Okresní soud v Teplicích · Rozsudek

25 C 199/2021

č. j. 25 C 199/2021-108

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-08-18 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTP:2022:25.C.199.2021.4

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Teplicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o náhradě škody ve výši 15 000 Kč za poškození vstupních dveří, které žalovaný poškodil násilným vylomením. Soud se opřel o § 2910 a § 2969 občanského zákoníku, podle nichž škoda se nahrazuje peněžitě, pokud naturální restituce není možná, a výše škody se určuje podle obvyklé ceny předmětu před poškozením. Žalobkyně byla povinená k náhradě nákladů řízení ve výši 25 618,2 Kč, kterou musel zaplatit žalovaný. Soud rozhodl o náhradě nákladů státu v poměru úspěchu účastníků, přičemž žalovaný měl zaplatit 90 % nákladů.

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 689 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky 1 689 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 1 689 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 25 618,2 Kč k rukám advokáta anonymizováno jméno příjmení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 674,4 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích na náhradě nákladů řízení částku 6 069,6 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 689 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že dne datum či datum žalovaný poškodil vstupní dveře domu adresa v ulici ulice v obci obec, kdy ve vstupních dveřích byl vytvořen v levém dolním rohu otvor. Poškozené vstupní dveře musely být vyměněny. Výše popsaná nemovitost poškozené příjmení celé jméno svědka anonymizováno byla v době jednání žalovaného pojištěna u žalobkyně, přičemž žalobkyně vyplatila poškozené pojistné plnění ve výši 16 689 Kč. Podle § 2820 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má žalobkyně nárok na vyplacení toho, co za žalovaného plnila, tj. částky 16 689 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky přípisy ze dne datum a ze dne datum, ničeho však nezaplatil.

2. Ve věci byl dne datum vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný včas odpor, přičemž uvedl, že si není vědom dluhu vůči žalobkyni, na adrese uvedené v návrhu nežije od roku 2017, žádné zásilky tudíž fyzicky neobdržel. Nepopíral, že dveře poškodil, k čemuž uvedl, že je vykopnul, neboť tu noc spal u své bývalé přítelkyně, a když odcházel do práce, byly vchodové dveře uzamčené, přičemž od nich neměl klíče a tyto se mu nepodařilo sehnat. Vzhledem k časové tísni, kdy musel být v práci, dveře otevřel násilím, přičemž vykopl prostřední čtverec o velikosti cca 70 cm a otvorem se dostal ven. Dveře poničil minimálně, neboť tyto nebyly z jednoho kusu a materiálu, ale tento díl byl přilepen uprostřed a okolo zajištěn ozdobnou lištou. Dveře tak byly snadno opravitelné. Dveře nepoškodil s úmyslem poškodit cizí věc, nýbrž ve stavu krajní nouze tak, aby škoda byla minimální. Věc sám nahlásil na policii a ta byla předána do správního řízení. příjmení příjmení sdělil, že dveře nechá opravit, sehnal i truhláře, mezitím tam nicméně byly zavěšeny jiné staré, použité dveře a ty rozbité byly odvezeny, přičemž na nabídky opravy nebylo reagováno. Žalovaný dále nesouhlasil s výší škody.

3. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním.

4. Z pojistné smlouvy o pojištění bytového domu vyplývá, že žalobkyně jako pojistitel a paní jméno celé jméno svědka anonymizováno (dále také jen„ poškozená“) jako pojistník a pojištěný uzavřely dne datum smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění bytového domu na adrese adresa svědka.

5. Z oznámení o škodní události majetku číslo soud zjistil, že poškozená nahlásila pojistnou událost na adrese adresa svědka, že šlo o 4 roky staré dveře, které byly zničeny. Dne datum poškozená uvedené oznámila rovněž na policii s tím, že k poškození dveří došlo v době od datum ve 20:00 hodin do datum v 8:00 hodin, přičemž ve dveřích se v levém dolním rohu nachází otvor o velikosti 84 x 48 cm (viz potvrzení o přijatém oznámení ze dne datum).

6. Fotografie předložené účastníky zachycují poškozené dřevěné dveře s chybějícími obdélníkovými díly v levém dolním rohu a uprostřed a poškozené dřevěné kazety.

7. Z likvidační zprávy k pojistné události číslo bylo zjištěno, že žalobkyně vyčíslila škodu na 17 689 Kč s tím, že spoluúčast činí 1 000 Kč. Žalobkyně dne datum vyplatila poškozené pojistné plnění v částce 16 689 Kč, o čemž poškozenou vyrozuměla, jak plyne z dokladu o vyplacení pojistného plnění a z oznámení o poskytnutí pojistného plnění ze dne datum.

8. Přípisem ze dne datum územní celek, komise pro projednávání přestupků sdělilo žalobkyni, že šetřením bylo zjištěno, že pachatelem, který měl poškodit vstupní dveře ve výše popsané budově, byl žalovaný.

9. Z přípisu ze dne datum a vrácené obálky bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 16 689 Kč z důvodu náhrady plnění vyplaceného v souvislosti s výše popsanou škodní událostí ze dne datum. Z přípisu ze dne datum a vrácené obálky dále vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce dne datum odeslala žalovanému výzvu k zaplacení uvedené částky, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě do 7 dnů.

10. Z výpovědi svědkyně celé jméno svědka soud zjistil, že svědkyně je vlastníkem budovy na adrese adresa svědka, jak je vyobrazeno na fotografiích předložených ze strany žalobkyně. Dveře byly dřevěné a staré asi 5 let. Po uvedené události manžel svědkyně zakoupil v příjmení nové dveře.

11. Z obsahu písemného znaleckého posudku zpracovaného celé jméno znalce, znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady, spotřební elektronika, se specializací mimo jiné„ vybavení a zařízení domácnosti, nábytek“, jehož úkolem bylo stanovit obvyklou cenu předmětných dřevěných dveří ke dni datum a dále výši nákladů na opravu těchto dveří, pokud je bylo možno s ohledem na rozsah poškození opravit, soud zjistil, že obvyklá cena dveří (před poškozením) činila 15 000 Kč vycházeje z fotodokumentace a mimo jiné z toho, že dveře nesly ještě před poškozením známky opotřebení a povrchových vad, přičemž náklady na opravu dveří by činily v rozmezí od 17 000 Kč do 20 000 Kč, to však bez zajištění původních technických vlastností, když došlo k destrukci nosného dřevěného rámu dveřní konstrukce v jeho spodní části tím, že byl vylomen nosný, výztužný prvek mezi dvěma kazetovými výplněmi. Z důvodu poškození rámové konstrukce dveřního křídla by v případě opravy nebyly zajištěny všechny původní a charakterové vlastnosti výrobku, kdy problematická by byla i oprava původního odstínu či aplikace nového ochranného lazurového nátěru, který je velice odolný a špatně opravitelný.

12. Z listiny označené„ Vyjádření k opravě poškozených dveří“ a z SMS komunikace žalobce a osoby označené„ jméno“ vyplývá, že žalobce v období od datum do datum komunikoval s jméno příjmení ohledně opravy dveří v budově na adrese adresa svědka, přičemž jméno příjmení dne datum písemně prohlásil, že je profesí truhlář a že byl připraven po prohlídce poškozených dveří dne datum provést pro žalovaného jejich opravu spočívající ve výměně dvou vyražených obdélníků a osazení ozdobnou lištou včetně přelakování dveří za cenu 2 500 Kč.

13. Z dalšího provedeného důkazu, a to nabídky spol. právnická osoba ze dne datum, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

14. Soud k důkazu neprovedl vyjádření tří nezávislých truhlářů z různých měst, jak bylo navrženo žalovaným k otázce nákladů na opravu dveří, když ve věci byl k důkazu proveden znalecký posudek, ze kterého soud vycházel, když neshledal jakýkoliv důvod pro opačný postup, přičemž další dokazování v tomto směru soud považoval za nadbytečné.

15. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobce dne datum či dne datum poškodil dřevěné vstupní dveře v budově na adrese adresa svědka, přičemž náklady na opravu takto poškozených dveří by činily v rozmezí od 17 000 Kč do 20 000 Kč, avšak bez zajištění jejich původních technických vlastností. Na základě pojistné smlouvy ze dne datum žalobkyně vyplatila poškozené majitelce uvedeného domu dne datum jako pojistné plnění částku 16 689 Kč. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k zaplacení této částky, a to naposledy přípisem ze dne datum ve lhůtě do 7 dnů. Žalovaný přes výzvy žalobkyni ničeho neuhradil.

16. Podle § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil. To neplatí, vzniklo-li této osobě takové právo vůči tomu, kdo s ní žije ve společné domácnosti nebo je na ni odkázán výživou, ledaže způsobil pojistnou událost úmyslně.

17. Podle § 2910 občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

19. Podle § 2952 občanského zákoníku hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

20. Podle § 2969 odst. 1 občanského zákoníku při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

21. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce zejména podle citovaných zákonných ustanovení, přičemž se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou splněny předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu ve smyslu § 2910 občanského zákoníku, kterými jsou (i) protiprávní jednání, jímž došlo k zásahu do absolutního práva jiného, (ii) vznik škody, (iii) příčinná souvislost mezi nimi a (iv) zavinění, které se předpokládá ve formě nedbalosti (§ 2911 občanského zákoníku). V projednávané věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaný poškodil předmětné dveře vykopnutím jejich kazety. Žalovaný tedy porušil povinnost stanovenou zákonem (ust. § 2900 občanského zákoníku, které je vyjádřením obecné právní zásady neminem laedere, tj. nikomu neškodit) a zasáhl tak do vlastnického práva poškozené (srov. § 1011, 1012 věta prvá občanského zákoníku), přičemž následkem jeho zaviněného jednání vznikla škoda (majetková újma) představující skutečnou škodu (§ 2952 občanského zákoníku), neboť došlo ke zmenšení majetku (aktiv) poškozené oproti stavu, jaký tu byl před poškozením. Soud proto uzavřel, že jsou dány veškeré předpoklady pro vznik povinnosti žalovaného nahradit škodu, když zároveň nebyla dána jakákoliv okolnost, která by vylučovala vznik povinnosti nahradit škodu (tj. zejména krajní nouze ve smyslu § 2906 občanského zákoníku).

22. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku se škoda primárně nahrazuje uvedením do původního stavu (tzv. naturální restituce), avšak v případě, kdy o to poškozený požádá nebo naturální restituce není dobře možná, nahrazuje se škoda v penězích. Z uvedeného vyplývá, že je na poškozeném, jaký způsob náhrady škody zvolí, resp. co bude požadovat, přičemž požaduje-li peněžitou náhradu, nelze škodu odčinit uvedením do předešlého stavu. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že škodnou událostí došlo ke zničení dveří, a to zejména s odkazem na skutečnost, že šlo o vchodové dveře a značný rozsah poškození, kdy oprava by nevedla k obnovení jejich původních funkcí. Soud uzavřel, že žalobkyně uvedené prokázala, když ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že poškozením dveří došlo k destrukci nosného dřevěného rámu dveřní konstrukce v jeho spodní části tím, že byl vylomen nosný, výztužný prvek mezi dvěma kazetovými výplněmi, přičemž z důvodu poškození rámové konstrukce dveřního křídla by v případě opravy nebyly zajištěny všechny původní a charakterové vlastnosti předmětného výrobku. S ohledem na uvedené je zřejmé, že uvedení v předešlý stav nebylo dobře možné, neboť výsledný stav naturální restituce má být takový, jaký byl stav před škodnou událostí, čehož by v úvahu přicházející opravou dosaženo nebylo. Navíc objektivně zjištěné náklady na opravu dveří (ovšem bez zajištění jejich původních technických vlastností) by činily v rozmezí od 17 000 Kč do 20 000 Kč (též s ohledem na problematickou opravu původního lazurového ochranného nátěru), jak vyplývá ze znaleckého posudku, tj. taková oprava by se kromě již uvedeného nejevila z hospodářského hlediska jako smysluplná. Za dané situace je při určení výše peněžité náhrady nutno vycházet v souladu s ust. § 2969 odst. 1 občanského zákoníku z obvyklé ceny věci před jejím poškozením. Soud proto při určení výše náhrady škody vycházel z porovnání dvou stavů majetku poškozené (skutečného stavu po škodné události a stavu, který by byl, pokud by nedošlo ke škodě), jehož východiskem je obvyklá cena předmětných dveří v okamžiku jejich poškození, která činila částku 15 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že znalecký posudek, ze kterého při svém rozhodování vycházel, hodnotil jako věrohodný, tento obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti, přičemž znalec splnil znalecký úkol, když řádně zodpověděl otázky jemu položené a své závěry odpovídajícím způsobem a přesvědčivě zdůvodnil.

23. Žalobkyně dále prokázala, že poškozené vyplatila pojistné plnění ve výši 16 689 Kč a v souladu s ust. § 2820 odst. 1 občanského zákoníku na ni přešla pohledávka poškozené vůči žalovanému z důvodu náhrady škody ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně je tak ve sporu aktivně věcně legitimována. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu (§ 1958 odst. 2, § 1968 občanského zákoníku), vznikla mu dále povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. Pokud jde o obranu žalovaného, tuto soud shledal lichou. Žalovaný v prvé řadě argumentoval tím, že projevil snahu dveře opravit, přičemž z provedených důkazů lze uzavřít, že byl připraven nechat dveře opravit. Tento postup je však vyloučen mimo jiné v případě, kdy poškozený žádá o náhradu v penězích, tj. opravu nelze poškozenému vnutit proti jeho vůli. Navíc opravou, která přicházela v úvahu (spočívající v nahrazení poškozených kazet a lišty a přelakování) by nedošlo k uvedení věci do předešlého stavu, jak bylo zjištěno z provedeného dokazování. Podstatné dále není, jak situaci vyřešila sama poškozená, zda původní dveře nahradila novými či jinými použitými, zda nové dveře byly pouze obyčejné dveře z překližky, za jakou částku byly nové dveře případně pořízeny apod. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že škoda vznikla již v okamžiku poškození dveří žalovaným (kdy se snížil majetek poškozené) a na jejím vzniku by tak ničeho neměnilo ani to, pokud by poškozená místo původních dveří nezavěsila dveře žádné. Výše peněžité náhrady škody tak koresponduje obvyklé ceně původních dveří (tj. ceně objektivně zjištěné, za kterou se prodávají stejné či obdobné věci při obvyklém obchodování). Z hlediska předmětu tohoto řízení pak není jakkoliv podstatné ani to, co poškozená uplatňovala u žalobkyně z titulu práva na pojistné plnění.

25. Ze shora uvedených důvodů soud ve výroku I. rozsudku žalobě vyhověl co do zaplacení částky 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky a ve zbylém rozsahu žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).

26. O nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl ve výroku III. rozsudku v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze zčásti. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 90 % (žalovaný z 10 %), náleží jí proto právo na náhradu 80 % svých nákladů řízení (90 - 10), které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, zálohu na důkaz znaleckým posudkem, která byla spotřebována ve výši 4 794 Kč (v nespotřebované výši 206 Kč bude žalobkyni vrácena), odměnu za zastupování advokátem za 9 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis žaloby, vyjádření k odporu žalovaného ze dne datum, účast u jednání dne datum, účast u jednání dne datum a dne datum, vyjádření ke znaleckému posudku ze dne datum, účast u jednání dne datum) ve výši 16 020 Kč (9 x 1 780 Kč) vypočtenou podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 advokátního tarifu, devět režijních paušálů po 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem 2 700 Kč, cestovné za cestu k ústnímu jednání dne datum, datum, datum a dne datum vlakem a autobusem na trase obec - obec a zpět v celkové výši 722 Kč, náhradu za promeškaný čas strávený cestou k ústnímu jednání celkem za 24 započatých půlhodin po 100 Kč (za každou cestu k jednání 6 započatých půlhodin) podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, tj. celkem 2 400 Kč, a dále 21 % DPH ve výši 4 586,8 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činily 32 022,8 Kč, z čehož 80 % představuje 25 618,2 Kč. Protože byla žalobkyně v soudním řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost, aby zaplatil podle § 149 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení k rukám tohoto advokáta.

27. Ve výroku IV. a V. rozsudku dále soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil účastníkům povinnost nahradit náklady řízení státu, které představovaly svědečné ve výši 1 950 Kč. S ohledem na poměr úspěchu ve věci pak připadla na žalobkyni k náhradě nákladů státu částka 195 Kč (10 %) a na žalovaného částka 1 755 Kč (90 %).

28. Lhůty k plnění uložených povinností byly stanoveny podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.