25 C 315/2024

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 530 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 10 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení částky 9 030 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 13 250 Kč od , datum, do , datum, a z částky 3 250 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 530 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč (za písemné výzvy). Tvrdila, že s žalovanou dne , datum, uzavřela prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, ., Anonymizováno, smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 250 Kč do , datum, , ničeho však neuhradila. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 280 Kč, která byla ujednána účastníky ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, přičemž žalobkyně ji vyčíslila za období od , datum, do , datum, .

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž z provedených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z listiny označené „smlouva o zápůjčce“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, vyhotovila text smlouvy, podle které měla být žalované jako klientovi poskytnuta zápůjčka v částce 10 000 Kč za poplatek ve výši 3 250 Kč s tím, že žalovaná uvedené vrátí do , datum, . Žalobkyně text smlouvy podepsala.

5. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně dne , datum, převedla na bankovní účet č. , č. účtu, částku 10 000 Kč. Majitelem tohoto bankovního účtu je žalovaná, jak soud zjistil ze sdělení spol. , právnická osoba, .

6. Z upomínek ze dne , datum, a , datum, , opakovaných výzev k úhradě ze dne , datum, , , datum, a , datum, , výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, a podacího lístku bylo zjištěno, žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, .

7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně dne , datum, převedla na bankovní účet žalované částku 10 000 Kč. Žalovaná tuto částku nevrátila, přestože byl žalobkyní vyzvána k okamžité úhradě mimo jiné výzvou ze dne , datum, .

9. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), o bezdůvodném obohacení, když v projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná připsáním této částky na její bankovní účet získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byla povinna obohacení v uvedené výši vydat. Přestože byla žalovaná žalobkyní vyzvána k okamžité úhradě dluhu mimo jiné výzvou ze dne , datum, , ničeho nezaplatila. Počínaje dnem , datum, je žalovaná v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve výši 10 000 Kč (srov. § 1958 odst. 2, § 573, § 1959 písm. e/, § 1968 občanského zákoníku) a podle § 1970 občanského zákoníku je tak povinna zaplatit rovněž úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

10. Pokud žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když neprokázala především tvrzení o tom, že žalovaná učinila žalobkyni návrh na uzavření smlouvy, který žalobkyně akceptovala, resp. že se žalovaná zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem v uvedené lhůtě a pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu a náklady spojené s vymáháním dluhu. Žalobkyně dále řádně netvrdila a neprokázala, že splnila svoji povinnost posoudit schopnost žalované zápůjčku splatit ve smyslu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), a to mimo jiné porovnáním údajů o příjmech a výdajích žalované, které náležitě ověřila, přičemž porušení této povinnosti má za následek absolutní neplatnost příslušné smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnost a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se tak sama připravila.

11. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně co do zaplacení částky 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a proto jí ve výroku I. rozsudku v této části vyhověl. Ve zbylém rozsahu [tj. co do zaplacení částky 9 030 Kč (představující součet poplatku ve výši 3 250 Kč, smluvní pokuty v částce 3 280 Kč a nákladů na vymáhání ve výši 2 500 Kč) spolu s úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč za období od , datum, do , datum, a z částky 3 250 Kč od , datum, do zaplacení] soud žalobu ve výroku II. rozsudku zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci byli ve sporu úspěšní v obdobném rozsahu. Soud proto o nákladech řízení rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

13. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř.