25 C 30/2021

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem Městem Teplice sídlem adresa pro zaplacení 30 175,41 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do zaplacení částky 11 100 Kč spolu úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 200 Kč od datum do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba se v rozsahu zaplacení částky 19 075,41 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 19 075,41 Kč od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 30 175,41 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese adresa, přičemž žalovaný nezaplatil cenu za její dodávky v období od datum do datum vyúčtovanou fakturou s variabilním symbolem číslo a opravným daňovým dokladem ze dne datum s variabilním symbolem číslo znějícím na částku 19 275,41 Kč včetně smluvní pokuty za prodlení s úhradou zálohy za říjen a listopad 2019 po 100 Kč. Žalovaný dále nezaplatil smluvní pokutu za prodlení s úhradou nedoplatku podle vyúčtování s variabilním symbolem číslo ve výši 100 Kč a za předčasné ukončení smlouvy ve výši 10 800 Kč, když účastníci ujednali smlouvu na dobu určitou 30 měsíců, přičemž pro případ opakovaného porušení platebních povinností se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu zahrnující též náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následujícím po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Anonymizovaný odstavec.

3. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět v rozsahu zaplacení částky 11 100 Kč na smluvní pokutě spolu s úrokem z prodlení z částky 200 Kč, přičemž uvedla, že zajištění dodávky elektřiny do domácnosti obývané žalovaným lze považovat za běžnou záležitost každodenního života, smlouva kromě toho nepůsobí žalovanému újmu, za neplatné lze považovat jen některé oddělitelné části týkající se smluvní pokuty.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním.

5. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, Obchodních podmínek sdružených služeb dodávky elektřiny číslo informací pro zákazníka bylo zjištěno, že žalobkyně a osoba identifikovaná údaji žalovaného podepsaly dne datum listinu označenou„ smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny“, podle které se žalobkyně měla zavázat dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese adresa, zajistit distribuci a další služby a žalovaný se měl zavázat zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za dodávky elektřiny ve výši podle ceníku žalobkyně a regulovanou cenu za distribuční služby ve výši podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Smlouva měla být uzavřena na dobu určitou 30 měsíců ode dne její účinnosti (datum) s tím, že ji nelze předčasně vypovědět, přičemž měla být ujednána prolongace vždy o 24 měsíců, pokud žádná ze stran neoznámí druhé straně před uplynutím doby trvání smlouvy, že trvá na ukončení smlouvy. Žalovaný se měl smlouvou zavázat k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s úhradou přesahující 10 dnů a dále uhradit žalobkyni pro případ opakovaného porušení platebních povinností smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklou neodebráním nasmlouvaného množství elektřiny ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část od ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Ve smlouvě byl označen obchodní produkt„ standard“ a distribuční sazba D02d. Výše zálohy činila 1 500 Kč měsíčně a doručovací adresa žalovaného byla shodná s adresou odběrného místa. Dne datum dále osoba identifikovaná údaji žalovaného podepsala ve prospěch žalobkyně plnou moc mimo jiné k provedení právních jednání souvisejících se změnou dodavatele (plná moc datovaná datum).

6. Z plánu záloh a plateb na budoucí období soud zjistil, že žalobkyně předepsala žalovanému pro výše uvedené odběrné místo zálohy na cenu elektřiny od října 2019 ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných záloh, jak je patrné z upomínek ze dne datum, oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky ze dne datum a oznámení o přerušení dodávky ze dne datum. Přípisem ze dne datum odeslaným dne datum (podací arch ze dne datum) žalobkyně dále sdělila žalovanému, že odstupuje od smlouvy.

7. Z vyúčtování dodávky elektřiny s variabilním symbolem číslo ve spojení s opravným vyúčtováním dodávky elektřiny s variabilním symbolem číslo vyplývá, že žalobkyně dne datum vyúčtovala žalovanému cenu za dodávky elektřiny v období od datum do datum ve výši 19 075,41 Kč za spotřebu 4,479 MWh s tím, že počáteční stav měřidla činil 2,862 MWh a konečný stav 7,341 MWh. Zároveň byla žalovanému vyúčtována smluvní pokutu za pozdní platby ve výši 200 Kč. Opravné vyúčtování bylo vystaveno s datem splatnosti datum. Z ceníku žalobkyně vyplývá, že cena za dodávky byla účtována v souladu s ceníkem žalobkyně účinným od 18. 2. 2019 (1 350 Kč/MWh pro produkt standard ve vysokém tarifu).

8. Z náhledu systému příjmení – záznam o stavu elektroměru a ze sdělení právnická osoba bylo zjištěno, že stav elektroměru číslo na odběrném místě ulice a číslo, obec ke dni datum činil číslo kWh a ke dni datum činil 7 341 kWh (VT).

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum odeslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky v celkové výši 30 175,41 Kč. Anonymizovaný odstavec.

11. Ze smlouvy o ubytování ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka uzavřel se společností právnická osoba smlouvu na ubytování v místě„ Restaurace – příjmení jméno, ulice a číslo, obec“ na období od datum do datum.

12. Z nájemní smlouvy datované datum soud zjistil, že spol. právnická osoba podepsala dne datum s osobou označenou identifikačními údaji žalovaného smlouvu o nájmu bytu číslo v budově adresa v ulici dopravní v obec, kdy žalovaný se měl smlouvou zavázat hradit nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně. Spol. právnická osoba byla ke dni datum vlastníkem budovy adresa v obec, jak je patrné z listiny„ informace o pozemku“.

13. Ze sdělení společnosti právnická osoba vyplývá, že v bytě číslo v domě adresa v obec bydlel v období od datum do datum pan příjmení příjmení s přítelkyní jméno a malou dcerkou anonymizováno.

14. K důkazu dále soud provedl ceník elektřiny spol. právnická osoba účinný od 1. 11. 2019 a ceník E-on účinný od 20. 11. 2019, ze kterých však s ohledem na již zjištěný skutkový stav nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka jméno příjmení, když se sice pokusil o provedení jeho výslechu, svědek se však k jednání nedostavil (předvolání mu bylo doručeno fikcí na adresu trvalého pobytu, jež je adresou úřadu, přičemž jiné kontaktní údaje svědka žalobkyně neoznačila).

15. Z výše uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný je od datum omezen ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Žalobkyně podepsala dne datum s osobou označenou identifikačními údaji žalovaného smlouvu, podle které měla být povinna dodávat do odběrného místa na adrese adresa. Žalovaný měl v období od datum do datum zajištěné bydlení v ubytovně v obec. Společnost právnická osoba podepsala dne datum jako vlastník budovy adresa v obec s osobou označenou identifikačními údaji žalovaného smlouvu o nájmu bytu číslo v této budově, přičemž byt v období od datum do datum užíval příjmení příjmení se svojí rodinou.

16. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

17. Podle § 65 jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, lze jeho právní jednání prohlásit za neplatné, jen působí-li mu újmu. Postačí-li však k nápravě jen změna rozsahu opatrovancových povinností, soud tak učiní, aniž je vázán návrhy stran (odst. 1). Jednal-li opatrovanec samostatně, ač nemohl jednat bez opatrovníka, považuje se opatrovancovo jednání za platné, pokud je opatrovník schválil. To platí i v případě, že takové právní jednání schválil jednající sám poté, co nabyl svéprávnosti (odst. 2).

18. Po právní stránce soud posoudil věc zejména podle citovaných zákonných ustanovení, přičemž dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, žalovaný odebíral elektřinu a vznikla mu povinnost zaplatit cenu za její dodávky. Z provedených důkazů bylo prokázáno, že žalovaný je osobou omezenou ve svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Pokud žalovaný smlouvu podepsal (což nebylo postaveno na jisto, když opatrovník v tomto směru uvedl, že mu není známo, zda se tak stalo, přičemž s ohledem na níže uvedené se soud touto otázku dále nezabýval) je podle § 581 občanského zákoníku absolutně neplatná (podle § 588 občanského zákoníku), neboť žalovaný k takovému jednání nebyl způsobilý. Soud podotýká, že za běžnou záležitost každodenního života je možno považovat záležitosti typu nákupu potravin, drogerie či běžných spotřebních věcí, přepravu prostředkem městské hromadné dopravy apod., v žádném případě však právní jednání spočívající v uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (tj. v daném případě smlouvy s opakovaným plněním, a to na dobu určitou 30 měsíců a bez možnosti výpovědi, s automatickou prolongací, ze které má pro žalovaného vyplývat celá řada povinností, a to od povinnosti hradit pravidelné měsíční zálohy podléhající vyúčtování až po povinnost k úhradě smluvních pokut za prodlení s úhradou záloh či nedoplatku podle vyúčtování a za předčasné ukončení smlouvy). V projednávané věci pak nedošlo k dodatečnému schválení ze strany opatrovníka ve smyslu ustanovení § 65 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž takové jednání zcela nepochybně působí žalovanému újmu (§ 65 odst. 1 občanského zákoníku), která je již z obsahu samotného úkonu a z jeho nepochybných následků zcela zjevná. Soud podotýká, že existenci újmy je třeba hodnotit subjektivně ve vztahu k žalovanému (nikoliv tedy objektivně), přičemž v daném případě je negativní dopad do sféry žalovaného evidentní, neboť na základě takového jednání by žalovanému vznikla povinnost k úhradě ceny za dodávky elektřiny bez ohledu na to, zda skutečně odběrné místo užívá či nikoliv, resp. zda je to právě žalovaný, kdo elektřinu fakticky odebírá. Žalovaný přitom měl v období od datum do datum zajištěné ubytování v ubytovně v obec a nebylo potřeba, aby si sjednával jiné bydlení v obec. V období od datum do datum, ve kterém byla elektřina odebírána, pak odběrné místo užíval příjmení příjmení se svojí rodinou a žalovaný by tak byl povinen hradit náklady na dodávky elektřiny odebrané jinými osobami. Protože žalobkyně neprokázala, že žalovaný odběrné místo užíval, resp. že to byl žalovaný, kdo elektřinu v odběrném místě v uvedeném množství fakticky odebral (žalobkyně byla v tomto směru poučena podle § 118a o. s. ř. při jednání konaném dne datum, z provedených důkazů však vyplývá, že byt užívaly jiné osoby), nebylo možno žalobě vyhovět ani podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, které upravuje bezdůvodné obohacení, příp. z důvodu povinnosti nahradit škodu při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 3 energetického zákona.

19. Soud proto rozhodl, jak je výše uvedeno, tj. vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby ve výroku I. rozsudku řízení podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. v rozsahu zaplacení částky 11 100 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 200 Kč zastavil, přičemž ve zbylém rozsahu (jde-li o zaplacení částky 19 075,41 Kč s úrokem z prodlení) žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl, neboť dospěl k závěru, že tato není důvodná.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1, § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř., neboť žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení (když vzala žalobu zpět, aniž by šlo o zpětvzetí důvodně podané žaloby pro chování žalovaného), přičemž ve zbylém rozsahu byl ve sporu úspěšný žalovaný, který tak má právo na plnou náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí 1 200 Kč a představuje paušální náhradu hotových výdajů za čtyři úkony (vyjádření k žalobě ze dne datum, účast u jednání dne datum, dne datum a datum) po 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění uložené povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.