí je stavba: část obce, adresa, bydlení, vše v k. ú. obec – obec, obec Bílina, zapsaný v KN vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Teplice, na list vlastnictví. Z katastrální mapy a ze shodných tvrzení účastníků je zřejmé, že pozemky žalobců parc. číslo parc. číslo sousedí s pozemkem žalovaných parc. číslo stavba garáže žalobců na pozemku parc. číslo sousedí přímo s domem žalovaných adresa na pozemku parc. číslo. Z předložených fotografií a rovněž ze shodných tvrzení účastníků je zřejmé, že okap na domě žalovaných je poškozený a dešťová voda z něj stéká na garáž žalobců. Z předložených fotografií a ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaní mají opřené lešenářské trubky o dům žalobců. Žalobci vyzývali žalované k opravě okapu a k odstranění lešení opřeného o dům žalobců dopisem ze dne 18. 12. 2019, podaným na poště dne 19. 12. 2019 (viz výzva ze dne 18. 12. 2019, dodejka RR anonymizováno). Podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., (dále jen obč. zák.) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. Podle § 1019 odst. 1 obč. zák. vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil. Soud věc právně posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a rovněž podle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 942/2020, podle něhož„ stékání vody či padání sněhu ze střechy přímo na sousední pozemek je přímou imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z. věty druhé. Provedeným dokazováním a rovněž ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaní jako vlastníci nemovitosti sousedící s nemovitostmi žalobců omezují žalobce v obvyklém užívání jejich nemovitostí, když kvůli rozbitému okapu na střeše domu žalovaných stéká voda z jejich střechy na garáž žalobců. Rovněž tím, že žalovaní opřeli lešenářské trubky o dům žalobců, omezují žalobce v užívání jejich nemovitosti obvyklým způsobem. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovaným povinnost okapový žlab na střeše opravit a odstranit lešenářské trubky opřené o dům žalobců. V souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobcům náklady řízení, neboť žalobci byli ve věci plně úspěšní. Náklady řízení žalobců v celkové výši 13 982,50 Kč sestávají z nákladů na právní zastoupení, tedy odměny advokáta vypočtené dle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), za 4 a půl úkonu právní služby po 1500 Kč za úkon (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba, jednání dne 9. 12. 2020, které bylo odročeno – ½ úkonu, jednání 17. 2. 2021), celkem 6 750 Kč, paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 a. t. za 5 úkonů po 300 Kč, celkem 1500 Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a paušálů ve výši 1 732,50 Kč, a ze soudního poplatku ve výši 4 000 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. soud stanovil žalovaným delší lhůtu ke splnění uložených povinností. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.