25 C 232/2023
č. j. 25 C 232/2023-45
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl o povinnosti otce poskytovat výživné matce neprovdané dcery po dobu dvou let od narození dítěte. Soud považoval žalobní požadavek ve výši 1 000 Kč měsíčně za přiměřený s ohledem na potřeby žalobkyně a její majetkové poměry. Povinnost k úhradě dluhu ve výši 8 000 Kč za minulé období byla uložena do tří dnů od právní moci. Soud uložil žalovanému i povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 500 Kč.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 o příspěvek na výživu neprovdané matky
I. Žalovaný je povinen v období od datum do datum hradit žalobkyni výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně splatné vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce.
II. Dluh na výživném za období od datum do datum ve výši 8 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Teplicích soudní poplatek ve výši 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost hradit žalobkyni výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně, a to za období od datum do datum. Tvrdila, že dne datum se jí narodila dcera jméno FO, jejímž otcem je žalovaný, přičemž otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením obou rodičů před Anonymizováno Anonymizováno adresa. Žalobkyně je svobodná, měsíčně pobírá peněžitou pomoc v mateřství ve výši 7 000 Kč, přídavky na děti ve výši 1 800 Kč, příspěvek na živobytí ve výši 2 400 Kč a příspěvek na bydlení ve výši 6 495 Kč. Finanční situace žalobkyně se zhoršuje, její výdaje na bydlení činí 10 300 Kč měsíčně. Žalovaný pracuje jako OSVČ a dosahuje výdělku okolo 20 000 Kč měsíčně, přičemž na výživu nezletilé jméno FO přispívá částkou 2 000 Kč měsíčně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Z rodného listu bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný jsou rodiče jméno FO, narozené datum.
5. Z přehledu vyplacených dávek oprávněné osobě soud zjistil, že žalobkyně v období od datum do datum pobírala měsíčně rodičovský příspěvek ve výši 7 000 Kč, příspěvek na bydlení v rozmezí částek od 6 495 Kč do 8 001 Kč a příspěvek na živobytí ve výši 2 440 Kč.
6. Žalobkyně vynakládá měsíčně na bydlení částku 9 000 Kč a na elektřinu a plyn částku v celkové výši 1 580 Kč (evidenční list ze dne datum, platební doklad SIPO ze dne datum a ústřižek poštovní poukázky ze dne datum).
7. Ze zprávy Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum vyplývá, že žalovaný dosahuje příjmu z podnikání, přičemž za zdaňovací období roku 2022 činil jeho dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti částku 214 546 Kč.
8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně je matkou nezletilé jméno FO, narozené datum, jejímž otcem je žalovaný. Žalobkyně je svobodná, má příjem z rodičovského příspěvku ve výši 7 000 Kč měsíčně, přičemž pobírá příspěvky na bydlení a živobytí. Měsíčně vynakládá na bydlení částku v celkové výši cca 10 500 Kč. Žalovaný dosahuje příjmu z podnikání, přičemž v roce 2022 činil jeho dílčí základ daně ze samostatné činnosti částku 214 546 Kč.
9. Podle ustanovení § 920 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.
10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle citovaného zákonného ustanovení a dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně není provdána za otce své nezletilé dcery, přičemž žalovaný je povinen poskytnout jí výživu po dobu dvou let od narození dítěte, když v důsledku narození dcery a péče o ni nepochybně došlo ke snížení výdělkových možností žalobkyně, která dosahuje příjmu z rodičovského příspěvku. Pokud jde o výši výživného, vycházel soud především z ustanovení § 913 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Žalobou požadované výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně soud považuje za zcela přiměřené, a to zejména s ohledem na odůvodněné potřeby žalobkyně, jakož i poměry žalovaného, když z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaný je výdělečně činný a má příjmy, které úhradu výživného v uvedené výši umožňují.
11. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému v období od datum do datum hradit žalobkyni výživné ve výši 1 000 Kč měsíčně. Soud zároveň uložil žalovanému ve výroku II. rozsudku povinnost k úhradě dluhu na výživném, který vznikl za období od datum do datum v celkové výši 8 000 Kč.
12. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku III. rozsudku tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla sice ve věci plný úspěch, svého práva na náhradu nákladů řízení se však vzdala.
13. Ve výroku IV. rozsudku dále soud v souladu s ustanovením § 2 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) uložil žalovanému povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši podle položky 7, písm. a) přílohy k zákonu o soudních poplatcích – sazebník poplatků. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.