25 C 107/2022

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 359 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 359 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 318,95 Kč, úrokem ve výši 18,9 % p. a. z částky 5 000 Kč od datum do datum, úrokem ve výši 8,5 % p. a. z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 359 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum rámcovou smlouvu číslo na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet č. bankovní účet. Dne datum účastníci uzavřeli dodatek k rámcové smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut kontokorent na účtu do výše 5 000 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze smlouvy a celý kontokorent byl zesplatněn ke dni datum, kdy nesplacená jistina kontokorentu činila 5 000 Kč, úrok vyčíslený ke dni datum sjednaný ve výši 18,9 % ročně činil 318,95 Kč, záporný zůstatek na účtu činil 115 Kč, poplatek za výběry z bankomatů 100 Kč a pojistné částku 144 Kč. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ničeho nezaplatil.

2. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, obsahující doložku podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. nijak nevyjádřili.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum rámcovou smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala žalovanému zřídit běžný účet č. bankovní účet, přičemž žalovaný se smlouvou mimo jiné zavázal hradit poplatek za pojištění pravidelných výdajů při pracovní neschopnosti v částce 60 Kč měsíčně. Dodatkem číslo k uvedené rámcové smlouvě ze dne datum se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému peněžní prostředky formou kontokorentu na účtu, tj. možnosti přečerpání zůstatku na uvedeném bankovním účtu do sjednaného limitu ve výši 5 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit takto poskytnuté peněžní prostředky do jednoho roku od jejich čerpání a zaplatit úrok ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se dále zavázal mít na účtu k dispozici zůstatek odpovídající nejméně úrokům za předchozí měsíc. Žalovaný čerpal peněžní prostředky nad rámec sjednaného limitu, žalobkyně proto v souladu s ujednáním účastníků prohlásila ke dni datum celý dluh za splatný a vyzvala žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 5 677,99 Kč představující jistinu kontokorentu v částce 5 000 Kč, záporný zůstatek na účtu 359 Kč (včetně poplatku za výběr z bankomatu v částce 100 Kč vyúčtovaného dne datum a poplatků za pojištění vyúčtovaných dne datum v celkové výši 144 Kč) a úrok k datu datum v částce 318,95 Kč. Žalovaný přes výzvu k úhradě ničeho nezaplatil.

4. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2665, resp. podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“). Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, když žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný nedostál svým povinnostem ze smlouvy, přičemž nezaplatil žalobkyni částku 5 359 Kč spolu se sjednaným úrokem, resp. úrokem ve výši stanovené ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a vznikla mu podle § 1970 občanského zákoníku dále povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

5. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 5 359 Kč spolu s úrokem (včetně kapitalizovaného úroku v částce 318,95 Kč za období od datum do datum) a zákonným úrokem z prodlení.

6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí 400 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek.

7. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.