Okresní soud v Teplicích · Rozsudek

25 C 320/2022

č. j. 25 C 320/2022-134

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-04-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSTP:2023:25.C.320.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Teplicích zamítl žalobu o zaplacení částky 129 273,82 Kč, protože žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru. Soud se opřel o § 1740 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož nebylo prokázáno, že žalovaný přijal nabídku o uzavření smlouvy. Rozhodnutí bylo vydáno na základě bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. Soud upozornil, že úroky ve výši 23 % ročně a smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně jsou v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru.

Plný text

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hackerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 129 273,82 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky 129 273,82 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 57 433,5 Kč od datum do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 44 864 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 129 273,82 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum elektronicky prostřednictvím klientské zóny smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 72 měsíčních splátkách s úrokem v částce 34 088 Kč, kdy úrok byl sjednán ve výši 23 % ročně. Účastníci si ujednali doplňkové služby„ Podpora“, která zahrnuje možnost odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc, možnost přerušení splácení do dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Žalovaný nehradil řádně splátky, když přes upomínky žalobkyně nezaplatil splátku splatnou datum a žalobkyně proto v souladu s ujednáním účastníků zesplatnila celý úvěr dopisem ze dne datum. Žalovaný celkem zaplatil 8 splátek po 1 730 Kč, přičemž nezaplatil jistinu ve výši 37 755,67 Kč, úroky ve výši 28 100,94 Kč, cenu za doplňkovou službu„ Podpora“ v celkové výši 44 864 Kč, náklady na upomínky v částce 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 18 877,83 Kč. Po zohlednění další platby žalovaného ve výši 1 124,62 Kč činí jeho dluh celkem částku 129 273,82 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně je nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru.

5. Z listiny„ Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo“ bylo zjištěno, že žalobkyně dne datum vyhotovila návrh smlouvy, podle které měly být žalovanému jako spotřebiteli poskytnuty peněžní prostředky v částce 40 000 Kč za úrok ve výši 23 % ročně se splatností v 72 měsíčních splátkách po 1 029 Kč. Peněžní prostředky měly být čerpány tak, že částka 11 136 Kč měla být vyplacena na bankovní účet č. bankovní účet, částka 20 864 Kč měla být určena na úhradu předchozího závazku žalovaného ze smlouvy číslo ze dne datum a částka 8 000 Kč měla být určena na úhradu nákladů žalobkyně za vyřizování úvěru. Přílohou číslo ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum se dále žalovaný měl zavázat uhradit částku 50 472 Kč (701 Kč měsíčně) za službu„ Podpora“ spočívající v možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně o jeden kalendářní měsíc, možnosti přerušení splácení do dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnosti přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Listiny byly podepsány pouze ze strany žalobkyně.

6. Z listiny označené„ Příloha č. 1 – Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž vycházela z toho, že žalovaný má disponibilní zůstatek příjmu v částce 8 490 Kč, neboť dosahuje měsíčního příjmu v částce 33 002 Kč, náklady na bydlení má v částce 6 000 Kč, pravidelné finanční závazky v částce 7 517 Kč, na sázky vynaloží částku 5 265 Kč měsíčně, přičemž má jednorázové závazky (mikroúvěry). Žalobkyně dne datum provedla lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, lustraci v registru solus, ze které vyplývá, že žalovaný má v registru záznam, a lustraci v centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem (výstup z insolvenčního rejstříku, listina„ lustrace v registru solus, listina označená„ výsledek lustrace“). Žalobkyně měla k dispozici kopii občanského průkazu a řidičského průkazu žalovaného, výplatní lístek za srpen 2021, ze kterého vyplývá, že žalovaný za srpen 2021 obdržel mzdu ve výši 32 318 Kč, a výpisy z bankovního účtu č. bankovní účet za měsíce červenec až září 2021.

7. Z emailové komunikace ze dne datum vyplývá, že žalobkyně uvedeného dne zaslala na emailovou adresu email sdělení o tom, že zasílá přístupové údaje do klientského účtu, kde je k dispozici smluvní dokumentace k úvěru číslo. Dále sdělila, že zasílá předsmluvní dokumentaci a smluvní dokumentaci k úvěru s tím, že je třeba nastavit souhlas s inkasem a provést verifikační platbu s uvedením textu„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo“. Z přípisů ze dne datum vyplývá, že žalobkyně sdělila žalovanému, že došlo k vyplacení úvěru ze smlouvy číslo přičemž byl splacen úvěr číslo.

8. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně převedla dne datum na bankovní účet č. bankovní účet částku 11 136 Kč. Téhož dne žalobkyně převedla na svůj účet č. bankovní účet částku 20 864 Kč. Dne datum byla z účtu č. bankovní účet převedena na účet žalobkyně částka 1 Kč. V poznámce k této platbě byl uveden text„ celé jméno žalovaného“. Bankovní účet č. bankovní účet je účtem žalovaného, jak bylo zjištěno z výpisů z tohoto účtu za období měsíců července až září 2021.

9. Upomínkami ze dne datum a datum, které byly odeslány téhož dne (podací lístky), žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení splátky splatné datum. Přípisy ze dne datum odeslanými téhož dne (podací lístek) žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého dluhu z úvěru číslo.

10. Z dalších provedených důkazů, a to předsmluvních informací, žádosti o doplňkové služby Podpora, přehledu svolení k inkasu, certifikátů žalobkyně, listiny označené„ Kontrola OP: číslo v neplatných dokladech MVČR“, výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba a výstupu z interního systému žalobkyně k úvěru číslo soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. Soud dále neučinil žádné relevantní skutkové zjištění ani z listiny„ Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo“ včetně přílohy číslo (Posouzení úvěruschopnosti) a přílohy číslo (Smlouva o zřízení Doplňkové služby Podpora), z přípisu ze dne datum k úvěru ze smlouvy číslo z výpisu z účtu žalobkyně ze dne datum.

11. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně vyhotovila dne datum návrh smlouvy, podle které se měla zavázat poskytnout žalovanému částku 40 000 Kč, přičemž žalovaný se měl mimo jiné zavázat tuto částku vrátit spolu s úrokem a zaplatit cenu za doplňkovou službu„ Podpora“. Žalobkyně dne datum převedla na bankovní účet žalovaného částku 11 136 Kč.

12. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil v prvé řadě podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), která upravují úvěr, když žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, přičemž v obecné rovině uzavření smlouvy popsala, že se tak děje elektronicky prostřednictvím klientského účtu, ve kterém se klient seznámí s písemným zněním návrhu smlouvy, zaškrtne políčko„ Souhlasím se zněním smluvní dokumentace“ a klikne na políčko„ Podepsat“. Klientovi je následně zaslána SMS zpráva s jedinečným kódem, klient kód opíše u vygenerované smluvní dokumentace a klikne na„ Potvrdit SMS kód“. Smlouva je uzavřena v okamžiku podpisu navrhovaného znění smlouvy výše popsaným postupem, přičemž je účinná okamžikem zaplacení tzv. verifikační platby na účet žalobkyně. Z provedeného dokazování však soud uzavřel, že žalobkyně svá tvrzení v tomto směru neprokázala, když z žádného z provedených důkazů nebylo možno uzavřít, že žalovaný prostřednictvím klientského účtu požádal o poskytnutí úvěru a především, že výše popsaným postupem či jinak projevil souhlas s návrhem smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu, včetně její přílohy týkající se služby„ Podpora“. Nebylo tak prokázáno, že žalovaný přijal nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy tvrzeného obsahu ve smyslu ust. § 1740 odst. 1 občanského zákoníku a že se tedy zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s úrokem v žalobkyní požadované výši, zaplatit cenu za službu„ Podpora“, pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu a náklady spojené se zasíláním upomínek a další, přičemž nebylo prokázáno ani to, že strany ujednaly zčásti účelové určení úvěru na splnění jiného závazku žalovaného. Protože žalobkyně neprokázala, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o úvěru tvrzeného znění, soud dále věc posoudil podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, které upravuje bezdůvodné obohacení, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne datum převedla na bankovní účet žalovaného částku 11 136 Kč, přičemž žalovaný připsáním uvedené částky na jeho bankovní účet získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a byl povinen obohacení v uvedené výši vydat. Z tvrzení žalobkyně zároveň vyplývá, že na dluh žalovaného byla uhrazena celkem částka 14 964,62 Kč, pohledávka žalobkyně z důvodu bezdůvodného obohacení tak byla v plné výši zaplacena. Soud byl připraven poučit žalobkyni o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobkyně se však k nařízenému jednání nedostavila a o možnost poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. se sama připravila. Pro úplnost soud dodává, že v dané věci mělo jít o spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), požadavek žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 23 % ročně pak zčásti odporuje ustanovení § 122 odst. 4 tohoto zákona. Rovněž požadovaný smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně je podle soudu uplatňován v rozporu s ust. § 122 odst. 1 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru.

13. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že podaná žaloba není důvodná, a proto jí ve výroku I. rozsudku zcela zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly. Soud proto rozhodl o nákladech řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.