Okresní soud v Teplicích · Rozsudek

25 C 291/2024

č. j. 25 C 291/2024-39

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-12-12 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTP:2024:25.C.291.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Teplicích rozhodl ve věci o náhradě bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch převodem částky 10 000 Kč na svůj bankovní účet bez právního důvodu. Soud uznal žalobkyni v části žádosti o vyúčtování částky 5 994 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. na základě § 2991 občanského zákoníku. Žaloba byla zamítnuta ve zbytku, protože žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku ani splnění povinnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž žalovaný neměl náklady vzniklé.

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 250 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 994 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 5 994 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení 9 390 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 13 250 Kč od datum do datum a z částky 7 256 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 250 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 134 Kč. Tvrdila, že s žalovaným dne datum uzavřela prostřednictvím webových stránek Anonymizováno.Anonymizováno smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč do datum, zaplatil však toliko částku 4 066 Kč. Tu žalobkyně započetla na smluvní pokutu a zčásti na náklady spojené s uplatněním pohledávky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z listiny označené „smlouva o zápůjčce“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum vyhotovila návrh smlouvy, podle které měla být žalovanému jako klientovi poskytnuta zápůjčka v částce 10 000 Kč za poplatek ve výši 3 250 Kč s tím, že žalovaný uvedené vrátí do datum.

5. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum převedla na bankovní účet č. č. účtu částku 10 000 Kč. Majitelem tohoto bankovního účtu je žalovaný, jak soud zjistil ze sdělení spol. právnická osoba.

6. Z upomínek ze dne datum a datum, opakovaných výzev k úhradě ze dne datum, datum, datum, výzvy před podáním žaloby ze dne datum a podacího lístku bylo zjištěno, žalobkyně opakovaně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum.

7. Z dalších provedených listinných důkazů, tj. zejména všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně ve dne datum převedla na bankovní účet žalovaného částku 10 000 Kč. Žalovaný vrátil pouze částku 4 006 Kč, přestože byl žalobkyní vyzván k okamžité úhradě mimo jiné výzvou ze dne datum.

9. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, přičemž žalovaný připsáním uvedené částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Přestože byl žalovaný žalobkyní vyzván k okamžité úhradě dluhu výzvou ze dne datum, zaplatil toliko částku 4 006 Kč. Počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve výši 5 994 Kč (§ 1958 odst. 2, § 1959 písm. e/, § 573, § 1968 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku je tak povinen zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když nebylo prokázáno především, že žalovaný učinil žalobkyni příslušný návrh smlouvy, který žalobkyně akceptovala, resp. že se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem v uvedené lhůtě a pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu a náklady spojené s vymáháním dluhu. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že žalobkyně dále řádně netvrdila a neprokázala, že splnila svoji povinnost posoudit schopnost žalovaného zápůjčku splatit ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to mimo jiné porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalovaného, které náležitě ověřila, přičemž porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se tak sama připravila.

11. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 5 994 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl. Ve zbylém rozsahu [tj. co do zaplacení částky 9 390 Kč (představující součet jistiny a poplatku ve výši 7 256 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 2 134 Kč) spolu s úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč za období do datum a z částky 7 256 Kč od datum do zaplacení] soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť ve větší míře byl ve sporu úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady nevznikly. Soud proto o nákladech řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

13. Lhůta k plnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.