25 C 194/2021
č. j. 25 C 194/2021-46
V PLATNOSTICitované zákony (4)
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa o rozvod manželství
I. Manželství manželů [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky], rozené [příjmení], které bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Hrob, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]
3. Při jednání konaném dne [datum] manžel doplnil, že soužití manželů bylo ukončeno dne [datum].
4. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem Hrob. [Anonymizovaný odstavec.]
7. Manželka pobírá invalidní důchod ve výši [částka] a podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka], jak soud zjistil z potvrzení o platbách zaúčtovaných dne [datum] a [datum]. Z potvrzení o platbách zaúčtovaných dne [datum], [datum] a [datum] a listiny„ informace ke smlouvě“ vyplývá, že manželka uhradila částku [částka] na UPC, [částka] na SIPO, [částka] na domov důchodců a [částka] na úvěr sjednaný [datum]. Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce [číslo] [číslo] [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba] akceptovala ve dnech [datum], [datum] a [datum] návrh manželky na uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši [částka], [částka] a [částka] s měsíčními splátkami ve výši [částka], [částka] a [částka]. [Anonymizovaný odstavec.]
9. Z výslechu manžela soud zjistil, že jde o jeho třetí manželství, které účastníci uzavřeli po dvouleté známosti, kdy již měli syna [jméno]. Manželství bylo zpočátku a spokojené, případné problémy nebyly nijak zásadní, manželé překonali i finanční potíže, kdy zaměstnavatel nehradil manželovi mzdu. Asi od roku 2007 nebo 2008 do roku 2018 pracoval v Kladně, kde přebýval u rodičů a dojížděl za rodinou. V roce 2010 nebo 2011 měl poměr s jinou ženou, který se provalil asi v roce 2018. Manželce se vícekrát omluvil, ale ze strany manželky mu nebylo odpuštěno. Navrhl proto dvě řešení, buď uvedené přejdou nebo se rozejdou. K rozchodu nedošlo, manželka nicméně po dobu dalších třech let manžela různými způsoby sledovala, na dálku mu vypínala telefon, sledovala jeho časové osy na telefonu, sledovala jeho [anonymizováno], na kterém mu měnila hesla, vypínala tablet, neustále se dotazovala, kde je, a chovala se podezíravě, kdy mu nevěřila, říkala, že zase někde honí nějaké kurvy, v každé příležitosti viděla potenciální nevěru. Manžel říkal manželce, že mu to vadí, v danou chvíli to uznala, nakonec to nicméně nepovažovala za špatné. Po třech letech, kdy se takto manželka chovala, což pro něj bylo nepřijatelné, se manžel rozhodl pro odchod ze společné domácnosti. To se stalo v dubnu 2021, přičemž od té doby spolu manželé nebydlí, nehospodaří, s manželkou se již nevídají a postupně přestali komunikovat, neboť při jakékoliv komunikaci došlo ke konfliktu. Pokud jde o intimní soužití, v posledních třech letech se manželé intimně stýkali sporadicky, dříve bylo období, kdy spolu intimně nežili vůbec zhruba po dobu dvou let, kdy manželka uváděla, že je v přechodu. Kolem roku 2018 se po této stránce vztah manželů zlepšil, následně však manželka intimní styk odmítala s tím, že se jí manžel zhnusil. Manžel má v současnosti novou partnerku, se kterou navázal vztah na konci dubna 2021 a se kterou začal intimně žít na začátku května 2021. S partnerkou se seznámil v práci, jsou kolegové, zná ji od července 2020. Manželka po odchodu manžela v období od června do srpna 2021 rozeslala celou řadu zpráv, které byly adresovány manželově přítelkyni, jejím rodičům, sestře, dětem a přátelům. Některým dokonce poslala intimní fotografii manžela. V posledních třech letech byli s manželkou na společné dovolené asi dvakrát, manželka někdy jezdila sama. Dovolenou plánovali rovněž před odchodem manžela ze společné domácnosti, v té době byl již nicméně rozhodnut, že odejde. V lednu nebo únoru tohoto roku obměnili nábytek v bytě, manželka nakoupila nábytek a manžel jí pomáhal například něco sestavit. Manželka má v současné době tři psy, které si pořídila s vědomím manžela, třetího psa jí manžel daroval k narozeninám. Po odchodu se nejprve podílel na péči o psy, později s ohledem na chování manželky nikoliv. Manžel již nemá jakýkoliv zájem na obnovení soužití s manželkou, které kategoricky odmítá s tím, že není síla na tomto světě, která by jej přiměla se k ní vrátit, nechce s ní být za žádných okolností, nechce s ní mít nic společného a nechce s ní být ani v jedné místnosti. Má za to, že ani na straně manželky není opravdový zájem o obnovení manželského soužití. [Anonymizovaný odstavec.]
11. Soud dále k důkazu provedl potvrzení o platbě zaúčtované dne [datum] a detail transakce z téhož dne, ze kterých však neučinil žádné relevantní skutkové zjištění, neboť skutečnost, zda manželka převedla dne [datum] částky [částka] a [částka] na účet manžela č. [bankovní účet] nepovažuje za podstatnou. Pokud jde o hodnocení provedených důkazů, tyto soud hodnotil samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž vycházel i z výše uvedených přepisů zpráv v aplikaci [příjmení], o jejichž autentičnosti nemá pochyb, a to mimo jiné v souvislosti s výslechem manželky, která připustila, že obsah zpráv, které zasílala po odchodu manžela, byl takového charakteru. Soud vycházel rovněž z výslechů obou účastníků, které se v podstatě shodovaly, přičemž nepřihlédl k domněnkám účastníků, příp. jejich subjektivnímu hodnocení určitých skutečností. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem k otázce zdravotního stavu manželky, neboť dokazování v tomto směru s ohledem na již zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné. Dále nebyly provedeny důkazy výpovědí dcery manželky [jméno] [příjmení], smlouvou o zřízení zástavního práva, smlouvou o převodu bytu a úvěrovými smlouvami, které manželka navrhla k prokázání svých tvrzení o zadluženosti účastníků (převod bytu na dceru, placení hypotéky atd.), když tyto skutečnosti soud nepovažuje za podstatné.
12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem Hrob, přičemž manželství dosud trvá. Manželé mají jedno společné dítě, a to zletilého syna [jméno] [celé jméno manžela]. Manželství bylo v podstatě spokojené, větší problém ve vztahu účastníků nastal v roce 2018, kdy manželka zjistila, že jí byl manžel nevěrný. Nemohla se vyrovnat s tím, že šlo o [příjmení], často nevěru manželovi vyčítala. Manžel navrhl, že se s tím manželé vyrovnají nebo se rozejdou. K rozchodu mezi účastníky nedošlo, manželka však manželovi nedůvěřovala, projevovala se žárlivě a podezíravě, přes telefon a počítač sledovala, kde se manžel pohybuje, kontrolovala jej přes email a [anonymizováno], kdy vstupovala do jeho emailu a na účty na sociálních sítích, kde vyhledávala, s jakými osobami je v kontaktu, či měnila hesla. Přes výtky manžela ke změně nedošlo. Zhruba po třech letech se manžel rozhodl pro odchod ze společné domácnosti, před odchodem se choval k manželce vstřícně, účastníci ještě plánovali dovolenou, manžel se podílel na rekonstrukci bytu. Společnou domácnost manžel opustil v dubnu 2021, od této doby spolu manželé nebydlí, nehospodaří, s manželkou se nevídají a postupně přestali jakkoliv komunikovat. Intimní soužití manželé ukončili nejpozději v únoru 2021. Manžel na konci dubna 2021 po ukončení soužití s manželkou navázal vztah s jinou ženou. Po odchodu manžela psala manželka různým osobám v manželově okolí zprávy o něm dehonestujícího obsahu. Manželovi a jeho přítelkyni zaslala starší společné fotografie s intimním obsahem. Fotografie intimního rázu zaslala rovněž matce přítelkyně manžela. Manžel již nemá zájem na obnovení manželského soužití za žádných okolností, kategoricky jej vylučuje. Manželka zájem obnovit vztah s manželem má. Zdravotní potíže má manželka od roku 1992, aktuálně se léčí na psychiatrii a s močovým měchýřem, dříve (2019 až 2021) měla řadu zdravotních potíží (například bolesti zad, bolesti lokte, pupeční kýlu). V minulosti pracovala od roku 2017 jako ostraha objektu, následně do října 2019 jako recepční, dále byla rok v pracovní neschopnosti a poté až do současnosti je vedena na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Žádné zaměstnání si nehledala. Manželka má příjem ve výši [částka] z invalidního důchod pro invaliditu prvního stupně (asi od roku 2009 nebo 2010), žádné konkrétní kroky k získání„ plného“ invalidního důchodu však nečiní. Dále pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši [částka]. Vynakládá mimo jiné na bydlení [částka] měsíčně a splátku půjčky ve výši [částka]. Péči o domácnost zajišťuje sama, stará se rovněž o tři psy a o zletilého syna účastníků, který s ní bydlí, pro něj mimo jiné jezdí do [obec] vozem. Syn účastníků dosahuje vlastního příjmu, přičemž na bydlení a další výdaje jí nepřispívá.
13. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
14. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
15. Podle ustanovení § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
16. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
17. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Soud má za prokázané, že v manželství účastníků došlo k hlubokému, trvalému a nenapravitelnému rozvratu, tj. k takovému rozvratu, u nějž nelze očekávat, že odezní. Na tento kvalifikovaný rozvrat soud usuzuje v prvé řadě ze skutečnosti, že účastníci spolu po delší dobu nežijí, když manželské soužití ukončili v dubnu 2021, tj. před zhruba sedmi měsíci. Po tuto dobu spolu manželé nebydlí, nevedou společnou domácnost, netvoří osobní společenství, když se nevídají a nekomunikují spolu, a netvoří ani majetkové společenství, neboť nenakládají společně s finančními prostředky. Závěr o kvalifikovaném rozvratu manželství soud učinil rovněž ze skutečnosti, že nelze očekávat obnovení manželského soužití, neboť manžel, který v současnosti žije v novém partnerském vztahu, na něm nemá jakýkoliv zájem, obnovení soužití s manželkou kategoricky odmítá s tím, že s ní nechce být za žádných okolností, cítí k ní averzi a odpor, přičemž jeho stanovisko v tomto směru bylo zcela jednoznačné. Podle soudu nelze pochybovat o tom, že ze strany manžela je obnovení soužití s manželkou vyloučeno, a to i s přihlédnutím k jednání manželky po jeho odchodu spočívajícím v zasílání zpráv o manželovi různým osobám obsahu přinejmenším nevkusného. Soud účastníkům rovněž nenařídil mediaci, neboť takový postup vzhledem k jednoznačnému stanovisku manžela neshledal účelným. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, tyto soud shledal převážně na straně manželky, která poté, co zjistila, že jí byl manžel nevěrný, manžela soustavně a dlouhodobě podezírala, různými způsoby jej sledovala a kontrolovala, přičemž zcela neadekvátně zasahovala do jeho soukromí, a to mimo jiné sledováním jeho pohybu přes telefon či počítač, nahlížením do jeho emailu, účtů na sociálních sítích apod. V projednávané věci byl manžel sice manželce nevěrný, a soud tuto nevěru nijak nebagatelizuje, z provedeného dokazování však vyplývá, že tato bezprostředně nebyla příčinou rozvratu manželství účastníků, nevedla k jejich rozchodu, když oba manželé i nadále stáli o udržení manželského svazku, přičemž k ukončení soužití manželů a k rozvratu manželství vedlo až výše popsané soustavné a po dobu zhruba tří let trvající chování manželky, které již nelze považovat za akceptovatelné ani s ohledem na odhalenou nevěru, kdy lze pochopit, pokud podvedený manžel bude do jisté míry podezíravý. Soud tak ohledně příčin rozvratu manželství dospěl k jednoznačnému závěru, jak je výše popsáno, a to vycházeje zejména z výslechů obou účastníků, přičemž zároveň uzavřel, že příčinou rozvratu manželství nebyla skutečnost, že manžel navázal vztah se současnou partnerkou. Ten navíc, jak soud zjistil z jeho výslechu, navázal až po odchodu ze společné domácnosti. Toliko na okraj soud podotýká, že účastníci výše popsané chování manželky nepochybně diskutovali jako důvod odchodu manžela (viz také zpráva manželky partnerce manžela, kde zmiňuje nevěru manžela, kterou mu nedokázala odpustit), z výslechu manželky pak vyplývá, že manželova partnerka jí v reakci na zaslané zprávy sdělovala, že nemůže za jejich rozchod s tím, že je to věc mezi nimi.
18. Manželka se dále domáhala užití tzv. tvrdostní klauzule ve smyslu ustanovení § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku, pro které by manželství nemohlo být rozvedeno, přestože je soužití manželů rozvráceno. Předpokladem postupu podle uvedeného zákonného ustanovení je kumulativní naplnění všech podmínek zde stanovených, tj. (i) jde o manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel, (ii) tomuto manželovi, který se brání rozvodu, by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma a (iii) jsou dány mimořádné okolnosti, které svědčí ve prospěch zachování manželství. V projednávané věci manželka v prvé řadě není manželem, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel, když podle § 687 odst. 2 občanského zákoníku jsou mimo jiné manželé navzájem povinni si úctou a vzájemně respektovat svoji důstojnost, přičemž výše popsané chování manželky, které v převážné míře vedlo k rozvratu manželství, nepochybně porušení těchto povinností představuje. K dalším předpokladům manželka uvedla, že je nemocná, má problémy vycházet z domu a v nepřítomnosti manžela se její stav horší, rovněž není schopná pracovat a v případě rozvodu bude vystavena existenční nouzi, přičemž za mimořádnou okolnost svědčící pro zachování manželství považovala právě svůj nepříznivý zdravotní stav. V projednávané věci soud z provedeného dokazování uzavřel, že byť má manželka řadu zdravotních potíží, nepochybně není jakkoliv odkázána na pomoc manžela, je soběstačná, je schopna sama zajistit veškerý chod domácnosti, včetně nákupů, postarat se o tři psy a svého zletilého syna, který jí, jak uvedla, s ničím nepomáhá, a je schopna rovněž řídit vozidlo. V minulosti přitom manželka pracovala a dosahovala nezanedbatelného příjmu, poslední pracovní poměr pak ukončila dohodou, po skončení pracovní neschopnosti byla vedena jako uchazeč o zaměstnání na úřadu práce, přičemž žádné kroky k nalezení jiného zaměstnání nečinila (byť například na tzv. zkrácený úvazek, s pracovní náplní a pracovní dobou, které by lépe vyhovovaly jejímu zdravotnímu stavu apod.). Soud dále konstatuje, že pokud by manželka nyní nebyla schopna pracovat vůbec, pak nečiní ničeho, čím by hrozící existenční nouzi odvrátila a svoji situaci zlepšila, zejména tím, že bude usilovat o získání vyššího příjmu z invalidního důchodu pro invaliditu vyššího stupně. Soud neshledal ani mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, které ve zdravotním stavu, jak jej popisuje manželka a s přihlédnutím k již výše uvedenému, nespatřuje, a proto uzavřel, že není naplněna žádná z podmínek pro postup podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Soud dodává, že tvrzení manželky o zadluženosti účastníků (resp. o tom, že dcera manželky od účastníků v roce 2020 odkoupila byt, výtěžek byl použit na splacení dosavadních půjček s tím, že účastníci měli převzít související hypoteční úvěr, který nyní splácí manželka) nepovažuje za relevantní, tato skutečnost nemůže být překážkou rozvodu manželství, z tvrzení manželky navíc vyplývá, že z úvěru je zavázána její dcera, přičemž pokud mají manželé společné dluhy, jsou k jejich úhradě společně zavázáni bez ohledu na trvání manželství.
19. Ze shora uvedených důvodů soud vyhověl návrhu manžela a ve výroku I. rozsudku rozhodl tak, že manželství účastníků se rozvádí.
20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s., podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.