25 C 317/2024
č. j. 25 C 317/2024-18
V PLATNOSTIOkresní soud v Teplicích rozhodl ve prospěch žalobkyně o výzvě k zaplacení částky 29 064 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. od doby vzniku dluhu do skutečného zaplacení. Soud se opřel o § 250 odst. 1 a § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce, kterými je zaměstnanec povinen nahradit škodu způsobenou zaviněným porušením pracovních povinností. Písemné uznání dluhu žalovaným bylo považováno za vyvratitelnou právní domněnku o trvání dluhu. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit i náhradu nákladů řízení ve výši 1 363 Kč podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Teplicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Hackerové a přísedících Danuše Lískové a Mgr. Zbyňka Šimbery ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 29 064 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 064 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p. a. z částky 29 064 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 363 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 064 Kč spolu s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že žalovaný pracoval u žalobkyně se zařazením na pozici konzultanta, přičemž v období od datum do datum v 51 případech přiznal zákazníkům žalobkyně slevy, které nebyly v daném období platné. Žalovaný tímto způsobil žalobkyni škodu ve výši 29 064 Kč, přičemž dne datum uzavřel s žalobkyní dohodu o uznání dluhu a splátkách, kterou se zavázal zaplatit uvedenou částku do datum. Žalovaný přes výzvu žalobkyně ničeho nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez nařízení jednání, přičemž z předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
4. Z listiny „Uznání dluhu a dohoda o splátkách“ ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedeného dne písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni z důvodu náhrady škody ve výši 29 064 Kč, kterou žalobkyni způsobil tím, že v období od datum do datum v 51 případech přiznal zákazníkům žalobkyně slevy, které nebyly v daném období platné. Žalovaný se zavázal uhradit uvedenou částku do datum.
5. Přípisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 29 064 Kč představující náhradu způsobené škody. Přípis byl doručen žalovanému dne datum, jak bylo zjištěno z dodejky.
6. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný dne datum písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni z důvodu náhrady škody ve výši 29 064 Kč způsobené tím, že jako zaměstnanec žalobkyně na pozici konzultant v období od datum do datum přiznal zákazníkům žalobkyně slevy, které nebyly v daném období platné, přičemž se zavázal tuto částku uhradit do datum. Přes výzvu žalobkyně žalovaný na shora uvedené ničeho nezaplatil.
7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), a to zejména ust. § 250 odst. 1, § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce, neboť žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů žalobkyni škodu a vznikla mu povinnost tuto škodu nahradit (§ 250 odst. 1, § 257 odst. 1 a 2 zákoníku práce). Žalovaný ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) písemně uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše, soud proto vycházel z vyvratitelné právní domněnky o tom, že dluh žalovaného v rozsahu uznání v době uznání trval, když žalovaný netvrdil opak. Protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, je povinen uhradit žalobkyni podle § 1970 občanského zákoníku také úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl, přičemž uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 29 064 Kč se zákonným úrokem z prodlení.
9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení činí celkem 1 363 Kč a představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 163 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony (výzva k plnění, sepis žaloby) po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.
10. Lhůta k plnění uložených povinností byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty prvé o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.