25 C 163/2019

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyní: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o uložení povinností zdržet se omezování užívání pozemků imisí stíněním, odstranit větve tújí, zdržet se zásahu do vlastnického práva přesahem větví stromů a keřů, odstranit vzrostlé smrky, zdržet se vysazování vzrostlých stromů a keřů a již vysazené odstranit

I. Žaloba o uložení povinnosti zdržet se omezování užívání pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, imisí stíněním 50 kusů tújí umístěných na pozemcích žalované parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna odstranit větve a větvičky tújí umístěných na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , které přesahují na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o uložení povinnosti odstranit větve a větvičky tújí umístěných na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , které přesahují na pozemek parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v obci a katastrálním území , adresa, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zdržet se do budoucna zásahu do vlastnického práva žalobkyň jako vlastníků pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, , a to přesahem větví stromů či keřů z pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, .

V. Žaloba o uložení povinnosti odstranit 2 ks vzrostlých smrků umístěných na pozemcích žalované parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, se zamítá.

VI. Žaloba o uložení povinnosti zdržet se vysazování vzrostlých stromů a keřů na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, do vzdálenosti 10 m od společné hranice s pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, a odstranit a) smrk stříbrný, b) jedli, c) cedr, d) jedli, e) sekvojec, f) smrk a g) keř, které jsou umístěné na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobkyni a) se vrací část zaplacené zálohy na důkaz znaleckým posudkem ve výši , částka, .

IX. Žalobkyně jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobkyně a) domáhala, aby žalované byla uložena povinnost (i) zdržet se omezování užívání pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci a katastrálním území , adresa, (dále také jen „pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, “), a to imisí stíněním 50 kusů tújí umístěných na pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /1 v obci a katastrálním území , adresa, (dále také jen „pozemky parc. č. parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /1“); (ii) odstranit větve a větvičky tújí umístěných na pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /1, které přesahují na pozemky žalobkyně a) parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /3; (iii) zdržet se do budoucna zásahu do vlastnického práva žalobkyň jako vlastníků pozemků parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /3, a to přesahem větví stromů či keřů z pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /1; (iv) zdržet se omezování užívání pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3, a to imisí spadem listů keře tamaryšku pětimužného umístěného na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1; (v) odstranit větve keře tamaryšku pětimužného umístěného na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, které přesahují na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3; (vi) odstranit 2 kusy vzrostlých smrků umístěných na pozemcích žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /1; (vii) zdržet se vysazování vzrostlých stromů a keřů na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /1 v těsné blízkosti společné hranice s pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /3 a vysadila-li je, nebo nechala-li je vzrůst, takové stromy a keře odstranit (viii) upustit od zásahu do osobnostních práv žalobkyně a) záznamem bezpečnostní kamery umístěné na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /3. Tvrdila, že je spoluvlastníkem s podílem o velikosti ½ pozemků v obci a katastrálním území , adresa, , a to pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /3, přičemž žalobkyně b) je druhým spoluvlastníkem těchto pozemků. Žalovaná je vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, /1. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 jsou vysazeny stromy (túje), a to v počtu 11 kusů při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /3 a dále 39 kusů při hranici s pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . Túje jsou vysazeny těsně před hranicí (rozhradou) mezi uvedenými pozemky, kterou tvoří plot, a dosahují značné výšky (i cca 5 m nad úrovní pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, ). Túje produkují zejména v odpoledních hodinách nadměrný stín na pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3, jejich výška budí pocit celkové nevzhlednosti, u rohových tújí pocit ztísněnosti a celkové nevzdušnosti. Žalobkyně a) je omezena v obvyklém užívání těchto pozemků, které přiléhají k rodinnému domu č. p. 1104. Druh pozemku je zahrada, což předpokládá, že vlastníci mají zájem na jejich nerušeném využití k odpočinku, sportovnímu využití, k výsadbě a pěstování okrasných keřů, stromků a okrasných trávníků. Túje v odpoledních hodinách prakticky zastiňují celé pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, . To platí i pro rohové túje. Stín podstatně omezuje užívání těchto pozemků a je evidentně nepřiměřený místním poměrům. Žalovaná přitom nemá žádný legitimní důvod k tomu, aby túje dosahovaly takové výšky, její pozemek je navíc položený výš než pozemky žalobkyně a), přičemž má na svém pozemku umístěnou další souvislou řadu tújí při hranici s pozemky jiných sousedů (manželů , Anonymizováno, ). Tato řada tújí je ovšem výrazně nižší a je pravidelně zastřihávána. Túje zároveň přesahují na pozemky žalobkyně a) parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3, nejvíce pak z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 je umístěn keř tamaryšek pětimužný, ze kterého pravidelně opadávají listy a znečišťují pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3, k čemuž dochází i z důvodu přesahu větví na tento pozemek. Na pozemcích žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /1 jsou umístěny dva vzrostlé smrky, jejichž umístění je nevhodné a do budoucna rizikové. , adresa, na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 (dále také jen „smrk A“) svým kořenovým systémem ohrožuje vyzdívku plotu, základy budovy na pozemku žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /1 a rozvody čističky odpadních vod na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3. Tento smrk rovněž přesahuje na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3. , adresa, umístěný na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 (dále také jen „smrk B“) je příčinou výrazné svislé trhliny v betonové opěře v zadní části zahrady, kdy pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1 je ve vyšší úrovni než pozemky žalobkyně, hrozí reálné riziko vzniku škod na majetku, životě a zdraví osob a zvířat. Rozdíl mezi terénem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , hodnota, je až 170 cm, na pozemku žalované je navážka zeminy. Opěrnou zeď je třeba chránit před jejím narušováním kořenovým systémem, jinak se zvyšuje riziko dalšího poškození zdi, nebezpečí průvalu a sesutí navážky. Oba smrky, jakož i další stromy a keře (tamaryšek, túje), jsou navíc umístěny v rozporu se stavebním právem, neboť rozhodnutím Městského úřadu v , adresa, ze dne , datum, byla dodatečně povolena změna stavby na pozemku parc. č. , hodnota, před jejím dokončením s podmínkou, že nebudou sázeny vzrostlé dřeviny ve vzdálenosti do 10 m od oplocení. Túje a keře na pozemku žalované pak představují pro ptactvo ideální možnost pro hnízdění. Ptactvo, které se zde houfuje, poškozuje fasádu domu žalobkyně a). Na základě výše uvedeného pak žalobkyně a) požadovala, aby se žalovaná zdržela do budoucna vysazování vzrostlých stromů v blízkosti společné hranice, případně aby tyto odstranila. Žalovaná má na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /3 umístěnu bezpečností kameru s možností snímání 360 stupňů, přičemž kamera má možnost snímat i pozemky žalobkyně a), když dosud instalovaný ochranný plech je nedostatečný. Tím dochází k zásahu do ochrany osobnosti žalobkyně a).

2. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud v souladu s ust. § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) připustil, aby do řízení vstoupila jako další účastník na straně žalující žalobkyně b), která je vlastníkem podílu o velikosti ½ na pozemcích parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /3.

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne , datum, tak, že žaloba je nedůvodná až šikanózní, zasahující do dlouhá léta prakticky neměnného pokojného stavu a vyvolávající zbytečné sousedské rozbroje. Uvedla, že nabyla vlastnické právo k pozemkům s účinky ke dni , datum, od manželů , jméno FO, , zatímco žalobkyně až později s účinky ke dni , datum, . Stejná situace byla v místě již v době, kdy žalobkyně pozemek kupovaly, přitom vztahy s předchozími vlastníky sousedních pozemků byly do , datum, zcela bezproblémové. Otázka tújí byla řešena již v červenci 2018, kdy žalobkyně zajistila odstranění větví přesahujících na pozemek žalobkyň zahradníkem. V návaznosti na výzvu ze dne , datum, žalovaná opět zajistila několik návštěv zahradníka. Žalovaná se snažila sporné záležitosti konstruktivně řešit, což ovšem dosud nikam nevedlo, neboť žalobkyně své požadavky stupňuje a vzájemné vztahy účelově vyostřuje. Žalobkyně pozemky k tvrzeným účelům nevyužívá, současný stav pozemků je zanedbaný a nepříliš udržovaný. Žalovaná nečiní ničeho, co by působilo vnik imisí na pozemky žalobkyň, a obvyklé užívání jejich pozemků není jakkoliv omezeno. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by túje produkovaly nadměrný stín či že by budily pocit nevzhlednosti, stísněnosti či nevzdušnosti. Výsadba tújí je naopak nezbytná pro zachování dostatečného soukromí všech účastnic. Túje na pozemku rostly již v době, kdy žalovaná pozemek kupovala, přičemž žalobkyně se s odkazem na ust. § 1016 odst. 2 občanského zákoníku může kdykoliv obrátit na žalovanou s požadavkem na odstranění přesahujících větví, žalobkyně je pak připravena takové výzvě vyhovět a zásah zahradníka zajistit, jak se několikrát v minulosti stalo. Žalovaná považovala za přínosné, že túje představují možnost hnízdění pro ptactvo, není ovšem pravda, že by se zde ptactvo významněji houfovalo. Také keř tamaryšku rostl v místě již v době, kdy žalovaná pozemek kupovala. Žalobkyně mohou větve přesahující na jejich pozemek odstranit, přičemž žalovaná nemá ani v tomto případě problém zajistit zásah zahradníka. Také smrky rostly v místě v době, kdy si žalovaná pozemek pořídila. Jejich umístění žalovaná nepovažuje za nevhodné či dokonce rizikové. Předložené statické posouzení není hodnověrné. Pokud má žalobkyně za to, že existence stromů je v rozporu se stavebním právem, nechť to řeší postupy práva správního, nikoliv v tomto občanskoprávním řízení. Čističku odpadních vod žalobkyně vybudovala při znalosti místních poměrů, které musela respektovat. Ta navíc nijak poškozována není. Bezpečnostní kamery žalované pozemky žalobkyň nesnímají. Požadavku, aby se zdržela vysazování vzrostlých stromů v blízkosti společné hranice, žalovaná nerozumí. Připustila, že vysadila jeden jehličnan u plotu, ten je však takového vzrůstu, že nemůže jakkoliv sousedské vztahy narušit. Takové stromy, které by je naopak narušit mohly, žalovaná vysazovat nehodlá. Podáním ze dne , datum, dále žalovaná mimo jiné doplnila, že v dané lokalitě je obvyklé, že sousedé oddělují pozemky (i mimoúrovňové) vzrostlými, Anonymizováno, živnými ploty a že u hranic pozemků stojí vzrostlé stromy. Žalovaná upravila přesahující větve tújí v roce 2017, 2018 a také v roce 2020, kdy odstranila rovněž přesahující větve tamaryšku.

4. Při jednání dne , datum, žalobkyně vzaly žalobu zpět v rozsahu požadavku na uložení povinnosti odstranit větve tamaryšku přesahující na pozemek žalobkyň (bod V. žalobního návrhu) s tím, že žalovaná po podání žaloby přesahující větve tamaryšku odstranila. Soud proto podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, v této části zastavil.

5. Při jednání konaném dne , datum, dále žalobkyně vzaly žalobu zpět v rozsahu požadavku na uložení povinnosti zdržet se omezování užívání pozemků žalobkyň imisí spadem listů tamaryšku pětimužného (tj. v bodě IV. žalobního návrhu) a dále v rozsahu požadavku na uložení povinnosti žalované upustit od zásahu do osobnostních práv žalobkyň záznamem bezpečnostní kamery (bod VIII. žalobního návrhu) s tím, že po zahájení jednání o smírném řešení věci žalovaná instalovala v místě jiný zesílený plech. Soud proto řízení usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zastavil i v této části.

6. Podáním ze dne , datum, a ze dne , datum, žalobkyně změnily žalobu, pokud jde o bod VII. žalobního návrhu, když nadále se domáhaly, aby soud uložil žalované povinnost zdržet se vysazování vzrostlých stromů a keřů na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /1 v těsné blízkosti společné hranice s pozemky parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, a parc. č. , Anonymizováno, /3 a odstranit již vysazené stromy umístěné na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /3, a to konkrétně a) smrk stříbrný, b) jedli, c) cedr, d) jedli, e) sekvojec, f) smrk a dále keř, které byly žalobkyněmi blíže identifikovány jejich vyznačením ve fotografiích založených ve spise na č. l. 195, 197, 198, 199, 201, 202, 204 a 206. Soud změnu žaloby připustil podle § 95 odst. 1 o. s. ř. usnesením ze dne , datum, a pokud jde o výše uvedený keř usnesením ze dne , datum, . Žalobkyně dále změnily žalobu při jednání konaném dne , datum, , kdy se nadále v části bodu VII. žalobního návrhu domáhaly, aby bylo uloženo žalované zdržet se vysazování vzrostlých stromů a keřů na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /1 do vzdálenosti 10 m od oplocení mezi těmito pozemky a pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3. Soud tuto změnu žaloby připustil usnesením ze dne , datum, .

7. Další změny žaloby učiněné podáními žalobkyň ze dne , datum, a dne , datum, soud v souladu s ustanovením § 95 odst. 2 o. s. ř. nepřipustil (usnesením ze dne , datum, ).

8. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /3 v obci a katastrálním území , adresa, , že žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /2 a , Anonymizováno, /1 tamtéž, že na pozemku žalované jsou umístěny túje v počtu 39 a 11 kusů, že opěrná zeď, resp. oplocení mezi pozemky účastnic je ve vlastnictví žalované a že smrk A a smrk B byly vysazeny přede dnem , datum, . Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 o. s. ř. za svá skutková zjištění.

9. Z provedených důkazů dále soud učinil následující skutková zjištění.

10. Z informace o pozemku bylo na rámec výše uvedeného zjištěno, že součástí pozemku parc. č. , hodnota, je stavba č. p. 1104 (rodinný dům), součástí pozemků parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , Anonymizováno, /2 je stavba bez č. p. a č. e. (garáž) a součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2 je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům). Ostatní pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /1 jsou evidovány v katastru nemovitostí, pokud jde o druh pozemku, jako zahrada. Z výtisku katastrální mapy (označeno jako „ortofoto s vyznačením jednotlivých pozemků“) vyplývá, že výše popsané pozemky tvoří sousední objekty.

11. Z leteckého snímku z webových stránek smapy.cz vyplývá, že na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 je před oplocením ve směru k pozemkům parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, umístěna souvislá řada zeleně, tento porost se nachází také při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /3. Souvislá řada zeleně (tújí) je zřejmá také z fotografie pořízené v dubnu 2019 v 16:30 hodin (založené ve spise na č. l. 21).

12. Z fotografií pořízených v dubnu 2019 v 16:35 hodin, dne , datum, v 16:51 hodin, dne , datum, v 17:31 hodin, dne , datum, v 18:32 hodin a 18:47 hodin (založených ve spise na č. l. 20, 22, 23, 133 a 134) bylo zjištěno, že v uvedených časech dopadá na zahradu žalobkyň (zejména od bazénu směrem k zadní části zahrady) stín, jehož podstatným zdrojem je oplocení mezi zahradami žalobkyň a žalované a túje na pozemku žalované. Dne , datum, v 17:31 hodin či dne , datum, v 18:32 hodin takto byla zahrada žalobkyň zastíněna v její převážné části. Fotografie pořízené dne , datum, v 16:51 hodin, 17:18 hodin, 17:46 hodin, 18:17 hodin, 18:48 hodin (založených ve spise na č. l. 247 až 249) zachycují postupující stín na zahradě žalobkyň počínající v 16:51 hodin, přičemž v 18:48 hodin je zahrada (od bazénu směrem k zadní části zahrady) zastíněna v její převážné části. Z výtisku z webových stránek meteogram.cz bylo zjištěno, že , datum, byl východ slunce v 5:10 hodin a západ slunce ve 21:11 hodin.

13. Z fotografie pořízené dne , datum, v 17:56 hodin (založené ve spise na č. l. 24) soud zjistil, že větve tújí na pozemku žalované u zahradního domku (tzv. rohové túje) přesahují za oplocení směrem na pozemek žalobkyň parc. č. , Anonymizováno, /3. Z fotografie je rovněž patrné, že tato část uvedeného pozemku je zastíněna především domem žalobkyň. Skutečnost, že větve tújí u zahradního domku na pozemku žalované přesahují přes oplocení směrem na pozemek žalobkyň, vyplývá rovněž z fotografie ze dne , datum, (založené ve spise na č. l. 144).

14. Fotografie označená „stav tújí v roce 2012“ (založená ve spise na č. l. 123) zachycuje túje na pozemku žalované nepřesahující výšku zahradního domku na pozemku žalované, naopak fotografie pořízená dne , datum, (založená ve spise na č. l. 124) zachycuje túje přesahují výšku zahradního domku. Z fotografií založených ve spise na č. l. 157 a č. l. 158 vyplývá, že pozemky žalobkyň (zahrada) jsou zčásti zastíněny, a to evidentně domem žalobkyň, přičemž túje v čase pořízení fotografie stín nevrhaly. Z těchto fotografií je dále zřejmé, že větve tújí i v minulosti přesahovaly za oplocení na pozemky žalobkyň (zahrada), přičemž žalovaná tyto upravovala z pozemku žalobkyň. Z fotografie ze dne , datum, a ze dne , datum, pořízené ve 13:54 hodin (založených ve spise na č. l. 145 a 146) vyplývá, že žalovaná prováděla úpravu rohových tújí (tj. za zahradním domkem na pozemku žalované). Z fotografie ze dne , datum, je dále zřejmé, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3 je v tomto místě částečně zastíněn domem žalobkyň.

15. Z dalších fotografií založených ve spise na č. l. 207 až 210 bylo zjištěno, že i v minulosti přesahovaly větve tújí, stromů, keřů a další zeleň za oplocení směrem na pozemek žalobkyň.

16. Z fotografií ze dne , datum, (založených na č. l. 168 až 178) vyplývá, že výška tújí u zahradního domku na pozemku žalované činila k tomuto dni více než 4 metry, stejně tak na zahradě žalobkyň (před oplocením na druhu část zahrady). Souvislá řada tújí končí za oplocením prvé a druhé části zahrady. V zadní části zahrady za oplocením dosahuje podezdívka výšky cca 1,7 m. Celková výška oplocení v zadní části zahrady činí více než 3 m.

17. Z informace o pozemku parc. č. , Anonymizováno, /10 a , Anonymizováno, /11 v obci a katastrálním území , adresa, bylo zjištěno, že uvedené pozemky jsou ve společném jmění manželů , Anonymizováno, , přičemž jde o pozemky sousedící s objektem žalované, jak soud zjistil také z výtisku katastrální mapy (označené jako „ortofoto s vyznačením jednotlivých pozemků“). Z leteckého snímku z webových stránek smapy.cz je zřejmé, že na pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 při hranici s pozemky manželů , Anonymizováno, je rovněž umístěna souvislá řada zeleně. Z fotografií založených ve spise na č. l. 30 až 32 vyplývá, že souvislá řada tújí umístěných na pozemku žalované při hranici s pozemky žalobkyň je vyšší než řada tújí umístěných při hranici s pozemky manželů , Anonymizováno, .

18. Z fotografie založené ve spise na č. l. 43 bylo zjištěno, že na pozemku žalované v blízkosti oplocení mezi pozemkem žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 a pozemkem žalobkyň parc. č. , Anonymizováno, /3 se nachází smrk (smrk A), přičemž větve smrku přesahují za oplocení směrem na pozemek žalobkyň.

19. Z fotografie pořízené dne , datum, v 17:31 hodin (založené ve spise na č. l. 47) vyplývá, že v zadní části zahrady žalované (pozemek parc. č. , Anonymizováno, /1) před souvislou řadou tújí umístěných před oplocením roste smrk (smrk B).

20. Z rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby před jejím dokončením ze dne , datum, soud zjistil, že Městský úřad v , adresa, , odbor výstavby a životního prostředí rozhodl ve věci , jméno FO, a , jméno FO, o dodatečném povolení změny stavby před jejím dokončením na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to v rozsahu vyrovnání pozemku navážkou zeminy, čímž došlo k navýšení terénu vzhledem k okolním pozemků s výškovým rozdílem od 0 m do 1,7 m, který byl zabezpečen betonovou opěrnou zdí ve spodní části s výztužnými sítěmi na hranici tohoto pozemku směrem k sousedním pozemkům. Oplocení pozemku o výšce 1,7 m bylo provedeno dřevěné na podezdívce se sloupky z KB bloků. Stavební úřad stanovil závaznou podmínku ve znění „nebudou sázeny vzrostlé dřeviny ve vzdálenosti do 10 m od oplocení“. Z listiny označené „povolení k oplocení pozemku“ datované , datum, vyplývá, že pan Königsmark sdělil, že povoluje panu , jméno FO, oplocení pozemku v ulici , jméno FO, za podmínky, že nebudou sázeny vysoké stromy na každou stranu do 10 metrů.

21. Z rozhodnutí o povolení užívání stavby ze dne , datum, vyplývá, že Magistrát , adresa, , odbor životního prostředí vydal žalobkyním jako stavebníkovi mimo jiné povolení užívání stavby – čistírny odpadních vod na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /3 a parc. č. , hodnota, . Stavba byla popsána tak, že z rodinného domu jsou svedeny odpadní vody kanalizační trubkou „PVC 140“ do čistírny odpadních vod, přičemž přečištěné odpadní vody jsou z čistírny odpadních vod svedeny výtlakem do retenční nádrže s pískovým filtrem na pozemku parc. č. , hodnota, .

22. Ze statického posouzení č. 166/2019 zpracovaného k žádosti , adresa, , odboru výstavby v květnu 2019 , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož úkolem bylo posoudit z hlediska statického současný stav opěrné zdi mezi výše položenými pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /1 a níže situovanými pozemky parc. č. , Anonymizováno, /3, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vyplývá, že dělicí opěrné zdi (oplocení) stabilizují výškový rozdíl až 1,7 m mezi uvedenými parcelami. Stěna je ve spodní části železobetonová, monolitická, nad terénem ze ztraceného bednění se sloupky. Stěna je betonovaná po částech, ve stycích je propustná, při větších srážkách zde protéká voda. Stěnu statik shledal stabilní, bez vyklonění, únosnou s tím, že svislé trhliny jsou dilatační a staticky bezvýznamné. Uzavřel, že smrk A bude v budoucnu podrůstat vyzdívku plotu, který je v daném místě nízký, a trhat jí a bude ohrožovat základy budovy na parc. č. , Anonymizováno, /1. V zadní části zahrady (opěra mezi pozemky parc. č. , Anonymizováno, /1 a parc. č. , hodnota, ) byla v betonové opěře výrazná svislá trhlina. Za příčinu této trhliny statik označil smrk za tújemi (smrk B), který doporučil odstranit.

23. Z fotografie pořízené v dubnu 2019 v 16:34 hodin (založené ve spise na č. l. 48) a z fotografií ze dne , datum, (založených ve spise na č. l. 147 a 148) bylo zjištěno, že na podezdívce opěrné zdi se nacházejí svislé trhliny.

24. Přípisem ze dne , datum, žalobkyně a) prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou, aby ve lhůtě do , datum, z důvodu zamezení stínění zastřihla túje umístěné na pozemku žalované tak, aby jejich výška nepřesahovala výšku plotového pole, odstranila vzrostlý smrk, který těsně přiléhá k hranici pozemku žalobkyně a) na hranici pozemků a dále vyměnila panoramatickou kameru za jinou či instalovala plechovou desku ve tvaru „V“ znemožňující snímání pozemků žalobkyně. Přípis byl odeslán zástupkyni žalované emailem dne , datum, . Z emailové komunikace vyplývá, že dne , datum, sdělila k uvedenému zástupkyně žalované, že žalovaná je ochotna nainstalovat ke kameře další desku, ostatní požadavky však nepovažuje za legitimní.

25. Z výzev ke splnění povinnosti datovaných , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně a) prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou, aby se zdržela omezování užívání pozemků parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, imisí stíněním tújemi umístěným na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1. Přípisy byly odeslány dne , datum, a dne , datum, , jak soud zjistil z podacích lístků.

26. Z výzvy ke splnění povinnosti datované , datum, vyplývá, že žalobkyně a) prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou, aby ve lhůtě do , datum, (i) se zdržela omezování užívání pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3 imisí stíněním tújemi umístěnými na pozemcích žalované, (ii) se zdržela omezování pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3 imisí spadem listů keře tamaryšku a odstranila větve tohoto keře přesahující na pozemek žalobkyň, (iii) se zdržela vysazování stromů a keřů v blízkosti rozhrady mezi pozemky, (iv) odstranila větve stromů, tújí a keřů přesahující na pozemky žalobkyně, (v) odstranila vzrostlé smrky na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /1, (vi) se zdržela zásahu do osobnostních práv žalobkyně a) odstraněním kamery či její výměnou za kameru s přímým úhlem sledování. Výzva byla odeslána dne , datum, , jak soud zjistil z podacího lístku z tohoto data.

27. Z fotografií ze dne , datum, (založených ve spise na č. l. 179 až 185) bylo zjištěno, že v okolí objektů účastnic se nacházejí ploty z dřevěných plotovek či pletiva. Jde o oblast s vysokým výskytem zeleně, objekty účastnic, resp. jejich zahrady jsou v podstatě obklopeny zelení, v místě za pozemky žalobkyň (a další zahradou) se nachází porost listnatého lesa. , adresa, stromy se nachází rovněž na sousedním pozemku po pravé straně z pohledu od domu žalobkyň (viz fotografie založená na č. l. 185). Z fotografií předložených ze strany žalované (založených ve spise na č. l. 233 až 240) rovněž vyplývá, že jde o lokalitu s velkým výskytem zeleně, na pozemcích u domů se vyskytují vysoké stromy, za oplocením u některých domů rostou tzv. živé ploty, a to i ve výšce značně převyšující oplocení.28. , adresa, šetřením, které se konalo dne , datum, a při kterém byla pořízena fotodokumentace, bylo zjištěno, že daná lokalita v , adresa, (především ulice , jméno FO, ) je zástavba rodinných domů se zahradami, domy jsou odděleny běžným oplocením převážně z dřevěných plotovek, přičemž se vyskytuje i oplocení tvořené živým plotem, resp. živý plot se nachází za jinak řešeným oplocením. Poměrně vysoký živý plot orientovaný do ulice se vyskytuje např. u nemovitosti naproti budovy č. p. 1104. Jde o lokalitu s hojným výskytem zeleně, stromů a keřů, vysoké stromy se nacházejí také v blízkosti oplocení pozemků. V objektu žalobkyň se nachází dlážděný vjezd, po levé straně se nachází opěrná zeď s oplocením, jejíž výška klesá směrem k domu žalobkyň. Po levé straně od domu je možno projít podél domu na zahradu, nachází se zde chodník z dlaždic a kameniva a za rohem záhon s okrasnými rostlinami. Za oplocením na pozemku žalované se nachází túje, které kopírují roh oplocení (tzv. rohové túje), a smrk (smrk A), jehož větve přesahují nad oplocením směrem na pozemek žalobkyň v rozsahu cca 110 cm. Tento smrk se nachází ve vzdálenosti cca 75 cm od plotového pole. Za domem se nachází zahrada tvořená dvěma částmi, které jsou oddělené oplocením. V prvé části zahrady směrem od domu je umístěn bazén, zahrada je udržovaná, je zde pěstěný trávník, na obou stranách zahrady jsou vysázeny okrasné keře a stromy, dále je zde umístěno posezení a stojan na ruské kuželky. Druhá část zahrady za oplocením je užívána k pěstování užitkových plodin. Oplocení mezi zahradami žalobkyň a žalované je řešeno podezdívkou, na které je umístěno plotové pole s dřevěnými plaňkami o výšce cca 1,5 m. Výška podezdívky je od 0 cm do cca 1,8 m v zadní části zahrady (směrem od domu žalobkyň). Zde je na podezdívce umístěn KB blok systém o výšce 1,7 m. Na podezdívce se nachází několik svislých prasklin. V bezprostřední blízkosti plotu na pozemku žalované jsou umístěny vzrostlé túje, jejich výška zhruba v polovině zahrady žalobkyň činí cca 4,7 metru a v zadní části zahrady cca 4,6 metru. Souvislá řada tújí končí za oplocením mezi prvou a druhou částí zahrady žalobkyň. Výška tújí umístěných na pozemku manželů , Anonymizováno, sousedících se zadní částí zahrady činí cca 3,5 m, přičemž úroveň pozemku souseda je nižší než pozemek žalované. V části u zahradního domku túje dosahují výšky cca 5 metrů. V době místního šetření túje přesahovaly nad plotovým polem směrem do zahrady žalobkyň v rozsahu cca 40 až 50 cm. Tzv. rohové túje dosahují výšky od cca 3,4 m do cca 3,75 m. , adresa, zeleň včetně vzrostlých stromů se nachází i na pozemku dalšího souseda žalobkyň (po pravé straně z pohledu od domu) a vysoký listnatý porost se nachází také směrem za zahradami účastnic. Na pozemku žalované se nachází dlážděný vjezd, na pravé straně z pohledu od vjezdu směrem k domu žalované jsou vysazeny jehličnaté stromy a keře. Vzdálenost jehličnanu umístěného v blízkosti plotu směrem k pozemku žalobkyň od plotového pole činila cca 40 cm. Výška tújí z pozemku žalované činila cca 3,6 metru a u zahradního domku cca 4,6 metru. Před tújemi se v zadní části zahrady nachází smrk (smrk B), který je umístěn cca 3,2 m od plotového pole. Z pozemku žalované výška souvislé řady tújí směrem k sousednímu pozemku manželů , Anonymizováno, činila cca 2,5 metru a směrem k dalšímu sousednímu pozemku cca 2,4 metru. Dále bylo zjištěno, a to při slunném počasí, že zahrada žalobkyň byla v 15:47 hodin zcela osluněna a pozemek žalobkyň u rohových tújí, resp. mezi domem žalobkyň a zahradním domkem na pozemku žalované byl zčásti zastíněn, avšak domem žalobkyň, kdy takový stav trval i v 16:19 hodin a 16:35 hodin. , adresa, žalobkyň pak byla prakticky celá osluněna ještě v 16:35 hodin.

29. Z obsahu písemného znaleckého posudku ze dne , datum, zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , znalcem z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, statika, jehož úkolem bylo zodpovědět otázku, (i) zda dochází k narušení opěrné zdi mezi pozemky žalobkyň a žalované a zda hrozí zborcení této zdi a sesuv půdy na pozemky žalované, (ii) zda je příčinou případného narušení opěrné zdi kořenový systém smrku B a (iii) zda smrk A ohrožuje svým kořenovým systémem základy budovy a rozvody čističky odpadních vod na pozemku žalobkyň, a dále z výslechu znalce soud zjistil následující skutečnosti. Opěrná zeď mezi pozemky žalobkyň a žalované není narušená, k jejímu narušení nedochází. Problémy opěrné zdi se dají zjistit na její vzdušné straně, a to její vychýlením či jejími poruchami, které nejdou dány. Geometrie opěrné zdi je naopak po celé její délce vzorově svislá, přičemž prvním znakem nestability je v případě železobetonové opěrné zdi její vychýlení ze svislé pozice. Na několika místech z opěrné zdi vytéká voda, což je obvyklé samovolné odvodňování zásypové zeminy. Zemina se takto zdí zbavuje přebytečné vody, tím se stává zeď stabilnější, neboť zemina, která není zvlhlá, působí na zeď menší silou. Obecně platí, že rostliny vysázené za korunou opěrné zdi v mládí prospívají a ve vzrostlém věku škodí. Prospívají proto, že odsávají vodu, čímž snižují tlak zeminy na zeď, škodí proto, že kořenovým systémem vyvracení opěrnou zeď, přičemž obvod koruny a kořenů smrku je přibližně shodný. Svislé trhliny, které se zde vyskytují, jsou přirozené dilatační trhliny. Ty vznikají tuhnutím betonu nebo jsou znakem změny teploty. , právnická osoba, se ochlazováním zkracuje, v zimě jsou tak trhliny otevřenější. , právnická osoba, betonové opěrné zdi jsou obvyklá předem připravená svislá přerušení stěny po 10 až 20 metech, v nich se zdi rozpínají nebo smršťují. Svislé trhliny nejsou porušením stability opěrné zdi. , adresa, A je od budovy na pozemku žalobkyň parc. č. , Anonymizováno, /1 tak daleko a vysoko, že nemůže ohrožovat základy této budovy. To vyplývá také ze vzdálenosti koruny smrku, neboť kořenový systém smrku končí pod koncem koruny stromu a k patě domu a základům budovy na pozemku žalobkyň tedy nemůže dosáhnout. Rovněž čistírna odpadních vod není smrkem A ohrožena, neboť se nenachází v obvodu koruny a tedy kořenového systému smrku. Čistírna odpadních vod je umístěna v podzemí, přičemž na povrchu je patrný větrací systém. Kořeny navíc nemohou uškodit plastové nádobě ani potrubí, takový materiál by se nejvýše prohnul a došlo by k deformaci povrchu zeminy nad čistírnou. Pokud by tedy k čistírně odpadních vod kořenový systém dosahoval, v okolí by byla vzdutá zemina, případně by byla vzdutá u paty opěrné zdi, na místě se nic takového nevyskytuje. Čistička odpadních vod není ani v interakční zóně opěrné zdi. Opěrná zeď vodorovnou sílu způsobenou zeminou za ní nasypanou přenáší svým základem svislou a šikmou sílu do zeminy, přičemž místo, kde je síla přenášena, se nazývá interakční zóna. Pokud jde o opěrnou zeď, jde o masivní železobetonovou zeď, jde o typ opěrné zdi tížný a částečně vetknutý. Taková zeď stabilitu snadno neztratí, neboť těžiště se nachází blízko terénu pod opěrnou zdí. Zeď také musí mít dostatečný základ, jak je patrné z její stability, v opačném případě by se již zvrátila, neboť spojení zdi se zeminou funguje jako kloub a na tom kloubu se zeď převrátí. Na zdi se vyskytují svislé dilatační trhliny, které nejsou z pohledu statiky nebezpečné a nejsou porušením stability opěrné zdi. Otvory pro odvodnění ve zdi vybudovány nebyly, tyto se vytvořily přirozeně dilatačními trhlinami, což je ku prospěchu stability zdi. Není problém ani to, pokud kousek betonu z trhliny odpadne. , právnická osoba, i ocel mají stejnou teplotní roztažnost a tato roztažnost při běžných teplotách od -30 do +40 znamená změnu délky o jeden cm. V důsledku působení smrků nehrozí, že by se zeď zbortila či že by se rozpadla. Za předpokladu, že by kořenový systém smrku dosáhl opěrné zdi (což by bylo patrné tak, že by tam dosáhla jeho koruna), mohlo by dojít k vyklonění zdi korunou směrem na pozemek žalobkyň, opěrná zeď by však neztratila stabilitu a k jejímu zborcení by nedošlo. Teprve při vychýlení o 10 cm by to pravděpodobně mělo za následek zvrácení oplocení z KB bloků na stranu žalobkyň. Také vzrostlé túje mohou vyvrátit opěrnou zeď, což platí i o tújích, které jsou na pozemku žalované. Pokud větve smrku B k oplocení nedosahují, nepředstavuje tento strom pro opěrnou zeď nebezpečí.

30. Z technické zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že úředně oprávněný zeměměřičský inženýr dne , datum, provedl zaměření skutečného provedení stavby a porovnání se stavem podle katastru nemovitostí ve vztahu k pozemkům parc. č. , Anonymizováno, /1, , Anonymizováno, /1 a pozemkům parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3, ze kterého vyplývá, že hranice pozemků žalobkyň a žalované podle katastru nemovitostí je ve směru z pozemku žalované nejdále na úrovni opěrné zdi mezi těmito pozemky.

31. Z fotografií označených „vysazování vzrostlých stromů v blízkosti hranice“ pořízených dne , datum, a , datum, (založených ve spise na č. l. 140 až 142) bylo zjištěno, že ve vjezdové části pozemku žalované jsou umístěny na straně při hranici s pozemky žalobkyň jehličnaté stromy a keře. Tato skutečnost vyplývá i z fotografií založených ve spise na č. l. 194 až 206. Takové zjištění soud učinil také z fotografií založených ve spise na č. l. 376 a 377, 379 až 382, 385 až 390 a 393.

32. Z výtisku z webového portálu smapy.cz pořízeného , datum, , který porovnává stav porostu na pozemku žalované ke dni , datum, a ke dni , datum, vyplývá, že vjezdová část pozemku žalované byla osazena zelení, resp. stromy a keři již dne , datum, .

33. Z fotografií založených na č. l. 346 a 347 je zřejmý poslední stav souvislé řady tújí, které sousedí s pozemky žalobkyň parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , kdy tyto jsou upraveny co do jejich šíře tak, že větve tújí nadále nepřesahují za oplocení.

34. Soud dále provedl důkaz fotografiemi ze dne , datum, a , datum, , které zobrazují keř tamaryšku (založené ve spise na č. l. 33 až 37), z těchto však neučinil žádné relevantní skutkové zjištění, neboť žaloba byla v části týkající se tohoto keře vzata zpět. To platí i o fotografiích zachycujících kameru (založeny ve spise na č. l. 56, 57 a 139). Soud dále nezjistil žádné relevantní skutečnosti z fotografií zachycujících ptactvo na anténě a poškozenou fasádu domu, z fotografie označené „rozdílná úroveň výšky tújí mezi sousedními pozemky k , datum, “, z fotografie zachycující ptačí hnízdo v tújích, z fotografie označené „narušení smrku“, z fotografie označené „mělké základy“, z fotografie označené „podmáčení valu“, fotografie označené „stav rohových tújí“ ze dne , datum, , z fotografií zachycujících stavbu opěrné zdi (založeny ve spise na č. l. 52 až 55, 126, 127, 135, 136, 138, 143, 149, 151 a 152). Žádné relevantní skutkové zjištění soud neučinil rovněž ze sdělení Městského úřadu , adresa, ze dne , datum, včetně jeho příloh, z výtisku Wikipedie ohledně jehličnanu „zerav západní“ a z fotografií zachycujících stav zadní části zahrady žalobkyň (založená ve spise na č. l. 155 a 156, když v tomto směru nejde o stav aktuální, jak vyplývá mimo jiné z výsledků místního šetření).

35. K dalším provedeným důkazům soud nepřihlédl, neboť tyto byly účastníky navrženy poté, co nastaly účinky koncentrace řízení, přičemž podle soudu nejde o žádnou z výjimek podle ust. § 118b odst. 1 o. s. ř. Jde tak především o výtisk článku o keři tis červený, fotografie předložené žalobkyní a) zobrazující trhlinu ve zdi mezi pozemkem žalované a pozemkem pana , Anonymizováno, (ve spise založené na č. l. 349), potvrzení o pracovním poměru žalobkyně a) ze dne , datum, , smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne , datum, , smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne , datum, či dne , datum, , vyjádření ke stavbě rodinného domu manželů , jméno FO, ze dne , datum, , informace o pozemcích parc. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /13, technickou zprávu ze dne , datum, , vyjádření ke stavbě ze dne , datum, , projektovou dokumentaci k výstavbě rodinného domu na pozemku parc. č. , hodnota, , fotografie založené ve spise na č. l. 361 až 375 (zobrazující zahradníka, navržené k prokázání toho, že na pozemek žalované je vidět z ulice, či další fotografie plotů v dané oblasti), fotografie založené ve spise na č. l. 392, 394 až 396 (zachycující např. jehličí), fotografie na č. l. 398 až 502 (zachycující ptáky, fasádu domu, hadici, hřebík na plotu, psa, kameru a trhlinu ve zdi). Pokud jde o uvedené důkazy označené ze strany žalobkyň, tyto sice žalobkyně navrhly poté, co byly soudem poučeny podle § 118 odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobkyně však doplňovaly zcela jiné (nové) skutečnosti a důkazy, než ke kterým výzva soudu směřovala (např. k tomu, že úprava tújí je obtížná a vyžaduje až akrobatické kousky, že z ulice je na pozemky žalované vidět, k povaze plotů v ulici, k ohrožení smrky A a B, že túje způsobují překyselení půdy, čímž také omezují využitelnost pozemku, ke hnízdění ptáků a poškození fasády trusem, k existenci věcného břemene spočívajícího v právu uložení inženýrských sítí na pozemku žalované ve prospěch pana , Anonymizováno, , ke skutečnosti, že na pozemku žalované se nachází vedení vodovodu a vedení dalších sítí, k tomu, že vedení inženýrských sítí omezuje využitelnost pozemku žalované, k instalaci zahradní hadice, kterou je vypouštěna voda, k instalaci kamery a halogenového světla atd.). Nepochybně pak nešlo o skutečnosti či důkazy, které žalobkyně nemohly bez své viny uvést ještě před tím, než nastaly účinky koncentrace řízení. , právnická osoba, úplnost pak soud uvádí, žalobkyněmi doplněné tvrzení a označené důkazy by na zjištěném skutkovém stavu nebyly sto ničeho změnit, ve vztahu k předmětu řízení (tj. k tomu, čeho se žalobkyně domáhají žalobou v rozsahu připuštěných změn žaloby) jde o skutečnosti, které nejsou relevantní.

36. Soud neprovedl důkaz videozáznamem z měření, neboť tento důkaz považoval za nadbytečný, když tvrzení žalobkyň o výšce tújí, oplocení atd. bylo prokázáno již jiných důkazů, a to především z fotografií a místním šetřením. Soud dále neprovedl z důvodu nadbytečnosti důkaz výslechem svědků manželů , Anonymizováno, , na kterém žalovaná netrvala a žalobkyně jej označila k prokázání tvrzení o botanickém označení stromů, či blíže neurčenými doklady o pořízení stromů a keřů, výslech , jméno FO, , který byl navržen k tvrzení o tom, kdo vysadil túje a k otázce existence dilatačních trhlin, listinou o otevírací době finančního úřadu a výslechy účastnic, které byly navrženy ze strany žalobkyň k aktuální situaci na pozemcích účastnic a k otázce vody, která je vypouštěna ze strany žalované na pozemek žalobkyň, a ze strany žalované jako obranu k výslechu žalobkyně (jak bylo uvedeno při jednání konaném dne , datum, ), a dále normu ČSN EN 1992-1-1, k otázce úpravy šíře dilatačních trhlin.

37. Z výše uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně jsou podílovými spoluvlastníky a žalovaná výlučným vlastníkem výše popsaných pozemků, které tvoří sousední objekty rodinných domů se zahradami v ulici , jméno FO, v obci , adresa, . Jedná se o část obce se zástavbou rodinných domů se zahradami s hojným výskytem různé zeleně včetně vysokých stromů. Oplocení je řešeno nejčastěji běžným oplocením z dřevěných plotovek či pletiva, vyskytují se i živé ploty rostoucí za oplocením. Žalobkyně užívají pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, jako zahradu k odpočinku a drobnému pěstitelství. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3 je užíván především jako dlážděný vjezd a po levé straně k průchodu na zahradu. Na pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 je před oplocením ve směru k pozemkům parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, umístěna souvislá řada tújí. Další túje se nachází při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /3 (tzv. rohové túje). Z pozemku žalobkyň túje dosahují výšky od cca 3,4 m do 5 m. Při hranici s pozemky žalobkyň jsou túje vyšší než ty, které jsou umístěny při hranici s jinými sousedy žalované. Oplocení mezi pozemky účastnic a souvislá řada tújí vrhají na pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v pozdních odpoledních či podvečerních hodinách stín. Dne , datum, byly pozemky v podstatě zcela osluněny ještě v 16:35 hodin. Na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3 v části u rohových tújí vrhá stín především dům žalobkyň. Větve rohových tújí na pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 přesahují za oplocení ve směru na pozemek žalobkyň parc. č. , Anonymizováno, /3 a tedy hranici těchto pozemků, která je v nejzazším případě na hraně opěrné zdi. Oplocení mezi pozemky účastnic je ve vlastnictví žalované. Jde o železobetonovou zeď ve spodní části, která vyrovnává výškový rozdíl mezi pozemky až do výše cca 1,7 m, nad tím je oplocení z KB bloků a dřevěných výplní. Ohledně stavby opěrné zdi bylo vydáno dne , datum, rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby před jejím dokončením, ve kterém byla stanovena závazná podmínka ve znění „nebudou sázeny vzrostlé dřeviny ve vzdálenosti do 10 m od oplocení“. Na pozemku žalované v blízkosti oplocení mezi pozemkem žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 a pozemkem žalobkyň parc. č. , Anonymizováno, /3, které je v daném místě nízké, se nachází smrk (smrk A), jehož větve přesahují za oplocení směrem na pozemek žalobkyň v rozsahu cca 1,1 m. Na pozemcích žalobkyň parc. č. , Anonymizováno, /3 a parc. č. , hodnota, je umístěna čistírna odpadních vod s rozvody. , adresa, A svým kořenovým systémem neohrožuje základy budovy na pozemku žalobkyň ani plastové rozvody čistírny odpadních vod. V zadní části zahrady žalované je před souvislou řadou tújí (z pohledu z pozemku žalované) umístěn ve vzdálenosti cca 3,2 m od oplocení smrk (smrk B), jehož koruna nedosahuje opěrné zdi. Opěrná zeď není narušená, znakem její stability je, že je vzorově svislá. Svislé trhliny na zdi jsou dilatační trhliny, které nemají na stabilitu zdi vliv. Na pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 se nachází na straně směrem k pozemku žalobkyň , Anonymizováno, /3 výsadba především jehličnatých stromků a keřů, přičemž zeleň se zde nacházela již v červnu roku 2014. Větve tújí, stromů a keřů a jiné zeleně i v minulosti přesahovaly na pozemky žalobkyň, pokud jde o túje, stalo se tak opakovaně. Žalobkyně a) vyzvala žalovanou přípisy ze dne , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ke splnění povinností, jichž se žalobkyně domáhaly v tomto řízení. Žalovaná upravila souvislou řadu tújí, přičemž odstranila větvě přesahující na pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, .

38. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle níže citovaných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).

39. Podle § 1013 odst. 1 občanského zákoníku vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

40. Podle § 1017 odst. 1 občanského zákoníku má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

41. Podle § 1042 občanského zákoníku vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

42. Podle § 2903 odst. 2 občanského zákoníku při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

43. Z ustanovení § 1013 odst. 1 občanského zákoníku vyplývá, že ochrany proti obtěžování imisemi se lze úspěšně dovolat je tehdy, pokud jde o vnikání imisí v míře nepřiměřené místním poměrům, když každý je povinen snášet imise z obyčejného, normálního užívání pozemku, jestliže podstatně neomezují obvyklé užívání jeho pozemku. Rozhodující je přitom skutečný způsob užívání pozemku, není-li v rozporu s právními předpisy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Otázku, zda jde o podstatnou imisi, je třeba posuzovat podle místních poměrů (místních zvyklostí), zároveň však nelze pominout ani poměry druhové, neboť imise jsou významné, pokud omezují obvyklé užívání pozemků, kterým je i užívání v jiných obdobných místech. Při stanovení toho, zda jde o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům hraje významnou roli uvážení soudu, neboť ustanovení § 1013 odst. 1 občanského zákoníku patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, které přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého předem neomezeného okruhu. Soud tedy hodnotí, jaká míra obtěžování nepřekračuje přiměřené poměry v konkrétním místě a v daném typu lokalit, jaká je míra obtěžování v dané věci a oboje porovná. Požadavek, aby soud zjistil, jaká je v dané lokalitě s přihlédnutím k jiným obdobným lokalitám přiměřená míra konkrétních imisí, znamená, že soud při zvažování, zda jde o relevantní imisi, přihlédne k poměrům v místě (obci) a také vezme do úvahy charakter místa, nelze jej však vykládat tak, že by soud kvantifikoval imisi v dané lokalitě a jiných obdobných lokalitách (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Přiměřenost zásahu do vlastnického práva musí být hodnocena se zřetelem ke všem okolnostem případu zásadně z objektivních hledisek. Nárok z imisí pak obecně nevylučuje, že obtěžovaný vlastník věc nabyl v době, kdy se zde zdroj imisí již nacházel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

44. V projednávané věci z provedeného dokazování vyplývá, že jde o lokalitu rodinných domů se zahradami s hojným výskytem různé zeleně včetně vysokých stromů či zeleně umístěné v blízkosti oplocení pozemků. Sousední pozemky jsou odděleny především běžným oplocením, vyskytují se zde i tzv. živé ploty. V lokalitě tohoto typu je pak podle běžné, že zeleň umístěná na pozemcích jednotlivých vlastníků do jisté míry vrhá stín na pozemky sousedů. Žalobkyně prokázaly, že jejich pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, jsou užívány jako zahrada pro odpočinek a drobné pěstitelství. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3 je pak v části relevantní ve vztahu ke stínění tújemi umístěn chodník a zásyp kameniva a nachází se zde rovněž záhon pro pěstování okrasných rostlin. K míře imise stíněním žalobkyně tvrdily, že túje produkují zejména v odpoledních hodinách nadměrný stín, když v odpoledních hodinách prakticky zastiňují celé pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , což platí i pro tzv. rohové túje (tj. pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3). Dále bylo tvrzeno, že v dopoledních hodinách a v poledne pozemky zastíněné nejsou, přičemž kolem 14 hodiny začínají vrhat stín rohové túje na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3 a částečně na pozemek parc. č. , hodnota, v části, kde je umístěn bazén. Od 14 hodiny je pak zastíněn celý tento roh. V letních měsících je kolem 16 hodiny zastíněna zhruba půlka zahrady. Z fotografií předložených žalobkyněmi má soud za prokázané, že túje sice k určitému okamžiku v průběhu daného dne pozemky parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v podstatné části zastiňují, jde však pouze o pozdní odpolední, resp. podvečerní hodiny. Zejména v podvečerních hodinách je přitom zastínění v důsledku nižší polohy slunce poměrně běžné. , adresa, šetřením, které soud provedl dne , datum, , pak byla výše uvedená tvrzení žalobkyň zčásti vyvrácena, neboť zahrada žalobkyň byla ještě v 16:35 hodin v podstatě celá osluněná. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3 pak byl částečně zastíněn, především však domem žalobkyň. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z jiných fotografií, které byly provedeny k důkazu (viz např. fotografie na č. l. 148 a další, jak je výše uvedeno). Z uvedeného tak nebylo možno učinit závěr o konkrétní míře imisí a o tom, že jde o imise nepřiměřené místním poměrům podstatně omezující obvyklé užívání těchto pozemků. Zároveň soud zdůrazňuje, že není možno omezit se na pouhé zjištění výšky porostu, příp. na porovnání s výškou jiného porostu či výšku plotů. Bylo nutno zjistit, jaká je v dané věci konkrétní míra imise stíněním na pozemky žalobkyň, tj. v jaké konkrétní míře vůbec túje stín na pozemky vrhají, a to nikoliv jen v určitém okamžiku. Stejně vysoké stromy, avšak různě orientované ve vztahu k danému pozemku, zajisté budou produkovat stín v jiné míře (pokud vůbec). V této souvislosti soud dále odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého závěr o tom, zda jde o imise relevantní ve smyslu § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, se neobejde bez skutkového zjištění, jaká je míra imise v dané věci. Povinnost tvrzení i důkazní břemeno ohledně skutečností významných podle citovaného ustanovení nese žalobce. Nejpozději při jednání konaném dne , datum, soud proto vyzval žalobkyně, aby doplnily svá tvrzení o tom, v jakém rozsahu jsou pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3 za daného stavu v průběhu celého roku osluněny a jak by se prodloužila doba oslunění v případě, že by túje pozemky nezastiňovaly. Jen tak bylo možno postavit na jisto konkrétní míru imisí, tj. v jakém rozsahu vlastně túje oslunění pozemků zkracují (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně však na výzvu soudu adekvátně nereagovaly, když toliko poukazovaly na již uvedená tvrzení a důkazy, dále uváděly, že takové měření není v jejich silách (žalobkyně však nepochybně musí mít alespoň rámcovou, orientační představu, jak konkrétně túje zkracují oslunění jejich pozemků), přičemž znalecký posudek nenavrhly mimo jiné s odůvodněním, že by takový postup byl nehospodárný a žalovaná by jistě jeho závěry zpochybňovala. Soud dodává, že účastníci jsou povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a plnit důkazní povinnost, tj. označit důkazy k prokázání svých tvrzení (§ 101 odst. 1 písm. a/, písm. b/, § 120 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyně tyto své povinnosti nesplnily, ačkoliv byly nejpozději při jednání dne , datum, ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvány k doplnění svých tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání a poučeny o následcích nesplnění této výzvy. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není v této části (tj. co do bodu I. žalobního návrhu) důvodná, neboť žalobkyně neprokázaly, že túje umístěné na pozemcích žalované produkují imise stíněním v míře nepřiměřené místním poměrům podstatně omezující obvyklé užívání pozemků žalobkyň parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3, a proto jí ve výroku I. rozsudku v tomto rozsahu zamítl.

45. Pokud jde o požadavek žalobkyň, aby žalované byla uložena povinnost odstranit větve a větvičky tújí umístěných na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 přesahujících na pozemky žalobkyň parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3 (bod II. žalobního návrhu), vycházel soud z ustanovení § 1042 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že v případě tzv. negatorní žaloby podle tohoto zákonného ustanovení se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Zákaz neoprávněného rušení vlastníka přichází v úvahu tam, kde neoprávněné rušení vlastníka ze strany rušitele trvá, příp. pokračuje nebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní a reálné nebezpečí jeho opakování v budoucnu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce tak musí prokázat trvající či opakující se zásah nebo zásah jednorázový, u kterého hrozí jeho opakování. Žalobní petit pak může znít na zdržení se (budoucích) rušení nebo uvedení do původního stavu (odstranění následků rušení). V této souvislosti Nejvyšší soud ve svém rozsudku dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uzavřel, že vysázení rostlin při hranici pozemku a jejich následný vzrůst s možným přesahem na sousední pozemek sám o sobě bez dalšího není imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 občanského zákoníku, což ovšem neznamená, že by se vlastník sousedního pozemku nemohl domáhat ochrany svého vlastnického práva zasaženého rostlinami rostoucími ze sousedního pozemku. Ustanovení § 1016 odst. 2 a 3 občanského zákoníku upravuje zvláštní formu svépomoci, jíž se dotčený vlastník pozemku může domáhat ochrany před větvemi stromů přesahujícími na jeho pozemek, jde však o právo, nikoliv povinnost dotčeného vlastníka pozemku. Dopadá mimo jiné na případy, kdy rostlina zasahuje do vzdušného prostoru souseda. Toto ustanovení tak nevylučuje uplatnění obecné negatorní žaloby podle § 1042 občanského zákoníku, jíž se může dotčený vlastník domáhat uložení povinnosti vlastníkovi sousedního pozemku, aby odstranil převisy rostlin, jimiž zasahuje do vlastnického práva dotčeného vlastníka, s odkazem na § 1016 občanského zákoníku, popřípadě, aby se obecně (do budoucna) zdržel zásahů do vlastnického práva.

46. Z provedeného dokazování vyplývá, že větve tújí umístěných na pozemku žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 přesahovaly za oplocení, resp. na pozemky žalobkyň parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3 a větve tak zasahovaly do vzdušného prostoru těchto pozemků žalobkyň, a to v rozsahu až cca 50 cm. Tvrzení žalobkyň o hranici pozemků na úrovni opěrné zdi pak bylo prokázáno zejména technickou zprávou o zaměření pozemků, ze které vyplývá, že hranice pozemků podle katastru nemovitostí vede v nejzazším případě právě na úrovni této zdi. Uvedený přesah pak soud nepovažuje za toliko nepatrný zásah do práv souseda, při kterém by přicházel v úvahu postup podle § 8 občanského zákoníku. Zároveň však žalovaná prokázala, že před jednáním konaným dne , datum, větve tújí přesahující na pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, byly odstraněny, a dosud zjištěný přesah větví tak nadále trval pouze, jde-li o pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3 (při jednání konaném dne , datum, žalovaná také uvedla, že došlo k odstranění prorůstání větví pouze u tzv. řadových tújí, nikoliv u tzv. rohových tújí). Soud proto uzavřel, že žaloba je důvodná toliko, jde-li o uložení povinnosti žalované odstranit větve tújí umístěných na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 přesahujících na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /3, a proto jí v tomto rozsahu ve výroku II. rozsudku vyhověl. Ve zbylé části soudu nezbylo než žalobu ve výroku III. rozsudku zamítnout, neboť žalobkyně trvaly na žalobě, přestože žalovaná přesahující větve již odstranila.

47. Z ustanovení § 1042 občanského zákoníku pak soud vycházel rovněž, jde-li o požadavek žalobkyň, aby se žalovaná zdržela zásahu do jejich vlastnického práva jako vlastníků pozemků parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /3 přesahem větví stromů a keřů z pozemků žalované parc. č. , Anonymizováno, /1 a , Anonymizováno, /1 (bod III. žalobního návrhu). Jak je již výše uvedeno, lze se žalobou ve smyslu ust. § 1042 také obecně (do budoucna) domáhat, aby se vlastník sousedního pozemku zdržel zásahů do vlastnického práva rušeného vlastníka přesahem větví stromů. Přitom musí jít o zásahy, které trvají, nebo u nichž existuje konkrétní a reálné nebezpečí jejich opakování v budoucnu. Žalobkyně prokázaly v prvé řadě trvající zásah do jejich vlastnického práva přesahem smrku A) umístěného na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 na pozemek žalobkyň parc. č. , Anonymizováno, /3, a to v rozsahu zhruba 1 m. Kromě toho bylo prokázáno, že hrozí reálné a bezprostřední opakování zásahu do jejich vlastnického práva, a to zejména přesahem větví tújí umístěných na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 na pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, /3. Z provedených důkazů je totiž zřejmé, že předmětné túje relativně rychle obrůstají, jejich úprava je tak i s ohledem na jejich umístění nezbytná nejméně každoročně. V minulosti pak opakovaně docházelo k přesahům tújí či jiné zeleně na pozemky žalobkyň, přičemž túje byly sice žalovanou upravovány, nicméně až v okamžiku nikoliv zanedbatelného přesahu větví. V průběhu tohoto řízení pak žalovaná například souvislou řadu tújí směrem do zahrady žalobkyň upravila v roce 2020 a následně až před jednáním konaným dne , datum, . S ohledem na výše soud dospěl k závěru, že žaloba je v této části důvodná, a proto jí ve výroku IV. rozsudku v tomto rozsahu vyhověl.

48. Žalobkyně se dále v bodě V. žalobního návrhu domáhaly odstranění dvou smrků, a to smrku umístěného na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 při hranici s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, /3 (smrk A) a dále smrku umístěného na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1 (smrk B). Soud v prvé řadě vycházel z nesporného tvrzení účastníků o tom, že oba smrky byly vysazeny před rokem 2014. V takovém případě pak nebylo možno vycházet z ustanovení § 1017 odst. 1 občanského zákoníku. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, totiž nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 občanského zákoníku nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. lednem 2014 (shodně také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Neznamená to však, že se nelze domáhat ochrany podle ust. § 1013, § 1016 či § 2903 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně uváděly, že se domáhají odstranění smrků na základě generálně prevenční povinnosti předcházet hrozícím škodám. Tvrdily, že smrk A ohrožuje vyzdívku plotu, základy budovy na pozemku žalobkyň parc. č. , Anonymizováno, /1 a rozvody čističky odpadních vod na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /3 a že smrk B ohrožuje opěrnou zeď mezi pozemky účastnic, přičemž existuje nebezpečí průvalu a sesutí navážky zeminy (a tedy reálné riziko vzniku škod na majetku, životě a zdraví osob a zvířat). Soud posoudil věc podle ustanovení § 2903 odst. 2 občanského zákoníku, podle kterého při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy. Žaloba podle § 2903 odst. 2 občanského zákoníku má preventivní charakter a jejím předpokladem je v prvé řadě existence vážné hrozby, tj. musí jít o situaci, kdy hrozí vznik závažné újmy (zejména na zdraví či majetku), přičemž ohrožení je reálné a velmi pravděpodobné. Zároveň žalobcem navržené opatření musí být vhodným a přiměřeným k odvrácení hrozící újmy (lze navrhnout i povinnost něco aktivně vykonat pro odvrácení hrozící újmy).

49. Soud má dále za prokázané, že smrk A neohrožuje základy budovy na pozemku žalobkyň, což platí i o čistírně odpadních vod, neboť kořenový systém smrku k nim nemůže dosáhnout, u plastových rozvodů čistírny odpadních vod navíc poškození kořeny nehrozí. Obavy z ohrožení vyzdívky oplocení tímto smrkem pak soud považuje za zcela liché, neboť ta je majetkem žalované, v této části je pak opocení relativně nízké. Ve vztahu ke smrku B pak lze uzavřít, že opěrná zeď mezi pozemky účastnic není narušená a zeď je stabilní. Trhliny, které se zde nachází, jsou přirozenými dilatačními trhlinami, jež nemají na stabilitu zdi vliv a jsou jí naopak ku prospěchu. , adresa, B je umístěn více než 3 m od opěrné zdi a koruna smrku ke zdi zdaleka nedosahuje, opěrnou zeď tak neohrožuje. Mezi smrkem a oplocením je navíc umístěna řada tújí. Kromě uvedeného je pak v případě zdi tohoto typu vyloučeno žalobkyněmi obávané nebezpečí zborcení zdi a průvalu zeminy na jejich pozemky. Riziko pádu oplocení na pozemek žalobkyň při určitém, podstatném vychýlení zdi pak soud považuje za čistě hypotetické, přičemž jej nelze považovat za hrozbu závažné újmy ve smyslu ust. § 2903 odst. 2 občanského zákoníku (tj. reálné a velmi pravděpodobné ohrožení závažnou újmou). Odstranění smrku kromě toho není vhodným a přiměřeným opatřením k odvrácení újmy tohoto charakteru. Pokud se žalobkyně cítí být ohrožené opěrnou zdí, měly by se domáhat zajištění či opravy zdi, nikoliv odstranění jednotlivého smrku, který navíc roste za řadou tújí (ty ostatně žalobkyně sami označují za riziko pro opěrnou zeď). V této souvislosti je dále nutno zdůraznit, že samotná opěrná zeď je majetkem žalované. Soud doplňuje, že při svém rozhodování vycházel především ze znaleckého posudku, který hodnotil jako věrohodný, neboť zejména ve spojení s výslechem znalce obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti, znalec řádně zodpověděl otázky jemu položené a své závěry odpovídajícím způsobem a přesvědčivě zdůvodnil a vysvětlil. V tomto směru se soud rovněž neztotožňuje s tím, že posudek znalce by měl být vnitřně rozporný. S ohledem na závěr znalce o tom, že příslušné trhliny (které si na místě prohlédl), nejsou z pohledu statiky nebezpečné a nejsou porušením stability opěrné zdi, nepovažuje soud za podstatné, zda jsou dilatační trhliny upraveny v technické normě či nikoliv. Ve statickém posouzení, kterému soud přikládá nižší důkazní hodnotu, statik svůj závěr o tom, že smrk A bude ohrožovat základy budovy na pozemku žalobkyň, nijak nezdůvodnil. Ke smrku B konstatoval toliko existenci trhliny, za jejíž příčinu označil právě tento strom, aniž by k tomu uvedl důvody. Ani ze statického posouzení pak nelze uzavřít, že by působením smrku mělo dojít ke zborcení zdi a průvalu zeminy. Soud pro úplnost dodává, že pokud znalec či statik doporučovali stromy odstranit, nelze pominout, že tito pochopitelně stav nehodnotili z hlediska naplnění předpokladů příslušných ustanovení občanského zákoníku. Pokud by byl např. smrk A způsobilý narušit vyzdívku opěrné zdi, která je v tomto místě nízká, neznamená to, že jsou splněny předpoklady ve smyslu § 2903 odst. 2 občanského zákoníku, neboť vyzdívka je v majetku žalované. Ze shora uvedených důvodů soud uzavřel, že nejsou naplněny podmínky soudní ochrany při ohrožení podle citovaného zákonného ustanovení, a žalobu proto ve výroku V. rozsudku v této části zamítl.

50. Pokud jde o požadavek, aby soud uložil žalované zdržet se vysazování vzrostlých stromů a keřů ve vzdálenosti do 10 m od oplocení a odstranění 7 kusů stromů a jednoho keře, tj. ve znění změny žaloby učiněné podáním žalobkyň ze dne , datum, a dne , datum, , resp. při jednání konaném dne , datum, (v tomto směru soud podotýká, že identifikaci těchto konkrétních stromů a keře vyznačením v přiložených fotografiích pro účely rozhodnutí ve věci ve smyslu výše uvedeného považoval za dostačující), domáhaly se žalobkyně tohoto nároku s odkazem na ustanovení § 1017 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. Žaloba podle § 1017 odst. 1 občanského zákoníku má preventivní charakter a působí tedy preventivně např. proti vzniku zakázaných imisí, nebezpečí vyčerpání vláhy či hrozbě vzniku újmy na majetku. Předpokladem pro úspěšné uplatnění nároku ve smyslu citovaného zákonného ustanovení je tedy v prvé řadě existence rozumného důvodu. Žalobci stačí prokázat ohrožení, není potřeba, aby stromy již působily problémy na sousedním pozemku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Za rozumný důvod pak žalobkyně považovaly výše popsané rozhodnutí stavebního úřadu, které však soud za rozumný důvod ve smyslu výše uvedeného nepovažuje. U stromů a keře již vysazených na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /1, jejichž odstranění se žalobkyně domáhaly, bylo v prvé řadě na žalobkyních, aby prokázaly, že tyto byly vysazeny po , datum, , když ochrany podle § 1017 odst. 1 občanského zákoníku se lze domáhat pouze, jde-li o stromy vysazené počínaje tímto datem. Žalobkyně tvrdily, že jde o stromy a keř vysazené od roku 2017, tato svá tvrzení však neprokázaly, ačkoliv byly nejpozději při jednání konaném dne , datum, poučeny ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. K výzvě soudu žalobkyně předložily výtisky z webového portálu smapy.cz porovnávající stav pozemku žalované ke dni , datum, a ke dni , datum, , ze kterých však takové zjištění učinit nelze, resp. nelze z nich uzavřít, že stromy a keře byly vysazeny nejdříve v roce 2014. Naopak je zřejmé, že tato část pozemku žalované byla již v červnu 2014 zelení osazena. Již z tohoto důvodu tento nárok žalobkyň ve smyslu ust. § 1017 odst. 1 občanského zákoníku nemůže být dán. Žalobkyně dále netvrdily, v jaké vzdálenosti tyto stromy od společné hranice pozemků, příp. od oplocení vlastně rostou, a to ani obecně, odhadem či přibližně. Pokud žalobkyně v reakci na výzvu soudu uváděly, že takové informace nemají k dispozici, nechť je soud zjistí ohledáním na pozemku žalované, podotýká soud, že žalobkyně jsou povinny tvrdit rozhodné skutečnosti, přičemž k takto tvrzeným skutečnostem soud provádí důkazy. Pokud se žalobkyně podle § 1017 odst. 1 občanského zákoníku domáhají odstranění stromů, musí mít alespoň orientační představu o tom, v jaké vzdálenosti od společné hranice, resp. oplocení mezi pozemky jsou stromy umístěné. Žalobkyně rovněž netvrdily, jaké výšky tyto stromy obvykle dorůstají (není tedy zřejmé, zda jde o stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m, pro které je zákonem stanovena přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m, či o stromy jiné). Pokud žalobkyně tvrdily, že stromy (byť v budoucnu vysazené) představují ohrožení jejich majetku, netvrdily a neprokázaly, o jaké konkrétní nebezpečí jde, přestože k tomu byly soudem vyzvány nejpozději při jednání konaném dne , datum, . Vysazené stromy a keře pak s ohledem na svoje umístění nepochybně nemohou představovat ohrožení, jak bylo tvrzeno ohledně smrků A a B, tj. ohrožovat základy budovy na pozemku žalobkyň či rozvody čistírny odpadních vod a v souvislosti s opěrnou zdí majetek žalobkyň, když tato je ve vlastnictví žalované. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v této části ve výroku VI. rozsudku zamítl.

51. Pokud žalobkyně na podporu uplatněných nároků argumentovaly rozhodnutím o dodatečném povolení změny stavby před jejím dokončením ze dne , datum, , ve kterém byla stanovena podmínka ve znění „nebudou sázeny vzrostlé dřeviny ve vzdálenosti do 10 m od oplocení“, soud uvedené nepovažuje za přiléhavé. V prvé řadě nelze pominout, že uvedená podmínka je v rozhodnutí vymezena poněkud neurčitě, přičemž není zcela zřejmé, co konkrétně se rozumí oněmi vzrostlými dřevinami. Soud má dále za to, že i za situace, že by stromy byly umístěny v rozporu s předmětným rozhodnutím stavebního úřadu, neznamená to ve vztahu k předmětu tohoto řízení, že žalobkyně nemusí prokázat splnění předpokladů pro poskytnutí ochrany jejich práv stanovenými předpisy práva občanského (pokud se tak domáhají prostředky práva občanského, tj. podle § 1013 odst. 1, § 1017 odst. 1 či § 2903 odst. 2 občanského zákoníku). Další skutečnosti tvrzené žalobkyněmi pak soud neshledal s ohledem na předmět řízení v projednávané věci relevantními. Tak například, pokud se žalobkyně domáhají ochrany před imisemi stíněním tújemi, není podstatné, zda v tújích hnízdí ptáci či zda tito poškozují fasádu domu žalobkyň apod. Soud dále nepřihlédl k tvrzením žalobkyň, které byly uvedeny poté, co nastaly účinky koncentrace řízení, přičemž se netýkaly výzvy učiněné soudem podle § 118a o. s. ř.

52. O nákladech řízení bylo rozhodnut podle ustanovení § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., když ve vztahu mezi žalobkyněmi a žalovanou byly obě strany ve sporu úspěšné pouze zčásti, resp. v části, ve které bylo řízení zastaveno soud shledal procesní zavinění za zastavení řízení na straně žalované, neboť žaloba byla vzata zpět pro její chování po podání žaloby (odstranění větví tamaryšku, instalování zesíleného plechu). Soud zdůrazňuje, že zavinění za zastavení řízení je třeba zkoumat pouze z procesního hlediska, hmotněprávní stránkou věci se soud nezabývá. Žalobkyně tak měly procesní úspěch částečně ve věci na odstranění větví a větviček tújí, zdržení se zásahu do vlastnického práva přesahem větví z pozemku žalované, zdržení se zásahu do jejich osobnostních práv, odstranění větví tamaryšku a zdržení se zásahu do práv žalobkyň imisí spadem listů tamaryšku. Žalovaná naopak měla úspěch ve věci zdržení se zásahu do práv žalobkyň imisí stíněním tújemi, částečně ve věci odstranění větví tújí, ve věci odstranění smrků a rovněž zdržení se vysazování stromů a keřů a odstranění žalobkyněmi specifikovaných stromů a keře. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že úspěch obou stran ve sporu je srovnatelný, a proto o nákladech řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku VII. tohoto rozsudku.

53. Ve výroku VIII. rozsudku soud rozhodl o vrácení části zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem, kterou žalobkyně a) složila v souladu s výzvou soudu podle ustanovení § 141 odst. 1 o. s. ř. ve výši , částka, , neboť náklady vynaložené na znalecký posudek činily celkem , částka, .

54. Soud dále uložil žalobkyním společně a nerozdílně povinnost uhradit soudní poplatek v celkové výši , částka, , neboť tento byl soudem vyměřen toliko ve výši , částka, , jednotlivé žalobní návrhy je však podle soudu nutno posuzovat jako samostatné žalobní nároky, ze kterých soudní poplatek činil celkem , částka, (8 x , částka, ), přičemž soud vycházel z ust. § 2 odst. 1 písm. a), odst. 8, § 4 odst. 1 písm. a), písm. j), § 6 odst. 2, odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a dále z přílohy k tomuto zákonu – sazebník poplatků (položka 4, bod 1, písm. c/). Žalobkyně zaplatily na soudním poplatku , částka, , přičemž řízení bylo před zahájením jednání částečně zastaveno, celková částka doplatku soudního poplatku za návrh na zahájení řízení tak činí , částka, (§ 10 odst. 4 zákona o soudních poplatcích).55. , adresa, k plnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.