25 C 305/2021
č. j. 25 C 305/2021-56
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích vyhověl návrhu na osvojení zletilé osvojenkyně osvojitelem, protože osvojitel pečoval o ni jako o vlastního syna již od jejího dětství. Soud se opřel o § 847 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, podle něhož je osvojení možné, pokud osvojitel zajišťoval péči již v době nezletilosti osvojovaného. Zájem biologického otce nebyl vyloučen, protože jeho místo pobytu nebylo možné zjistit, a soud neshledal, že by osvojení bylo v rozporu s jeho odůvodněným zájmem. Soud rozhodl o připojení příjmení osvojitele k příjmení osvojenkyně, což bylo současně její žádostí a souhlasem obou účastníků.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci osvojenkyně: osobní údaje osvojenkyně osvojitele: osobní údaje osvojitele o osvojení zletilé
I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, datum narození v obec, dcera jméno příjmení, narozeného datum, bytem adresa, a jméno celé jméno osvojenkyně, narozené datum, bytem adresa osvojitele a osvojenkyně, je od právní moci tohoto rozsudku osvojenkyní celé jméno osvojitele, narozeného datum.
II. Osvojitel celé jméno osvojitele, datum narození v obec, syn celé jméno osvojitele a jméno příjmení, rozené příjmení, se zapíše v knize narození stát. instituce ve svazku anonymizováno, ročník rok, strana/list anonymizováno, poř. číslo místo otce osvojenkyně jméno příjmení, narozeného datum v obec.
III. K příjmení osvojenkyně celé jméno osvojenkyně se připojuje příjmení celé jméno osvojitele.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Osvojitel a osvojenkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum domáhali, aby soud rozhodl o osvojení zletilé osvojenkyně osvojitelem. Tvrdili, že osvojitel žije od roku 2001 s matkou osvojenkyně jméno celé jméno osvojenkyně ve společné domácnosti, kde vyrůstala a dosud zde žije i osvojenkyně. Po celou dobu byla osvojenkyně v péči matky a osvojitele, který se o ní staral jako vlastní otec, ona ho tak oslovuje a za svého otce jej považuje. Její biologický otec jméno příjmení o ní nikdy nejevil žádný zájem, výživné neplatil, osvojenkyně jej viděla asi dvakrát za celý život, nemá k němu žádný vztah a za otce jej nepovažuje. Matka osvojenkyně jméno celé jméno osvojenkyně s osvojením souhlasí. Osvojitel nemá žádné vlastní potomky. Osvojenkyně si s ohledem na silnou citovou vazbu k osvojiteli přeje přijmout jeho příjmení, s čímž osvojitel souhlasí.
2. Z provedených důkazů, a to zejména rodnými listy účastníků, výslechy účastníků a výslechem matky osvojenkyně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Osvojenkyně se narodila dne datum jako dcera rodičů jméno celé jméno osvojenkyně, narozené datum a jméno příjmení, narozeného datum. Osvojitel je partner matky osvojenkyně, když spolu žijí od května 2001 ve společné domácnosti, přičemž osvojitel se od počátku jejich vztahu podílel na výchově osvojenkyně a péči o ní a zabezpečoval ji i po materiální stránce. Osvojenkyně považuje osvojitele za svého otce a má k němu silnou citovou vazbu. Matka osvojenkyně s osvojením souhlasí. Otec osvojenkyně jméno příjmení žil ve společné domácnosti s matkou pouze krátce po narození osvojenkyně, poté o ni nejevil v podstatě žádný zájem. Osvojenkyně i osvojitel jsou svobodní a bezdětní. Oba účastníci mají v úmyslu narovnat vztahy tak, aby právní stav odpovídal i tomu skutečnému.
3. Podle § 847 odst. 1 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti.
4. Podle § 847 odst. 2 občanského zákoníku zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.
5. Podle § 850 odst. 2 občanského zákoníku, trvá-li manželství osvojovaného, může být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny.
6. Podle § 851 občanského zákoníku osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení (odst. 1). Souhlasí-li s tím osvojitel, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení; trvá-li manželství osvojitele a mají-li manželé společné příjmení, vyžaduje se souhlas i druhého manžela (odst. 2). Trvá-li manželství osvojence a mají-li manželé společné příjmení, může osvojenec připojit osvojitelovo příjmení k svému příjmení jen se souhlasem svého manžela (odst. 3).
7. Podle § 852 občanského zákoníku osvojení má právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.
8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle citovaných zákonných ustanovení, přičemž uzavřel, že podmínky osvojení podle ustanovení § 847 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku jsou splněny, neboť osvojitel pečoval o osvojenkyni již v době její nezletilosti, a to zhruba od dvou let jejího věku. Matka osvojenkyně s osvojením souhlasila a osvojení není v rozporu s jejími zájmy. Soud dále neshledal, že by osvojení bylo v rozporu s odůvodněným zájmem otce osvojenkyně jméno příjmení, jehož výslech podle § 450 zákona č. 92/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, však nebylo možno provést, neboť tento je neznámého pobytu a přes soudem učiněné šetření se aktuální místo jeho pobytu nepodařilo zjistit.
9. S ohledem na výše uvedené soud návrhu vyhověl a prohlásil celé jméno osvojenkyně osvojenkyní celé jméno osvojitele s tím, že tento bude v knize narození zapsán jako otec osvojenkyně namísto jejího otce jméno příjmení (výrok I. a II. rozsudku). Zároveň soud rozhodl v souladu s ustanovením § 851 odst. 2 občanského zákoníku o tom, že k příjmení osvojenkyně celé jméno osvojenkyně se připojuje příjmení osvojitele (výrok III. rozsudku), který s tím souhlasil.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku, když oba účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Právo na odvolání však nemají ti z účastníků, kteří se jej po vyhlášení rozsudku výslovně vzdali.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.